Válka šimpanzů v Gombe
Krmná stanice v Gombe
Trvání	1974–1978
Místo	Národní park Gombe, Tanzanie
Souřadnice	4°40′ j. š., 29°38′ v. d.
Příčiny	boj o moc mezi samci neobyklý poměr mezi pohlavími
Výsledek	vítězství klanu Kasekela zničení klanu Kahama
Strany
klan Kahama klan Kasekela
Velitelé
† Hugh † Charlie Humphrey
Síla
původně 6 dospělých samců a 3 dospělé samice původně 8 dospělých samců a 12 dospělých samic
Ztráty
10 mrtvých 3 pohřešovaní 3 zotročení 1 mrtvý
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha Gombe v Tanzanii

Jako válka šimpanzů v Gombe je označován čtyřletý konflikt v letech 1974 až 1978 mezi skupinami šimpanzů učenlivých (Pan troglodytes) na území dnešního Národního parku Gombe v Tanzanii. Konflikt přesáhnul jakékoli do té doby pozorované bitky o potravu či teritorium u ostatních zvířat, stal se regulérní primitivní a brutální válkou, jejíž vedení bylo do té doby přisuzováno pouze člověku.^[1][2]

Průběh konfliktu

Území Gombe představovalo domov pro klan šimpanzů pojmenovaný Kasekela. V roce 1971, po úmrtí bývalého vůdce, se původní klan Kasekela začal štěpit na dvě soupeřící frakce. Během několika příštích měsíců se skupina devíti šimpanzů a jejich mláďat, vedená bratry Charliem a Hughem, odtrhla od skupiny Kasekela a vytvořila vlastní klan pojmenovaný Kahama, jenž si vymezoval jižní část území původního kmene Kasekela. Kasekelu mezitím vedl samec jménem Humphrey.

V průběhu dalších dvou let se konflikty mezi oběma klany omezily na teritoriální chování na hranicích. Válka vypukla až 7. ledna 1974, kdy skupina šesti šimpanzů z Kasekely plánovaně přepadla krmícího se samce Godiho z Kahamy a na místě ho ubila. Severní frakce v podobných vražedných výpadech, nájezdech a přepadech ze zálohy pokračovala po dobu dalších let, často útočila v přesile. Jednou z obětí se stal i Goliath, vysoce postavený samec původní, sjednocené skupiny, jehož bývalí společníci z Kasekely zabili. Jeho smrt pak zřejmě oslavovali radostnými pokřiky, bubnováním na kmeny stromů a vyhazováním předmětů do vzduchu. Válka skončila roku 1978, kdy byl zabit Sniff, poslední samec z Kahamy, jejíž území tak Kasekela obsadila.^[1]

Význam a další výzkum

Konflikt se stal první zaznamenanou primitivní zvířecí válkou, jejíž vedení bylo do té doby přisuzováno pouze člověku. Šimpanzi z Gombe demonstrovali oddanost svému kmeni, konflikt vedli dlouhodobě, plánovaně a brutálně. Válku popsala anglická primatoložka Jane Goodallová, jež na území Gombe v tu dobu pracovala, přičemž brutalita mezi šimpanzi ji velmi zasáhla.^[1]

Goodallová samotná byla původně obviňována jako původce celého konfliktu. Podle této teorie se šimpanzi nechovali přirozeně a vraždili se kvůli zřízení krmné stanice v lese a dalším lidským aktivitám na území parku. Roku 2018 byla v periodiku American Journal of Physical Anthropology publikována rozsáhlá studie restaurující sociální vztahy šimpanzů z původního klanu Kasekela, jež shrnula, že spory mezi členy Kasekely probíhaly několik let před prvními útoky a jako hlavní důvod války označuje boj o moc mezi třemi vysoce postavenými samci a nízký počet dospělých samic.^[2][3] Zároveň bylo od té doby zdokumentováno více podobných konfliktů.^[1]

Reference