A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Václav Spitzner | |
---|---|
Narození | 23. září 1852 Beroun Rakouské císařství |
Úmrtí | 9. ledna 1907 (ve věku 54 let) Prostějov Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Městský hřbitov v Prostějově |
Povolání | přírodovědec, entomolog, botanik a učitel |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Spitzner (23. září 1852, Beroun[1] – 9. ledna 1907, Prostějov[2]) byl český botanik a středoškolský profesor. Od roku 1877 vyučoval na české zemské reálce v Prostějově. Prováděl výzkum rostlinných druhů na Moravě, přičemž se specializoval především na lišejníky. Věnoval se také entomologii a geologii. Založil a vedl Klub přírodovědecký v Prostějově. Byl prvním botanikem, který psal česky o moravské květeně.
Životopis
Narodil se 23. září 1852 v Berouně jako syn berního úředníka.[1] Navštěvoval gymnázium ve Slaném a v Praze a po maturitě r. 1871 nastoupil na pražskou univerzitu, kde studoval přírodní vědy, matematiku a fyziku.[3] Roku 1877 získal učitelské místo na české reálce v Prostějově. Tam setrval do konce života.[3]
Vedle učitelských povinností se věnoval vědecké práci. V letech 1880 až 1900 se podílel na výzkumech moravsko-slezské květeny, které prováděli Adolf Oborny a Eduard Formánek.[4] Zaměřil se mimo jiné na vegetaci Prostějovska a na ostružiny a lišejníky v okolí Plumlova.[5] K jeho zájmům ale patřila také geologie[4] a entomologie.[3]
V prosinci 1897 založil společně s entomologem Vladimírem Zoufalem a odborným učitelem Gaierem Klub přírodovědecký v Prostějově, s cílem provádět výzkum, popularizovat poznatky v českém jazyce a shromažďovat přírodniny pro potřeby školních sbírek.[6][7] V následujících letech uspořádali řadu veřejných přednášek. V. Spitzner vykládal např. o přírodních a obchodních poměrech čajovníku,[8] o geologických poměrech vodovodu města Olomouce[9] a o výsledcích světového geologického výzkumu na pevnině i na mořském dně.[10] V rámci spolku také založil a redigoval Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově,[11][p 1] v němž byla zveřejněna řada zdařilých prací.[12] V klubu byl dlouholetým předsedou a čestným členem.[3] Vedle toho působil jako dopisující člen Vlastivědného spolku musejního v Olomouci a konzervátor moravského muzejního spolku v Brně.[3]
Byl oceňován pro obsáhlý vědecký rozhled. Vychoval řadu spolupracovníků a šířil zájem o přírodní vědy.[3] Byl vynikajícím lokálním badatelem v oblasti botaniky.[5] Vynikal neúnavnou pílí.[13] Stal se prvním badatelem, který psal o moravské květeně česky.[14] Školám věnoval množství shromážděného materiálu; například prostějovská reálka od něj dostala velký herbář.[3] Jeho zkratku nese např. zvonek moravský – Campanula moravica (Spitzn.) Kovanda.
25. srpna 1883 se oženil se čtyřicetiletou vdovou Marií Helfertovou roz. Křepelkovou původem z Ivanovic na Hané.[15] Zemřel náhle 9. ledna 1907 na cévní mozkovou příhodu.[2] Byl pohřben na Městském hřbitově v Prostějově.
V září 1934 byly na jeho počest nazvány nově zřízené Spitznerovy sady na místě bývalého hřbitova u kostela sv. Petra a Pavla v Prostějově.[16]
Dílo
Řadu prací publikoval v periodickém tisku, například v programech prostějovské reálky, v časopisech Verhandlungen des naturfr. Vereines, Časopis Matice moravské, Vlastivěda Moravy a Věstník klubu přírodovědeckého v Prostějově.[4] Vesmír uveřejnil např. jeho návod k preparování rostlin pro herbáře (1. prosince 1887) a o poměrech na vrchu Kotouči u Štramberka (1. dubna 1889, 15. dubna 1889).
Knižně vyšly mimo jiné:
- Beitrag zur Flechtenflora Mährens und Öst.-Schlesiens: Strauch-, Blatt- und Galertflechten. Brünn 1890.
- Floristische Mittheilungen. Brünn 1893.
- Foraminifery z miocénových jílů u Čech blíže Prostějova. Prostějov 1906.
- Hrance z teras diluviálních u Berouna v Čechách. Prostějov 1906.
- (společně s H. Hostinkem) Kulmová flora od Kobeřic blíže Prostějova. Prostějov 1904.
- Květena okresu prostějovského a plumlovského. Prostějov 1887. Dostupné online.
- Květena Moravy. Brno 1898.
- Ostrůvky květeny Pontické na jižní Moravě. Brno 1890.
- Ostružiny vysočiny Drahanské. Prostějov 1893.
- Příspěvek ku květeně lišejníků moravskoslezských. Klíč k určování lišejníků křovitých, lupenitých a rosolovitých. Prostějov 1890.
- Příspěvek ku květeně okolí města Prostějova. Prostějov 1885.
- Z botanických cest dra. Eduarda Formánka na poloostrově Balkánském a na Východě. Prostějov 1900.
- Záhadné balvany křemencové na planině Drahanské. Prostějov 1902.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b SOA Praha, Matrika narozených Beroun 15, s. 26. Dostupné online.
- ↑ a b Moravský zemský archiv, Matrika zemřelých Prostějov - u sv. Kříže 9573, s. 217. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g † Václav Spitzner. Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci. 1907-07, roč. 24, čís. 95–96, s. 146. Dostupné online .
- ↑ a b c Spitzner Václav. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1905. Dostupné online. Svazek 23. S. 826–827.
- ↑ a b Dvojí úmrtní vzpomínka. Národní politika. 1932-01-09, roč. 50, čís. 9, s. 2. Dostupné online .
- ↑ Klub přírodovědecký v Prostějově. Našinec. 1897-11-26, roč. 33, čís. 136, s. 3. Dostupné online .
- ↑ Klub přírodovědecký. Vesmír. 1897-12-01, roč. 27, čís. 4, s. 46. Dostupné online .
- ↑ Klub přírodovědecký v Prostějově. Našinec. 1898-05-11, roč. 34, čís. 54, s. 3. Dostupné online .
- ↑ Z klubu přírodovědeckého v Prostějově. Našinec. 1898-02-16, roč. 34, čís. 19, s. 3. Dostupné online .
- ↑ Klub přírodovědecký v Prostějově. Našinec. 1899-04-30, roč. 35, čís. 50, s. 4. Dostupné online .
- ↑ † Prof. V. Spitzner. Našinec. 1907-01-13, roč. 43, čís. 6, s. 2. Dostupné online .
- ↑ Prof. Václav Spitzner. Vesmír. 1907, roč. 36, čís. 7, s. 112. Dostupné online .
- ↑ Úmrtí. Zpravodaj: orgán okresní jednoty živnostenských společenstev v Prostějově. 1907-01-12, roč. 3, čís. 2, s. 5. Dostupné online .
- ↑ KAFKA, Josef. Václav Spitzner. In: VILÍM, Jan. Národní album. Praha: J. R. Vilímek, 1899. Dostupné online. S. 235.
- ↑ Moravský zemský archiv, Matrika oddaných Prostějov - u sv. Kříže 954, s. 236. Dostupné online.
- ↑ Otevření botanické zahrady v Prostějově. Národní politika. 1934-09-01, roč. 52, čís. 240, s. 3. Dostupné online .
Literatura
- BEZROUKOVÁ, Alice: Václav Spitzner, zakladatel ochrany přírody v okrese Prostějov. Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově, 1986, č. 1, s. 1.
- CYDLÍK, Tomáš – MACÍK, Miroslav – NĚMCOVÁ, Romana – ROHÁČKOVÁ, Dagmar – VÁCLAVÍK, Oldřich: Osobnosti Prostějovska. Prostějov 2012, s. 158–159.
- ETHEN, Waldemar: Portréty a silhuety. Čtení pro naše krajany. Díl. I. Prostějov 1926, s. 111–113.
Externí odkazy
- Autor Václav Spitzner ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Spitzner
- Spitzner Václav – profil na stránkách Moravskoslezské pobočky České botanické společnosti
- Václav Spitzner v kartotéce Jaroslava Kunce
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk