A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Uzun Hasan | |
---|---|
Narození | 1423 Diyarbakır |
Úmrtí | 6. ledna 1478 (ve věku 54–55 let) Tabríz |
Povolání | panovník |
Nábož. vyznání | sunnitský islám |
Choť | Despina Khatun (od 1458)[1] |
Děti | Yaqub Beg Halima Begum Sultan-Khalil Maqsud Mirza Uğurlu Mehmet Bey |
Rodiče | Ali bin Qara Yoluq Osman a Sara Khatun |
Příbuzní | Bajsunkur a Murad Bajandur (vnoučata) |
Funkce | král |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Uzun Hasan (persky اوزون حسن, Ozon Hasan; ázerbájdžánsky Uzun Həsən); (1423 – 6. ledna 1478) byl zakladatel Akkojunluské říše a její sultán od roku 1453 až do své smrti. Je považován za velkou postavu ázerbajdžánských dějin, ale patří i do dějin Persie (Íránu), byť jako představitel cizí, turkické dynastie.
Život a vláda
Velký mongolský dobyvatel Tamerlán jmenoval Hasanova děda Kara Osmana Juluka správcem provincie Diyarbakır a přilehlého území. Zde o pár let později porazil Uzun Hasan Džahánšáha, vládce konkurenční Karakojunluské říše, a vytvořil rozlehlý stát zahrnující prostor mezi Středozemním a Kaspickým mořem. Podle Ambrose Contariniho, Benátčana, který působil jako vyslanec na akkojunluském dvoře, byl sultán hubený, sympatický muž a vládce velkého významu. Měl tatarské rysy, působil přátelským dojmem, a tak i mluvil. Z akkojunluského státu se za jeho vlády stala velmoc mezi Osmanským impériem na západě a tímúrovskými státy na východě – přesto však Uzun Hasan dvakrát podlehl v boji Osmanům (roku 1471 a 1473).
Uzun Hasan udržoval úzké styky s řeckým Trapezuntským císařstvím (posledním zbytkem někdejší Byzantské říše), nemohl však zabránit jeho dobytí osmanskými Turky v roce 1461. Během jeho vlády proběhla řada vojenských tažení, na posledním z nich, proti Gruzii, sultán onemocněl a roku 1478 v perském Tabrízu zemřel.
Jeho nástupcem se stal jeden z mladších princů, Jákúb Beg.
Rodina
Za svůj život zplodil Uzun Hasan 7 synů: Ogurlu Muhammada, Chalíla Mírzu, Masúda Bega, Jákúba Bega, Masíha Bega, Júsufa Bega a Zegnela.
V roce 1458 si vzal za svou čtvrtou ženu řecko-gruzínskou princeznu Theodoru Komnenovnu (známou později spíše pod jménem Despina Chatun), dceru předposledního trapezuntského císaře Jana IV. Komnena. Z manželství vzešla dcera Álám, která se provdala za hlavu súfijského řádu safávíja, šejcha Hajdara ibn Džunajda a měla s ním syna Ismá‘íla I., zakladatele Safíovské říše v Íránu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uzun Hassan na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Uzun Hasan na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk