A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Uzeir Hadžibekov | |
---|---|
Narození | 6.jul. / 18. září 1885greg. Aghjabadi |
Úmrtí | 23. listopadu 1948 (ve věku 63 let) Baku |
Příčina úmrtí | srdeční selhání |
Místo pohřbení | Čestná alej |
Alma mater | Transcaucasian Teachers Seminary |
Povolání | dirigent, hudební skladatel, hudební pedagog, spisovatel, novinář, etnomuzikolog a dramatik |
Ocenění | zasloužilý umělecký pracovník Ázerbájdžánské SSR (1936) národní umělec Ázerbájdžánské SSR (1937) národní umělec SSSR (1938) Leninův řád (1938) Stalinova cena 2. třídy (1941) … více na Wikidatech |
Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu (1938–1948) |
Nábož. vyznání | islám |
Rodiče | Mirzə Əbdülhüseyn bəy Hacıbəyov |
Příbuzní | Ceyhun Hacıbəyli a Zülfüqar Hacıbəyov (sourozenci) |
Funkce | poslanec Nejvyššího sovětu SSSR |
Podpis | |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Uzeir Abdul Husejn-ogly Hadžibekov, ázerbájdžánsky Üzeyir bəy Əbdülhüseyn oğlu Hacıbəyov, rusky Узеир Абдул-Гусейн оглы Гаджибеков (18. září 1886, Šuša – 23. listopad 1948, Baku) byl ázerbájdžánský a sovětský hudební skladatel, vědec a pedagog.
Stal se prvním operním skladatelem v islámském světě.[zdroj? V letech 1928–1929 a 1938–1948 ředitel konzervatoře v Baku. Založil první operní soubor v Ázerbájdžánu (1908). Je autorem státní hymny Ázerbájdžánské republiky (platí znovu od roku 1991), oper (Lejli a Medžnun, Rustam a Zohrab, Asli a Kerem, Šáh Abbas a Chursid Banu, Koroglu), hudebních komedií a operet (Muž a žena, Dívky pod závoji, O olmasın, bu olsun), kantát (Vlast a fronta) i řady písní.
Patřil také ke sběratelům lidové hudby, roku 1927 vydal spolu s Muslimem Magomajevem historicky první sbírku ázerbájdžánských lidových písní i s notací (asi tří set), roku 1945 svůj zájem o folklór zpracoval v teoretické studii Osnovy azerbajdžansko narodnoj muzyki. Od roku 1938 byl členem Komunistické strany Sovětského svazu, ve stejném roce získal titul Národní umělec.
Odkazy
Literatura
- Korev, S.: Uzeir Gadžibekov i jego opery, Moskva, Gosudarstvennoje muzykal'noje izdatel'stvo, 1952.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Uzeir Hadžibekov na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Uzeir Hadžibekov
- Heslo na Leccos.com[nedostupný zdroj
- Heslo v Co je co.cz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk