Umělecká beseda je umělecký spolek sdružující od roku 1863 mnohé české umělce, teoretiky a mecenáše ve třech odborech: literárním, výtvarném a hudebním.

Historie

Vítězslav Hálek, Pivoda, Julius Grégr, Josef Wenzig, Dr. Jan Jeřábek, Dr. Mezník, Josef Richard Vilímek stáli u počátků Umělecké besedy v první řadě, vypracovali plán a organizaci a docílili 19. února 1863 jejich schválení, načež se dne 9. března sešla první valná schůze. Umělecká beseda byla prvním českým uměleckým spolkem. Měla a má tři besední odbory, literární, hudební a výtvarný. Prvním starostou Umělecké besedy se v roce 1863 stal Josef Wenzig. Prvními předsedy jednotlivých odborů byli: Bedřich Smetana (hudební), Josef Mánes (výtvarný) a Vincenc Vávra-Haštalský (literární).^[1]

Prvním vrcholem její činnosti byla 60. - 80. léta 19. století, v nichž českému umění dominovala tzv. „generace Národního divadla“ a kdy skutečně jen velmi málo významných tvůrců stálo mimo její řady. Řada besedníků dodnes slavných jmen z této doby je tedy nadobyčej dlouhá – z literárního odboru, který byl jakýmsi „mozkovým trustem“ sdružení, jmenujme za mnohé další aspoň Nerudu, Vrchlického, Sládka, Světlou, Zeyera ad., z výtvarníků to byli třeba Schnirch, Myslbek, Aleš, Chittussi aj., mezi aktivními členy hudebního odboru nacházíme i takové velikány, jakými byli Antonín Dvořák či Zdeněk Fibich…^[2]

Umělecká beseda patřila od počátku své existence mezi nejdůležitější a nejvlivnější umělecká sdružení v Čechách, mezi zakladateli spolku lze najít i taková jména jako Bedřich Smetana či Josef Mánes. Činnost spolku nebyla v 50. letech 20. století někdejšímu komunistickému vedení po chuti a tak byla až do roku 1972 postupně omezována. V roce 1990 byla obnovena, ale zkonfiskovaný majetek vrácen nebyl.

Družstvo Umělecká beseda

Spolek Umělecká beseda založil spolu s Františkem Jandou, Václavem Štěpánem, Václavem Rabasem a dalšími stejnojmenné družstvo. Toto družstvo zakoupilo dům č.p. 441 na Malé Straně a v sousedství na místě staršího domu čp. 473/III (č. o. 3) postavilo podle projektu arch. Františka Jandy a Čeňka Vořecha novostavbu budovy Umělecké besedy č.p. 487. Budova byla zkolaudována rozhodnutím Magistrátu HMP č.j.III-26942/25 ze dne 14. října 1925. 7. listopadu 1925 se do budovy nastěhovali první obyvatelé. Ulice byla přejmenována na Besední. V budově se nacházely dva koncertní sály a Alšova výstavní síň. V besedním domě pořádal spolek pravidelné výstavy svých členů, ale i domácích a zahraničních hostů, koncerty, přednášky, diskuse i řadu dalších bohatě navštěvovaných společenských akcí. S touto budovou jsou spojeny také počátky Osvobozeného divadla (první představení Voskovce a Wericha) i Frejkova divadélka Dada. Besední dům se rovněž stal sídlem besedního hudebního vydavatelství, Hudební matice, nejvýznamnějšího československého podniku toho druhu, které si získalo svou úrovní i velký mezinárodní ohlas. Sídlila v něm i redakce besední výtvarné revue Život (vydávané až do roku 1949, v její redakci působili mj. Vladimír Holan, Josef Čapek a Karel Šourek) a také hudební revue Tempo. Po příchodu komunistů k moci byla na majetek družstva uvalena 11. července 1945 nucená správa a do budovy č.p. 487 bylo roce 1954 nastěhováno kino Jana Nerudy provozované Čs. státním filmem, které neplatilo řádné nájemné a družstvu vytvořilo dluh. Majetek družstva, který se rozrostl na čtyři budovy v Praze (budovy č.p. 441 a 478 na Malé Straně, č.p. 592 v Bubenči a č.p. 494 na Žižkově), byl v roce 1960 zkonfiskován. Výstavní síň byla ještě několik let zachována (nyní je zde restaurace), z jednoho z koncertních sálů se stalo kino (nyní divadlo), druhý byl předělán na kanceláře.

V současnosti v budově sídlí Divadlo Na Prádle.

Zajímavost

• Na Slovensku působila odnož pražského spolku s názvem Slovenská umelecká beseda.
• Umělecké besedy jako umělecká a kulturní sdružení vznikaly v dalších městech, např. v Plzni nebo v Brně.

Generace zakladatelů UB

• Mikoláš Aleš – malíř
• Karel Jaromír Erben – básník a folklorista
• Josef Bohuslav Foerster – hudební skladatel
• Vítězslav Hálek – básník
• Jan Harrach – politik, mecenáš a podnikatel
• Eduard Herold – malíř a spisovatel
• Rudolf Chotek – velkostatkář a politik
• Ferdinand Karel Kinský – velkostatkář
• Josef Mánes – malíř
• Jindřich Jaroslav Clam-Martinic – velkostatkář a politik
• Jan Evangelista Purkyně – vědec a umělec
• Karel Purkyně – malíř
• Adolf Josef ze Schwarzenbergu – vévoda krumlovský, zemský a říšský poslanec
• Bedřich Smetana – hudební skladatel

Generace avantgardy

• Josef Čapek – malíř a spisovatel
• Václav Štěpán – klavírista, skladatel a hudební teoretik
• Jan Zrzavý – malíř
• Václav Rabas – malíř
• Vlastimil Rada – malíř
• Kamil Lhoták – malíř
• František Tichý – malíř
• Jaroslav Ježek – hudební skladatel
• Jiří Voskovec a Jan Werich – divadelníci a herci

Současní členové

Výtvarný odbor

Mariana Alasseur, Radek Andrle, Vojtěch Aubrecht, Pavla Aubrechtová, Mikoláš Axmann, Karolína Bayerová, Ivo Binder, Jana Brabcová – Orlíková, Eva Brodská, Jan Brodský, Jaroslava Brychtová, Jana Budíková, Antonín Chrudimský, Richard Drury, Veronika Durová, Josefina Dušková, Marie Filippovová, Jakub Fišer, Jaroslav Fišer (malíř)|, Vendula Fremlová, Eva Fuková, Lubomír Fuxa, Vladimír Gebauer, Lea Gistrová, Patrik Hábl, Eduard Halberštát, Josef Hampl, Hana Hamplová, Vladimír Hanuš, Jan Hendrych, Jan Hísek, Jan Hladík, Jenny Hladíková, Josef Hnízdil, František Hodonský, Zdenka Hušková, Tereza Chaloupková, Antonín Chrudimský, Zbyněk Janáček, Magdaléna Juříková, Jiří Kačer, Marian Karel, Miroslav Kaufmann, Tereza Kleinová, Svatopluk Klimeš, Renáta Kocmanová, Richard Konvička, Vladimír Kopecký, Marie Kounovská, Vladimír Kovařík, Jiří Kovařík, Romana Králová, Alena Kučerová, Aleš Lamr, Zdeněk Lhotský, Miloš Michálek, Karel Máchalek Zlin, Karel Malich, Adéla Matasová, Jiří Mědílek, Luděk Míšek, Marie Molová, Miloslav Moucha, Daisy Mrázková, Pavel Mühlbauer, Milada Othová, Ivan Ouhel, Eduard Ovčáček, Miroslav Pacner, Karel Pauzer, Václav Pavlíček, Pavel Piekar, Tomáš Pilař, Oldřich Plíva, Miloslav Polcar, Hana Purkrábková, Jindřiška Radová, Šárka Radová, Marie Rakušanová, Lukáš Rittstein, René Roubíček, Miluše Roubíčková, Renata Rozsívalová, Aleš Růžička, Dalibor Smutný, Jiří Sopko, Petr Stanický, Jakub Stretti, Zdeněk Strouhal, Jiří Středa, Jan Svoboda, Alfréd Symůnek, Jiří Šalamoun, Miloš Šejn, Jiří Šetlík, Miroslav Šnajdr, Kristýna Šormová, Jitka Štenclová, Petr Štěpán, Jan Štíbr, Jindřich Štreit, Šárka Trčková, Pavel Trnka, Michael Uher, Jaroslav Vanča, Rostislav Vaněk, Anna Vartecká, Kristýna Vašíčková, Vladimír Véla, Petr Veselý, Daniela Vinopalová Vodáková, Jiří Voves, Dana Zámečníková, Jindřich Zeithamml, Jaromír Zemina, Olbram Zoubek.

Hudební odboreditovat | editovat zdroj

Hanuš Bartoň, Aleš Březina, Iva Butler Fleishansová, Petr Cígler, David Danel, Karel Dohnal, Kamil Doležal, Jarmila Doubravová, Jan Ryant Dřízal, Pavel Fiedler, Marie Fuxová, Miloš Haase, Jaromír Havlík, Jiří Holeňa, Hana Hrachovinová, Lukáš Hurník, Daniel Chudovský, Jana Jarkovská, Marta Jiráčková, Jan Klusák, Pravoslav Kohout, Zdeňka Košnarová, Tomáš Koutník, Boris Krajný, Jaroslav Krček, Barbora Krištofová Sejáková, Ivan Kurz, Petr Louženský, Jan Málek, Lukáš Matoušek, Petr Matuszek, Jindra Nečasová-Nardili, Pavel Novák-Zemek, Petr Novák, Jan Novotný, Jan Ostrý, Zdeněk Pololáník, Jan Pták, Anna Ptáková, Miroslav Pudlák, Jan Rybář, Jaroslav Rybář, Miroslav Sekera, Eva Slavická, Luboš Sluka, Jiří Smutný, Sylva Stejskalová, Tomáš Strašil, Stanislava Střelcová, Zdeněk Šesták, Eduard Šístek, Jaroslav Šťastný, Monika Štreitová, Ivan, Štraus, Terezie Švarcová, Jana Vašatová, Soňa Vetchá, Tomáš Víšek, Zdeněk Zahradník, Tomáš Židek

Odbor literární a dramatickýeditovat | editovat zdroj

Ivan Binar, Antonín Bajaja, Robert Čechura, Jarda Červenka, Jana Červenková, Václav Daněk, Jiří Dědeček, Miloš Doležal, Vlasta Dvořáčková, Marek Eben, Karla Erbová, Luboš Faltejsek, Daniela Fischerová, Josef Forbelský, Arnošt Goldflam, Markéta Hejkalová, Miloš Horanský, Petr Hořejš, Milan Hrabal, Josef Hrubý, Dagmar Jaklová, Zdeněk Janík, Eva Kantůrková, Libuše Kaprová, Vladimír Karfík, Ondřej Kepka, Ivan Klíma, Hana Kofránková, Eva Kolárová, Petr Kotyk, Marie Krejčová Tomášová, Eda Kriseová, Vladimír Křivánek, Ivan Kruis, Rudolf Kvíz, Jarmila Lakosilová, Martin Langer, Hana Maciuchová, Petr Maděra, Pavel Mandys, Rudolf Matys, Taťjana Medvecká, Jiří Menzel, Růžena Merunková, Vladimír Mikeš, Alena Morávková, Jana Orlíková Brabcová, Václav Pavlíček, Jiří Pechar, Jiří Peňás, Jan Petránek, Roman Ráž, Přemysl Rut, Vlasta Skalická, Václav Smitka, Rudolf Stärz, Jiří Stránský, Alfred Strejček, Jiří Suchý, Kristián Suda, Karel Šiktanc, Jana Štěpánková, Jana Štroblová, Jan Šulc, Olga Šulcová, Miloslav Topinka, Bogdan Trojak, Yekta Uzunoğlu, Jana Vašatová, Vlastimil Vavřín, Gabriela Vránová

Odkazyeditovat | editovat zdroj

Referenceeditovat | editovat zdroj

Literaturaeditovat | editovat zdroj

• V umění volnost (Kapitoly z dějin Umělecké besedy), 2003, Matys Rudolf, 356 s., Academia, Praha, ISBN 80-200-1138-2
• Umělecká beseda 1863-2003, 2003, Petrová Eva, 163 s., GHMP, Praha, ISBN 80-7010-086-9
• Padesát let Umělecké besedy 1863-1913, 1913, 320 s., vyd. Umělecká beseda, Praha, Besední 3
• Lexikon malířství a grafiky, ISBN 80-242-1576-4

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Umělecká beseda na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Umělecká beseda v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Umělecká beseda v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Oficiální stránky Umělecké besedy
• Umělecká beseda v informačním systému abART
• ČRO Vltava ke 150. výročí založení UB Archivováno 15. 3. 2013 na Wayback Machine.
• Výstava Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně ke 150. výročí založení UB
• Členská výstava Most 2007^{[nedostupný zdroj}
• UB roku 2003 (140. výročí založení)
• UB roku 2003, Český rozhlas
• Britské listy 6.2.2004
• Sedmdesát let Umělecké besedy 1863-1933. Příprava vydání František Skácelík. Praha: Umělecká beseda, 1933. Dostupné online.