Přírodní památka U cihelny
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
v říjnu 2014
Základní informace
Vyhlášení	20. listopadu 1979[1]
Nadm. výška	568–582[1] m n. m.
Rozloha	3,25 ha[2][3]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Cheb
Umístění	Hazlov
Souřadnice	50°10′1,2″ s. š., 12°16′17,04″ v. d.
U cihelny
Další informace
Kód	1220
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

U cihelny je přírodní památka u obce Hazlov v okrese Cheb, která byla vyhlášena v roce 1979. Předmětem ochrany je klasické naleziště egeranu (vesuvianu). Chráněné území je ve správě Krajského úřadu Karlovarského kraje.

Popis oblasti

Lokalita se nachází ve svahu nad pravým i levým břehem Hazlovského potoka asi 1 km severně od Hazlova. Přístup k lokalitě je od nedalekého areálu golfového hřiště, a to k části nad levým břehem, kde je možné si prohlédnout skalní výchoz. Lokalita je také přístupná od osamocených domů za Hazlovem, kde se směrem na Aš křižuje trať se silnicí. Tam kdysi stávala cihelna (Ziegelhütte), proto pojmenování "U cihelny". Zarostlou cestou lze dojít k části lokality nad pravým břehem, kde jsou k vidění zřetelné pozůstatky po starší činnosti sběratelů minerálů. Vzácné nerosty byly v oblasti pozorovány a popisovány Kašparem Šternberkem a Johannem W. Goethem, který Chebsko několikrát navštívil. Egeran mu natolik učaroval, že o něm napsal báseň.^[zdroj?

Vesuvian - egeran

Vesuvian získal svůj název podle Vesuvu, odkud jej poprvé popsal v roce 1795 německý mineralog A.G. Werner. Vesuvian je typickým minerálem kontaktně metamorfovaných vápenato-silikátových rohovců (erlanů) a skarnů. Jeho starší synonymum je idokras. Jedná se o složitý alumosilikát, který krystaluje v čtverečné soustavě. Nejčastější barvou je hnědá, hnědozelená, zelená, méně často bílá, růžová, žlutá, červená, černá, fialová či modrá. Stébelnaté agregáty se nazývají egeran ^[4]. Egeran byl pojmenován podle německého názvu Chebu (Eger) ^[5]. Egeran byl nejdříve popsán a pojmenován jako samostatný nový minerál hrabětem Kašparem Šternberkem v roce 1822, ale již dříve byl popsán minerál vesuvian, stejného složení jako egeran. V mezinárodní klasifikaci je vesuvian řazen k sorosilikátům, ale odrůda egeran, ani synonymum idokras se od poloviny 20. století v mezinárodní klasifikaci minerálů nepoužívají ^[6]. Název egeran tedy zůstává jen jako lokální pojmenování ^[7]. Pojem egeran se používá pro paprsčitě stébelnatou odrůdu vesuvianu. Egeran u Hazlova se vyskytuje ve vápenato-silikátovém rohovci (erlanu). Erlan zde vzniknul přeměnou krystalických vápenců na kontaktu s žulou smrčinského masivu. Vesuvian - egeran tvoří v erlanu nejčastěji hnědožluté, radiálně stébelnaté agregáty ^{[8] [9]}. Velký exemplář egeranu je k vidění v chebském muzeu.^[10].

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu U cihelny na Wikimedia Commons
• Informace na Infoportálu Karlovarského kraje Archivováno 29. 10. 2014 na Wayback Machine.
• Informace na webu taggnanager.cz
• Informace na webu geology.cz
• (německy) Informace na webu mineralienatlas.de
• (německy) abstrakt článku z časopisu geologické vědy 01/2014 „Goethe a egeran z Hazlova“
• (anglicky) o minerálu vesuvianu (anglicky vesuvianite) na webu mindat.org
• (anglicky) výčet minerálů z lokality Hazlov a foto lokality na webu mindat.org

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.