US Open (tenis) - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

US Open (tenis)
 ...
US Open
Arthur Ashe Stadium se zataženou střechou
Základní informace
Založeno1881
MístoQueens, New York, stát New York Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
DějištěNárodní tenisové centrum Billie J. Kingové
Souřadnice
Povrchtráva / venku (1881–1974)
antuka / venku (1975–1977)
tvrdý / venku (1978–)
Dotace65 000 000 USD
Obdobísrpen a září
Poznámkajediný grandslam hraný na trávě, antuce i tvrdém povrchu,
první turnaj s vyrovnanými odměnami mužů a žen (1973),
první grandslam s večerními zápasy (1975),
Soutěže mužů128 dvouhra (128 kval.) / 64 čtyřhra
Soutěže žen128 dvouhra (128 kval.) / 64 čtyřhra
Smíšená soutěž64 hráčů (32 párů)
Vítězové US Open 2023
Dvouhra mužůSrbsko Novak Djoković
Dvouhra ženUSA Coco Gauffová
Čtyřhra mužůUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
Čtyřhra ženKanada Gabriela Dabrowská
Nový Zéland Erin Routliffeová
Smíšená čtyřhraKazachstán Anna Danilinová
Finsko Harri Heliövaara
Grand Slam
Australian OpenFrench Open
  WimbledonUS Open
www.usopen.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Největší tenisový stadion světa Arthur Ashe Stadium před opatřením zatahovací střechy v roce 2016

US Open, oficiálně United States Open Tennis Championships, známý také pod názvy Flushing MeadowsForest Hills[p 1], je poslední ze čtyř tenisových turnajů nejvyšší kategorie – Grand Slamu, každoročně hraný na přelomu srpna a září. Od sezóny 2004 představuje vyvrcholení letní US Open Series konané na severoamerických betonech. První ročník mužských soutěží proběhl v roce 1881 na travnatých kurtech Casinarhodeislandském Newportu. Do roku 1968 nesl turnaj název U.S. National Championships. V sezóně 1968 se poprvé otevřel profesionálním tenistům, což odráží část „Open“ v názvu. Vlastníkem události je Americký tenisový svaz, který je spolu s Mezinárodní tenisovou federací také jejím spolupořadatelem.

Od roku  1978 se newyorský grandslam koná v Národním tenisovém centru Billie Jean Kingové, ležícím v parku Corona Flushing Meadows newyorské čtvrti Queens. V letech 2020–2025 se hraje na středně pomalém tvrdém povrchu Laykold,[1] který nahradil polymethylmethakrylátový povrch DecoTurf. V letech  1975–1977 se odehrával na antuce a předtím od jeho vzniku v roce 1881 probíhal na trávě. Všechny otevřené dvorce mají umělé osvětlení. V sezóně 2005 došlo ke změně a sjednocení vzhledu kurtů na všech turnajích série US Open, včetně newyorského grandslamu. Vnitřní plocha hřiště získala modrou a vnější pak zelenou barvu. Výsledným efektem bylo zvýšení viditelnosti míče.

Hlavním kurtem je největší tenisový stadion světa Arthur Ashe Stadium s kapacitou 22 547 sedících diváků, jenž získal pojmenování po afroamerickém tenistovi a prvním vítězi dvouhry v otevřené éře Arthurovi Ashovi. Od sezóny 2016 je opatřen zatahovací střechou. Druhý největší kurt nese název Louis Armstrong Stadium po americkém jazzovém hudebníkovi Louisi Armstrongovi. Otevřen byl v srpnu 2018 a nahradil zbořený stadion téhož jména. Jeho kapacita činí 14 053 míst, což z něj dělá největší grandslamovou dvojku. Disponuje také zatahovací střechou. Třetí hlavní aréna Grandstand Stadium, otevřená roku 2016, pojme 8 125 osob.[2][3]

US Open se v roce 1973 stal prvním tenisovým turnajem s vyrovnanými finančními odměnami mužů a žen,[4] po hrozbě Kingové bojkotem turnaje, a tenis tak vůbec prvním takovým sportem.[5][6] Již v roce 1970 jako první z grandslamů uplatnil tiebreak i v rozhodujících sadách zápasů, než se v roce 2019 připojily další dva majory. Roku 1975 pak zavedl jako první major večerní zápasy, tzv. night session.[7][6] V sezóně 2006 se stal prvním „turnajem velké čtyřky“, na němž byl zaveden systém „jestřábího oka“ pro kontrolu dopadu míčů a v roce 2018 prvním s využitím této technologie na všech soutěžních dvorcích.[8]

Program zahrnuje soutěže mužské a ženské dvouhry, mužskou, ženskou a smíšenou čtyřhru, soutěže legend, juniorů a vozíčkářů. Rekordní návštěvnost zaznamenal ročník 2023, když do areálu zavítalo 799 402 diváků a v rámci tří týdnů 957 387 návštěvníků.[9] Nejvyšší počet sedmi titulů v mužské dvouhře vyhráli Bill Tilden, William Larned a Richard Sears. Osm trofejí z ženské dvouhry si odvezla na Molla Malloryová. V otevřené éře se rekordmany s pěti výhrami stali Pete Sampras, Jimmy Connors a Roger Federer. Mezi ženami sedmkrát zvítězily Chris Evertová se Serenou Williamsovou.

V letech 1968–2013 držela vysílací práva stanice CBS a pro roky 2015–2026 ji nahradila ESPN v rámci smlouvy ve výši 825 milionů dolarů.[10] V březnu 2013 organizátoři oznámili úmysl zvýšit celkovou dotaci grandslamu tak, aby v roce 2017 činila 50 miliónů dolarů, když v sezóně 2012 představovala 25,2 miliónů dolarů.[11] Slib dodrželi a rozpočet v ročníku 2017 dosáhl výše 50,4 miliónů dolarů.[12] V důsledku pandemie covidu-19 proběhl US Open 2020 jako první grandslam historie s hygienickými omezeními bez diváků.[13][14]

Historie

Herní formát

Od roku 1881 startovali v prvních šesti ročnících turnaje pouze muži. Původní název grandslamu zněl „U.S. National Singles Championships for Men“. Ženská část zaznamenala debut v sezóně 1887 a konala se pod jménem „US Women's National Singles Championship“. Od roku 1889 přibyla do programu soutěž ženské čtyřhry pod názvem „US Women's National Doubles Championships“ a jako poslední vstoupila do turnaje soutěž smíšené čtyřhry se jménem „US Mixed Doubles Championships“, jejíž úvodní ročník proběhl v roce 1892.

První ročník se konal v Newportu, 1881

Roku 1884 došlo ke změně herního systému, když byl místo standardního pavouku pro všechny hráče uplatněn systém tzv. vyzývacího finále (Challenge round). Vítěz v něm automaticky postoupil do finále následujícího ročníku, kde se střetl s vítězem vyřazovací části (All-Comers singles). Jestliže obhájce titulu na turnaji nestartoval, titul automaticky připadl vítězi vyřazovací části. Tato situace nastala v mužské dvouhře šestkrát v letech 1888, 1893, 1898, 1901,1904 a 1907. K opuštění vyzývacího formátu u mužů došlo v roce 1911. Od následujícího roku již obhájce titulu nastupoval do úvodního kola soutěže.[15]

Na ženském národním mistrovství byl stejný formát tzv. vyzývacího finále uplatňován v letech 1888–1918. Pouze v roce 1917 obhájkyně titulu nastoupila již do prvního kola vyřazovacího formátu. Stejně jako u mužů se vyzývací finále pro absenci obhájkyně titulu neuskutečnilo šestkrát, a to v letech 1893, 1899, 1900, 1905, 1906 a 1907. Od roku 1919 je používán čistý vyřazovací systém, kdy vítězka z předchozího roku nastupuje do prvního kola pavouku. V období 1891–1901 bylo ženské vyzývací finále hráno na tři vítězné sady.[16]

Utkání Charlese Dixona (vlevo) proti Williamu Larnedovi

Mezi roky 1890–1906 se konaly oddělené turnaje čtyřher v místních klubech východního a západního pobřeží, z nichž vzešly dva nejlepší deblové páry, které sehrály barážový zápas. Jeho vítěz se pak střetl ve vyzývacím finále s obhájci titulu o mistrovský titul.[17]

V období 1881–1885 se všechny zápasy konaly na dvě vítězné sady. Od roku 1886 pak muži musí k výhře v utkání získat tři sety. K návratu zápasového formátu na dvě vítězné sady došlo v mužské dvouhře v počátečních kolech roku 1917, v letech 1943–1945 a také v období antukového turnaje 1975–1978.[15]

Tiebreak byl jako ukončení všech sad zaveden v roce 1970. Do sezóny 1974 byl uplatňován systém náhlé smrti po devátém bodu zkrácené hry (za stavu 8:8). Od roku 1975 je praktikován standardní formát minimálního rozdílu dvou bodů po odehrání dvanácti míčů.[15][18] Do sezóny 2019 představoval US Open jediný grandslamový turnaj, jenž využíval tiebreak i v rozhodujících setech zápasů. V mužské dvouhře rozhodl pátou sadu finálového utkání v roce 2020, v ženské části ukončil třetí sadu zápasu o titul dvakrát, v letech 1981 a 1985. V roce 2022 byl na grandslamech zaveden jednotný formát ukončení rozhodujících setů utkání. Za stavu her 6–6 v rozhodující sadě tak následuje supertiebreak do 10 bodů, s minimálně dvoubodovým rozdílem.[19][20]

Championships éra

1881–1930

Premiérový ročník turnaje se uskutečnil v srpnu 1881 na travnatých dvorcích sportovního klubu Newport Casino v rhodeislandském Newportu. Soutěží prvních tří ročníků mužské dvouhry a čtyřhry se mohli zúčastnit pouze hráči, kteří byli členy tenisových oddílů sdružených v Americkém tenisovém svazu, jenž nesl původně název „United States National Lawn Tennis Association“ (USNLTA).[15] Singlovým vítězem se z 26 tenistů stal Američan Richard Sears, který vyhrál i dalších šest ročníků a vytvořil tak rekord sedmi titulů v řadě.[16] Od roku 1884 byl turnaj otevřen i pro zahraniční tenisty.[15] V prvním desetiletí 20. století ovládl turnaj Američan William Larned, který získal sedm titulů ve dvouhře. V roce 1903 zvítězil první neamerický hráč. Angličan Hugh Doherty přehrál Larneda ve finále hladce 3–0 na sety.

Sedminásobný amatérský vítěz dvouhry Bill Tilden

Premiérový ročník ženské dvouhry proběhl v sezóně 1887. Dějištěm soutěže se staly travnaté dvorce filadelfského Cricket Clubu. V první soutěži dvouhry zvítězila sedmnáctiletá Američanka Ellen Hansellová. Zahraniční šampiónku turnaj poznal v pátém ročníku 1891, v němž triumfovala britská tenistka Mabel Cahillová, která dokázala porazit obhájkyni titulu Ellen Rooseveltovou, a to v prvním vyzývacím finále žen hraném na tři vítězné sady. Následující rok titul obhájila po pětisetovém boji nad Američankou Elisabeth Mooreovou. Druhou britskou vítězkou se pak v sezóně 1904 stala May Suttonová, která opět přehrála Mooreovou hladce 6–1 a 6–2. Tehdy již třetím rokem probíhaly zápasy ženské dvouhry ve formátu na dvě vítězné sety.

V roce 1915 se národní mistrovství přestěhovalo z Newportu do West Side Tennis Clubu, sídlícím v části newyorského QueensuForest Hills. Tím byla dovršena snaha skupiny tenistů v čele s Karlem H. Behrem, která usilovala o přesun do newyorského dějiště již od roku 1911. Tehdy ještě neuspěla, když proti přemístění hlasovalo 95 delegátů a pro se vyjádřilo pouze 60 z nich.[21]

Američanka norského původu Molla Malloryová získala rekordních osm amatérských titulů

Na počátku roku 1915 podepsala skupina přibližně 100 tenistů petici podporující přesun turnaje do New Yorku se zdůvodněním, že se v této oblasti nachází většina tenisových klubů a žije zde velká část hráčů i fanoušků, takže by přemístění napomohlo k rozvoji bílého sportu na americkém kontinentu.[22] Tento názor ovšem odmítla druhá skupina hráčů, jež také zahrnovala osm vítězů národního mistrovství Spojených států.[23][24] Spor o budoucí lokaci šampionátu byl zařazen na program každoroční schůze amerického tenisového svazu USNLTA. Dne 5. února 1915 došlo k hlasování delegátů, z nichž se pro změnu místa konání vyslovilo 128 a proti bylo 119 z nich. Výsledek znamenal přemístění turnaje do Forest Hills v New Yorku.[25][26][27] V letech 1921–1923 se tři ročníky grandslamu odehrávaly ve filadelfském areálu Germantown Cricket Club. Do Forest Hills se událost vrátila opět roku 1924.[17]

Mezi ženami si v letech 1909–1911 hattrick připsala americká hráčka Hazel Hotchkissová Wightmanová. Poslední čtvrtý triumf získala roku 1919.

Vůbec nejlepších výsledků v championships éře zaznamenala naturalizovaná Američanka pocházející z Norska Molla Malloryová, rozená Bjurstedtová, která zvítězila osmkrát. Její nadvláda započala v roce 1915 a na poslední vítězství dosáhla v roce 1926. Vytvořila tak rekordní počet osmi singlových titulů, který nebyl překonán. Kromě toho také dvakrát vyhrála ženskou a třikrát smíšenou čtyřhru. O jedno vítězství méně dokázala ve dvouhře získat Američanka Helen Willsová Moodyová. Na šest výher dosáhla v průběhu dvacátých let a poslední sedmou dovršila v roce 1931.

Celkem sedm titulů získal ve dvacátých letech americký hráč Bill Tilden, jenž v boji o titul pětkrát pokořil krajana Billa Johnstona, druhého nejlepší světového tenistu dané éry, přezdívaného „Malý Bill“. Roku 1926 pak zahájil tříletou francouzskou nadvládu René Lacoste, druhý neamerický šampión, jenž v posledním utkání grandslamu zdolal krajana Jeana Borotru ve třech setech. Jednalo se o první ročník grandslamu, v němž se do finále neprobojoval žádný americký tenista. Po Lacostově úspěšné obhajobě si v sezóně 1928 připsal titul další zástupce „čtyř mušketýrůHenri Cochet, když v pětisetové bitvě udolal Američana Francise Huntera.

1931–1945

Národní tenisové centrum Billie Jean Kingové – dějiště grandslamu od roku 1978

Ve 30. letech se v mužské dvouhře prosadil Brit Fred Perry, který si připsal tři vítězství. Dva tituly zaznamenal Američan Don Budge, jenž v sezóně 1938 završil jako první tenista historie čistý grandslam, když triumfoval na všech čtyřech událostech „velké čtyřky“ během jedné sezóny. Druhá světová válka na rozdíl od Australian Championships, French Championships a Wimbledonu nepřerušila průběh soutěží newyorského turnaje.

V sezóně 1932 opanovala dvouhru Američanka Helen Jacobsová, která vyhrála i další tři ročníky. Další americkou čtyřnásobnou vítězku z druhé poloviny třicátých let Alici Marbleovou zastavila první jihoamerická šampiónka turnaje Anita Lizanaová pocházející z Chile, která dokázala ve finále 1937 porazit Polku Jadwigu Jędrzejowskou. Jednalo se vůbec o první finále, do něhož se neprobojovala ani jedna americká tenistka. Marbleová jako průkopnice moderního útočného tenisu vnesla do ženských soutěží amerického grandslamu tvrdé podání a efektivní hru na síti s kvalitními volejovou technikou. Tři trofeje si v průběhu druhé světové války připsala další Američanka Pauline Betzová. Čtvrtý titul pak získala v roce 1946.

1946–1967

V poválečném období ovládl první dva ročníky 1946 a 1947 americký hráč Jack Kramer. V dalších dvou letech jej dvěma tituly napodobil krajan Pancho Gonzales. Oba tenisté praktikovali moderní útočný tenis a krátce po osobních úspěších přestoupili k profesionálům. Nástup australské dominance dvěma výhrami z let 1951 a 1952 předznamenal Frank Sedgman. Do počátku otevřené éry v roce 1968 pak na tomto grandslamu zvítězilo devět dalších australských hráčů, a to včetně Roy Emersona, Freda Stolla a Johna Newcomba. Rod Laver jako druhý tenista historie zkompletoval čistý grandslam, a to dokonce dvakrát v sezónách 1962 a 1969. Mezi lety 1951 až 1970 Australané triumfovali patnáctkrát, když v tomto období nezískali pouze pět titulů. Z toho jedenáctkrát se do finále probojovali vždy dva australští tenisté. Australská dominance se odrazila i v mužské čtyřhře.

Venus Williamsová získala po dvou titulech ve dvouhře a čtyřhře

Ženskou dvouhru dokázaly v prvních letech poválečného období vyhrát třikrát za sebou Američanky Margaret Osborneová duPontová a po ní také Maureen Connollyová. Ve finále celkem čtyřikrát porazily krajanku Doris Hartovou. Ta si připsala dvě vítězství z ročníků 1954 a 1955. Poslední výhrou v roce 1953 Connollyová dosáhla jako první tenistka historie na zisk čistého grandslamu.

První afroamerickou vítězkou se roku 1957 stala Althea Gibsonová, jež praktikovala útočný tenis. Jako druhá Jihoameričanka ovládla poslední grandslam sezóny v roce 1959 Brazilka Maria Buenová. Během šedesátých let pak zaznamenala další tři turnajové výhry. V roce 1962 poprvé triumfovala australská tenistka Margaret Smithová, která po sňatku hrála pod novým příjmením Courtová. Australanka představuje jednu z největších postav historie tenisu, když si ve Forest Hills připsala pět titulů ve dvouhře (z toho 3 v otevřené éře), pět v ženské (z toho 4 v otevřené éře) a osm ve smíšené čtyřhře (z toho 3 v otevřené éře). V roce 1970 jako první tenistka otevřené éry dosáhla na čistý grandslam ve dvouhře.

Open éra

Po French Open a Wimbledonu se US Open stal historicky třetím otevřeným turnajem velké čtyřky. Australian Open umožnil přístup profesionálům až následující sezónu 1969. Od roku 1968 také došlo k ustálení dějiště všech pěti soutěží, včetně čtyřher, do jediného areálu v newyorském Forest Hills. Zde turnaj probíhal v letech 1921–1977.[28] Dalším důsledkem otevření turnaje profesionálům bylo zvýšení herní kvality. V roce 1978 se místo konání přestěhovalo do blízko ležícího Národního tenisového centra Billie Jean Kingové ve Flushing Meadows newyorského Queensu.

1968–1989

Premiérový ročník otevřené éry vyhrál afroamerický tenista Arthur Ashe, po němž byl později nazván hlavní dvorec areálu a největší tenisový kurt na světě Arthur Ashe Stadium. Nadvláda Australanů skončila v roce 1973, kdy druhý titul získal John Newcombe po pětisetové finálové výhře nad československým hráčem Janem Kodešem.

Jimmy Connors vyhrál jako jediný tenista na všech třech površích – trávě, antuce i tvrdém podkladu

V ročníku 1974 zaznamenal první vítězství mladý Američan Jimmy Connors, jenž deklasoval Rosewalla v nejjednoznačnějším finále tohoto grandslamu po setech 6–1, 6–0 a 6–1. Poté vyhrál další čtyři tituly, když dvakrát porazil Švéda Björna Borga a dvakrát zdolal Ivana Lendla. Zatímco Borg poslední grandslam nikdy nevyhrál poté, co všechna čtyři finálová utkání ztratil, československý tenista Lendl získal vletech 1985, 1986 a 1987 hattrick – tři tituly za sebou. Z dalších pěti finále však odešel poražen. V období 1982–1989 hrál osmkrát v řadě o titul newyorského grandslamu, což představuje rekordní počet v otevřené éře.

V roce 1975 došlo k první změně povrchu – tráva byla na další tři ročníky nahrazena antukou. Změna se odrazila ve výsledcích, když grandslam vyhráli dva antukoví specialisté. V roce 1975 nejdříve zvítězil Španěl Manuel Orantes a roku 1977 také Argentinec Guillermo Vilas. Oba v boji o titul přehráli Connorse. Ten se stal šampiónem v roce 1976. Poté, co roku 1979 došlo ke druhé náhradě povrchu na tvrdý gumoasfalotvý potah, následující tři ročníky v ovládl americký bouřlivák John McEnroe. Čtvrtý titul pak přidal ještě v roce 1984. McEnroe se tak stal prvním hráčem otevřené éry a prvním od Tildenových triumfů ve dvacátých letech, jemuž se podařilo získat tři vítězství v řadě. Nejvšetranějšího tenistu tohoto období představoval Jimmy Connors, jenž jako jediný dokázal vyhrát na všech třech površích – trávě, antuce i tvrdém podkladu. Po jednom titulu si v osmdesátých letech připsali Mats Wilander (1988) a následující sezónu Němec Boris Becker (1989).

Martina Navrátilová získala celkově 16 titulů (což je absolutní rekord otevřené éry) – z toho 4 singlové, 9 deblových (rekord otevřené éry) a 3 z mixu (rekord otevřené éry, o který se dělí s Courtovou a Kingovou)

V ženské dvouhře první ročník otevřené éry vyhrála Britka Virginia Wadeová. Další tři k celkovým pěti singlovým trofejím doplnila v otevřené éře Margaret Courtová. V období 1973–1976 se čtyřikrát v řadě do finále probojovala Australanka Evonne Goolagongová, které se však nikdy nepodařilo vyhrát. Na přelomu obou období zaznamenala čtyři vítězství Američanka Billie Jean Kingová. V sezóně 1975 zahájila nadvládu další americká tenistka Chris Evertová, která do roku 1978 získala čtyři tituly v řadě, což představuje novodobý rekord, kterého žádná jiná hráčka v otevřené éře nedosáhla. Následně přidala v letech 1980 a 1982 další dvě vítězství, když v obou finále zdolala československou hráčku Hanu Mandlíkovou a se šesti trofejemi se stala nejúspěšnější tenistkou dvouhry na US Open v otevřené éře. Představuje také jedinou tenistku, která získala singlový titul na dvou různých površích – antuce a tvrdém podkladu.

V osmdesátých letech se prosadila Američanka českého původu Martina Navrátilová, která si v období 1983–1987 připsala čtyři výhry, když dvakrát v boji o titul přehrála Evertovou, jednou Češku Sukovou a jednou Němku Grafovou. V roce 1985 její vítěznou sérii přerušila Hana Mandlíková, když ji ve finále porazila poměrem setů 7–6, 1–6 a 7–6. Čechoameričanka Navrátilová odešla z rozhodujícího zápasu o stříbrný pohár čtyřikrát jako poražená finalistka. Dalších 12 trofejí z newyorského grandslamu si odnesla ze soutěží čtyřher (9× vyhrála ve čtyřhře a 3× v mixu). S celkovým počtem 16 trofejí je nejúspěšnější tenistkou US Open v otevřené éře. V roce 1988 svou druhou finálovou účast proměnila Steffi Grafová v triumf, když ve finále zůstala na její raketě argentinská tenistka Gabriela Sabatini. V sezóně 1988 Grafová zkompletovala jako druhá tenistka otevřené éry čistý grandslam ve dvouhře a dominovala také na letních olympijských hrách. Na newyorském grandslamu se poté ze singlového titulu radovala ještě pětkrát.

90. léta – současnost

V roce 1990 získal premiérové vítězství Američan Pete Sampras, když ve finále porazil krajana Andreho Agassiho. Poslední pátý titul vyhrál v roce 2002, když v posledním utkání grandslamu opět udolal Agassiho. Andre Agassi si připsal dva triumfy.

Roger Federer zvítězil pětkrát v řadě

Na přelomu třetího milénia dali vzpomenout na australskou nadvládu Patrick Rafter, jenž se stal šampiónem v letech 19971998, kdy ve finále přehrál australského krajana Marka Philippoussise, a také světová jednička Lleyton Hewitt. V roce 2001 získal po výhře nad Samprasem jediné vítězství. Pro Američana to byla jedna ze tří porážek v boji o stříbrný pohár. Prvním ruským vítězem dvouhry se v roce 2000 stal Marat Safin.

Jediný grandslamový titul kariéry ve dvouhře vyhrála roku 1990 Argentinka Gabriela Sabatini. Oplatila tím newyorskou porážku starou dva roky německé hráčce Grafové. Následovaly dvě vítězství jugoslávské tenistky Moniky Selešové. Steffi Grafová přidala v průběhu devadesátých let další tři tituly k celkovým pěti, když ve finále dvakrát zdolala Selešovou a v roce 1993 také Sukovou. V dalších třech případech odešla z boje o titul poražena. V roce 1994 skončila na raketě jediné španělské šampiónky v historii dvouhry newyorského grandslamu Arantxy Sánchezové Vicariové.

První titul pro Švýcarsko získala roku 1997 Martina Hingisová, kterou ve finále následujících dvou ročníků porazily Američanky Lindsay Davenportová a mladá nastupující nejlepší tenistka nadcházející dekády Serena Williamsová. V období 19992002 si po dvou výhrách rozdělily sestry Serena a Venus Williamsovy. Dominaci z přelomu nového tisíciletí zvýraznily tím, že v letech 2001 a 2002 na sebe narazily až ve finále. Mladší Serena Williamsová pak přidala třetí titul v roce 2008 po výhře nad Srbkou Jankovićovou a čtvrtý v sezóně 2012, když ve finále s běloruskou světovou jedničkou Azarenkovou prohrávala již 3–5 na gamy v třetí rozhodující sadě.

Serena Williamsová triumfovala šestkrát ve dvouhře, dvakrát ve čtyřhře a jednou v mixu

V sezóně 2003 začal kralovat Švýcar Roger Federer, jenž si připsal pět titulů za sebou, nejvíce od dvacátých let předchozího století, kdy šestkrát vyhrál Bill Tilden. V pěti finále švýcarský tenista porazil pět různých tenistů – Hewitta, Agassiho, Roddicka, Djokoviće a Murrayho, než v šestém posledním zápase turnaje roku 2009 narazil na odhodlaného Argentince Juana Martína del Potra. Podlehl mu v pětisetové bitvě a přenechal místo pro další vítěze. V roce 2010 se z titulu radoval Španěl Rafael Nadal po finálové výhře nad Djokovićem, čímž jako sedmý hráč historie zkompletoval kariérní grandslam. Následující sezónu 2011 měl boj o titul stejné složení, ale s opačným výsledkem. První triumf slavila srbská světová jednička Novak Djoković. V roce 2012 pak premiérový grandslam kariéry získal Andy Murray, jenž se stal prvním mužským vítězem grandslamu z Velké Británie od roku 1936, kdy zvítězil Fred Perry.

V roce 2003 triumfovala v belgickém boji o titul Justine Heninová. Poraženou finalistkou se stala její krajanka Kim Clijstersová, která následně vyhrála 22 singlových zápasů v řadě a ve třech ročnících 2005, 20092010, jichž se zúčastnila, vždy slavila titul. Historicky premiérovou ruskou šampiónkou se v roce 2004 stala Světlana Kuzněcovová, když v posledním utkání turnaje přehrála krajanku Dementěvovou. Druhou ruskou výhru zajistila v sezóně 2006 devatenáctiletá Maria Šarapovová. V roce 2011 titul získala první Australanka od roku 1973. Samantha Stosurová ve finále zdolala favorizovanou Serenu Williamsovou ve dvou sadách a připsala si premiérové grandslamové vítězství. Ženskou dvouhru v letech 2013 a 2014 opanovala Serena Williamsová, čímž dosáhla na šestý turnajový triumf a celkově 18. kariérní grandslam, kterým se vyrovnala Navrátilové a Evertové.

Návštěvnost

2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004
737 872 732 663 691 143 688 542 691 280 713 642 713 ;026 710 803 658 664 712 976 721 059 720 227 715 587 640 000 659 538 631 870
zdroje: US Open[29] a City University of New York (CUNY)[30]

Ceny pro vítěze a finanční odměny

Ceny pro vítěze

Jména vítězů soutěží dvouher jsou vyryta na poháry.

  • vítězce ženské dvouhry náleží stříbrný pohár „US Open Trophy“,
  • vítězi mužské dvouhry náleží stříbrný pohár „US Open Trophy“.

Všichni vítězové získávají stejně veliké repliky pohárů.[31]

Galerie

Finanční odměny

Celková dotace US Open 2023 činila 65 milionů amerických dolarů, což představovalo meziroční navýšení o 8 %. Vyřazení v prvních kolech dvouher obdrželi 81,5 tisíc dolarů, znamenající nárůst o 1,9 % vůči předchozímu ročníku. Vítězové dvouher získali 3 miliony dolarů, o 15 % více než v roce 2022. Na poražené finalisty čekala poloviční částka 1,5 milionu dolarů.[32][33]

Newyorský grandslam si připomněl 50. výročí od zrovnoprávnění ženských odměn vůči mužům, když se v roce 1973 stal prvním tenisovým turnajem se shodnými výdělky obou pohlaví. Tehdejší rozpočet činil 100 tisíc dolarů a vítězové mužské i ženské dvouhry obdrželi 25 tisíc dolarů.[32] V rámci sezóny 2023 rozpočet US Open překonal zbývající tři grandslamy, když přibližná dotace Australian Open činila 53 milionů dolarů, French Open 54 milionů dolarů a Wimbledonu 56,5 milionů dolarů.[33]

Soutěž vítězové finalisté semifinalisté čtvrtfinalisté 16 v kole 32 v kole 64 v kole 128 v kole Q3[a] Q2[a] Q1[a]
dvouhry 3 000 000 $ 1 500 000 $ 775 000 $ 455 000 $ 284 000 $ 191 000 $ 123 000 $ 81 500 $ 45 000 $ 34 500 $ 22 000 $
čtyřhry 700 000 $ 350 000 $ 180 000 $ 100 000 $ 58 000 $ 36 800 $ 22 000 $
mix 170 000 $ 85 000 $ 42 500 $ 23 200 $ 14 200 $ 8 300 $
Částky jsou uváděny v amerických dolarech a v deblových soutěžích na pár

Vysvětlivky

  1. a b c Poražení v 1.–3. kole kvalifikace

Bodové hodnocení

Tabulka uvádí zisk bodů do žebříčků ATP, WTA a ITF vozíčkářů.[34][35]

Soutěž vítězové finalisté semifinalisté čtvrtfinalisté 16 v kole 32 v kole 64 v kole 128 v kole QV[a] Q3[b] Q2[b] Q1[b]
Dvouhra mužů 2000 1200 720 360 180 90 45 10 25 16 8 0
Čtyřhra mužů 0
Dvouhra žen 1300 780 430 240 130 70 10 40 30 20 2
Čtyřhra žen 10
Dvouhra vozíčkářů 800 500 375 100
Dvouhra kvadruplegiků 800 500 375 / 100
Čtyřhra vozíčkářů 800 500 100
Čtyřhra kvadruplegiků 800 100

Vysvětlivky

  1. Vítěz kvalifikačního kola postupující do dvouhry. Kvalifikantům se v případě prohry v prvním kole dvouhry započetla vyšší hodnota bodů za výhru v kvalifikaci namísto bodů určených pro poražené v úvodu dvouhry.
  2. a b c Poražení v 1.–3. kole kvalifikace

Vítězové 2023

Galerie vítězů

Finále soutěží

Vítězové a finalisté US Open 2023
Soutěž Vítězové Finalisté Výsledek
Mužská dvouhra Srbsko Novak Djoković   Daniil Medveděv 6–3, 7–6(7–5), 6–3
Ženská dvouhra USA Coco Gauffová   Aryna Sabalenková 2–6, 6–3, 6–2
Mužská čtyřhra USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
Indie Rohan Bopanna
Austrálie Matthew Ebden
2–6, 6–3, 6–4
Ženská čtyřhra Kanada Gabriela Dabrowská
Nový Zéland Erin Routliffeová
Německo Laura Siegemundová
  Věra Zvonarevová
7–6(11–9), 6–3
Smíšená čtyřhra Kazachstán Anna Danilinová
Finsko Harri Heliövaara
USA Jessica Pegulaová
USA Austin Krajicek
6–3, 6–4
Arthur Ashe Stadium během utkání třetího kola dvouhry US Open 2019, v němž obhájkyně trofeje Naomi Ósakaová hladce zdolala patnáctiletou Coco Gauffovou
Arthur Ashe Stadium během utkání třetího kola dvouhry US Open 2019, v němž obhájkyně trofeje Naomi Ósakaová hladce zdolala patnáctiletou Coco Gauffovou

Přehled rekordů

Přehled rekordů podle titulů na US Open
Rekord Éra Tenista Počet Roky
Muži od roku 1881
Nejvíce titulů ve dvouhře do 1967 USA Richard Sears
USA William Larned
USA Bill Tilden
7 1881, 1882, 1883, 1884, 1885, 1886, 1887
1901, 1902, 1907, 1908, 1909, 1910, 1911
1920, 1921, 1922, 1923, 1924, 1925, 1929
od 1968 USA Jimmy Connors
USA Pete Sampras
Švýcarsko Roger Federer
5 1974, 1976, 1978, 1982, 1983
1990, 1993, 1995, 1996, 2002
2004, 2005, 2006, 2007, 2008
Nejvíce titulů ve dvouhře v řadě do 1967 USA Richard Sears 7 1881, 1882, 1883, 1884, 1885, 1886, 1887
od 1968 Švýcarsko Roger Federer 5 Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=US_Open_(tenis)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Ádil Šáh
Émile Zola
Émilie du Châtelet
Úmrtí v roce 2021
Únor
Ústava (Platón)
Útok na Tuilerijský palác
Čína
Čadca
Časové pásmo
Čeština
Čeněk Chyský
Černé indie
Červenec
Česká Wikipedie
České kráľovstvo
Český zemský sněm
Česko
Česko na Letních olympijských hrách 2020
Činohra
Řím
Římské číslice
Římský konzul
Řecko
Śląkfa
Šáhruch
Šagrat Al Durr
Šen Fu
Šestá hodnotící zpráva IPCC
Šest historií prchavého života
Španělsko
Špičácký tunel
Štrbské Pleso
Štvorcový kilometer
Švédsko
Žánr
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Židé
Žofie Šarlota Hesensko-Kasselská
1. únor
1. červen
1. červenec
1. květen
1. leden
1. november
1. srpen
10. únor
10. červen
10. říjen
10. august
10. březen
10. duben
10. prosinec
10. srpen
10. storočie
10. září
11. únor
11. červenec
11. březen
11. květen
11. leden
11. prosinec
11. srpen
11. storočie
1179
1191
12. únor
12. červen
12. březen
12. duben
12. květen
12. leden
12. srpen
120
1238
1246
1250
1267
1291
1292
1296
13. únor
13. červen
13. březen
13. duben
13. květen
13. leden
13. prosinec
13. srpen
1327
1346
1347
1357
1397
14. únor
14. červen
14. březen
14. duben
14. leden
14. listopad
14. prosinec
14. srpen
1405
1439
1449
1453
1455
1499
15. únor
15. červenec
15. březen
15. duben
15. leden
15. listopad
15. prosinec
15. srpen
15. září
1519
1520
1524
1527
1531
1537
1550
1555
1575
1586
1591
1595
16. únor
16. červen
16. červenec
16. december
16. duben
16. květen
16. leden
16. srpen
16. století
16. září
1600
1614
1615
1624
1626
1628
1630
1632
1649
1664
1665
1666
1667
1672
1674
1675
1676
1677
1678
1681
1682
1683
1684
1685
1688
1690
1693
1696
17. únor
17. červen
17. červenec
17. březen
17. duben
17. květen
17. leden
17. listopad
17. prosinec
17. srpen
17. století
17. září
1700
1704
1706
1707
1708
1711
1715
1719
1720
1723
1724
1728
1729
1733
1739
1745
1746
1747
1748
1749
175
1750
1751
1752
1753
1754
1755
1759
1763
1764
1768
1769
1772
1782
1785
1787
1789
1790
1791
1792
1797
1798
1799
18. únor
18. červen
18. říjen
18. březen
18. květen
18. leden
18. listopad
18. srpen
18. století
1800
1801
1802
1803
1804
1805
1808
1809
1810
1813
1814
1816
1817
1818
1820
1821
1822
1823
1825
1827
1830
1831
1832
1834
1835
1836
1838
1839
1840
1841
1845
1848
1849
1850
1851
1852
1853
1854
1856
1857
1858
1859
1860
1861
1862
1863
1865
1866
1867
1868
1869
1870
1871
1872
1873
1874
1875
1876
1877
1877 ve fotografii
1877 v loďstvech
1878
1879
1880
1881
1882
1884
1887
1888
1889
1890
1892
1893
1895
1896
1897
1898
1899
19. únor
19. březen
19. leden
19. listopad
19. prosinec
19. srpen
19. století
19. září
1900
1901
1902
1903
1904
1905
1907
1908
1909
1910
1911
1912
1913
1914
1915
1916
1918
1920
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1937
1938
1939
1940
1941
1942
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1949
1950
1951
1952
1953
1954
1957
1958
1959
1960
1961
1963
1964
1966
1967
1968
1969
1970
1971
1972
1973
1974
1976
1977
1978
1979
1980
1981
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1992
1993
1997
1998
2. únor
2. červen
2. říjen
2. duben
2. leden
2. listopad
2. prosinec
2. srpen
2. tisíciletí
20. únor
20. červen
20. červenec
20. říjen
20. březen
20. květen
20. leden
20. srpen
20. století
2000
2001
2002
2004
2005
2006
2007
2009
2010
2011
2012
2013
2016
2018
2019
2020
2022
21. únor
21. červen
21. březen
21. květen
21. srpen
21. století
216 př. n. l.
22. únor
22. březen
22. duben
22. leden
22. prosinec
22. srpen
22. září
23. únor
23. červen
23. říjen
23. březen
23. květen
23. listopad
23. november
23. srpen
23. září
24. únor
24. červenec
24. říjen
24. duben
24. květen
24. leden
24. listopad
24. prosinec
24. srpen
24. září
25. únor
25. červen
25. říjen
25. květen
25. listopad
25. prosinec
25. srpen
25. září
26. únor
26. červen
26. červenec
26. říjen
26. duben
26. leden
26. srpen
26. září
27. únor
27. červen
27. březen
27. duben
27. květen
27. prosinec
27. srpen
27. září
28. únor
28. červen
28. říjen
28. březen
28. duben
28. květen
28. leden
28. prosinec
28. srpen
28. září
29. březen
29. duben
29. květen
29. leden
29. listopad
29. prosinec
29. srpen
29. září
3. únor
3. červen
3. červenec
3. březen
3. duben
3. květen
3. listopad
3. srpen
30. červen
30. duben
30. květen
30. prosinec
30. srpen
30. září
303. stíhací peruť
31. červenec
31. říjen
31. březen
31. srpen
338 př. n. l.
4. únor
4. červen
4. říjen
4. březen
4. duben
4. květen
4. leden
4. listopad
4. prosinec
4. srpen
4. září
40. roky 10. storočia
412
485
5. únor
5. červenec
5. březen
5. leden
5. listopad
5. prosinec
5. srpen
50. roky 10. storočia
6. únor
6. červen
6. červenec
6. říjen
6. březen
6. duben
6. srpen
6. září
60. roky 10. storočia
7. únor
7. červen
7. červenec
7. duben
7. leden
7. srpen
70
8. únor
8. červen
8. říjen
8. duben
8. květen
8. leden
8. november
8. srpen
843
9. únor
9. červen
9. červenec
9. říjen
9. březen
9. duben
9. květen
9. leden
9. listopad
9. prosinec
9. srpen
9. storočie
9. září
919
922
923
950
951
952
953
954
955
956
957
958
959
960
991
Abaj Kunanbajuly
Abdulaziz
Abolicionismus
Abraham Gottlob Werner
Abstraktní expresionismus
Achille Costa
Administratívne členenie Poľska
Administrativní dělení Spojených států amerických
Adolf Hitler
Adolf Kašpar
Adolf Ludvík Krejčík
Afšárovci
Afroameričané
Agapet II.
Agentura pro ochranu životního prostředí
Ajjúbovci
Alžběta Petrovna
Al-Mansura
Albánie
Albína Honzáková
Albert Milota
Albrecht II. Habsburský
Alessandro Magnasco
Alexandr Ivanovič Osterman-Tolstoj
Alexandr Nikolajevič Radiščev
Alfons IV. Portugalský
Alfred Kubin
Alois Chytil
Alois Roudnický
Alois Ugarte (starší)
Alois Velich
Alois Zábranský
Alternativní historie
Amanda Gormanová
Američané hispánského a latinskoamerického původu
Americká občanská válka
Americká válka za nezávislost
Amharsko
Analog Science Fiction and Fact
André Cardinal Destouches
Andrea Sestini Hlaváčková
Angličané
Anglosasové
Antiutopie
Antoš Frolka
Antonín Beňa
Antonín Kraft
Antonín Pustka
Antonín Slavíček
Antonín Strnad
Antonio Banderas
Antoni van Leeuwenhoek
Anton Štefánek
Anton Roscher
Apokalyptická a postapokalyptická sci-fi
Arkadij a Boris Strugačtí
Arnošt Vaněček
Arthur C. Clarke Award
Arthur Charles Clarke
Arthur Dove
Arthur Siegel
Artur Kraus
Art deco
Asaph Hall
Asijští Američané
Astma
Athény
Atlantský oceán
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
Augsburg
Augustin Štefan
August Bedřich Piepenhagen
August III. Polský
Auschwitz
Autoritní kontrola
Avantgarda
Bílí Američané
Bělorusko
Březen
Bagel
Balet
Balthasar Denner
Baobab
Barbora Braniborská (1527–1595)
Barokní architektura
Battery Park City
Bedřich August Harrach
Bedřich Dlouhý
Benedikt XIV.
Benzín
Bibliografie dějin Českých zemí
Bitka pri Lechu
Bitva na Lechu
Bitva na Lechu (955)
Bitva o Širojamu
Bitva o průsmyk Šipka
Bitva u Abúkíru
Bitva u Chairóneie
Bitva u Hradce Králové
Bitva u Kann
Bitva u Maldonu
Bitva u Nikopole (1877)
Bořivoj Navrátil
Božena Weleková
Boeing B-29 Superfortress
Bohuslav Chňoupek
Bohuslav Schnirch
Bohuslav Svoboda
Boleslav I.
Boston
Boulogne-sur-Mer
Brno
Broadway
Bronx
Bronx Zoo
Brooklyn
Brooklyn Museum
Budapešťská konvence
Budoucnost
C. k.
Calvin Coolidge
Camillo Benso Cavour
Carlo Naya
Carl Gustaf Mannerheim
Carl Heinrich Biber
Carnegie Hall
Carolina Kostnerová
Catania
Catskill Mountains
Cena Ditmar
Cena Hugo
Cena Jupiter
Cena Karla Čapka (cena fandomu)
Cena Locus
Cena Ludvík
Cena Nebula
Central Park
Cesta kolem světa
Cestování v čase
Cheesecake
Chrysler Building
Cikáni
Cisterciácký řád
College of William & Mary
Commons:Featured pictures/cs
Condé Nast Building
Coney Island
Covid-19
Cukrářství
Dílo:Newtonův mozek
Děčín
Dagmar Frýbortová
Dallas
Daniel Bernoulli
Daniel Gottlieb Türk
David Berkowitz
David Crinitus z Hlavačova
Deimos (měsíc)
Demokratická strana (USA)
Denisa Chládková
Desaťročie
Diecéze míšeňská
Dionýz Blaškovič
Domažlice
Domenico Cimarosa
Dominikánská republika
Dominik Oesterreicher
Dora Boothbyová
Drahomír Josef Růžička
Dreadnought
Druhá anglo-nizozemská válka
Druhá světová válka
Druhá svetová vojna
Druhý chrám
Drupi
Dusty Hill
East River
Edred
Edward Jenner
Ekvádor
Eli Urbanová
Ellis Island
Emanuel Mandler
Emile Berliner
Emil Enhuber
Emil Pluhař
Emil Pollert
Emma Waldecko-Pyrmontská
Empire State Building
Encyklopedie
Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel
Epos o Gilgamešovi
Eric Adams (politik)
Erijský kanál
Ernst Friedrich Benda
Eskamotérství
Esperanto
Estuár
Etiopie
Evangelická církev
Eva Jakoubková
Eva Josefina Julie Potocká
Führer
Falafel
Fandom
Fantastika
Fantasy
Fat Man
Federal Hall
Fedor Houdek
Fehime Sultan
Ferdinand VI.
Fernão de Magalhães
Fernando Tarrida del Mármol
Fifth Avenue
Filadelfie
Filip II. Makedonský
Filip II. Orleánský
Filip Josef Kinský
Film
Filmový žánr
Fiorello H. La Guardia
Fonograf
Forry Award
Fráňa Šrámek
Frédéric Auguste Bartholdi
Francie
Francouzské království
Frank Herbert
Franská říše
František Bílkovský
František Bakule
František Faustin Procházka
František Geršl
František Heřmánek (spisovatel)
František I. Štěpán Lotrinský
František Piťha
František Trenck
František Xaver Harlas
Františka Marie Bourbonská
Franz Windirsch
Frederik I. Švédský
Frick Collection
Fridrich II. Veliký
Fritz Tampe
Görlitz
Gabriel Daniel
Gemeinsame Normdatei
George Cranfield Berkeley
George Washington
Georg Alexander Pick
Giordano Bruno
Giovanni da Verrazzano
Gmina
Gotická architektura
Greenwich Village
Gregoriánský kalendář
Gregor Mendel
Guercino
Guggenheimovo muzeum
Gustav Švamberg
Gustav Oplustil
Guyana
Habsburská monarchia
Habsburská monarchie
Haiti
Handlová
Hannibal
Hardcore
Hard science fiction
Harlem
Harlemská renesance
Harlem River
Hearst Tower
Hektár
Henrich I. (Bavorsko)
Henri Nestlé
Henry Steel Olcott
Herbert George Wells
Herbert Hoover
Hermenegild Škorpil
Hilsneriáda
Hip hop
Historický lexikon Švýcarska
Hlavní strana
Honoré Gabriel Riqueti de Mirabeau
Horkovzdušný balon
Horní Lužice
Hot-dog
Hudson (řeka)
Hugo Klement Mrázek
Hustota zalidnění
Hvězdná brána
Hybridní pohon
Hydrodynamika
Ian Anderson
Ibráhím Šáh
Ignác Händl
Ilindenské povstání
Indický císař
Indie rock
Indonésie
Ingeborg Dánská (1878)
Instituce
International Standard Book Number
Irák
Irové
Isaac Asimov
Isaac Newton
Isabel Allende
Isidor Vondruška
Italové
Iveta Toušlová
Izrael
János Richter
Ján (Čechy)
Ján Kalinčiak
Ján Mato
Ján XII.
Július Binder
Jaan Kaplinski
Jakub Arbes
Jakub II. Aragonský
Jakub II. Stuart
Jakub Jan Trautzl
James Dean
Jan Amos Komenský
Jan Bartoš (herec, 1932)
Jan Cicero Braniborský
Jan Henryk Dąbrowski
Jan Krásl
Jan Lucemburský
Jan Lukas
Jan Neruda
Jan Pohribný
Jan V. Palaiologos
Jan V. Portugalský
Jan Vašatý
Jan van Huysum
Jan VI. Kantakuzenos
Jan Zbranek
Japonská císařská armáda
Japonsko
Jaroslava Pokorná
Jaroslav Valenta (YMCA)
Jaroslav Vsevolodovič
Jazz
Jean-Baptiste Joseph Delambre
Jednota strakonická
Jiří Černošek
Jiří Šebánek
Jiří II.
Jiří II. (britský král)
Jiří Procháska
Jiří Vyvadil
Jiří Zídek
Jiří Zídek (1944)
Jiří z Poděbrad
Jindřiška Konopásková
Jindřich IV.
Johann Elias Schlegel
Johann Jakob Scheuchzer
Johann Sigmund Riesch
Johann Wolfgang von Goethe
John Logie Baird
John Montagu, 2. vévoda z Montagu
John Tyndall
John Williams
John Wood Campbell
Josef Čapek
Josef Šmaha
Josef David
Josef Drahoňovský
Josef Grus (1869)
Josef Hasil
Josef Hycl
Josef Ježek (ministr)
Josef Jindřich Šechtl
Josef Klán
Josef Král (malíř)
Josef Lacina
Josef Mayer (politik)
Josef Skřivan
Josef Tadra
Josef Tvrdý
Josef Tykal
Josef Václav Bohuslav Pilnáček
Josef Vydra
Josef Zoser
Jozef Buday
Juilliard School
Jules A. Hoffmann
Jules Verne
Julius Morman
Julius Richard Petri
Jussi Adler-Olsen
Justin Theroux
Köppenova klasifikace podnebí
Kagošima
Kalvinismus
Kaple Božího hrobu (Slaný)
Karel Čapek
Karel Absolon
Karel Ferdinand Bellmann
Karel Hanke
Karel Hejma
Karel II. Holý
Karel Kinský (malíř)
Karel Kula
Karel Mareš (skladatel)
Karel Pleskač
Karel Roden mladší
Karel Svoboda (bankéř)
Karel Toman
Karl Schuster
Karolina Kózka
Kaspar von Stieler
Katafalk
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození 2. srpna
Kategorie:Narození v roce 1749
Kategorie:Narození v roce 1877
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kebab
Kilometr čtvereční
Kinští
Kolumbie
Kolumbijská univerzita
Koncentračný tábor
Koncentračný tábor Auschwitz
Koncentračný tábor Auschwitz-Birkenau
Koncentračný tábor Auschwitz I
Konflikt v Tigraji 2020
Konstantin I. Řecký
Konstantin XI. Dragases
Konzerva
Konzervatoř
Koordinovaný světový čas
Koordinovaný svetový čas
Koruna česká
Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
Království Velké Británie
Krakatit
Krakov
Kramerius (digitální knihovna)
Kristián Filip Clam-Gallas
Kristián VII.
Kryscina Cimanouská
Kultúra (spoločenské vedy)
Kursk
Kuvajt
Květuše Sgallová
Kyberpunk
Labutí jezero
Labyrint světa a ráj srdce
Lalibela
Leden
Leeuwenhoekova medaile
Lenapové
Leopold Chalupa
Leopold Hilsner
Les
Letiště JFK
Letiště LaGuardia
Letní čas
Letní olympijské hry 2020
Library of Congress Control Number
Libuše Baudyšová
Lidové noviny
Lisa Raymondová
Literární žánr
Londýn
Longinus Anton Jungnitz
Long Island
Lorenzo da Ponte
Lorne Betts
Lothar I. Franský
Louis-Nicolas Clérambault
Lovro Toman
Lower East Side
Lower Manhattan
Lužická Nisa
Luba Pellarová
Lucius Aemilius Paullus
Ludvík I. Pobožný
Ludvík II. Němec
Ludvík Souček
Ludvík XIV.
Ludvík XV.
Luisa Anna Hannoverská
Lunar Orbiter 1
Měsíc
Měsíc (satelit)
Městská hromadná doprava
Městské okresy v Německu
Maďaři
Madison Avenue
Madison Square Garden
Magdalena z Valois
Magie
Mahmud I.
Makedonie (region)
Malopoľské vojvodstvo
Manhattan
Marg Moll
Maria Caroline Charlotte von Ingenheim
Marie II. Stuartovna
Marie Pia Neapolsko-Sicilská
Marie Terezie
Marie Votrubová-Haunerová
Marie Zdeňka Baborová-Čiháková
Mars (planeta)
Martin Hampl
Martin Tenk
Martin Vahl
Massiel
Matej Bel
Matko Laginja
Meč a magie
Medián
Melting pot
Mendelovy zákony dědičnosti
Metropolitan Opera
Metropolitní muzeum umění
Metropolitní opera
Metrov nad morom
Metro v New Yorku
Metro v Praze
Mexiko
Mezivládní panel pro změnu klimatu
Michael Gottlieb Hansch
Michal Podolka
Mikrofon
Milada
Milada Schusserová
Milan Chladil
Milan Fijala
Milan Knobloch
Milan Nakonečný
Milavče
Milena Jesenská
Military science fiction
Miloš Šejn
Miloš Vojta
Miloš Vystrčil
Miloslav Švandrlík
Mimozemský život
Miroslav Fokt
Miroslav Jindra
Missouri (stát)
Momozono
Mongolové
Mrakodrap
Mučednice čistoty
Murad V.
Muzeum moderního umění
Muzikál
Muzikologie
Nádraží Praha-Libeň
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní divadlo
Národní knihovna Izraele
Německá demokratická republika
Německo
Německo-polská státní hranice
Nacistické Nemecko
Nadace Wikimedia
Nadmořská výška
Nagasaki
Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie
Napoleonské války
Narodnyj komissariat vnutrennich del
Na kometě
Nechanice
Nejvyšší soud Spojených států amerických
Nemčina
Nemecko
Newtonův mozek
Newyorská filharmonie
Newyorská kuchyně
Newyorská metropolitní oblast
New Jersey
New York
New York (rozcestník)
New York (stát)
New York Mets
New York Stock Exchange
New York Yankees
Nicolas Appert
Nikolaj Ťutčev
Nizozemci
Nový Amsterdam
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století
Novogotika
Nowy Sącz
Nuselský pivovar
Oświęcim
Obléhání Plevna
Ochrana přírody
Okresy ve Spojených státech amerických
Oldřich II. z Rožmberka
Oldřich Lajsek
Olga Sommerová
Olympijské hry
Ondřej Boleslav Petr
One World Trade Center
Operace Chalk
Organizace spojených národů
Osmanská říše
Ostrava
Osvobozené divadlo
Otakar Frič
Otakar Lebeda
Ota Dub
Ota I. Veliký
Otto I. (Svätá rímska ríša)
Pán času
Předměstí
Přimda (hrad)
Paříž
Pagekon obří
Památková rezervace
Památný den romského holokaustu
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panoráma
Papež
Park
Pasquale Cafaro
Paul von Hindenburg
Pavel Havránek (politik)
Pavel Holba
Pavel Jan Souček
Pavel Juráček
Pavel Linhart
Pavel Skramlík
Peking-Paříž 1907
Peter Atkins
Peter Minnewitt
Peter O'Toole
Petra Cetkovská
Petriho miska
Petrohrad
Petr Bezruč
Petr Hošek (hudebník)
Petr I. Veliký
Petr Iljič Čajkovskij
Philippe Soupault
Philip K. Dick
Phobos (měsíc)
Pierre Carlet de Chamblain de Marivaux
Pierre Charles L'Enfant
Pierre Simon de Laplace
Planeta
Plexis
Ploutvonožci
Poľština
Poľská obranná vojna (1939)
Poľské kráľovstvo (1385 – 1569)
Poľsko
Poštovní směrovací číslo
Požár v továrně Triangle Shirtwaist
Polština
Polské království
Polsko
Polyhistor
Pondělí
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Film
Portál:Geografia
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Literatura
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portál:Videohry
Portugalsko
Poslanecká sněmovna
Postupimská dohoda
Postupimská konference
Povídky malostranské
Povstání v Treblince
Powiat
Powiat bocheński
Powiat brzeski (Malopoľské vojvodstvo)
Powiat chrzanowski
Powiat dąbrowski
Powiat gorlicki
Powiat krakowski
Powiat limanowski
Powiat miechowski
Powiat myślenicki
Powiat nowosądecki
Powiat nowotarski
Powiat oświęcimski
Powiat olkuski
Powiat proszowicki
Powiat suski
Powiat tarnowski
Powiat tatrzański
Powiat wadowicki
Powiat wielicki
Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje (Praha)
Prevét
Prohibice
Proklos
Prokop Sedlák
Pruské království
Pruské Slezsko
Prvá svetová vojna
První konstituční éra
Punk
Punské války
Q20057877
Q20057877#identifiers
Q20057877#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q24925#identifiers
Q24925#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q60
Queens
Rómčina
Rómulo Gallegos
R.U.R.
Rakousko-uherská koruna
Rakousko-uherský zlatý
Rakousko-Uhersko
Rap
Ray Bradbury
Renesanční architektura
Rey Koranteng
Robert Anson Heinlein
Robert Hütter
Robert Manzer
Robert Nebřenský
Rockefeller Center
Rok
Romaneto
Roman Havelka
Roy Keane
Rozloha
Rudá armáda
Rudolf Hawelka
Rudolf Kufa
Ruská akademie věd
Ruské impérium
Rusko
Rusko-turecká válka (1877–1878)
Rychlobruslení
Sakrální stavba
Saliha Sultan (dcera Abdulazize)
Salsa (tanec)
Samuraj
San Francisco
SARS-CoV-2
Sasko
sci-fi
Science-fiction
Science fantasy
Science fiction
Scipione Borghese (kníže)
Seagram Building
Sedmá křížová výprava
Semtex
Sergej Adamovič Kovaljov
Severné Porýnie-Vestfálsko
Sevilla
Seznam českých science fiction filmů a seriálů
Seznam římských králů
Seznam španělských vládců
Seznam nejvyšších budov v New Yorku
Seznam spisovatelů science fiction
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Shea Stadium
Skalnaté hory
Skleníkové plyny
Slaný
Slavistika
Slezská kuchyně
Slovensko
Smallville
Socha Svobody
Soft science fiction
Soubor:5 Boroughs Labels New York City Map.svg
Soubor:Adolf kaspar.jpg
Soubor:Andrea Hlavackova Aegon International Eastbourne 2011.jpg
Soubor:Antonio Banderas KVIFF.jpg
Soubor:A view of Fort George with the city of New York, from the SW.jpg
Soubor:B Svoboda 2014.JPG
Soubor:Carolina Kostner 2007 Nebelhorn Trophy.jpg
Soubor:Castelloplan.jpg
Soubor:Central Park New York City New York 23 cropped.jpg
Soubor:Central Park Summer.JPG
Soubor:Drupi 1975.jpg
Soubor:Flag of New York City.svg
Soubor:Frana Sramek 1926.jpg
Soubor:Goethe (Stieler 1828).jpg
Soubor:Greenpoint Houses.JPG
Soubor:Herbert Clark Hoover.jpg
Soubor:Ian Anderson Munich 2014 1.JPG
Soubor:Imagination 195808.jpg
Soubor:Isabel allende.jpg
Soubor:James Dean in East of Eden trailer 2.jpg
Soubor:John Williams tux.jpg
Soubor:Jussi Adler-Olsen.jpg
Soubor:Justin Theroux at the 2008 Tribeca Film Festival.JPG
Soubor:Lisa Raymond 2011.jpg
Soubor:LOC Lower Manhattan New York City World Trade Center August 2001.jpg
Soubor:LowerEastSideTenements.JPG
Soubor:Lunar orbiter 1 (large).jpg
Soubor:Metropolitan Opera auditorium.jpg
Soubor:MET entrance.jpg
Soubor:Mulberry Street NYC c1900 LOC 3g04637u edit.jpg
Soubor:Nagasakibomb.jpg
Soubor:New-York-Jan2005.jpg
Soubor:New York City Midtown from Rockefeller Center NIH.jpg
Soubor:New York Midtown Skyline at night - Jan 2006 edit1.jpg
Soubor:Nobel Prize 2011-Press Conference KI-DSC 7584.jpg
Soubor:NYC Montage 2014 4 - Jleon.jpg
Soubor:Olga-Sommerová.jpg
Soubor:One world trade center - New York.jpg
Soubor:Peter Atkins Paris 2007.JPG
Soubor:Peter O'Toole -- LOA trailer.jpg
Soubor:Rey kora...jpg
Soubor:Rising-lewecke.jpg
Soubor:Roy keane 2014.jpg
Soubor:Seal of New York City.svg
Soubor:Spaanse zangeres Massiel, winnares Euro Song Festival tijdens opname in studio K, Bestanddeelnr 921-2648.jpg
Soubor:Thilafushi1.jpg
Soubor:Viktor Dyk 1927.png
Sovětský svaz
Sovietsky zväz
Space opera
Space western
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-200-0345-2
Spojené státy americké
Srážka vlaků u Milavčí
Srážky
Srpen
Stát
Středa
Střední Evropa
Stanisław Lem
Stanislav Brebera
Starí Maďari
Stara Zagora
Starosta
Starověký Řím
Star Trek
Star Wars
Staten Island
Staten Island Ferry
Steampunk
Storočie
Strakonice
Stredoeurópsky čas
Stredoeurópsky letný čas
Světové obchodní centrum
Světový kongres esperanta
Světskost
Svatá říše římská
Svatí čeští novomučedníci
Svatý Xaverius
Svatopluk Čech
Třída Conte di Cavour
T. F. Šimon
Taliansko
Tarnów
Tešínske kniežatstvo
Telefonní předvolba
Teodor Rotrekl
Teosofie
Teroristické útoky 11. září 2001
Terry Cooper
Théby
Théodore Agrippa d'Aubigné
They Might Be Giants
The Strokes
Thilafushi
Thomas Alva Edison
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Times Square
Tin Pan Alley
Tokio
Tomáš Čermák (1943)
Tomáš Hudec (kněz)
Tom Wolfe
Trinidad a Tobago
Tropická cyklóna
Troy (New York)
Ukrajina
Umění
UNESCO
Univerzita v Leidenu
Upálení na hranici
Upper East Side
Upper West Side
Urolog
US Open (tenis)
Utopie
Václav II.
Václav Jíra (fotbalista)
Václav Jan Kopřiva
Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan
Václav Pařík (politik)
Válka s Mloky
Válka v Zálivu
Vévoda z Yorku
Výbuch v Dole Handlová
Východní Germáni
Východofranská říše
Vývar
Věra Růžičková
Vakcína proti covidu-19
Valtr Komárek
Vasa
Vatikán
Vavřinec Benedikt z Nudožer
Velká francouzská revoluce
Velká hospodářská krize
Velká východní krize
Velké divadlo
Velké okresní město
Verdunská smlouva
Verrazano-Narrows Bridge
Vesmír
Vettius Valens
Vikingové
Viktorie (britská královna)
Viktor Dyk
Viktor Mikeš
Vilém III. Oranžský
Vilém Julius Josef Hauner
Vincenc Červinka
Vincenc Kramář
Virginie
Virtual International Authority File
Visla
Vital Šyšov
Vittorio Alfieri
Vladimír Beneš (1921)
Vladimír Hauptvogel
Vladimír Komárek
Vladimír List
Vladimír Páral
Vladimir
Vladislav I. (Poľsko, 1320)
Vladislav Soukup
Vlastimil Bedrna
Vojtěch Černý (kněz)
Vojtěch Birnbaum
Vojtěch Tkadlčík
Vojtěch Věchet
Vojtěch Zapletal
Vyhlazovací tábor Treblinka
Wall Street
Warren G. Harding
Washington, D.C.
Werner Seelenbinder
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipédia:Výhonok
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilhelm Maixner
Wilhelm Stärze
Willgodt Theophil Odhner
Williamsburg (Virginie)
William Jones (matematik)
Wimbledon (tenis)
Woolworth Building
Yankee Stadium
YMCA
Září
Západní Slované
Zabiják (kniha)
Zbraslav
Zbraslavský klášter
Zdeněk Zouhar
Zdobnice (řeka)
Zeměpisné souřadnice
Zemepisné súradnice
Zemní plyn
Zemský okres Zhořelec
Zgorzelec
Zikmund Polášek




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk