A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Věž Ušće | |
---|---|
Základní informace | |
Architekt | Mihailo Janković |
Výstavba | 1964 |
Poloha | |
Adresa | Nový Bělehrad, Srbsko |
Souřadnice | 44°48′58″ s. š., 20°26′13″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Věž Ušće (ušće je česky Soutok, srbsky Ушће, dříve Budova společensko-politických organizací, srbochorvatsky Зграда друштвено-политичких организација/Zgrada društveno-političkih organizacija[1]) je největší budovou Srbska a bývalé Jugoslávie. Nachází se v Srbsku, v Bělehradě, u soutoku Sávy s Dunajem a je 134 m vysoká (antena).
Historie
Budova byla postavena roku 1964[2] , jejím účelem bylo stát se novým sídlem pro ústřední výbor Svazu komunistů Jugoslávie. Lidovým názvem pro budovu se stal Ce-Ka, což byla zkratka pro ústřední výbor – srbochorvatsky Centralni Komitet. Budova byla koncipována jako symbol Nového Bělehradu; jako první objekt, který návštěvníci nového sídliště, kteří opouštějí staré město, uvidí.[3] Strohou výškovou budovu obdélníkového půdorysu navrhli pro tehdejší jugoslávskou metropoli Mihailo Janković, Dušan Milenković a Mirjana Marjanović. Projektantem stavby byl Milan Krstić. Umístěním všech pater výškové budovy na masivní betonové sloupy vytvořili architekti stavbu se zavěšenými hliníkovými stěnami.
Roku 1970, pouhých 6 let po dokončení budovy, byl na Ušće naplánován teroristický útok. Velmi se podobal tomu z 11. září 2001: v Chicagu mělo být uneseno dopravní letadlo typu Boeing 747 a navedeno přímo do budovy. Hlavním cílem útoku, který se měl konat v době jednání KSJ, bylo zabít tehdejšího prezidenta země Josipa Broze Tita. Plán se však neuskutečnil a hlavní organizátor, Nikola Kavaja, byl odsouzen na 23 let do vězení.
Budova se stala symbolem komunistické vlády nad celou SFRJ. V noci bývala osvícena tak, aby na ní byla vidět písmena TITO. Jednalo se o jednu z tehdy nejmodernějších staveb v zemi. Kostra celého komplexu byla tak odolná, že vydržela i bombardování NATO v roce 1999.
Po Titově smrti došlo ke změnám v celé zemi a ty se nevyhnuly ani budově Ušće. Miloševićova Socialistická strana Srbska se ji také rozhodla používat, přestože se jednalo o porušení zákona – Ušće straně nepatřila, ačkoliv SPS si ji nárokovala. Mnoho podlaží budovy začaly v 90. letech 20. století využívat také soukromé společnosti (včetně například tří televizních stanic) a sama SPS tak využívala pouhých 9 pater.
21. dubna 1999, při bombardování Jugoslávie leteckými silami NATO, došlo v horních patrech budovy k požáru. Útok se opakoval o několik dní později. Celou stavbu zasáhlo nakonec 12 střel typu Tomahawk. Ušće však tento útok ustála, přesto však velmi poškozená. Útok na tuto budovu vyvolal vlnu protestů na celém světě, a to i přesto, že nebyl nikdo zraněn, protože útok přišel v časných ranních hodinách.
V roce 2003 se začalo s rekonstrukcí, po níž je Ušće zmodernizovanou kancelářskou budovou. V nejvyšším patře se zřídila kavárna a vyhlídka na celou srbskou metropoli. Otevření budovy roku 2005 se stalo symbolem znovuzrození válkou poničeného Srbska. V roce 2019 byla v blízkosti původní věže budována nová, Věž Ušće 2 s obdobnou výškou i dispozicemi.
Reference
- ↑ BLAGOJEVIĆ, Ljiljana. Novi Beograd, osporeni modernizam. Bělehrad: Zavod za udžbenike, 2007. 331 s. ISBN 978-86-17-14795-0. S. 170. (srbština)
- ↑ BUJOVIĆ, Branko. Beograd u prošlosti i sadašnjosti. Bělehrad: Draganić, 2003. ISBN 86-441-0014-9. S. 321. (srbština)
- ↑ BLAGOJEVIĆ, Ljiljana. Novi Beograd, osporeni modernizam. Bělehrad: Zavod za udžbenike, 2007. 331 s. ISBN 978-86-17-14795-0. S. 171. (srbština)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Věž Ušće na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (srbsky, anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk