A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Tripontium | |
---|---|
Pozůstatky lázní vykopané v roce 2005 | |
Poloha | |
Souřadnice | 52°24′33″ s. š., 1°12′46″ z. d. |
Stát | Spojené království |
Hrabství | Warwickshire |
Historická země | Británie (římská provincie) |
Tripontium | |
Správa | |
Vznik | přibližně v roce 50 našeho letopočtu |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tripontium je jedno ze starověkých měst. Leželo v římské Británii poblíž římské silnice později nazvané Watling Street; v době moderní tamtudy vede silnice A5. Nachází se převážně na území obce Churchover v anglickém hrabství Warwickshire, ale částečně také v hrabství Leicestershire, přibližně 5,5 km na severovýchod od anglického města Rugby.[1]
Původ názvu
Pojmenování Tripontium je latinského původu. Tres je číslovka s významem tři, substantivum pons značí most. Název tedy poukazuje na fakt, že jde o "místo, kde jsou tři mosty". V češtině by se tudíž mohlo jmenovat "Trojmostí". Jméno odkazuje na mosty přes řeku Avonu a dva její přítoky. Jiný zdroj uvádí, že by se také mohlo jednat o most se třemi oblouky.[1]
Charakteristika
Tripontium bylo založeno jako vojenská pohraniční stanice v roce 47 n. l., brzy po římské invazi do Británie. Vyrostlo zde civilní město, kde lidé bydleli zhruba čtyři sta let, než ho opustili koncem 4. století, snad v souvislosti s tím, že se Římané stáhli z Británie. Za vrcholné období rozkvětu je pokládáno 2. století n. l.[1], jak dokládají nalezené lázně, studny, hrnčířské pece, hřbitovy a mansio, a to ještě byla tato lokalita značně poškozena těžbou štěrku.[2]
Tripontium bylo pravděpodobně nejdůležitějším římským osídlením v této oblasti. Prostornost objevených budov vedla historiky k závěru, že město pravděpodobně bylo významnou zastávkou pro cestující veřejnost, vojenskou i civilní. Vždyť leželo necelých 13 km na jih od Venonae (zvané též High Cross), což je křižovatka římských silnic Watling Street a Fosse Way. Je také uvedeno jako jedna ze zastávek v Itineráři císaře Antonina. Tento dokument ze třetího století zaznamenává místa, kudy při cestování po Británii římští císaři projeli a kde se zastavili.[3]
Archeologické nálezy
Kde přesně se Tripontium rozkládalo, zůstávalo po staletí tajemstvím, avšak v roce 1836 jej objevil starožitník a amatérský archeolog Matthew Bloxam, většinou při kopání hrobů. K nálezům patřily cihly a dlaždice, sklo, odpadní jáma, hliněné nádoby, bronzová brož, prsteny, stylus a tři mince, na nich byl římský císař Nerva, který panoval od roku 96 do 98, Antoninus Pius (138–161) a jeho manželka a císařovna Faustina (starší). Později bylo nalezeno značné množství keramiky a mincí z 2. až 4. století.[1]
Archeologická společnost z Rugby
Vykopávky na tomto místě zahájila v roce 1961 Archeologická společnost z Rugby, která v nich pokračovala do roku 2006.[4] Vykopávky v Tripontiu zatím byly největší, jaké kdy tato amatérská archeologická společnost uskutečnila.
Vykopávky města, jeho význam
Byly zjištěny hranice města na východě a severu, kam sahalo na západ a na jih, není známo. Plocha osídlení se odhaduje na přinejmenším 800 m na délku a 152 m na obě strany římské silnice Watling Street. Město bylo obehnané příkopem, později zasypaným, kde byly vykopány hliněné střepy.[1] Vzhledem k odlehlosti tohoto osídlení se původně předpokládalo, že Tripontium byla osada malá a nedůležitá. Vykopávky však ukázaly, že šlo o důležité římsko-britské město s velkými veřejnými lázněmi, rozsáhlými administrativními budovami a hostincem (mansio).
Mansio s lázněmi
Šlo o budovu v této lokalitě výjimečnou, protože byla částečně z kamene, na rozdíl od většiny jiných, které byly ze dřeva a měly hliněné základy.
Hostinec byl velký a měl i vlastní lázně. Byla v něm objevena vytápěcí místnost, caldarium mělo půlkruhovou apsidu, ve které byl pravděpodobně bazén s teplou vodou. Vedle bylo tepidarium se čtvercovým půdorysem. Vytápělo se také podlahou, ale kvůli větší vzdálenosti od vytápěcí místnosti byla teplota nižší. Vpravo od tepidaria měli frigidarium s bazénem uprostřed.[5]
Současný stav
Část starověkého města byla v moderní době zničena kvůli těžbě štěrku a v jiné části už není možné archeologický výzkum provést.[6] Nicméně je pravděpodobné, že v této lokalitě budou ještě odhaleny zbytky dalších budovy, například chrámu nebo fóra.[7]
Jde o chráněnou starověkou památku.[8] Byla zapsána do registru ohrožených (Heritage at Risk) kvůli rizikům způsobeným hledači kovů a její stav se zhoršuje.
Lokalita není přístupná veřejnosti, ale mnoho archeologických nálezů je vystaveno v Rugby Art Gallery and Museum ve městě Rugby.
Literatura
Tripontium, Jack Lucas FSA (1997) ISBN 0-9531265-0-1
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tripontium na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e https://www.ourwarwickshire.org.uk/content/catalogue_her/site-of-tripontium-roman-settlement
- ↑ https://www.pastscape.org.uk/hob.aspx?hob_id=340117
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ KŘÍŽOVÁ, Adéla. Římské thermy ve Flavia Caesariensis v Provincii Britannia. Brno, 2013 . 104 s. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita,Filozofická fakulta, Katedra archeologie a muzeologie. Vedoucí práce Prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc.. s. 40,41.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ https://historicengland.org.uk/images-books/publications/har-2017-registers/wm-har-register2017/https://historicengland.org.uk/images-books/publications/har-2017-registers/wm-har-register2017/[nedostupný zdroj
- ↑ https://historicengland.org.uk/listing/the-list/list-entry/1005759
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tripontium na Wikimedia Commons
- Mapa města Tripontium na stránce Historic England
- Oficiální stránka muzea Rugby And Gallery and Museum
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk