Transformace v genetice znamená přijetí cizorodé genetické informace (DNA) určitým organismem, zpravidla bez přímého kontaktu dárce a příjemce. Tím se transformace zásadně liší od transdukce (přenos DNA pomocí virů) a bakteriální konjugace, tedy dalších způsobů horizontálního přenosu genetické informace.

Transformace se přirozeně vyskytuje v přírodě zejména u bakterií, uměle ji vědci napodobují v genetickém inženýrství za cílem manipulace dané buňky.

Přirozená transformace

Přirozená transformace se vyskytuje u bakterií. Při transformaci se buňka, která DNA přijímá, nazývá recipient, a buňka, která ji poskytla, je donor. Tyto buňky však spolu zpravidla nejsou vůbec v kontaktu. Naopak, recipientní buňka přijímá DNA z volného prostředí, například z mrtvých bakterií. Mechanismus průniku DNA dovnitř spočívá v přichycení na buněčnou stěnu, průnik do cytoplazmy a posléze zpravidla metodou crossing-overu zabudována do vlastní bakteriální dědičné informace. Pro průnik dovnitř musí mít fragmenty DNA jen určitou malou velikost.^[1]

Umělá transformace

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Odkazy

Reference

Literatura

• Šíma P., Trebichavský I. Horizontální přenos genetické informace. Živa. 2006, roč. 54, čís. 1, 2 a 3. 

Související články

• Averyho-MacLeodův-McCartyho experiment

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.