A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Tiglatpilesar I. | |
---|---|
Narození | 12. století př. n. l. |
Úmrtí | 1076 př. n. l. |
Potomci | Aššur-bél-kala, Šamší-Adad IV. a Ašaréd-apil-Ekur |
Otec | Aššur-réša I. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tiglatpilesar I. (z hebrejského [1] přepisu akkadského Tukultí-apil-Ešarra, „Má víra je v synu Ešařině“) byl významným asyrským králem v průběhu tzv. středoasyrského období (1114–1076 př. n. l.). Podle Georgese Rouxe byl „jedním ze dvou či tří velkých asyrských panovníků od dob Šamši-Adada I.“[2] Podle zachovalých nápisů můžeme usuzovat, že si pečlivě vytvářel auru hrozivého panovníka pro své poddané a hlavně pro své nepřátele. Jeho otcem byl král Aššur-réša I.
Válečná tažení
Jeho první válečná kampaň byla namířena proti Muškiům, kteří okupovali některé asyrské oblasti horního Eufratu; pak obsadil území tehdejší Kommagény a východní Kappadokii a vyhnal Chetity z asyrské provincie Subartu, ležící severovýchodně od Malatye.
V následujícím tažení pronikly asyrské síly do hor jižně od Vanského jezera. Pak se obrátily na západ a dosáhly podrobení celé Malatye. Již v pátém roce vlády Tiglatpilesar zaútočil na kappadocké město Komana, kde po svém vítězství postavil pevnost na ochranu nově nabytých kilikijských území. V této pevnosti umístil záznam o vítězném tažení, vyrytý do měděných tabulek.
Dalším cílem tohoto asyrského krále se stali Aramejci v severní Sýrii; jeho vojska se dostala až k pramenům Tigridu. Kontrolu nad důležitou horskou cestou do Středomoří mu zabezpečilo dobytí chetitského města Pitru na křižovatce cest mezi Eufratem a městem Sajur. Poté jeho výboje pokračovaly k městům Gebal (Byblos) a Sidon a konečně k fénickému Arvadu. Zde podle legendy nastoupil na loď a při plavbě na moři zabil nahiru neboli „mořského koně“ (podle překladu A. Leo Oppenheima narwhala).
Tiglatpilesar byl vášnivým lovcem, a také velkým podporovatelem stavitelství. Opravy chrámů boha Ašura a Hadada ve městě Aššúr jsou připisovány právě jemu.
Pozdní období jeho vlády bylo v podstatě již jen snahou o udržení kontroly nad celistvostí říše, obzvlášť vzhledem ke stále častějším útokům aramejských kmenů. Tiglatpilesar I. zemřel roku 1076 př. n. l. a po něm nastoupil na trůn jeho syn Ašaréd-apil-Ekur. Další králové Aššur-bél-kala a Šamší-Adad IV. byli rovněž jeho syny.
Odkazy
Reference
- ↑ Tiglathpileser—2 Chronicles 28:20 (Authorised King James Version) Angl.
- ↑ Roux, Georges. Ancient Iraq, Third edition. Penguin Books, 1992 (paperback, ISBN 0-14-012523-X). Angl.
Literatura
- Encyklopedie starověkého Předního východu, Praha 1999.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tiglatpilesar I. na Wikimedia Commons
- Tiglath Pileser royal inscriptions anglický překlad královských záznamů Tiglatpilesara I.
- Kronika Tiglatpilesara I. na serveru Livius (anglicky) Archivováno 13. 3. 2008 na Wayback Machine.
Králové Asýrie | ||
---|---|---|
Předchůdce: Aššur-réša I. |
1114–1076 př. n. l. Tiglatpilesar I. |
Nástupce: Ašaréd-apil-Ekur |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk