Telefon Hírmondó (Telefonní hlasatel) byla služba poskytující zpravodajství po telefonu, kterou založil 15. února 1893 v Budapešti Tivadar Puskás. Díky jeho vynálezu telefonní ústředny bylo možno přenášet lidský hlas na více míst současně. Telefon Hírmondó je proto označován za první elektronické médium na světě.^[1]

Na programu bylo čtení z tisku, přesný čas, burzovní zprávy, předpověď počasí, jazykové kurzy, kulturní servis i hudební relace. Zprávy byly aktualizovány každou hodinu. Vysílání bylo také prokládáno placenou inzercí. Obsah zpráv se musel třikrát denně předkládat cenzurnímu úřadu. Vzhledem k technickým obtížím přenosu museli být hlasatelé vybaveni silným hlasem a střídali se po deseti minutách. Síť linek přenášející zprávy měřila až 1800 kilometrů.^[2]

Redakce sídlila na třídě Erzsébet körút v Budapešti a bylo v ní zaměstnáno okolo 200 osob, ředitelem byl Dénes Zakál. Roční předplatné bylo 18 korun. V roce 1907 dosáhl Telefon Hírmondó 15 000 odběratelů, k nimž patřil i František Josef I.^[3] Puskásovu myšlenku používaly od roku 1909 United States Telephone Herald Company v USA a od roku 1910 Araldo Telefonico v Itálii.

V roce 1925 se Telefon Hírmondó spojil s maďarským rozhlasem a za druhé světové války zanikl.

Ke 115. výročí zavedení služby byla vydána pamětní mince v hodnotě tisíc forintů.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Telefon Hírmondó na Wikimedia Commons