A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Tchao Čung-wen | |
---|---|
Jiná jména | Tchao Tien-čen |
Narození | asi 1481 Chuang-kang, Chu-pej |
Úmrtí | 1560 Peking |
Národnost | chanská |
Země | říše Ming |
Povolání | taoistický kněz |
Vyznání | taoismus |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tchao Čung-wen (čínsky pchin-jinem Táo Zhòngwén, znaky 陶仲文, asi 1481–1560) byl čínský taoistický kněz, blízký důvěrník císaře Ťia-ťinga.
Jména
Tchao Čung-wenovo používal zdvořilostní jméno Tien-čen (čínsky pchin-jinem Diǎn Zhēn, znaky 典真).[1]
Život
Tchao Čung-wen pocházel z prefektury Chuang-kang v severočínské provincii Chu-pej,[1][2] narodil se kolem roku 1481.[2] Sloužil jako pomocný úředník a skladník v Chuang-mej v Chu-peji a v Liao-jangu v Liao-tungu. Seznámil se s Šao Jüan-ťiem, taoistickým knězem a hlavním důvěrníkem mingského císaře Ťia-ťinga pro záležitosti taoismu. Kolem roku 1538 ho Šao Jüan-ťie doporučil císaři jako odborníka na talismany, zaklínání a vyhánění zlých duchů. Tchao Čung-wen si postupně získal panovníkovu důvěru a podporu.[2]
Roku 1539 císař cestoval do střední Číny, Šao Jüan-ťie byl příliš nemocný, než aby mohl panovníka doprovázet a doporučil místo sebe Tchao Čung-wena.[3] Na cestě předpověděl požár císařova dočasného sídla, což mu vyneslo panovníkovo uznání a důvěru v jeho schopnosti.[4] Krátce na to Šao Jüan-ťie zemřel.[3] Tchao Čung-wen poté zaujal místo císařova hlavního taoistického důvěrníka a převzal Šao Jüan-ťieovo postavení. Byl jmenován taoistickým patriarchou, představeným všech taoistických klášterů a pověřen vedením registrů taoistických kněží a mnichů.[5] Následující rok obdržel (čestný) titul ministra obřadů; vysokou hodnost obdržela i jeho manželka. Postupně získal všechny tři tituly „tří výjimečných“, čestný titul „pilíř státu“ a roku 1550 i titul hraběte z Kung-čcheng. Byl schopen dosáhnout odvolání ministra, který ho odmítl přijmout.[6][pozn. 1] Své postavení si zabezpečil dlouholetým spojenectvím s velkým sekretářem Jen Sungem.[1]
Zejména po smrti následníka trůnu (Ču Caj-žueje) roku 1549 císař hledal u Tchao Čung-wena oporu, ve víře v účinnost jeho modliteb a obřadů. Panovníkovu přízeň získal také radou nejmenovat třetího (a nejstaršího žijícího) císařova syna Ču Caj-choua (který po smrti císaře Ťia-ťinga roku 1567 vládl jako císař Lung-čching). následníkem trůnu, aby se na něj nezaměřili zlí duchové, což Ťia-ťingovi vyhovovalo, protože jmenováním následníka nechtěl upoutávat pozornost na své špatné zdraví a měl radši svého čtvrtého syna Ču Caj-süna.[5]
Po roce 1545 se císař začal ve státních záležitostech spoléhat na věštby organizované Tchao Čung-wenem. Tchaův spojenec Jen Sung se také účastnil věštění, protože v něm viděl možnost, jak usměrnit politiku vhodným směrem.[7] Pro císaře Tchao Čung-wen vyráběl elixíry prodlužující život, mimo jiné z krve první panenské mestruace,[8] kvůli čemuž shromáždil v Západním parku stovky mladých panen,[1] rumělky a dalších složek.[8][pozn. 2] Úředníci afrodisiaka a elixíry nesmrtelnosti, obsahující také suřík a arsenik, kritizovali jako jedovaté, ale marně.[9]
Tchao Čung-wen měl řadu učedníků a následovníků. Poct a úřadů se dostalo i jeho synům, Tchao Š’-tchung (patrně nejstarší) se stal pomocníkem dvorského ministra císařských obětí, Tchao Š’-en (patrně druhý) náměstkem přednosty Úřadu pro císařské pečeti, a poté také pomocníkem dvorského ministra císařských obětí, další (Tchao Š’-čchang) studoval na univerzitě Kuo-c’-tien, ještě jiný syn byl velitelem roty v císařské gardě ve vyšívaných uniformách. V úřadech sloužili i jeho vzdálenější příbuzní.[8]
Roku 1559 rezignoval[1] a v listopadu 1560 zemřel. Poté už císař nenašel taoistického adepta, který by mu vyhovoval.[10] Před smrtí skromně vrátil císaři mnohé dary: cennosti z nefritu a zlata, 10 tisíc liangů (373 kg) stříbra. Panovník jeho úmrtí velmi želel, pohřbil ho s velkými poctami a udělil mu velmi čestné čtyřznakové posmrtné jméno (stejně jako Šao Jüan-ťieovi) namísto obvyklého dvouznakového.[11]
Po smrti Ťia-ťinga nový císař Lung-čching a jeho ministři Tchao Čung-wena (i Šao Jüan-ťiea) zbavili všech posmrtných poct, a uvěznili císařovy lékaře připravující mu drogy k prodloužení života, které mu však život zřejmě naopak zkrátily. Mezi zatčenými byl i Tchao Š’-en. Byli odsouzeni k smrti, ale roku 1570 byl rozsudek zmírněn na vypovězení za Velkou zeď. Velký sekretář Kao Kung totiž připomněl, že Tchao Čung-wen začátkem 60. let pomohl Lung-čchingovi, když ten urgoval vyplácení své penze. Nicméně jmění rodiny Tchao stát zabavil.[11]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Šlo o Liou Tchien-chea, ministra vojenství v letech 1541–1542.[6]
- ↑ Za neméně účinné látky tehdejší Číňané považovali krystalizovanou moč, nebo ambru (považovanou jimi za dračí sperma). Obojí císař také užíval.[8]
Reference
- ↑ a b c d e KOHN, Livia. Daoism Handbook. Leiden: Brill, 2000. 914 s. ISBN 9004112081, ISBN 9789004112087. S. 602. (anglicky)
- ↑ a b c LIU, Cunren. New Excursions from the Hall of Harmonious Wind. Leiden: Brill Archive, 1984. ISBN 9004069763, ISBN 9789004069763. S. 168–169. (anglicky) .
- ↑ a b FABRIZIO, Pregadio. The Encyclopedia of Taoism: 2-volume set. Abingdon, Oxon: Routledge, 2013. 1551 s. ISBN 1135796343, ISBN 9781135796341. S. 878–879. (anglicky)
- ↑ WAN, Maggie C. K. Building an Immortal Land: The Ming Jiajing Emperor’s West Park. Asia Major Third Series. 2009, roč. 22, čís. 2, s. 65–99, na s. 75. . ISSN 0021-9118.
- ↑ a b Liu, s. 173–174.
- ↑ a b Liu, s. 177–178.
- ↑ GEISS, James. The Chia-ching reign, 1522-1566. In: MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China. Volume 7, The Ming Dynasty 1368-1644, Part 1. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 1998. . ISBN 0521243335. S. 440–510, na s. 481. (anglicky)
- ↑ a b c d Liu, s. 181.
- ↑ Geiss, s. 479–480.
- ↑ Geiss, s. 482.
- ↑ a b Liu, s. 182.
Externí odkazy
- GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. Svazek 2., M–Z. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. ISBN 023103833X. S. 1266–1268. (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk