Tafonomie je samostatná poddisciplína vědního oboru paleontologie, zkoumající vznik fosílií a jejich způsob zachování. Snaží se o pochopení pohřbívacích procesů, které mají význam pro paleobiologické a paleoekologické interpretace.

Zabývá se transportem, akumulací, fosilizací, změnami organických zbytků v průběhu diageneze (zpevňování sedimentů) a jejich případnou destrukcí.^[1][2]

Slovo tafonomie pochází ze dvou řeckých slov, a to „taphos“, což znamená „smrt“, a „nomos“, což lze přeložit jako „princip“.

Tafonomický cyklus

Biocenóze (též zvané společenstvo) je začátek tafonomického cyklu. Již zde dochází k ovlivnění, zda bude mít organismus šanci stát se fosilií, neboť většina organismů skončí jako potrava pro organismy na vyšším stupni potravního řetězce.^[1]

Nekrocenózy je odumření organismu. Její součástí je i velké množství jednotlivých částí organismů, jež se oddělily od jedince ještě za jeho života - např. pera ptáků, šupiny plazů a ryb, svlečky (exuvie), zbytky plodů, listy, zuby či celé končetiny. Nekrocenóza je tvořena zbytky pocházejícími z organismů, které žily současně na určitém místě. Chybí zde však organismy zkonzumované predátory, což je rozdíl vůči biocenóze, a o tyto zbytky je výsledné fosilní společenstvo ochuzeno.^[1]

Tanatocenózy je nahromadění organických zbytků z různých nekrocenóz na jednom místě sedimentačního prostoru . Organické zbytky tedy nemusely žít pohromadě na jednom místě.^[1][3]

Tafocenóza je pohřbení tanatocenózy v sedimentech. Ta bývá oproti tanatocenóze dále ochuzena o zbytky, které byly zničeny rozkladem nebo nemají předpoklady k fosilizaci (neobsahují pevné části). Není vůbec žádnou zvláštností, když se součástí tafocenózy stávají i starší fosilie, které byly někde vyvětrány ze starších sedimentárních hornin a přineseny do sedimentačního prostoru, což se stává například velmi často u mikrofosilií.^[1] Díky tomu, že již byly v době vzniku tafocenózy fosilizované, mají větší předpoklady, že budou také lépe zachovány než druhy pocházející z původní tanatocenózy.

Odkazy

Reference

Literatura

• Efremov, I. A. (1940), Taphonomy: a new branch of paleontology. Pan-American Geology 74:81-93.
• Greenwood, D. R. (1991), The taphonomy of plant macrofossils. In, Donovan, S. K. (Ed.), The processes of fossilisation, pp.141-169. Belhaven Press.
• Lyman, R. L. (1994), Vertebrate Taphonomy. Cambridge University Press.
• Shipman, P. (1981), Life history of a fossil: An introduction to taphonomy and paleoecology. Harvard University Press.
• Taylor, P. D. and Wilson, M. A. (2003), Palaeoecology and evolution of marine hard substrate communities. Earth-Science Reviews 62:1-103. https://web.archive.org/web/20090325233234/http://www.wooster.edu/geology/Taylor%26Wilson2003.pdf

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tafonomie na Wikimedia Commons
• Více o tafonomii
• Geoweb
• Plant Taphonomy and Taphonomy
• International Plant Taphonomy Meeting