A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jugoslávský třetí pětiletý plán v letech 1961 – 1965[1] byl ekonomickou koncepcí ve snaze stanovit kurz, kterým by se mělo ubírat národní hospodářství. Převzal jak úspěšná dědictví druhé pětiletky, tak i její chyby. Snahou jugoslávských komunistů je bylo napravit. Šlo především o částečné zavedení tržních mechanismů[1] (během hospodářské reformy, podniknuté hned první rok pětiletky), které by zvýšily tlak na vedení podniků tak, aby vyráběly efektivně. Druhá pětiletka sice vedla k ohromnému průmyslovému růstu, jejím dědictvím ale také bylo i nemalé množství nerentabilních závodů,[1], které vyráběly draho a kam byli vedoucí mnohdy voleni např. jen díky svým válečným zásluhám. Počáteční úspěchy, které se v Jugoslávii během druhého pětiletého plánu dostavily, navíc vedly k protežování průmyslu před čímkoliv jiným, hnaným myšlenkou, že je to právě zprůmyslnění země, které odstraní všechny domácí problémy.
Komunistické vedení země se do jisté míry střetlo v pohledech, jak situaci vyhodnotit. Konzervativní křídlo ji považovalo za nebezpečný nárůst "anarchie" v Jugoslávii, zatímco liberální proud, který měl zájem, aby byly reformy důsledně provedeny, to považoval za stále přežívající příliš velikou roli státu v běhu národního hospodářství.[2]
Podobně jako druhá pětiletka i třetí pětiletý plán se rozhodl řešit problémy s důrazem na regionální specifika. Proto byl zřízen speciální fond pro rozvoj ekonomicky slabých oblastí. Ten byl výsledkem debaty, ve které byla myšlenka, že by se peníze přerozdělovaly v rámci jednotlivých svazových republik a jejich oblastí odmítnut, neboť se ukázalo, že i statisticky nadprůměrné Chorvatsko má oblasti, pro které potřebuje pomoc ze svazového rozpočtu (přesněji tzv. Krajinu, tedy pohraničí s Bosnou a Hercegovinou). Nejvíce investic bylo přislíbeno právě Bosně a Hercegovině (26 %), dále Makedonii (23,6 %) a Kosovu (20 %). Celkem mělo pro méně rozvinuté oblasti být určeno 1,1 bilionu tehdejších dinárů.[3]
Uvolnění politiky v oblasti poskytování půjček vedlo k růstu inflace, se kterou se socialistická Jugoslávie velmi palčivě potýkala až do svého konce v 90. letech.[1] Neustále rostoucí ceny životních nákladů donutily komunistické vedení nové pravomoci podnikům vzít, zastavit příliv tržních mechanismů a zmrazit jak ceny, tak i platy. Rok a půl po vyhlášení třetí pětiletky tak byl plán v podstatě opuštěn a skončil.[1] Josip Broz Tito v květnu 1962 na svém projevu ve Splitu vyzval k budování "jednotné jugoslávské ekonomiky". Jeho projev byl ostrou kritikou panujících poměrů, která svojí rázností překonala i vedení SKJ.[4]
Reference
- ↑ a b c d e LAMPE, John. Yugoslavia as a history. Cambridge: Cambridge University press, 1996. Dostupné online. ISBN 0-521-46705-5. Kapitola Tito's Yugoslavia ascending 1954-1967, s. 278. (angličtina)
- ↑ PETRANOVIĆ, Branko. Istorija Jugoslavije 1918-1978. Bělehrad: Nolit, 1981. Kapitola SKJ, država i samoupravna transformacija, s. 542. (srbochorvatština)
- ↑ DOLNIČAR, Ivan. Jugoslavija 1941 – 1981. Bělehrad: eksport pres, 1981. S. 201. (srbochorvatština)
- ↑ PETRANOVIĆ, Branko. Istorija Jugoslavije 1918-1978. Bělehrad: Nolit, 1981. Kapitola SKJ, država i samoupravna transformacija, s. 543. (srbochorvatština)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk