A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Třebíč | |
---|---|
Celkový pohled na areál zámku | |
Účel stavby | |
sídlo | |
Základní informace | |
Sloh | románskogotický |
Výstavba | 16. století |
Přestavba | 1957 |
Materiál | kámen |
Stavebník | Páni z Doubravice, Valdštejnové |
Další majitelé | Páni z Doubravice, Valdštejnové |
Současný majitel | město Třebíč |
Pojmenováno po | Třebíč |
Poloha | |
Adresa | Zámek 1, Třebíč, Podklášteří, Česko |
Ulice | Zámek |
Souřadnice | 49°13′0,31″ s. š., 15°52′23,2″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 39500/7-3103 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek v Třebíči, původně benediktinský klášter v Třebíči[1][2] je národní kulturní památka[3] v Třebíči-Podklášteří. Vznikl přestavbou původního benediktinského kláštera v průběhu 16. století. Byl sídlem majitelů třebíčského panství. Obnova počatá v roce 1957 upravila podstatnou část zámku pro potřeby Západomoravského muzea (a archivu), od roku 2003 Muzea Vysočiny Třebíč. V roce 2018 byl zapsán na seznam UNESCO,[4] spolu s židovskou čtvrtí, bazilikou a židovským hřbitovem. Rada Kraje Vysočina odsouhlasila memorandum o spolupráci správců třebíčských objektů zapsaných v UNESCO.[5]
Umístění
Zámek v Třebíči se vypíná ve středu Třebíče, na levém břehu řeky Jihlavy. Od řeky ho dělí podzámecká niva, široká asi 50 metrů a dlouhá přes 300 metrů, ve východní části zastavěná. Hlavní vchod i vjezd je z ulice 9. května. Do areálu zámku se však lze dostat též od jihu z podzámecké nivy, od západu parkem z ulice U Obůrky a od bývalého hospodářského dvora ulicí Nad Zámkem.
V roce 2008 převzalo město Třebíč zámecký park do svého majetku, původní návrh pochází z roku 2010 a počítal s vystavěním kavárny a fontány. Ten se neuskuteční, bude potřeba obnovit stromový porost. Budou také obnoveny cesty v parku a osvětlení a umístěny lavičky a drobné vodní prvky. Historicky byla součástí parku i lávka přes rokli, která vedla k odpočívce v podobě houby, které se říkalo Paraple.[6]
V roce 2019 proběhly výzkumy možného využití bývalého zámeckého statku v ulici Nad zámkem.[7]
Historie
1: Rajský dvůr;
2: Bývalá severní brána;
3: Jihovýchodní brána ;
- opevnění | |
- obytné prostory | |
- hospodářské budovy a opatství | |
- Bazilika sv. Prokopa, dříve Nanebevzetí P. Marie |
Počátky kláštera
Třebíčský benediktinský klášter založili roku 1101 Litold Znojemský a Oldřich Brněnský. Stalo se tak v místě, kde se pravděpodobně stýkaly hranice údělů moravského a znojemského; hranice měla vytvářet řeka Jihlava. V tomto jejich společném podniknutí lze spatřovat jednak politický akt (jednota rodu Přemyslovců), jednak si tím budovali památník své knížecí moci.[8] Klášter zřízený u křižovatky dvou starých obchodních cest – rajhradsko-chýnovské (později brněnsko-jihočeskou) a cesty vedoucí z Rakous, jižní Moravy přes Třebíč dál na Kamenici a Polnou a do Čech, na Libici a Chrudimsko – plnil i funkci strážní a obrannou. Klášter vznikl v blízkosti staršího opevněného knížecího dvorce (týna), snad slavníkovského.[9]
Původní klášter z 12. století se nedochoval a ani není známo jeho přesné místo.[10] Začátkem 13. století započala výstavba klášterních budov v dnešním místě. Tou dobou vznikla trojkřídlá budova kláštera společně s kostelem vytvářející Rajský dvůr. Tato stavba je dnes dochována jen zdivem ve sklepích a v přízemí budov zámku, zejména v západním a východním traktu.
Klášter byl ve 13. a 14. století střediskem vzdělanosti v kraji. Svou činnost zde pravděpodobně vyvíjela benediktinská klášterní škola, která laikům dávala základy gramatiky, logiky, rétoriky, aritmetiky, geometrie, astrologie a hudby.[11] Činností kláštera vznikaly ručně psané a malířsky zdobené liturgické a jiné knihy.[12]
Hospodářsky byl klášter zajištěn množstvím obcí v blízkém i vzdálenějším okolí (klášterní statky). Hospodářské postavení kláštera se zhoršovalo od konce 14. století, husitské války tento stav ještě prohloubily. Během nich táborité a sirotci klášter obsadili a drželi v letech 1421–1426.
Dobytí a zničení kláštera
Významnou postavou dějin kláštera je opat Trojan. Za něho – v polovině 15. století – byl klášter dobudován jako mohutná pevnost. Klášter byl opevněn pásem hradeb, baštami a věžemi. Jedna věž stála na jihovýchodním nároží jihozápadního traktu,[13] další hranolová věž byla postavena v severním vstupním traktu. Další věž, která byla původně vstupní, stála na východě. Věž má i západní křídlo severního vstupního traktu; tato věž je též pozdně gotická. Ve své vrcholné pevnostní podobě měl klášter opevněné předpolí v místě hospodářského dvora, opevněné předhradí se dotýkalo u podklášterského mostu řeky. Soustavu opevnění doplňovaly menší tvrze, z nichž jedna stála na západ od kláštera.
Klášter byl svědkem dobytí města Třebíče uherskými vojsky 14. května 1468 i útočištěm množství uprchlíků i obránců. Další týdny se v něm bránila část českého vojska pod vedením Viktorina, syna Jiřího z Poděbrad, a vojevůdce Václava Vlčka. Viktorinovi se z obležení podařilo uprchnout a probít 6. června 1468 přes Hrádek k táboru svého bratra Jindřicha. Vlček a zbytek obránců klášter vyklidili o devět dní později, 15. června.[14] Klášter byl silně poškozen, kostel vypálen.
Klášter ve světských rukou
Klášter, který až do roku 1472 neměl opata, a klášterní zboží dal Matyáš Korvín pánům ze Šternberka jako náhradu za škody, které utrpěli v jeho službách. Ti na klášteře seděli ještě v roce 1479,[15] tedy v době, kdy se už město Třebíč obnovovalo. 10. září 1486 o osudu třebíčského kláštera jednali oba králové: Matyáš Korvín a Vladislav Jagellonský. Klášter měl být vrácen do statu quo ante. O čtyři roky později král Vladislav v Trnavě udělil panu Vilémovi z Pernštejna plnou moc k vyplacení zástavních věřitelů třebíčských statků; klášterní statky tak přešly do světských rukou.[16] Vilém z Pernštejna zastavené statky vykoupil a klášter začal značnými náklady, které si nechával králem uznat (a tedy i zapsat), opravovat. Poslední mnichy z kláštera vyhnal roku 1525 Arkleb Trnavský z Boskovic.
Klášter byl přestavěn na renesanční zámek. Celé jižní křídlo kvadratury bylo pravděpodobně zbouráno a vystavěno nově. Ambit byl upraven do současné podoby.[17] Zrušeno bylo předhradí a v něm vznikl mlýn, upuštěno bylo od obnovy západního předpolí. Další majitelé panství – Osovští z Doubravice – sledovali hodně hospodářské zřetele, a tak došlo k přeměně baziliky na pivovar (v kryptě byla spilka). Dále vystavěli vysunuté jihozápadní křídlo zámku přistavěné ke starší ohradní zdi, v přízemí mající renesanční dvoulodní halu se čtyřmi žulovými sloupy a křížovou klenbou; v patře byly vybudovány obytné prostory. Osovští dále přistavěli další patro hlavní trojkřídlé budovy. Dále zbudovali severní vstupní trakt a v něm nový hlavní vstup do areálu zámku. Pozdější je i západní křídlo vstupního traktu. Z konce 17. století dále je třípatrový barokní štít obrácený do ulice 9. května.[18] Z původní vstupní věže na východě, která ústila na „sálu kopeček“, se na čas stalo vězení. Přístupová cesta z Žerotínova náměstí k této věži byla zastavěna. V bývalé věži, dnes čp. 163, má sídlo Centrum Adonaj, organizační složka Třebíčské unie křesťanské mládeže.
Hlavní zámecký sál – kamenný sál – vznikl koncem 17. století za Rudolfa Františka Augustina z Valdštejna. Je obdélníkového půdorysu a měl mramorovou podlahu. Znakové a ornamentální rokokové výmalby se sál dočkal v 18. století. Ty byly obnoveny v letech 1959–1960 a od té doby sál opět slouží účelu, kterému často sloužil i v minulosti, v době před vybudováním Národního domu ve městě: příležitostným shromážděním, např. slavnostním zasedáním zastupitelstva, předáváním maturitních vysvědčení, koncertům vážné hudby a podobným kulturním a společenským událostem.
Posledním waldštejnským majitelem zámku byl od roku 1932 Emanuel hrabě Waldstein-Wartenberg (1911–1979). Zámek a jeho příslušenství byly konfiskovány. Roku 1945 zámek spravoval Národní pozemkový fond a od roku 1946 místní národní výbor v Třebíči. Své prostory v zámku po důkladných stavebních úpravách našlo Západomoravské muzeum (1953),[19] dnes Muzeum Vysočiny Třebíč.
V letech 2011 a 2012 proběhla rekonstrukce prostor zámku a zámeckého parku. Byly zrekonstruovány interiéry Muzea Vysočiny, zámecký park, kašna a barokní most.[20] V rámci rekonstrukce investované krajem Vysočina došlo také k otevření nových expozic (Svět neživé přírody; Svět portálů a bran; Valdštejnové na Třebíči; Lidé. Místa. Osudy). Celkové náklady rekonstrukce dosáhly 91 milionů Kč, na investici se podílel i Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod.[21] V červnu 2016 začala oprava zámecké ledárny a zámeckého příkopu. Součástí úprav je i vybudování mlatové cesty, která propojí stávající cestu ze Žerotínova náměstí směrem do zámeckého příkopu kolem torza hradeb. Cesta byla propojena i na můstek z ulice 9. května. Opraveny budou i opěrné stěny a úpravy sadů v zámeckém příkopu. V zámecké ledárně došlo k opravám oblázkové podlahy a klenutého stropu, dojde také k instalaci vzduchotechniky, osvětlení a také zabezpečení. V ledárně jsou vystaveny kamenné prvky nalezené při předchozí rekonstrukci zámku. Stavební úpravy měly skočit 16. září a jejich očekávaná cena je 5 milionů Kč.[22] Otevřena byla v dubnu 2017.[23]
Na podzim roku 2016 ČR zpracovává aktualizaci územních podkladů okolo prostor památek UNESCO. Od roku 2018 zařazen celý komplex zámku a kláštera mezi památky UNESCO.[4] Dne 22. dubna 2017 bude otevřena budova zámecké ledárny, která je umístěna v zámeckém příkopu, nově je také upravena přístupová cesta bývalým zámeckým příkopem.[24] V roce 2017 také vichřice zlomila strom na zámecké zahradě.[25]
Dne 28. září 2017 bylo otevřeno zábavní centrum pro děti v bývalé sýpce u třebíčského zámku. Oprava sýpky vyšla na 18 milionů korun. Nedaleko sýpky chce společnost Ifre, jež je investorem rodinného centra, postavit dva bytové domy s celkem 32 byty.[26] Zábavní centrum bylo pojmenováno Labyrint, součástí je labyrint, který se nachází ve čtyřech patrech budovy.[27]
Roku 2019 byla v areálu třebíčského zámku připravena ve spolupráci s Turistickým informačním centrem v areálu zámku nová prohlídková trasa pod názvem Příběh benediktinského opatství. Prochází okolím zámku, přes zahrady, příkop a kolem Baziliky.[28]
V roce 2019 byla připravena revitalizace zámeckého parku, mělo by přibýt osvětlení, mobiliář, měly by být připraveny schody do řeky z podzámecké nivy a upraveny cesty.[29] V roce 2022 bylo oznámeno, že rekonstrukce parku by se měla uskutečnit v roce 2024,[30] k tomu došlo, v letech 2018 a 2022 byly aktualizována počty a stavy jednotlivých dřevin v parku a bylo pokáceno 64 stromů z 543, 3 solitérní keře z 32 a 6 skupin keřů z 62. Nově bylo vysázeno 20 stromů a 72 keřů a osázeny nové záhony.[31]
-
Pohled na nádvoří zámku s rekonstruovanými prostory
-
Budova v pozadí – dnes obnovená jihovýchodní brána
-
Nové, barokní západní průčelí baziliky a hlavní vstup do zámku
-
Hradby zámku
-
Pohled od severu z Barborky
-
Nádvoří s kašnou a hlavním vchodem
-
Pohled ze Svojsíkova nábřeží
Podzámecká niva
Podzámecká niva, resp. panská louka jako luka mezi zámkem a řekou, pozbyla své hospodářské využití a slouží společenským akcím, pravidelně například hudebnímu festivalu Zámostí nebo středověkým slavnostem zápisu města Třebíče do Seznamu světového dědictví UNESCO.
O podzámecké nivě se traduje, že ji kdysi od zámku oddělovalo koryto náhonu podklášterského mlýna; to se táhlo od skály těsně podél svahu, na němž stojí zámek. Vybudováním tohoto náhonu vznikl ostrůvek, který si rozdělili obyvatelé Stařečky a měli ho za luka.[32] Později jim toto počítání vrchnost zapověděla a od té doby se nivě říkalo též Plakánek.
Vedle toho byly v letech 1923–1925 na nivě zřízeny studny pro zásobování pivovaru vodou; trubky vedly potrubím pod řekou. V roce 1936 vyrostly na nivě tenisové kurty a o čtyři roky později v západní části louky též zahradnictví, na něž upomínají do dnešní doby terasy. Mezi zahradnictvím a kurty byly výběhy pro jezdecké koně.[32] V roce 2023 byla postavena nová budova s toaletami, spolu s ní byla postavena budova zázemí pro tenisové kurty TJ Třebíč, které jsou také na podzámecké nivě.[33]
Opati kláštera
Neúplný seznam:
- Cuno (první opat)
- Vojtěch
- Naděj (po 1160)
- 13. století Arnold z Porýní
- 1473 Tiburtius (poslední opat)
- 1884 profes rajhradský a titulární opat třebíčský P. Beda Fr. Dudík OSB († 18. ledna 1890 Rajhrad)
Odkazy
Reference
- ↑ Adolf Kubeš: Manové bývalého benediktinského kláštera Třebického I. Časopis Matice moravské 1902, č.3 s. 215-226
- ↑ Adolf Kubeš: Manové bývalého benediktinského kláštera Třebického II. Časopis Matice moravské 1902, č.4 s. 364-431
- ↑ Společně s bazilikou svatého Prokopa ho národní kulturní památkou prohlásila vláda nařízením vlády č. 337/2002 Sb.[nedostupný zdroj.
- ↑ a b ČTK. Do seznamu UNESCO se nově zařadil třebíčský zámek. TÝDEN.cz . 2018-12-19 . Dostupné online.
- ↑ ČERMÁKOVÁ, Olga; PANÁČKOVÁ, Jaroslava. Pod ochranu UNESCO patří nově také zámek v Třebíči . Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-12-18 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-27.
- ↑ LAUDIN, Radek. Po zásahu památkářů bude obnovený park v Třebíči bez fontány a altánů. iDNES.cz . 2018-10-11 . Dostupné online.
- ↑ MARTAKIDISOVÁ, Irini. Architekti plánují úpravu lokality bývalého zámeckého statku v Třebíči – Vysočina news . Třebíč: Vysočina News.cz, 2019-01-09 . Dostupné online.
- ↑ Bartušek, l. c., 9.
- ↑ FABIÁN, Petr. Třebíč . Hrady-zriceniny.cz . Dostupné online.
- ↑ Joura, J., l. c., 113.
- ↑ Bartušek, l. c., 42. Soudí, že absolventem této klášterní školy mohl být např. Zdeněk z Třebíče, královský úředník, tvůrce formulářové sbírky královských listin, nebo magistři na Karlově univerzitě Šimon z Třebíče (1389) a Štěpán z Třebíče (1394).
- ↑ Bartušek, l. c., 42. Dokladem může být např. žaltář uložený ve Stockholmu.
- ↑ Bartušek, l. c., 44. Při obnově zámku v letech 1957–1961 byly v uvedeném místě objeveny základy pozdně gotického věžovitého stavení z lomového zdiva s malými špaletovými okénky, uvnitř s prostorou s obloženými výklenky. Nalezeny byly i doklady o zřícení krovu. Podle dalších historických dokladů (svolení krále Vladislav se stržením věže z března 1502) došlo k jejímu silnému poškození právě v roce 1468 při obléhání kláštera vojsky krále Matyáše Korvína. Třebíčský kronikář o ní napsal, že „velmi jest za časů obležení kláštera děly zbita a skažena a že téměř na pádu stojí“.
- ↑ Dvorský, l. c., 76.
- ↑ Joura, L., l. c., 51. Ještě roku 1479 datuje Petr ze Šternberka své dopisy v Třebíči.
- ↑ Joura, L., l. c., 83. Vladislavovo počínání Joura glosuje: „I když připustíme jiné a dosti závažné příčiny a okolnosti, přece nelze přejíti tento důležitý fakt, jak se hledí ke sklonku patnáctého věku za vlády katolického panovníka na mnišský stav. Zastavení kláštera ve světské ruce mluví sdostatek o kleslém vědomí svrchovanosti církevní a nevážnosti a neúctě, v níž po válkách husitských upadly řehole.“
- ↑ Bartušek, l. c., 35.
- ↑ Bartušek, l. c., 46–47.
- ↑ Joura, J., l. c., 143–144.
- ↑ BÁRTÍKOVÁ, Eva. S parkem mají radní jiné plány. Třebíčský deník . 2012-05-19 . Dostupné online.
- ↑ Kraj Vysočina. Výroční zpráva 2012 . Jihlava: KraJ Vysočina, 2013 . S. 21. Dostupné online. ISBN 978-80-87521-10-6.
- ↑ VONDRÁK, František. V zámeckém areálu opravují bývalou ledárnu a příkop. Třebíčský deník online. 2016-06-13 cit. 2016-06-17. Dostupné online.
- ↑ ČERNÝ, Kamil. GALERIE: Otevřela se zámecká ledovna. Další třebíčská zajímavost. Třebíčský deník online. VLP, 2017-04-23 cit. 2017-04-26. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. Třebíč otevře prostorově ohromující zámeckou ledárnu. Třebíčský deník online. VLP, 2017-04-19 cit. 2017-04-20. Dostupné online.
- ↑ VOKÁČ, Martin. Vichřice shodila strom z hradeb, jinde mezi kmeny uvěznila autobus. iDNES.cz online. MAFRA, 2017-04-19 cit. 2017-04-26. Dostupné online.
- ↑ LAUDIN, Radek. Z historické sýpky u třebíčského zámku vzniká zábavní centrum pro děti. iDNES.cz online. 2017-09-12 cit. 2017-09-15. Dostupné online.
- ↑ BLAŽEK, Tomáš. V zámecké sýpce nahradil obilí Labyrint, do budoucna má přibýt bludiště. iDNES.cz online. 2018-07-13 cit. 2018-12-09. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. Někdejším klášterním areálem v Třebíči provede nová prohlídková trasa. trebicsky.denik.cz. 2019-06-22. Dostupné online cit. 2019-10-22.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Úprava zámeckého parku včetně teras a cesty k Polance se blíží. trebicsky.denik.cz. 2019-07-26. Dostupné online cit. 2019-10-24.
- ↑ KRČMÁŘ, Milan. Lepší přístup k řece, schody do Nehradova: zámecký park v Třebíči čekají změny. Třebíčský deník. 2022-11-07. Dostupné online cit. 2023-04-04.
- ↑ UHER, Jan. V zámeckém parku a an Polance lítají třísky. Horácké noviny. 2024-04-04, roč. XXXV, čís. 14, s. 4.
- ↑ a b Joura, J., l. c., 115–116.
- ↑ VONDRÁK, František. Z unimobuňky do modřínu: u Podzámecké nivy jsou nové záchody, podívejte. Třebíčský deník. 2023-05-13. Dostupné online cit. 2023-09-18.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- BARTUŠEK, A. Umělecké památky Třebíče. 1. vyd. Brno : Blok, 1969. 176 s.
- JOURA, J. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl s.r.o., 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2.
- DVORSKÝ, F. Vlastivěda moravská. Třebícký okres. Brno : Musejní spolek, 1906. 450 s.
- JOURA, L. Počátky Pernštejnů na Třebíči. In Od Horácka k Podyjí. Vlastivědný sborník západní Moravy, XI. 1934–1935.
- FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8.
- KUBEŠ, A. Manové bývalého benediktinského kláštera Třebického, Časopis Matice moravské 1902, č.3 s. 215-226, č.4 s. 364-431
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Třebíč na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk