A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Těžba uranu je získávání uranové rudy hornickou činností z příslušných rudních ložisek. První uranové doly byly otevřeny už v průběhu 19. století, neboť některé uranové rudy se používaly například k zabarvování skloviny ve sklářských hutích. Skutečný rozmach těžby uranu však nastal až po druhé světové válce v důsledku zvýšené spotřeby radioaktivního materiálu pro výrobu atomové bomby a posléze též pro výrobu elektrické energie v jaderných elektrárnách. V historii mnoha důlních podniků je těžba uranu úzce spojena s nedostatečnou zdravotní péčí o civilní horníky, případně s problematickým využíváním nesvobodných pracovních sil.
Těžební způsoby
Technicky je možné rozlišit několik různých způsobů těžby uranu:
- povrchový lom (např. důl Rössing v Namibii),
- hlubinný důl (např. důl Rožná, Jáchymov, Příbram) nebo
- těžbu chemickým loužením (Stráž pod Ralskem).
Těžba celosvětově
V roce 2021 činila celosvětová těžba uranu asi 48 000 tun za rok, přičemž největší podíl těžby vykazovaly tři země:
- Kazachstán (45 % podíl světové těžby),
- Namibie (12 %) a
- Kanada (10 %).
Dohromady tyto tři země představovaly asi 67 % celosvětové produkce. V několika dalších zemích těžba přesáhla tisíc tun za rok: Niger, Austrálie, Rusko, Uzbekistán a Čína.[1]
Těžba uranu v Československu
Jáchymovské doly
V srpnu 1945 byla v Praze zahájena přísně tajná jednání mezi pověřencem SSSR plukovníkem Alexandrovem a náměstkem ministra zahraničního obchodu SSSR Ivanem Bakulinem a na druhé straně předsedou vlády ČSR Zdeňkem Fierlingerem. Krycí jméno projektu pro vytěžení a dodání jáchymovské uranové rudy do SSSR neslo název Chalupa, veškeré informace o těžbě, dodávkách, cenách byly od prvních počátků přísně tajné.[2]
Dne 23. listopadu 1945 byla podepsána přísně důvěrná Dohoda mezi vládou Svazu Sovětských Socialistických Republik a vládou Československé republiky o rozšíření těžby rud a koncentrátů v Československu, obsahujících radium a jiné radioaktivní prvky, jakož i o jejich dodávkách Svazu Sovětských Socialistických Republik a vedle smlouvy též doplňující protokol. Dohoda vlád ČSR a SSSR a protokol o těžbě uranové rudy v ČSR a dodávkách do SSSR obsahovaly body:[3]
- Československá vláda organizuje státní podnik pro výzkum a exploataci všech nalezišť, obsahujících radium a radioaktivní prvky, které náleží československému státu.
- Československá vláda učiní vše k maximálnímu zvýšení těžby rud a koncentrátu, obsahujících radium a radioaktivní prvky, v obvodu města Jáchymova.
- Vláda SSSR poskytne všestrannou technickou pomoc pro výzkum a exploataci výše uvedených nalezišť.
- Obě vlády vytvoří stálou komisi, která má za úkol např. propracovat plány těžby, řešit otázky vyplývající ze smlouvy, určit ceny.
- Komise také rozhodne, která část vytěžené rudy a koncentrátu zůstane v Československu pro jeho nutné hospodářské a vědecké potřeby. Všechna ostatní vytěžená ruda i koncentráty, obsahující radium a jiné radioaktivní prvky, se budou odevzdávat SSSR, přičemž 50 % radia se bude vracet ČSR, pokud bude vytěženo z rud a koncentrátů poskytovaných z ČSR na zpracování v SSSR.
- Vzájemné vyúčtování se bude provádět na základě cen za rudu a koncentráty i cen za radium, ustanovených za souhlasu obou vlád, s uhrazením vzniknuvších rozdílů buď v dodávkách zboží, anebo ve valutě dle dohody stran.
- Do ČSR budou vysláni mezi odborníky jeden odborník v hodnosti technického ředitele, jeden odborník v hodnosti vrchního inženýra a jeden odborník v hodnosti přednosty technické kontroly Jáchymovského závodu.
- Strany si budou vyměňovat vědecké poznatky týkající se využité rud a koncentrátů obsahujících radium a radioaktivní prvky.
- Dohoda je platná na dobu 20 let.
Z protokolu, který dohodu doprovází, vyplývají tyto nejdůležitější body:
- Dohoda je přísně důvěrná.
- Po dobu prvních pěti let z celkového množství těžených rud a koncentrátů, obsahujících radium a jiné radioaktivní prvky, zůstane v ČSR pro jeho hospodářské a vědecké potřeby množství do 10 % těchto rud a koncentrátů
Balounová Eva, Těžba uranu na našem území po roce 1945[4]
Na základě listopadové československo-sovětské smlouvy vznikl národní podnik Jáchymovské doly, který držel monopol nad veškerou těžbou uranové rudy v Československu. Prakticky veškerá natěžená ruda byla odesílána do Sovětského svazu. Převažující silou, která československý uran těžila, byli civilisté. Vedle nich však byli do těžby nevybíravým způsobem nahnány i nesvobodné pracovní síly.[5] Národní podnik Jáchymovské doly byl vlastníkem táborových areálů, ve kterých byli ubytováni nesvobodní horníci – váleční zajatci, nuceně nasazení občané ČSR a soudně odsouzení trestanci. Na Jáchymovsko bylo také direktivně sestěhováno několik tisíc Českých Němců z různých částí pohraničí, vyřazených za tímto účelem z plánovaného odsunu.[6]
V prvním poválečném desetiletí probíhala těžba především v oblastech Jáchymov, Horní Slavkov a Příbram. Souběžně však probíhal intenzívní průzkum a vyhledávání nových ložisek uranu. V průběhu několika následujících byla nalezena a otevřena další hlubinná ložiska menšího či většího významu Vítkov a Dyleň v západních Čechách, Okrouhlá Radouň (jižní Čechy), Hamr na Jezeře a Křižany (Liberecko), Javorník-Zálesí, Licoměřice-Březinka, Chotěboř, Rožná-Olší, Slavkovice-Petrovice (okres Žďár nad Sázavou), Trutnovsko, Brzkov-Polná, Jasenice-Pucov (Náměšť nad Oslavou) . V době největšího rozvoje v sedmdesátých letech 20. století zaměstnával československý uranový průmysl kolem 60 000 pracovníků, koncem osmdesátých let došlo k útlumu v důsledku částečného vytěžení zásob, ekonomické nerentabilnosti při těžbě z velkých hloubek i ekologické zátěži na krajinu v okolí exploatace. Počátkem devadesátých let došlo zejména v rudném hornictví k rušení dotační politiky státu a z tohoto důvodu byly téměř všechny doly uzavřeny.[7]
Dolní Rožínka
Po roce 2000 až do roku 2017 probíhala v Česku hlubinná těžba pouze v Dolní Rožínce (okres Žďár nad Sázavou), a to na dole Rožná. Důl byl otevřen v roce 1957, postupně byl prohlubován až na úroveň −1200 metrů a v posledních letech těžil z hloubky 1000–1100 metrů jako jediný uranový důl v Evropě. Ztrátová těžba zde původně měla skončit v roce 2006 (dle usnesení vlády č. 689 z 26. června 2002), protože však světové ceny uranu mezitím vzrostly a těžba se tak stala ziskovou, rozhodla vláda usnesením č. 1316[8] Dne 12. října 2005 těžbu prodloužit až do konce roku 2008 (s možností dalšího prodloužení)[9].
V květnu 2007 vláda rozhodla o nelimitovaném pokračování těžby, a to po dobu ekonomické výnosnosti, takže v dole probíhala těžba bez potřeby státní dotace. Dne 25. ledna 2016 vláda ČR rozhodla o dotěžení zbytkových dostupných zásob uranu v dole Rožná do konce roku 2016 s tím, že likvidační práce potřebné k uzavření dolu budou dokončeny do poloviny roku 2017. Exploatace uranového ložiska Rožná tak trvala šedesát let a ložisko se tak stalo nejdéle těženým uranovým ložiskem jak v ČR, tak i patrně na celém světě. Tímto je kapitola hlubinného dobývání uranu na ložisku Rožná a tím i v celé ČR definitivně uzavřena.
Zásoby uranu
V Československu bylo vytěženo zhruba 100 tisíc tun uranu (drtivá většina se exportovala do Sovětského svazu), zásoby v ČR byly v roce 2015 ve výši 136 tisíc tun uranu.[10] K roku 2021 se odhadovaly světové rezervy na 6 miliónů tun uranu, přičemž historicky bylo vytěženo zhruba kolem 3 miliónů tun uranu.[11]
Odkazy
Reference
- ↑ World Uranium Mining - World Nuclear Association. world-nuclear.org . . Dostupné online.
- ↑ BAUER, Zdeněk a kol. Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo. Praha: NZB, 2019. 960 s. ISBN 978-80-905864-8-2. S. 351. Dále jen Bauer (2019).
- ↑ TOMEK, Prokop. Československý uran 1945–1989. Těžba a prodej československého uranu v éře komunismu . . Dostupné online.
- ↑ BALOUNOVÁ, Eva. Těžba uranu na našem území po roce 1945, srovnávací studie se zaměřením na vývoz do SSSR, bilanci a případné kompenzace. Parlamentní institut. Praha: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, prosinec 2016. Dostupné online . ISSN 2533-4131.
- ↑ PLUSKAL, Oskar. Poválečná historie jáchymovského uranu . Praha: Český geologický ústav . Dostupné online.
- ↑ Bauer (2019), s. 76–118.
- ↑ Uranové hornictví v České republice. www.zdarbuh.cz . . Dostupné online.
- ↑ http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/5EFD8097A16A265EC12571B6006D9817/$FILE/uv051012.1316.doc
- ↑ Šanda Vladimír: Dotěžení zásob uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka, mpo.cz, Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Publikováno: 25. 1. 2006, archivovaná zpráva. Abstract: Materiál informuje o důvodech pokračování těžby uranu na lokalitě Rožná. Navštíveno 2019-09-05.
- ↑ Nebezpečná těžba uranu? ČT 1 Studio 6, 17.2.2015. www.natur.cuni.cz . . Dostupné online.
- ↑ Supply of Uranium. world-nuclear.org . . Dostupné online.
Literatura
- BALOUNOVÁ, Eva. Těžba uranu na našem území po roce 1945, srovnávací studie se zaměřením na vývoz do SSSR, bilanci a případné kompenzace . 2016. Dostupné online.
- BAUER, Zdeněk a kol. Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo. Praha: NZB, 2019. 960 s. ISBN 978-80-905864-8-2.
- ZEMAN, Zbyněk. Na uranu záleží. Praha: Academia, 2020. 426 s. ISBN 978-80-200-3072-6.
- FRYŠ, Josef. Hornická Příbram v proměnách času. Plzeň: Starý most, 2018. 208 s. ISBN 978-80-87338-90-2.
Související články
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu těžba uranu na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk