A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Svatý Hospic (Hospitius) | |
---|---|
![]() Socha sv. Hospice | |
poustevník | |
Narození | počátek 6. století? Egypt |
Úmrtí | 21. květen 581 Saint-Jean Cap-Ferrat (departement Alpes-Maritimes) |
Svátek | 21. květen |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/Chapelle_Saint-Hospice.jpg/260px-Chapelle_Saint-Hospice.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/Pointe_et_chapelle_Saint-Hospice.jpg/260px-Pointe_et_chapelle_Saint-Hospice.jpg)
Svatý Hospic (také Hospicius; latinsky Hospitius; francouzsky Hospice) (na počátku 6. století? Egypt - 21. května 581 Cap Ferrat, Galie) byl francouzský světec, asketa, poustevník a divotvorce. V římskokatolické církvi má svátek 21. května.[1]
Život
Podle některých zdrojů se narodil na počátku 6. století v Nice a v mládí odešel do Egypta,[2] ale většinou se soudí, že z této země pocházel.[3] V každém případě v Egyptě dlouhá léta žil a osvojil si zde asketický způsob života, stal se mnichem a poustevníkem. Odíval se hrubým žíněným kajícím rouchem, na holém těle nosil železné řetězy a živil se jen chlebem a ovocem.[2] Poté se usadil ve Francii, kde žil poustevnicky v chátrající věži na poloostrově Cap Ferrat, jenž vybíhá do Středozemního moře, několik kilometrů východně od Nice.[4] Ve dnech čtyřicetidenního půstu se živil jen kořínky egyptských rostlin, které pojídají tamější poustevníci; tyto kořínky mu do Francie dováželi obchodníci. Nejdříve pil šťávu, která se z bylin vyvařila, potom snědl vyvařené kořínky.[5]
Vynikal nejen přísným pokáním, ale vykonal i řadu zázraků.[6] Předpověděl ozbrojený vpád Langobardů (574–575)[3][4] a označil ho za trest Boží. Lid je nevěřící, křivopřísežný, zlodějstvům oddaný, k vraždám vždy pohotový. Chudí nedostávají potravu, nazí se neodívají. Proto přijdou Langobardi a zpustoší sedm měst. Varoval obyvatele, mnichy žijící poblíž jeho věže poslal pryč, sám však zůstal. Když Langobardi přitáhli, ukázal se jim v okně. Ozbrojenci věž obcházeli, ale nemohli najít vchod.[7] Svatý Hospic se totiž po vzoru některých poustevníků nechal ve věži zazdít.[8]
Dva ozbrojenci vylezli nahoru a odkryli střechu. Uviděli světce oděného v žíněné roucho a spoutaného řetězy. Domnívali se, že je to nějaký vrah, kterého zde drží v okovech. Zavolali tlumočníka a zeptali se Hospice, co udělal zlého, že musí snášet takový trest. Světec vyznal, že vraždil a že je vinen všemi zločiny. Poté jeden z Langobardů vytrhl meč, aby mu uťal hlavu. Ale Bůh učinil zázrak: jakmile se ozbrojenec rozmáchl k ráně, strnula mu pravice a už s ní nemohl pohnout. Povolil tedy stisk a meč upadl na zem. Když pak Langobardi prosili o smilování, světec požehnal ruku znamením spásy a uzdravil ji. Uzdravený ozbrojenec si nechal ostříhat hlavu a stal se mnichem. Dva z langobardských vojevůdců se na pokyn svatého Hospice bez úhony vrátili do své vlasti. Ti však, kdo jeho příkazem pohrdli, zahynuli bídnou smrtí v kraji, kam vpadli.[9] Mezi dalšími zázraky, které Bůh učinil prostřednictvím sv. Hospice, jsou uváděny uzdravení hluchoněmého, navrácení zraku člověku, jenž byl slepý od narození, vyhnání nečistých duchů z posedlých žen.[10] Světec též předpověděl, kdy zemře. Když se přibližoval den jeho smrti, povolal k sobě probošta blízkého kláštera a nařídil mu, aby dal prolomit zeď věže, ve které byl zazděn, a aby poslal pro biskupa, jenž vykoná pohřební obřady. Oknem bylo vidět, že poustevník je stále spoutaný řetězy a tělo má plné červů. Teprve těsně před smrtí odložil řetězy, pomodlil se a vypustil ducha. A ihned zmizeli všichni červi, kteří provrtávali jeho svaté údy.[11] Potom přišel biskup Austadius, jenž tehdy patrně zastupoval biskupa v Nice,[3] a s největší pečlivostí ho dal pohřbít.[12] Svatý Hospic zemřel 21. května 581.[4][3]
Úcta
Krátce po poustevníkově smrti podal zprávu o jeho životě a zázracích svatý Řehoř z Tours v šesté knize svého spisu Historiarum libri decem . V tomto díle již označuje Hospice za světce. V obci Saint-Jean Cap-Ferrat se nachází kaple sv. Hospice; byla vybudována na místě zbořené věže, ve které poustevník žil. Je uctíván hlavně v okolí Nice, tamní katedrální chrám uchovává část jeho ostatků. Částečky ostatků jsou i v chrámech obcí Villefranche-sur-Mer a La Turbie.[3]
Svatý Hospic byl zapsán do Římského martyrologia, oficiálního seznamu světců římskokatolické církve, [13] a je v něm uváděn i po druhém vatikánském koncilu.[14] Jeho liturgická památka připadá na 21. květen.
Odkazy
Reference
- ↑ VONDRUŠKA, Isidor. Životopisy svatých v pořadí dějin církevních. 2. svazek. Praha: Ladislav Kuncíř, 1931. 360 s. cnb000785222. S. 152.
- ↑ a b AUER, Vilém; EHRMANN, František, ed. Obrázkový život svatých pro školu a dům: s obrazem, životopisem světcovým, poučením a modlitbou na každý den v roce. Překlad František Ehrmann. Brno: F. Ehrmann, 1897. 746 s. cnb001123572. S. 282.
- ↑ a b c d e Православная энциклопедия (Pravoslavná encyklopedie) . Москва: Церковно-научный центр «Православная энциклопедия», 2006 . Heslo ГОСПИЦИЙ , s. 167–168 v 12. dílu. (rusky)
- ↑ a b c CATHOLIC ENCYCLOPEDIA: Saint Hospitius. www.newadvent.org . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŘEHOŘ Z TOURS. O boji králů a údělu spravedlivých: kronika Franků: dějiny v 10 knihách. Překlad Jaromír Kincl. Praha: Odeon, 1986. 660 s. cnb000016720. S. 313.
- ↑ TUMPACH, Josef; PODLAHA, Antonín. Český slovník bohovědný. Díl 5., Holbein–Itálie (sešity 131–151). Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1930-1932. 448 s. cnb000308871. S. 46.
- ↑ ŘEHOŘ Z TOURS. O boji králů a údělu spravedlivých: kronika Franků: dějiny v 10 knihách. Překlad Jaromír Kincl. Praha: Odeon, 1986. 660 s. cnb000016720. S. 313–314.
- ↑ ŘEHOŘ Z TOURS. O boji králů a údělu spravedlivých: kronika Franků: dějiny v 10 knihách. Překlad Jaromír Kincl. Praha: Odeon, 1986. 660 s. cnb000016720. S. 616.
- ↑ ŘEHOŘ Z TOURS. O boji králů a údělu spravedlivých: kronika Franků: dějiny v 10 knihách. Překlad Jaromír Kincl. Praha: Odeon, 1986. 660 s. cnb000016720. S. 314.
- ↑ ŘEHOŘ Z TOURS. O boji králů a údělu spravedlivých: kronika Franků: dějiny v 10 knihách. Překlad Jaromír Kincl. Praha: Odeon, 1986. 660 s. cnb000016720. S. 314–316.
- ↑ ŘEHOŘ Z TOURS. O boji králů a údělu spravedlivých: kronika Franků: dějiny v 10 knihách. Překlad Jaromír Kincl. Praha: Odeon, 1986. 660 s. cnb000016720. S. 316–317.
- ↑ ŘEHOŘ Z TOURS. O boji králů a údělu spravedlivých: kronika Franků: dějiny v 10 knihách. Překlad Jaromír Kincl. Praha: Odeon, 1986. 660 s. cnb000016720. S. 317.
- ↑ BENEDIKT XIV. Martyrologium Romanum: Gregorii papae XIII jussu editum Urbani VIII et Clementis X auctoritate recognitum ac deinde anno MDCCXLIX Benedicti XIV opera ac studio emendatum et auctum. : Typis Polyglottis Vaticanis, 1930. 566 s.
- ↑ Martirologio Romano. Riformato a norma dei decreti del Concilio ecumenico Vaticano II e promulgato da papa Giovanni Paolo II., Città del Vaticano, Libreria editrice vaticana, 2004.
Literatura
- Acta sanctorum. May, tomus V. Dies vigesima prima maii. S. 40–43. (latinsky) Dostupné online
- AUER, Vilém a EHRMANN, František, ed. Obrázkový život svatých pro školu a dům: s obrazem, životopisem světcovým, poučením a modlitbou na každý den v roce. : F. Ehrmann, . 746 s. cnb001123572.
- Řehoř z Tours. O boji králů a údělu spravedlivých: kronika Franků: dějiny v 10 knihách. Překlad Jaromír Kincl. 1. vyd. Praha: Odeon, 1986. 660 s. cnb000016720.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatý Hospic na Wikimedia Commons
- Tento článek čerpá z The Catholic Encyclopedia, nyní již volného díla (public domain), z hesla (anglicky) „St. Hospitius“.
- (rusky) Pravoslavná encyklopedie. 12. díl, str. 167–168: „ГОСПИЦИЙ"
- Sv. Hospicius na webu catholica.cz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk