V částicové fyzice označuje supersymetrie symetrii mezi bosony (částice s celočíselným spinem zprostředkovávající interakce, např. gluon, foton či graviton) a fermiony (částice s poločíselným spinem tvořících hmotu, např. kvarky či elektron). Supersymetrie vyjadřuje dualitu mezi bosony a fermiony, tj. mezi interakcemi a hmotou. Podle supersymetrických teorií má každý fundamentální fermion bosonického superpartnera a naopak. Supersymetrie může být aplikována na kvantovou teorii pole i na standardní model částicové fyziky a v obou případech pomáhá řešit problémy v těchto teoriích. Supersymetrie je úzce svázána s teorií supergravitace a superstrun.

Žádná supersymetrická částice dosud nebyla experimentálně prokázána^[1], jde o hypotetické částice.

Reference

Literatura

• Brian Greene: Elegantní vesmír. Superstruny, skryté rozměry a hledání finální teorie, Mladá fronta, Praha 2001, ISBN 80-204-0882-7
• Michio Kaku: Paralelní světy – Putování stvořením, vyššími dimenzemi a budoucností vesmíru, ISBN 978-80-7203-847-3
• Michio Kaku: Hyperprostor – Vědecká odysea paralelními vesmíry, zakřiveným prostorem a desátým rozměrem, ISBN 978-80-257-0013-6

Související články

• Supergravitace
• Teorie superstrun
• Kvantová teorie pole
• Standardní model
• Fermion
• Boson

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu supersymetrie na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.