Stockholmská výzva byla iniciativa zahájená Světovou mírovou radou dne 19. března 1950 na podporu jaderného odzbrojení a prevenci atomové války.

Okolnosti

19. března 1950^[1][2] (některé zdroje uvádí 15. března)^[3] Světová mírová rada schválila Stockholmskou výzvu, požadující absolutní zákaz jaderných zbraní. Stalo se tak během třetího zasedání tzv. "Stálého výboru světového kongresu obránců míru" probíhajícího ve dnech 16. - 20. března 1950.^[2] Výzvu zahájil francouzský fyzik, komunista a laureát Nobelovy ceny za chemii z roku 1935 Frédéric Joliot-Curie. Asi dva týdny po zahájení korejské války první publikace iniciativy s názvem Peacegram tvrdila, že výzva již má 1,5 milionu signatářů.^[4] Celkový počet shromážděných petic údajně podepsalo 273 470 566 osob (včetně celé dospělé populace Sovětského svazu). Výzvu také podepsalo mnoho významných osobností veřejného života, umělců a intelektuálů.^[5] Text výzvy zní:

Požadujeme zakázání atomových zbraní jako nástroje zastrašování a masového vraždění obyvatelstva. K prosazení tohoto opatření požadujeme přísnou mezinárodní kontrolu.

Věříme, že každá vláda, která jako první použije atomové zbraně proti kterékoli jiné zemi, spáchá zločin proti lidskosti a mělo by se s ní jednat jako s válečným zločincem.

Vyzýváme všechny muže a ženy dobré vůle na celém světě, aby tuto výzvu podepsali.

V Československu

V Československu vyzval Československý výbor obránců míru k zahájení podpisové akce na podporu této rezoluce, adresované parlamentům zemí celého světa, přibližně o měsíc později, 21. dubna 1950.^[2] Ústřední výbor KSČ počítal s tím, že se podaří sesbírat podpisy minimálně 75 % dospělých obyvatel země. Podpisovou kampaň doprovázely další akce včetně realizace mírových pracovních směn, výstavba dětských hřišť míru, vysazování alejí míru, založení Fondu míru a jiné. Rudé právo informovalo, že mírové prohlášení podepsalo 9 482 738 lidí, jejichž podpisy obdržel prezident Gottwald z rukou členů Československého výboru obránců míru.^[6]

Text předkládaný lidem k podpisu měl znaky manipulace a cílené propagandy a jména osob, které podepsat odmítly, byly zaznamenávány včetně zápisu do kádrového profilu a osoby byly dále sledovány.^[6] Na tuto masovou podpisovou akci „lidu“ posléze navázal požadavek vysokého trestu pro Miladu Horákovou nebo Vladimíra Haškovce, osobního Gottwaldova lékaře – rezoluce pracujících měly účel stát se argumentem pro udělení nejvyšších trestů vynesených „ve jménu lidu“ ). O vypjaté atmosféře schůzí, na nichž byly přijímány rezoluce, svědčí tajná hlášení pro ÚV KSČ; dikce článků Rudého práva, které rezoluce zveřejňovalo, zase jasně podporuje pohrdavé označení zatčených a odsouzených jako „parazitů národa“ „odporných stvůr" a „hyen lidské společnosti“.^[7]

Protikomunistické reakce

USA Stockholmskou výzvu odmítly a americký ministr zahraničí Dean Acheson ji označil za „propagandistický trik ve falešné 'mírové ofenzívě' Sovětského svazu.“^[4][8]

Antikomunisté ve Francii reagovali na Stockholmskou výzvu (francouzsky: L'Appel de Stockholm) vytvořením skupiny Paix et Liberté, která měla čelit komunistické propagandě svými vlastními: jedním z jejich prvních plakátů byla La Pelle de Stockholm („Stockholmská lopata“), která kopala hroby zemí ve východní Evropě, které si Sověti podrobili.

Významní signatáři

• Jorge Amado, brazilský spisovatel a člen brazilské Literární akademie
• Herbert Aptheker, americký historik a politický aktivista
• Louis Aragon, francouzský básník
• Pierre Benoit, francouzský romanopisec a člen Académie française
• Leonard Bernstein, americký skladatel a dirigent
• Rudolf Carnap, německý filosof
• Marcel Carné, francouzský filmový režisér
• Marc Chagall, rusko-francouzský umělec
• Maurice Chevalier, francouzský herec a kabaretní zpěvák
• Jacques Chirac, francouzský politik a později francouzský prezident (1995–2007)
• Frank Marshall Davis, americký novinář, básník a aktivista
• W. E. B. Du Bois, americký sociolog, historik a aktivista
• Lion Feuchtwanger, německo-židovský romanopisec a dramatik
• Vincent Glinsky, americký sochař
• Dashiell Hammett, americký romanopisec a scenárista
• Leo Hurwitz, americký dokumentarista
• Frédéric Joliot-Curie, francouzský fyzik laureát Nobelovy ceny za chemii (1935) a prezident Světové rady míru (1950–1958)
• Lionel Jospin, francouzský politik a později premiér Francie (1997–2002)
• Rockwell Kent, americký malíř a grafický umělec
• Artur Lundkvist, švédský autor, kritik a člen švédské Akademie
• Thomas Mann, německý spisovatel, esejista a laureát Nobelovy ceny za literaturu za rok 1929
• Henri Matisse, francouzský malíř a sochař
• Yves Montand, italsko-francouzský herec a zpěvák
• Pablo Neruda, chilský básník, diplomat a laureát Nobelovy ceny za literaturu za rok 1971
• Noël-Noël, francouzský herec a scenárista
• Erwin Panofsky, německo-židovský historik umění
• Charlie Parker, americký jazzový saxofonista a skladatel
• Gérard Philipe, francouzský divadelní a film herec
• Pablo Picasso, španělský malíř, sochař a básník
• Jacques Prévert, francouzský básník a scenárista
• Pierre Renoir, francouzský divadelní a filmový herec
• Muriel Rukeyser, americko-židovská básnířka a aktivistka
• George Bernard Shaw, irský dramatik, kritik a aktivista
• Dmitrij Šostakovič, sovětský skladatel a klavírista
• Simone Signoretová, francouzská filmová herečka
• Michel Simon, švýcarský divadelní a filmový herec
• Henri Wallon, francouzský psycholog, filosof a politik
• Maria Wine, švédsko-dánská básnířka
• Urho Kekkonen, finský premiér
• Vittorio Emanuele Orlando, bývalý italský premiér
• Lázaro Cárdenas, bývalý prezident Mexika

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stockholm Appeal na anglické Wikipedii.