Stephen Mitchell (23. července 1946 – 21. prosince 2000) byl americký psychoanalytik, zřejmě nejvýznamnější představitel takzvané interpersonální psychoanalýzy.

Podle Mitchella je individualita „vztahová matrix“, což zformuloval v opozici k Freudovi, jehož koncepce individua je dle Mitchella „monádická“, jádro osobnosti v ní uzavírá kompromis se světem a pudy. Pro Mitchella je subjektivita vždy intersubjektivitou (podobný názor má Lacan), u Freuda subjekt sociální interakci předchází.

Definoval čtyři základní módy existence – inter/subjektivity:

• nereflektivní presymbolický módus – prolínání a bezprostřední ovlivňování subjektů
• afektivní permeabilita (propustnost) – sdílené prožívání subjektů
• konfigurace Self-druhý – subjekty se řídí řádem aktivity/pasivity
• intersubjektivita – subjekty interagují za pomoci sebe/reflexe a vzájemného respektu

Vztahová definice subjektivity je typická pro celou interpersonální psychoanalýzu, podle Mitchella ji všechny ostatní školy (včetně Kohutovy selfpsychologie) nevzaly dostatečně vážně, vždy se znovu uchýlily k iluzi, že existuje jaderné Self. Podle Mitchella však existují jen matrice vztahů, které obsahují osobní význam. Tím, že psychoanalytik vejde s pacientem do vztahu, má možnost tento osobní význam z nastoleného vztahu odečíst. Ani sexualitu či agresi Mitchel nevnímá jako popud zevnitř, ale jako odezvu na vztah (byť třebas s vnitřním objektem – Mitchell se totiž pokusil integrovat do interpersonální psychoanalýzy objektní teorii, to ovšem někteří rigidnější interpersonalisté – například Edgar Levenson – odmítli).

Jeho komparativní práce Object Relations in Psychoanalytic Theory, napsaná roku 1983 s Jay Greenbergem, se stala základní učebnicí moderní psychoanalýzy.

Bibliografie

• Object Relations in Psychoanalytic Theory (1983) (s Jay Greenbergem)
• Relational Concepts in Psychoanalysis (1988)
• Hope and Dread in Psychoanalysis (1993)
• Freud and Beyond: A History of Psychoanalytic Thought (1996) (s Margaret Blackovou), vyšlo i česky jako Freud a po Freudovi
• Influence and Autonomy in Psychoanalysis (1997), vyšlo i česky jako Ovlivňování a autonomie v psychoanalýze
• Relationality (2000)
• Can Love Last? (2001)

Literatura

• FONAGY, Peter, TARGETOVÁ, Mary: Psychoanalytické teorie, Praha, Portál 2005. ISBN 80-7178-993-3

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Psychoanalýza
Hlavní osobnosti	Sigmund Freud • Anna Freudová • Alfred Adler • Carl Gustav Jung • Margaret Mahlerová • Melanie Kleinová • Jacques Lacan • Donald Woods Winnicott
Další osobnosti	Karl Abraham • Ernest Jones • Otto Rank • Sándor Ferenczi • Theodor Reik • Helene Deutschová • Wilhelm Reich • Edith Jacobsonová • Herbert Marcuse • Erich Fromm • Hans Loewald • Erik Erikson • Slavoj Žižek • Harry Stack Sullivan • Julia Kristevová • Ronald David Laing • Roy Schafer • Heinz Hartmann • Bruno Bettelheim • Janine Chasseguet-Smirgelová • Judith Butlerová • Nancy Chodorowová • Michael Balint • Harry Guntrip • Joseph Sandler • Otto Kernberg • Ronald Fairbairn • John Bowlby • Clara Thompsonová • Edgar Levenson • Daniel Stern • Stephen Mitchell • René Spitz • Wilfred Bion • André Green • Heinz Kohut
Ovlivněni psychoanalýzou	Bohuslav Brouk • Záviš Kalandra • Karel Teige • Vratislav Effenberger • Jiří Pechar • Zbyněk Havlíček • Jan Švankmajer • Gaston Bachelard • André Breton • Salvador Dalí • Roland Barthes • Gilles Deleuze • Paul Ricoeur • Géza Róheim
Koncepty a pojmy	Nevědomí • Předvědomí • Libido • Ego, superego a id • Freudovské přeřeknutí • Oidipovský komplex • Vytěsnění • Narcismus • Volné asociace • Psychoanalytické směry • Pud života a pud smrti • Zrcadlová fáze • Přenos • Archetyp • Bytostné Já • Projektivní identifikace • Attachment (citová vazba)