A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Stephan von Jovanovič | |
---|---|
Stephan von Jovanovič | |
Místodržitel v Dalmácii | |
Ve funkci: 1881 – 1885 | |
Předchůdce | Gavrilo Rodić |
Nástupce | Karl Blažeković |
Vojenská služba | |
Služba | Rakousko-Uhersko |
Hodnost | polní podmaršál (1876), generálmajor (1871) |
Narození | 5. ledna 1828 Donje Pazarište |
Úmrtí | 8. prosince 1885 (ve věku 57 let) Zadar |
Titul | svobodný pán (1879) |
Profese | voják |
Commons | Stefan Jovanović |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stephan svobodný pán von Jovanović, také znám jako Stjepan Jovanović (5. ledna 1828, Pazariske, Chorvatsko – 8. prosince 1885, Zadar, Chorvatsko) byl rakousko-uherský generál chorvatského původu. V rakouské armádě sloužil jako dobrovolník od roku 1845, vyznamenal se v několika válečných taženích a postupoval v hodnostech. V roce 1876 dosáhl hodnosti polního podmaršála, jako divizní velitel se podílel na okupaci Bosny a Hercegoviny (1878) a za zásluhy byl povýšen na barona (1879). V letech 1881–1885 zastával funkci místodržitele v Dalmácii.[1]
Vojenská kariéra
Pocházel z nižší chorvatské šlechty a do rakouské armády vstoupil v roce 1845 jako dobrovolník. Během revolučních let 1848–1849 bojoval pod maršálem Radeckým v Itálii a v roce 1850 byl jako důstojník přidělen ke generálnímu štábu. V hodnosti kapitána později sloužil u 62. pěšího pluku[2] a později působil jako generála Rodiće na jihu Dalmácie. V letech 1861–1865 působil jako generální konzul v Sarajevu, formálně tehdy příslušel k 7. pěšímu slavonskému pluku a v roce 1864 dosáhl hodnosti podplukovníka.[3] Jako vynikající znalec Bosny, Hercegoviny i Černé Hory byl povolán zpět do armády v hodnosti plukovníka (1865) a o rok později se vyznamenal na italském bojišti pod arcivévodou Albrechtem. Roku 1869 v době povstání v Dalmácii obdržel Jovanovič velení horské brigády v Kotoru (Cattaro) a svou rozumnou pasivitou přispěl ke smírnému urovnání.
V roce 1871 byl povýšen do hodnosti generálmajora a převzal velení 2. pěší brigády v Dubrovníku, kde strávil pět let.[4] K datu 1. listopadu 1876 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála[5] a získal velení nad 28. pěší divizí v Lublani[6] Od roku 1877 byl velitelem 18. pěší divize ve Splitu.[7] Jako divizní velitel byl jedním z hlavních aktérů okupace Bosny a Hercegoviny, za hladký průběh převzetí rakousko-uherské nadvlády v zemi byl povýšen na barona a vyznamenán Řádem Marie Terezie (1879). Nakonec byl v letech 1881–1885 místodržitelem v Dalmácii a vojenským velitelem v Zadaru, kde také 8. prosince 1885 zemřel.[8] Pohřben je na vojenském hřbitově v Dubrovníku.
Tituly a ocenění
Během své kariéry obdržel řadu ocenění. Jako nositel Řádu železné koruny III. třídy obdržel nárok na nobilitaci a v roce 1865 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř. Později byl v roce 1879 povýšen do stavu svobodných pánů.[9] V Rakousku-Uhersku byl dále nositelem velkokříže Leopoldova řádu, Vojenského záslužného kříže a za hladký průběh okupace Bosny a Hercegoviny byl v roce 1879 vyznamenán prestižním Řádem Marie Terezie.[10][11] Několik ocenění získal také od zahraničních panovníků, byl nositelem pruského Řádu červené orlice I. třídy, velkokříže Řádu italské koruny, velkokříže saského Řádu Albrechtova, rytířem ruského Řádu sv. Stanislava a papežského Řádu sv. Řehoře Velikého, dále nositelem osmanského Řádu Medžidie II. třídy a černohorského Řádu knížete Danila I. třídy.[12] Jako dalmatský místodržitel obdržel v roce 1878 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[13]
V roce 1863 se v Rovigu oženil s Theodorou von Theodory (*1845), dcerou statkáře v Banátu. Z jejich manželství se narodily tři dcery, z nichž Theodora (1864–1864) a Katharina (1868–1876) zemřely v dětství, prostřední Theodora (*1867) byla později čestnou dámou Ústavu šlechtičen v Innsbrucku. Stephanovým úmrtím titul barona zanikl.[14][15]
Odkazy
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný, díl XIII.; Praha, 1898 (reprint 1998); s. 643 (heslo Jovanović Štěpán) ISBN 80-7185-158-2
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1859; Vídeň, 1859; s. 400, 513 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1865; Vídeň, 1865; s. 308 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1872; Vídeň, 1872; s. 109 dostupné online
- ↑ Služební postup Stephana Jovanoviće in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 81 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1877; Vídeň, 1876; s. 108 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1878; Vídeň, 1877; s. 109 dostupné online
- ↑ Přehled představitelů státní správy v Dalmácii na webu worldstatesmen dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1889; Gotha, 1889; s. 390 dostupné online
- ↑ Přehled nositelů Řádu Marie Terezie in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 46 dostupné online
- ↑ Přehled nositelů Řádu Marie Terezie 1859–1914 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Stephana Jovanoviće in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1883; Vídeň, 1883; s. 27 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1883; Vídeň, 1883; s. 262 dostupné online
- ↑ Rodina Stephana Jovanoviće na webu geni.com dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1909; Gotha, 1909; s. 373 dostupné online
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stephan von Jovanovič na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk