Steingrímur Hermannsson

Steingrímur Hermannsson
Steingrímur Hermannsson
	Steingrímur Hermannsson (1990)
Stranická příslušnost
Členství	Pokroková strana
Narození	22. června 1928 ; Reykjavík
Úmrtí	1. února 2010 (ve věku 81 let) ; Reykjavík
Rodiče	Hermann Jónasson
Děti	Guðmundur Steingrímsson
Alma mater	Kalifornský technologický institut
Profese	politik, diplomat, autor autobiografie, spisovatel a inženýr
Commons	Steingrímur Hermannsson
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Steingrímur Hermannsson (22. června 1928 Reykjavík – 1. února 2010 Reykjavík)^[1] byl islandský politik, představitel středové agrární Progresivní strany (Framsóknarflokkurinn), jejímž byl v letech 1979–1994 předsedou. Dvakrát, v období 1983–1987 a 1988–1991, byl premiérem Islandu. Kromě toho zastával funkci ministra zahraničí (1987–1988) a ministra rybolovu (1980–1983). Jeho otec, Hermann Jónasson, byl rovněž islandským premiérem (1934–1942, 1956–1958) a předsedou Progresivní strany (1944–1962).

Životopis

Původně nechtěl jít ve stopách svého otce a v roce 1948 odešel do Spojených států amerických, kde vystudoval elektrotechniku na Illinois Institute of Technology (bakalář) a na Kalifornském technologickém institutu (magistr). Absolvoval v roce 1952.^[2] Poté se vrátil na Island, kde začal neúspěšně podnikat. V 60. letech oproti svému předsevzetí vstoupil do politické strany svého otce a tím i do politiky. V roce 1971 byl prvně zvolen do Althingu, islandského parlamentu. V roce 1978 stanul v čele strany a v roce 1982 vstoupil do vlády a v roce 1983 se stal premiérem Islandu. V roce 1986 hostil v Reykjavíku summit Michaila Gorbačova a amerického prezidenta Ronalda Reagana. Přestože summit byl považován za neúspěšný, přesto zde byla započatá cesta vedoucí k ukončení studené války.

V roce 1991, během lednových nepokojů v Litvě, vyjádřil silnou podporu vůdci rebelů Vytautasu Landsbergisovi, předsedovi litevského parlamentu. Krátce poté se Island stal první zemí, která uznala nezávislost Litvy na Sovětském svazu.^[3] Po konci druhého premiérského mandátu v roce 1991 se stáhl z politiky a stal se prezidentem Islandské centrální banky (Seðlabanki Íslands). Byl jím až do svého odchodu do důchodu v roce 1998. Po odchodu do důchodu přestal být politicky angažovaný, ale po čase se stal kritikem vedení Progresivní strany, až se s ní nakonec zcela rozešel. Byl zakládajícím členem organizace Heimssýn, která se postavila proti vstupu Islandu do Evropské unie. V roce 2007 podpořil Hnutí Islandu, menší zelené hnutí, které ve volbách propadlo. Jeho memoáry, publikované ve třech svazcích v letech 1998–2000, se staly bestsellerem. Jeho nejmladší syn, Guðmundur Steingrímsson, se stal rovněž politikem, prošel sociální demokracií, Progresivní stranou i novou stranou Zářná budoucnost.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Steingrímur Hermannsson na anglické Wikipedii.

↑ Former Prime Minister of Iceland Passes Away . 2. 2. 2010 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-15. (anglicky)
↑ Caltech Commencement Program . Caltech Campus Publications, 1952-06-06 . Dostupné online. (anglicky)
↑ http://www3.lrs.lt/pls/inter/w5_show?p_r=4097&p_d=62813&p_k=1

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Steingrímur Hermannsson na Wikimedia Commons

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Steingrímur_Hermannsson
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] Former Prime Minister of Iceland Passes Away . 2. 2. 2010 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-15. (anglicky)

[2] Caltech Commencement Program . Caltech Campus Publications, 1952-06-06 . Dostupné online. (anglicky)

[3] ttp://www3.lrs.lt/pls/inter/w5_show?p_r=4097&p_d=62813&p_k=1

[1]

[2]

[3]

Premiéři Islandu

Islandské království (1918–1944)	Jón Magnússon (1917–1922) • Sigurður Eggerz (1922–1924) • Jón Magnússon (1924–1926) • Magnús Guðmundsson (1926) • Jón Þorláksson (1926–1927) • Tryggvi Þórhallsson (1927–1932) • Ásgeir Ásgeirsson (1932–1934) • Hermann Jónasson (1934–1942) • Ólafur Thors (1942) • Björn Þórðarson (1942–1944)

Období samostatnosti (od roku 1944)	Ólafur Thors (1944–1947) • Stefán Jóhann Stefánsson (1947–1949) • Ólafur Thors (1949–1950) • Steingrímur Steinþórsson (1950–1953) • Ólafur Thors (1953–1956) • Hermann Jónasson (1956–1958) • Emil Jónsson (1958–1959) • Ólafur Thors (1959–1961) • Bjarni Benediktsson (1961) • Ólafur Thors (1962–1963) • Bjarni Benediktsson (1963–1970) • Jóhann Hafstein (1970–1971) • Ólafur Jóhannesson (1971–1974) • Geir Hallgrímsson (1974–1978) • Ólafur Jóhannesson (1978–1979) • Benedikt Sigurðsson Gröndal (1979–1980) • Gunnar Thoroddsen (1980–1983) • Steingrímur Hermannsson (1983–1987) • Þorsteinn Pálsson (1987–1988) • Steingrímur Hermannsson (1988–1991) • Davíð Oddsson (1991–2004) • Halldór Ásgrímsson (2004–2006) • Geir Haarde (2006–2009) • Jóhanna Sigurðardóttir (2009–2013) • Sigmundur Davíð Gunnlaugsson (2013–2016) • Sigurður Ingi Jóhannsson (2016–2017) • Bjarni Benediktsson (2017) • Katrín Jakobsdóttir (2017–2024) • Bjarni Benediktsson (od 2024)