Starship (SpaceX) - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Starship (SpaceX)
 ...
Starship
Země původuUSAUSA USA
Rodina raketBig Falcon Rocket / Starship
VýrobceSpaceX
Účelpřistání na Měsíci, lety do hlubokého vesmíru, meziplanetární dopravní systém
Rozměry
Výška119 m
Průměr9 m
Hmotnost5 000 t
Nosnost
na LEO100+ t
Historie startů
Statusve vývoji
KosmodromSpaceX South Texas launch site
Celkem startů3
Úspěšné starty1
První start20. dubna 2023[1]
První stupeň  – Super Heavy
Motor33× Raptor
Tah75 MN
Specifický impuls330 s
Palivopodchlazený methan / LOX
Druhý stupeň  – Starship
Motor6x Raptor
Tah65,000 kN
Specifický impuls380 s (vakuum)
Palivopodchlazený methan / LOX

Starship je plně znovupoužitelný kosmický dopravní systém, který vyvíjí americká letecká a kosmická společnost SpaceX. Systém je navržen k přepravě posádky i nákladu na orbitu Země, na Měsíc, Mars a dále. Základními součástmi systému jsou opakovaně použitelná nosná raketa Super Heavy a kosmická loď Starship.[2] Celý systém je navržen tak, aby celkové náklady na start v budoucnu klesly až na 2 miliony amerických dolarů.

Nosič Super Heavy (dříve označovaný „BFR“) má být schopen dopravit na oběžnou dráhu Země více než 100 tun nákladu. Pohánět jej mají motory Raptor spalující kapalný metan a kyslík.

Systém Starship má startovat z kosmodromu Starbase (dříve Boca Chica launch site) v Texasu, z bývalých ropných plošin „Phobos“ a „Deimos“ v Mexickém zálivu a také z nově budované rampy, která bude nedaleko stávajícího startovacího komplexu LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku, odkud budou probíhat zejména starty Starship HLS.

Podle původních plánů se měl první testovací let uskutečnit už v roce 2020,[3] nicméně v tomto roce došlo pouze ke skoku do výšky 12,5 kilometru.[4] Očekávání prvního orbitálního startu pak mířila ke konci roku 2021 – ačkoliv k němu bylo již téměř vše připraveno, SpaceX stále neměla všechna povolení od Amerického leteckého úřadu.[5] Na konci roku však bylo oznámeno, že výsledek environmentálního posouzení základny Starbase bude zveřejněn až 28. února 2022, a to kvůli velkému množství připomínek k jeho návrhu.[6]

Historie a vývoj

Ilustrace BFR během cesty na Měsíc.

Nosný systém Super Heavy Starship vzešel z konceptu BFR, který byl v roce 2016 veřejnosti představen jako Meziplanetární dopravní systém (Interplanetary Transport System „ITS“). Tato obří raketa o průměru 12 metrů měla mít výšku až 122 metrů. V roce 2017 však byl návrh pozměněn a raketa zhubla na 9 metrů s výškou 106 metrů, tento koncept již byl šéfem SpaceX Elonem Muskem nazván „BFR“ (Big Falcon Rocket). Název BFR byl některými médii i interně ve SpaceX označován jako „Big Fucking Rocket“.[7]

V roce 2018 prošel koncept dalšími změnami a byly přidány aerodynamické plochy pro lepší stabilizaci lodi při průletu různě hustými atmosférami. Celá konstrukce měla být původně vyrobena z uhlíkových kompozitů, ale v roce 2018 bylo rozhodnuto využívat nerezovou ocel. Konkrétně se má jednat o upravenou vysoce kvalitní nerezovou ocel 301. Elon Musk také oznámil, že raketa byla přejmenována na Starship.[8]

Dle současných informací má být 120 metrů vysoká.[9] Bude dvoustupňová, přičemž oba stupně budou moci přistát na zemi. Raketa bude schopna dopravit na nízkou oběžnou dráhu Země přes 100 tun nákladu.[10] Oficiálně dokončena by měla být začátkem roku 2022.

Pro počáteční testování byl použit technologický demonstrátor Starhopper, na kterém byly provedeny první statické zážehy motoru Raptor a 26. července 2019 úspěšně proběhl první neupoutaný „skok“ do výšky kolem 20 metrů.[11] Druhý a poslední pokus proběhl 27. srpna, tentokrát Starhopper vystoupal do výšky 150 metrů a poté měkce přistál.[12] Suborbitální testovací lety lodi Starship začaly v roce 2020, první proběhl 4. srpna 2020 (SN5 do 150 metrů). První výškový suborbitální testovací let Starship, která byla vybavena již aerodynamickou špičkou a 3 motory Raptor, proběhl 9. prosince 2020 (SN8 do 12,5 km) a došlo k neúspěšnému přistání. První úspěšné přistání se podařilo v květnu 2021 prototypu SN15.

První prototyp prvního stupně Super Heavy, s označením B1, byl kompletně zkompletován v březnu 2021. Následně byl ale v dubnu téhož roku rozebrán a sešrotován, z důvodu zastaralého designu. Následující prototyp B3 obsahoval několik změn oproti prototypu B1. Největší změnou bylo umístění nádrží, kde u prvního prototypu byla kyslíková nádrž nahoře a metanová dole, zatímco u všech následujících prototypů bude metanová nádrž nahoře a kyslíková dole. Dlouho se nevědělo, kolik bude mít Super Heavy motorů a ani v jaké konfiguraci. V červenci 2021 bylo oficiálně rozhodnuto, že bude mít celkově 33 motorů.

Super Heavy měla podle původních plánů přistávat pomocí obřích přistávacích nohou na vybetonované přistávací ploše vedle orbitální rampy. V roce 2020 ale Elon Musk oznámil návrh, že Super Heavy bude zachytávána pomocí obřích ramen na integrační věži, zvané Mechazilla nebo „Chop Stick", které zachytí Super Heavy pomocí dvou záchytných bodů pod roštovými kormidly. Díky tomu nebude potřebovat Super Heavy těžké přistávací nohy, čímž se sníží hmotnost a zároveň zvýší nosnost celé rakety.

V roce 2021 byly oznámeny další změny plánu. Na vrcholu integrační věže nebude integrační jeřáb, který měl být podle původních plánu spojovat Super Heavy se Starship na orbitální rampě. Namísto toho bude systém Mechazilla fungovat také jako jeřáb, a tak bude, pomocí tohoto systému, Super Heavy umisťována na vypouštěcí stul a Starship spojována se Super Heavy. Klasické verze Starship, které nebudou určeny pro přistání na jiných vesmírných tělesech, nebudou mít přistávací nohy a budou také zachytávány pomocí systému Mechazilla.

V dubnu 2021 upravená loď Starship, známá jako Starship HLS, vyhrála kontrakt v soutěži o vývoj lunárního přistávacího modulu pro astronauty programu Artemis. NASA podepsala se SpaceX smlouvu ve výši 2,89 miliardy amerických dolarů na vývoj a výrobu Starship HLS a provedení dvou letů – demonstrační mise bez posádky a přistání na Měsíci s posádkou. Nicméně na základě protestů firem Blue Origin a Dynetics, se kterými SpaceX soutěžila o kontrakt, byl kontrakt na několik měsíců pozastaven. Nicméně příslušný orgán označil protest jako neoprávněný, a tak mohou práce na lunární Starship pokračovat. První mise má proběhnout nejdříve v roce 2024.

K historicky prvnímu spojení lodi Starship a nosiče Super Heavy na startovací rampě došlo 6. srpna 2021. Sestava se tak oficiálně stala největším objektem určeným ke startu do vesmíru v historii lidstva.

V srpnu 2022 oznámila japonská telekomunikační firma SKY Perfect JSAT, že pro ni SpaceX v roce 2024 pomocí systému Starship vynese telekomunikační družici Superbird-9 na přechodovou dráhu ke dráze geostacionární. Tento satelit se stane prvním komerčním nákladem pro loď Starship.[13]

Popis

Super Heavy

Super Heavy je první stupeň, který vynese loď Starship na oběžnou dráhu. Vysoký bude 69 metrů a pohánět jej bude až 33 motorů Raptor,[14] spalujících podchlazený kapalný metan a kapalný kyslík s celkovým tahem 7600 tun.[15] 10 motorů vnitřního kruhu a 3 motory umístěné uprostřed budou schopny náklonu. Zbylých 20 motorů umístěných po vnějším okraji, budou zjednodušené motory, zvané Raptor Boost, které nebudou schopny náklonu ani větší vektorizace tahu. Super Heavy nebude klasicky přistávat na pevnině, zachytávat ji bude systém Mechazilla.

Starship

Druhým stupněm je kosmická loď Starship, vysoká 50 metrů. Bude rovněž znovupoužitelná a má být schopna přistát téměř „kdekoliv" na Zemi nebo Marsu. Vybavena má být podle aktuálních plánů 9 motory Raptor, třemi atmosférickými a šesti vakuovými. Elon Musk však uvedl, že se zvažuje možnost, že by byla Starship vybavena až 6 vakuovými motory Raptor. Starship může sloužit k přepravě až 100 lidí nebo jako nákladní loď, k čemuž by byla vybavena velkými dveřmi pro vypuštění nákladu na oběžné dráze.

Počítá se s možnosti dotankování nádrží na oběžné dráze Země, díky čemuž bude Starship schopna letu na velké vzdálenosti, například k Marsu. Proto se uvažuje také o variantě Tanker schopné dopravit na oběžnou dráhu pro tyto dálkové lety zásoby paliva.

Stejně jako Super Heavy, Starship nebude přistávat pomocí přistávací nohou na zemi ale bude ji zachytávat systém Mechazilla. Přistávací nohy bude mít pouze měsíční Starship HLS a Starship určená pro lety na Mars, to však jen do doby, než se na Měsíci a Marsu vybuduje místní infrastruktura. Lunární Starship, upravená a zjednodušená verze lodi určená pro dopravu osob a nákladu na povrch Měsíce, byla představena v rámci programu NASA na vývoj lunárního modulu pro program Artemis.[16]

Starship HLS

Starship HLS (Human Landing System) bude stejně jako Starship vysoká 50 metrů a široká 9 metrů. Má být schopna na povrch Měsíce dopravit až 100 tun nákladu. Na oběžnou dráhu Země ji vynese Super Heavy, avšak bez posádky na palubě. Astronauty ze Země ke Starship HLS a zpět na Zemi bude dopravovat kosmická loď Orion. Starship HLS bude muset být po startu umístěna na oběžnou dráhu Země, kde bude dotankována. Následně se přesune na oběžnou dráhu Měsíce, kde dokáže čekat až 100 dnů na přílet astronautů. Starship HLS je navržena tak, že zůstane na Měsíci nebo na oběžné dráze Měsíce a nebude se vracet zpět na Zemi. Z tohoto důvodu nebude vybavena aerodynamickými křidélky a ani tepelným štítem. Starship HLS bude na povrchu Měsíce přistávat pomocí upravených metanových trysek v horní části lodi. Důvodem je, že motory Raptor mají příliš vysoký tah, což by znemožnilo přistání na povrchu Měsíce. Pomocí metanových trysek bude také startovat z povrchu Měsíce.

Přehled prototypů

Seznam lodí Starship

Označení Poprvé spatřen Vývoz na rampu První statický zážeh První let Datum vyřazení Lokalita Status Počet letů Poznámka
Starhopper říjen 2018 8. března 2019 3. dubna 2019 25. července 2019 srpen 2019 Starbase, Texas Vyřazen 3 Starhopper je technologický demonstrátor. Absolvoval celkem tři skoky (do 1, 20 a 30 metrů). Poté byl přestavěn na pozorovací stanoviště.
Mk1 prosinec 2018 31. října 2019 listopad 2019 Starbase, Texas Zničen Prototyp byl zničen během tlakovací zkoušky.[17]
Mk2 prosinec 2018 listopad 2019 Cocoa, Florida Sešrotován Výroba prototypu byla zrušena.
S1 (Mk3) září 2019 26. února 2020 únor 2020 Starbase, Texas Zničen Byl zničen během tlakovací zkoušky.[18]
Mk4 září 2019 listopad 2019 Cocoa, Florida Sešrotován Výroba prototypu byla zrušena.
S3 březen 2020 29. března 2020 3. dubna 2020 Starbase, Texas Zničen Byl zničen během tlakovací zkoušky.[19]
S4 březen 2020 24. dubna 2020 5. května 2020 29. května 2020 Starbase, Texas Zničen SN4 jako první plnohodnotný prototyp pro tlakovací zkoušku. Poté s ní bylo provedeno pět statických zážehů motoru Raptor.[20] SN4 selhal při testu rychlého odpojení přípojky mezi raketou a rampou, která se odpojuje po startu.[21]
S5 duben 2020 24. června 2020 27. července 2030 4. srpna 2020 únor 2021 Starbase, Texas Sešrotován 1 Prototyp úspěšně přečkal kryogenní tlakovací zkoušku. Provedl úspěšný statický zážeh a provedl skok do 150 metrů.
S6 květen 2020 12. srpna 2020 23. srpna 2020 3. září 2020 leden 2021 Starbase, Texas Sešrotován 1 Prototyp úspěšně přečkal kryogenní tlakovací zkoušku. Provedl úspěšný statický zážeh a provedl skok do 150 metrů.
S8 červenec 2020 27. září 2020 20. října 2020 9. prosince 2020 9. prosince 2020 Starbase, Texas Zničen 1 První prototyp z oceli 304L a první Starship vybavená funkčními křidélky. Úspěšně absolvoval kryogenní zkoušky a byl opatřen třemi motory Raptor. Dne 20. října 2020 následoval statický zážeh[22] a 23. října montáž špičky. Následně byly 10. a 12. listopadu provedeny statické zážehy, přičemž první proběhl správně, ale při druhém došlo k poškození motorové sekce odletujícími úlomky z poškozené rampy, což si vyžádalo opravy a výměnu motoru. Dne 25. listopadu byl proveden úspěšný statický zážeh. 9. prosince proveden testovací let do výšky 12,5 km, prototyp byl zničen při přistání.[4]
S9 srpen 2020 22. prosince 2020 6. ledna 2021 2. února 2021 2. února 2021 Starbase, Texas Zničen 1 Prototyp vyletěl úspěšně do výšky 10 km, během přistávacího manévru se jeden z motorů Raptor nezažehl, následkem čehož se prototyp nebyl schopen vrátit do svislé polohy a narazil do země částečně nakloněný.
S10 září 2020 29. ledna 2021 23. února 2021 3. března 2021 3. března 2021 Starbase, Texas Zničen 1 Prototyp vyletěl úspěšně do výšky 10 km a jako první úspěšně přistál po letu na břiše. Jako první také použil pro přistávací manévr 3 motory, díky čemuž byl zajištěna redundance. Přistání ovšem bylo poměrně tvrdé (cca 35 km/h). Elon Musk později prozradil, že příčinou tvrdého dosednutí byl příliš nízký tah motoru, pravděpodobně kvůli nasátí části helia, které v palivové nádrži zajišťuje tlakování metanu.[23][24] Po přistání došlo k požáru v motorové sekci, což sice bylo uhašeno, ale přibližně 8 minut po přistání došlo k výbuchu, při kterém byl prototyp zničen.
S11 září 2020 8. února 2021 22. března 2021 30. března 2021 30. března 2021 Starbase, Texas Zničen 1 Prototyp úspěšně vystoupal do výšky 10 km. Přistání bylo neúspěšné, k explozi prototypu došlo několik desítek metrů na zemí. Celý průběh letu probíhal v pořádku, ale relativně malý únik metanu způsobil požár na motoru 2 a došlo ke spálení části avioniky. To během přistávacího zážehu vedlo k „tvrdému startu“ v metanovém turbočerpadle.[25] Start proběhl v husté mlze, která značně znemožnila pozemní pozorování.
S12-S14 podzim 2020 únor 2021 Starbase, Texas Výroba zrušena Výroba byla z důvodu zastaralého hardwaru zrušena a zbylé díly prototypů byly sešrotovány.
S15 listopad 2020 8. dubna 2021 26. dubna 2021 5. května 2021 25. května 2021 Starbase, Texas Vyřazen 1 První prototyp 2. generace. Obsahoval stovky vylepšení konstrukce, avioniky, softwaru, vylepšený návrh rozvodů pohonných látek ve spodní části lodi a upravenou konfiguraci Raptorů. 5. května 2021 proběhl testovacímu let do výšky 10 km, který skončil prvním úspěšným přistáním.[26] Prototyp byl poté vystaven blízko výrobní haly ve Starbase.
S16-S19 leden/ únor 2021 jaro 2021 Starbase, Texas Výroba zrušena Vzhledem k tomu, že SpaceX chce co nejdříve přejít na orbitální lety, byla výroba těchto prototypů zrušena. Prototyp SN16, který již byl zkompletován, byl vystaven vedle prototypu SN15.
S20 březen 2021 13. srpna 2021 21. října 2021 Starbase, Texas Vyřazen 0 První prototyp 3. generace. Bude určen pro první orbitální let. Je vybaven kompletním tepelným štítem, třemi vakuovými motory Raptor a systémem pro oddělení od prvního stupně.[27] 6. srpna 2021 byl na orbitální rampě na hodinu poprvé připojen k prototypu B4, kde se ověřila kompatibilita. Poté byl prototyp převezen zpět do výrobní haly. 17. srpna 2021 byl vyzvednut na suborbitální rampu B pro plánované testování. 12. listopadu 2021 proběhl první úspěšný zážeh všech 6 motorů Raptor. Elon Musk potvrdil, že loď 20 bude vybavena 6 motory Raptor Vacuum
S21-S23 červenec - říjen 2021 Starbase, Texas Výroba zrušena 0
S24 listopad 2021 9. srpna 2022 20. dubna 2023[28] v den startu Starbase, Texas Zničen 0 První startovní pokus (IFT-1) uskutečnila sestavy Booster 7 a Spaceship S24. Let skončil po mnohočetných problémech po 4 minutách.
S25 březen 2022 květen 2023[29] 26. června 2023[30] 17. listopadu 2023 (plánováno) Starbase, Texas Příprava ke startu 0 V přípravě na druhý testovací let (Starshio IFT-2) se Super Heavy B9
S26 květen 2022 Starbase, Texas Ve výrobě 0
S27 červen 2022 Starbase, Texas Ve výrobě 0
S28 červenec 2022 Starbase, Texas Ve výrobě 0


Seznam testovacích nádrží

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Starship_(SpaceX)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Írán
Íránské revoluční gardy
Úmrtí v roce 2023
Čínská Tchaj-pej
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Černá Hora
Černé moře
Černomořská obilná iniciativa
Česká ženská hokejová reprezentace do 18 let
Česká Wikipedie
Česko
Česko na Evropských hrách 2023
Čestný doktorát
Členské státy NATO
Řím
Šiveluč
Špionáž
Švýcarsko
Židovská legie
Židovská národní rada
1. srpen
11. duben
1203
14. červenec
14. duben
14. leden
15. červenec
15. leden
1523
16. červenec
16. květen
16. leden
17. červenec
17. duben
1783
18. červenec
18. leden
18. září
1884
19. leden
1907
1913
1914
1916
1918
1923
1924
1926
1941
1943
1947
1963
1964
1973
1978
1983
1984
1993
2. červenec
2. duben
20. červen
20. červenec
20. duben
20. květen
2009
2014
2021
21. duben
23. duben
24. květen
24. listopad
28. březen
29. leden
30. květen
4. duben
43 př. n. l.
6. červenec
6. srpen
753 př. n. l.
904
Abdikace
Abel Posse
Achdut ha-avoda
Aharon Kacir
Ahmad Jamal
Alexios IV. Angelos
Alija
Americká ženská hokejová reprezentace do 18 let
Aminokyselina
Amnon Rubinstein
Angélique du Coudray
Antigen
Ariane 5
Armáda Spojených států amerických
Armádní letecká služba Spojených států amerických
Armádní letecký sbor Spojených států amerických
Arno Allan Penzias
Aun Schan Su Ťij
Austrálie
Autoritní kontrola
Bílkovina
Bandikutovití dvouprstí
Barbora Strýcová
Bar Giora
Benjamin Netanjahu
Ben Ferencz
Biochemie
Biofyzika
Biologická makromolekula
Biotechnologie
Bitva u Mutiny
Blue note
Blue Note (New York)
Boca Chica (Texas)
Bohumín
Bohuslav Korejs
Britská armáda
Britský mandát Palestina
Callisto
Carlos Sainz
Carl Andre
Charles Ingram
Chcete být milionářem?
Commons:Featured pictures/cs
Craig Breen
Dánsko
Dana Němcová
David Albahari
David Ben Gurion
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Donald Trump
Druhá světová válka
Efrajim Kacir
Elektrochemie
Elena Pampulovová
Emilia Galotti
Encyklopedie
Enzym
Enzymové inženýrství
Etnologie
Europa (měsíc)
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
Evropské hry 2023
Facebook
Finále ženské dvouhry ve Wimbledonu 2023
Finsko
Frank Farian
Frederik X.
Götz Rudolf Richter
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
Gary Graham
Genetický kód
Gestapo
Glatiramer-acetát
Gotthold Ephraim Lessing
Grindavík
Ha-Šomer
Hagana
Henry H. Arnold
Histadrut
Hlavní strana
Hugenoti
Imunitní reakce
Indická kosmická agentura
Indie
Innsbruck
Irák
Irbíl
Islámský stát
Island
Istanbulská univerzita
ITV
Izák II. Angelos
Izrael
Izraelci
Ján Polgár
Jacques Gaillot
Jakov Milatović
Jana Šulcová (herečka)
Jana Lorencová
Janbú
Japonsko
JAXA
Jazz
Jeruzalém
Jiří Bičák
Jižní Korea
Jicchak Ben Cvi
Jicchak Herzog
Jicchak Navon
Josep Fusté
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Kamčatka
Karl Marek
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kidd Jordan
Kim Čong-un
Konrad Klapheck
Kosmodrom Šríharikota
Kosmodrom Si-čchang
Krakov
Kyjev
Láva
Laurence Olivier
Letecká sekce Spojovacího sboru Spojených států
Letectvo
Letectvo Spojených států amerických
Library of Congress Control Number
Libra šterlinků
Livius
Lockheed Martin
Lockheed Martin X-59 QueSST
Ludvík Očenášek
Luigi Nono
Luigi Riva
Luis Tejada
LVM 3
Múte Bourup Egede
Měsíc
Magnetické pole
Mapaj
Marcus Antonius
Marc Augé
Markéta II.
Markéta Vondroušová
Martin Macík
Martin Walser
Marxismus
Mary Quantová
Masakr na letišti Lod
Melanie Safka
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mikaela Shiffrinová
Milan Stanislav Ďurica
Miloš Zeman
Milo Đukanović
Mistrovství světa ve fotbale žen 2023
Mistrovství světa v ledním hokeji žen do 18 let
Monarchie v Dánsku
Mučednice z Novogrodku
Myanmar
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna Izraele
Národní liga pro demokracii
Nadace Wikimedia
NASA
New York
Nicolaas Henneman
Nigel Lawson
Norbert Lichý
Nový Zéland
Nukleárie
Obilniny
Ons Džabúrová
Organizace spojených národů
Otto Herschmann
Pákistán
Padělek
Palestina v osmanském období
Paul Reubens
Petrohrad
Petr Hořejš
Petr Pavel
Ploješť
Po'alej Cijon
Podvod
Pojistný podvod
Polsko
Poltava
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Letectví
Portál:Letectvo Spojených států amerických
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Praha
Premiér Izraele
Prezident Černé Hory
Prezident Izraele
Q741723#identifiers
Q741723#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rakovina
Rallye Dakar 2024
Randy Meisner
Ravi Coltrane
Rechovot
Reykjanes
RMS Aquitania
Rodné jméno
Romulus a Remus
Roztroušená skleróza
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruské impérium
Rusko
Sístán a Balúčistán
Sýrie
Saúdská Arábie
SA-5
Sabra
Saturn I
Sergio Gori
Sergius III.
Severní Korea
Severoatlantická aliance
Seymour Stein
Seznam představitelů Ukrajiny#Chronologický přehled prezidentů od roku 1991
Seznam prezidentů České republiky
Seznam prezidentů Izraele
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Seznam vítězek ženské dvouhry ve Wimbledonu
Shawnacy Barber
Sibiř
Sie Su-wej
Sinéad O'Connor
Sionismus
SLIM
Slunce
Sluneční erupce
Solar Dynamics Observatory
Sopečná erupce
Soubor:Alexius4.jpg
Soubor:August 2010 CME SDO Multi-Wavelength.jpg
Soubor:Charles Ingram 1.jpg
Soubor:Dorothy Malone - Peyton Place.jpg
Soubor:EKatzir771.jpg
Soubor:Flag of FIFA.svg
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:Ludvik Ocenasek Protektoratni Foto.gif
Soubor:Miss Mitford's Dog.png
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Ravi Coltrane at the Blue Note, March 7, 2023-L1002389.jpg
Soubor:Stavovské divadlo vstup 1.jpg
Soubor:US Army Air Corps Hap Arnold Wings.svg
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
Soutěžní pořad
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené království
Spojené státy americké
Sputnik (plastika)
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
Svartsengi
Tchořovická lípa
Texas
Threads
Tramvajová doprava v Bohumíně
Trevor Francis
Tunisko
Twitter
Ukrajina
Ultrafialová fotografie
United States Army Air Forces
Univerzitní systém dokumentace
Václav Kahuda
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Vinzenz Malik
Virtual International Authority File
Vláda Bohuslava Sobotky
Vladimir Kara-Murza
Vladlen Tatarskij
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Vojenská junta
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Volby do Knesetu 1949
Volodymyr Zelenskyj
Vrhačovití
Walker, Texas Ranger
Weizmannův institut věd
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:Vybraná výročí dne/leden
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wimbledon (tenis)
Wimbledon 2023
Wimbledon 2023 – ženská čtyřhra
Wimbledon 2023 – ženská dvouhra
WorldCat
Zatčení
Zdeněk Ziegler
Zimní olympijské hry 1964




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk


Označení Poprvé spatřen Vývoz na rampu Datum vyřazení Lokalita Status Poznámka
Test Tank 1 leden 2020 9. ledna 2020 10. ledna 2020 Starbase, Texas Zničen (plánovaně)
LOX Header Test Tank leden 2020 23. ledna 2020 25. ledna 2020 Starbase, Texas Zničen (plánovaně)
Test Tank 2 leden 2020 27. ledna 2020 28. ledna 2020 Starbase, Texas Zničen (plánovaně)
SN2 únor 2020 7. března 2020 březen 2020 Starbase, Texas Vyřazen Jedná se o testovací nádrž, která byla po provedení několika tlakovacích zkoušek uskladněna.
SN7 květen 2020 12. června 2020 23. června 2020 Starbase, Texas Zničen (plánovaně) Testovací nádrž s cílem otestovat nový typ oceli (304L).[31] Nádrž byla následně zničena při tlakové zkoušce.
SN7.1 červenec 2020 8. září 2020 22. září 2020 Starbase, Texas Zničen (plánovaně) Vylepšená testovací nádrž podobná nádrži SN7. Zničena během destrukční tlakové zkoušky.
SN7.2 prosinec 2020 20. ledna 2021 15. března 2021 Starbase, Texas Vyřazen Testovací nádrž s tloušťkou stěny 3 mm místo stávajících 4 mm. Nádrž byla po provedení dvou kryogenních zkoušek vyřazena.
BN2.1 duben 2021 3. června 2021 25. června 2021 Starbase, Texas Vyřazen Zkušební nádrž rakety Super Heavy. Jejím účelem bude ověřit odolnost konstrukce motorové sekce. Nádrž byla po provedení dvou kryogenních zkoušek vyřazena.
GSE 4.1 srpen 2021 srpen 2021 18. ledna 2021 Starbase, Texas Zničen (plánovaně)
B2.1 říjen 2021 listopad 2021 6. prosince 2021 Starbase, Texas Vyřazen
B6 říjen 2021 prosinec 2021