Ing. Stanislav Bechyně, DrSc.
Narození	20. července 1887 Přibyslav Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	15. října 1973 (ve věku 86 let) Praha Československo Československo
Bydliště	rodný dům Stanislava Bechyně
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze
Povolání	stavitel statik vysokoškolský pedagog
Zaměstnavatel	České vysoké učení technické v Praze
Titul	Ing. Dr.h.c.
Ocenění	Řád práce Zlatá Felberova medaile[1] Řád republiky Zlatá plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo[2]
Příbuzní	bratr Jan Bechyně synovec Jan Bechyně
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Bechyně (20. července 1887 Přibyslav – 15. října 1973 Praha) byl český konstruktér a pedagog. Jeho stěžejními díly jsou železobetonové konstrukce, a kamenné a betonové mosty.

Jako jeden z prvních konstruktérů dokázal ocenit vlastnosti betonu, a ty pak, s velkou dávkou invence, využíval ve svých projektech. Z jeho popudu vznikl i nový obor, stavitelství kamenných a betonových mostů, jemuž se věnoval publikačně i pedagogicky.

Životopis

Po vystudování reálného gymnázia v Novém Městě na Moravě studoval Bechyně stavební inženýrství na Vysoké škole technické v Praze (dnešní ČVUT), kde absolvoval roce 1910, s vynikajícím prospěchem. Zde byl také jmenován roku 1920 řádným profesorem statiky a dynamiky staveb železobetonu.^[3] Jako pedagog působil na Stavební fakultě ČVUT až do roku 1958.^[4]

Za svou vědeckou a odbornou práci byl oceněn řadou vyznamenání (Řád práce, Zlatá Felberova medaile, Řád republiky, Zlatá plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo). Roku 1953 byl zvolen akademikem ČSAV, v roce 1955 obdržel státní cenu 1. stupně Klementa Gottwalda, roku 1972 získal čestný titul doktora technických věd (Dr. h. c.) Českého vysokého učení technického v Praze.^[5]

Po absolutoriu na vysoké škole nastoupil k nově vzniklé stavební firmě Dr. Ing. Karel Skorkovský, zabývající se stavbou betonových konstrukcí.^[6] Pro vojenskou správu vyvinul Ing. Bechyně speciální recepturu portlandského cementu (nazývanou A cement), používanou při stavbě československého opevnění. Tento typ cementu měl prodloužený počátek doby tuhnutí, díky čemuž bylo zajištěno dobré propojení jednotlivých vrstev betonu, a také se omezilo množství hydratačního tepla, vytvářeného při tuhnutí.^[7]

Stanislav Bechyně zemřel v Praze, ale pochován byl, podle svého přání, v rodné Přibyslavi, kde je po něm pojmenováno i náměstí v centru města.

Dílo

Nejznámější stavbou je bezesporu palác Lucerna a Veletržní palác v Praze, ale věnoval se i průmyslovým stavbám, které odrážejí funkcionalismus a precizní zvládnutí použitých materiálů. Jeho projekt mostu přes Nuselské údolí, se třemi oblouky, se ovšem nakonec realizace nedočkal.^[4]

Díla v Československu

• cementárna Králův Dvůr
• hangáry Letňany
• most v Hořepníku - jeden z prvních železobetonových mostů v Česku (obloukový most se zavěšenou mostovkou a táhlem) (1913)
• železárna Hrádek u Rokycan (1915) – doktorská disertační práce
• automobilka Praga Praha Libeň (1916) – unikátní stavba (sloupy z ovinuté litiny a hřibové stropy)
• nosná konstrukce paláce Lucerna v Praze (1919)
• skladiště Kostelec nad Labem – parabolická skořepinová konstrukce
• Stránovský viadukt – železniční most u Mladé Boleslavi (1924)
• ocelárna Kladno
• most přes řeku Chrudimku v Pardubicích (1935)
• dálniční most Senohraby (1944)
• most přes řeku Váh v Komárně – plochý oblouk s rozpětím 112,5 m a vzepětím pouze 8,5 m, výška průřezu ve vrcholu pouze 1,12 m
• přesun děkanského kostela v Mostě

Díla v Praze

Napomáhal ale i s rekonstrukcemi stavebních památek v Praze:

• přesun rotundy Máří Magdaleny u Čechova mostu
• úprava mostovky na Karlově mostě
• rekonstrukce Anežského kláštera
• podchycení budovy Národního technického muzea při stavbě letenského tunelu

Publikace

Sepsal také řadu publikací, do kterých shrnul svoje vědomosti o mostech a jiných betonových stavbách.

• Betonové stavitelství
• Stavitelství mostů kamenných a betonových
• Technický průvodce
• Mosty trámové a rámové
• Mosty obloukové

Odkazy

Reference

Literatura

• Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 33–34. 
• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 40. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 69. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 342–343. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanislav Bechyně na Wikimedia Commons
• Stanislav Bechyně na stránkách Městského muzea Přibyslav