A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Spojené státy americké (anglicky United States of America), zkráceným názvem Spojené státy[2][3] (anglicky United States), zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě. Na severu sousedí s Kanadou a na jihu s Mexikem. Díky státu Aljaška sahá území Spojených států amerických i k břehům Severního ledového oceánu (Beringova úžina je dělí od asijského území Ruska), zahrnuje také některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, jednoho federálního území s hlavním městem a sídlem prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu (District of Columbia), šesti závislých území (Portoriko, Severní Mariany, Guam, Americké Panenské ostrovy, Americká Samoa a atol Palmyra) a deseti malých ostrovů či útesů.[3]
S rozlohou 9,8[1] milionu kilometrů čtverečních jsou Spojené státy třetí největší zemí na světě (po Rusku a Kanadě).[4] S téměř 340 miliony obyvatel jsou třetí nejlidnatější zemí planety (po Číně a Indii).[5] Populace je tradičně koncentrována na obou pobřežích, na východním leží největší město Spojených států New York, na západním pobřeží druhé největší město Los Angeles. Hlavním městem je Washington. Východní část země je hustěji osídlena než západní.
Podle nominálního HDP jsou Spojené státy největší světovou ekonomikou[6], podle HDP v paritě kupní síly druhou největší (po Číně).[7] Jejich ekonomický výkon představuje přibližně čtvrtinu celosvětového HDP. Jsou největším světovým dovozcem a druhým největším vývozcem. Staly se symbolem a průkopníkem ekonomiky založené na volném trhu, v mnohém v tom inspirovaly Evropu nebo Čínu. Oproti Evropě ovšem vykazují menší míru přerozdělování bohatství a větší ekonomické rozdíly mezi lidmi.[8] V nominálním HDP na obyvatele jsou na osmém místě na světě[9], v HDP v paritě kupní síly na hlavu na dvanáctém[10], v indexu lidského rozvoje na třináctém.[11] Americká měna, dolar, je hlavní rezervní měnou světa.[12] Americký průmysl a obchod dosáhl vynikajících výsledků a dobyl trhy po celém světě (Ford, Coca-Cola, Boeing, JP Morgan, Exxon, Johnson & Johnson, Walmart, Amazon, Apple, Microsoft, Google, Facebook).[13]
Podle většiny kritérií jsou vojensky nejmocnější zemí světa. Čtyřicet procent vojenských výdajů na světě připadá právě na USA.[14] Jsou jadernou velmocí a jedinou zemí, která jadernou zbraň použila ve vojenské operaci. Jsou jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Geopoliticky jsou hodnoceny jako supervelmoc, přičemž tento statut získaly především po roce 1945, po svém vítězství ve druhé světové válce. Po konci studené války (1989) se dokonce hovořilo o tom, že jsou supervelmocí jedinou, což se dnes snaží změnit zejména Čína a Rusko. Specifické jsou vztahy Spojených států s Evropou a zejména Spojeným královstvím, neboť to byly evropské velmoci, které severní Ameriku kolonizovaly, aby pak čelily vzpouře místních kolonistů a hnutí za nezávislost, přičemž střet s Brity byl rozhodující (nezávislost na Británii Američané vyhlásili roku 1776). Vzhledem k prosazení se angličtiny jako hlavního a úředního jazyka USA však specifická vazba mezi Spojenými státy a Británií (a stejně tak dalšími anglicky mluvícími zeměmi Commonwealthu, jako je Kanada či Austrálie) přetrvává. Vazba se západní kontinentální Evropou byla dána imigračními vlnami v 19. století (zejména z Německa a Itálie), posílena byla po americkém osvobození této části Evropy od nacismu v roce 1945. Spojené státy se pak, mj. prostřednictvím vojenské organizace NATO, staly garantem bezpečnosti této části Evropy. Po pádu komunismu ve střední a východní Evropě se vytvořily podobně úzké spojenecké vazby i zde, klíčovým spojencem je pro Američany zejména Polsko. Jako supervelmoc se však USA snaží budovat spojenecké vazby ve všech regionech světa, na Blízkém východě patří ke klíčovým spojencům Izrael a Saúdská Arábie, v Asii Japonsko a Jižní Korea, v jižní Americe Kolumbie.
Americká kultura, zejména pak pop-kultura, získala globální vliv (Hollywood, Disney, jazz, rock n roll, rap, televizní seriály), stejně jako americký životní styl (automobilismus, fast food), a to až takový, že se mimo USA začalo hovořit o americkém kulturním imperialismu[15] či amerikanizaci života.[16] Výborných výsledků dosahuje americká věda a školství (systém univerzit s Harvardem v čele, vynález atomové bomby, internetu, přistání na Měsíci).
Etymologie
Původ pojmu Amerika je znám: V roce 1507 vyrobil německý kartograf Martin Waldseemüller mapu světa, na níž na počest italského objevitele a kartografa Ameriga Vespucciho (latinsky Americus Vespucius) označil země západní polokoule „Amerika“. Zvolil Vespucciho a nikoli Kryštofa Kolumba, který doplul k americkým břehům dříve, neboť Vespucci si na rozdíl od Kolumba uvědomil, že je na novém kontinentě, kdežto Kolumbus se domníval, že dorazil do Asie. Sám Vespucci nazýval nový kontinent „Nový svět“.[17]
První užití pojmu “Spojené státy americké” je doloženo v dopise z 2. ledna 1776, který napsal irský generál americké revoluční armády Stephen Moylan asistentovi George Washingtona Josephu Reedovi.[18] Ve veřejném textu se pojem prvně objevil v anonymní eseji v novinách The Virginia Gazette, jež vycházely ve Williamsburgu. Článek vyšel 6. dubna 1776. V právně závazném textu se název objevil v druhém návrhu Článků konfederace a trvalé unie, který připravil John Dickinson. Návrh vyhotovil k 17. červnu 1776 a uvádělo se v něm: “Jméno této konfederace je Spojené státy americké“. V červnu 1776 také Thomas Jefferson napsal pojem “Spojené státy americké” velkými písmeny do nadpisu originálního hrubého návrhu Deklarace nezávislosti.[19]
Běžně se užívá též krátká verze názvu „Spojené státy“, anglická zkratka „USA“ v anglické i české výslovnosti (logický český ekvivalent SSA proti tomu zaveden není) či pojem „Amerika“. V 18. století se užívalo též pojmu „Columbia“, který odkazoval k objeviteli kontinentu Kryštofu Kolumbovi. Tento pojem, spíše literární, časem vymizel, ale je zachován v označení federálního území (de facto hlavního města) „District of Columbia“.[20]
V angličtině se pojem United States nejprve užíval v množném čísle („United States are...“). Po občanské válce se začal používat v čísle jednotném („United States is...“), aby bylo zdůrazněno, že jde o nerozbornou jednotku.[21] V češtině se ale tato verze neprosadila a užívá se nadále plurál („Spojené státy jsou...“).
U přídavného jména „americký“ převážil v češtině význam „vztahující se ke Spojeným státům“, ačkoli pojem může značit i „vztahující se k celému americkému kontinentu“ (tedy severní i jižní Americe). Druhý význam je však typický jen pro odbornější geografické, geologické či jiné přírodovědné publikace. V běžné řeči a publicistice převažuje význam prvý. Ještě více pak u pojmu Američan, kterým je prakticky vždy míněn „občan Spojených států amerických“. Stejné je to v angličtině u pojmu „American“. Američané jím označují jak „občana USA“, tak „příslušníka amerického národa“, neboť v tom ve Spojených státech prakticky není rozdíl, vzhledem k americké politické (státní) koncepci národa. V Evropě převažuje pojetí národa kulturní (jazyk, kultura) či etnické (společný původ). V USA také pojem „nation“ prakticky splývá s pojmem „stát“ či „lid státu“. Pro pojem národ v evropském smyslu se užívá spíše pojem „ethnicity“.
Dějiny
Původní osídlení
Původní obyvatelstvo, tj. Indiáni a Eskymáci, osídlilo americký kontinent pravděpodobně z Asie. Tradiční odhad příchodu tzv. paleoindiánů přes zamrzlou Beringovu úžinu je zhruba 12 000–11 000 let př. n. l., některé novější výzkumy počítají i s časnějším osídlením, a to po moři (viz též solutréenská hypotéza). Kolonisté ze Sibiře postupovali ze severu na jih podél pobřeží Tichého oceánu a patrně takto osídlili nakonec i jižní Ameriku. Jejich kultura je nazývána kultura Clovis, pozůstatky po ní byly nalezeny zejména v dnešním Novém Mexiku, Texasu, Virginii či Pensylvánii, ale také v Chile. Clovis byla dlouho považována za nejstarší domorodou kulturu obou Amerik a prapředka všech kultur pozdějších, množí se ale důkazy i o některých starších kulturách.[22][23][24]
Z pozdějších předkolumbovských komunit byla nejvýznamnější Mississippská kultura, která kulminovala v období mezi léty 800–1600, s centrem v Cahokii, nedaleko dnešního St. Louis, kde bylo nalezeno osmdesát mohyl, z nichž největší je Monks Mound, s rozlohou pět hektarů.[25] Odhaduje se, že zde žilo 30 000 obyvatel. Doloženo bylo vyspělé zemědělství se zásadní rolí kukuřice, ptačí kult a lidské oběti. Třetí nejvýznamnější předkolumbovskou kulturu vytvořili Anasaziové v oblasti dnešního Nového Mexika, Arizony, Colorada a Utahu. Stavěli sídla zvaná pueblo, nejslavnější z nich se nachází v Mesa Verde.[26] Pozoruhodná kultura se nacházela rovněž v Louisianě, v archeologické lokalitě Poverty Point.[27] Na severu Spojených států byla nejvýznamnějším útvarem Irokézká liga, která však zažívala svůj vrchol až po příchodu Evropanů a sehrávala svou roli ještě v britsko-amerických konfliktech.[28] O velikosti americké populace před příchodem Evropanů se vedou spory a odhady se značně rozcházejí, od 500 000 lidí až k 9 milionům.[29]
Pro současnou evropskou civilizaci byl tzv. Nový svět objeven výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492, i když již předtím, okolo roku 1000, přistáli u břehů Ameriky Vikingové vedeni Leifem Erikssonem (viz též Vinland).[30]
Koloniální období
V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantského pobřeží. Od roku 1664 se Anglie a později Království Velké Británie postupně zmocnily nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořily na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia). Ty se staly základem budoucích USA.
Přestože evropské mocnosti, které kolonizovaly sever amerického kontinentu, zdůrazňovaly, že jejich postup není kořistnický jako postup Španělů a Portugalců v jižní Americe, evropská kolonizace znamenala i zde pro původní obyvatele katastrofu.[31] Nové zavlečené nemoci jako neštovice, chřipka a spalničky zredukovaly jejich populaci místy až o 90 % a zcela zničily jejich sociální struktury.[32] Ale již při této kolonizaci se rodil i nový svobodný duch budoucího státu, neboť řada z prvních osadníků byli Evropané, kteří odcházeli ze starého kontinentu kvůli náboženskému útlaku a věřili, že v novém světě naleznou útočiště. Náboženská svoboda a tolerance se tak stala jedním z klíčových témat při formování novodobé severoamerické kultury. Amerika díky tomu též nekopírovala evropské sekularizační trendy a modernismus zde byl prosazován naopak v součinnosti s vírou, která získala specifický, naléhavý, osobní charakter (viz První velké probuzení), zejména mezi protestanty, kteří nakonec mezi osadníky převážili.[33] Specifický americký přístup k náboženskému prožitku se v kultuře a politice USA projevuje dodnes (viz americký evangelikalismus).[34] Typickým rysem prvních osadnických kultur byl rovněž důraz na samosprávu a konstitucionalismus, tedy práva zaručená základními zákony.
Kolem roku 1770 dosáhla populace ve třinácti britských koloniích 2,1 milionu obyvatel, což představovalo třetinu populace tehdejší Británie. Tradiční důraz na samosprávnost, rostoucí ekonomická síla i populace a koroze idejí monarchismu u klíčových myslitelů (John Adams, Thomas Paine, James Madison)[35] předurčily střet mezi kolonií a kolonizačním centrem v Evropě.
Vznik Spojených států amerických a jejich expanze
Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici. Pověstným incidentem se stalo zvláště tzv. Bostonské pití čaje roku 1773. Napětí vyvrcholilo v roce 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. 4. července 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Článků Konfederace z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byl schválen tzv. Bill of Rights – listina práv, prvních 10 dodatků ústavy - jehož ratifikace byla ukončena v roce 1791. Roku 1789 byl prvním prezidentem Spojených států zvolen George Washington, který dovedl povstaleckou armádu k vítězství nad Brity.
Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: Vermont (1791), Kentucky (1792), Tennessee (1796) a Ohio (1803). Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (viz Koupě Louisiany), jejíž malá část byla přijata do Unie jako stejnojmenný stát roku 1812. Pokračující spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím vedly k britsko-americké válce, jež je někdy nazývána druhou válkou za nezávislost a trvala mezi lety 1812 a 1814. Spojené státy válku vyhlásily v přesvědčení, že budou moci využít zaneprázdněnosti Spojeného království, které zaměstnávala válka s Napoleonem, a zabrat zbytek britského panství v Severní Americe. Neuspěly však; jejich vpád do Kanady skončil debaklem a Spojené království postupně začalo na americký kontinent přesouvat další síly. Britové ovšem o tuto válku nestáli a nehodlali investovat prostředky do tak nejistého podniku, jakým by byl pokus o znovudobytí Severní Ameriky, a obě strany se tedy dohodly na návratu ke statu quo ante doplněném dohodami řešícími největší kontroverze.
Obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni). Toto období je někdy nazýváno era of good feelings neboli érou dobré shody. Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: Indiana (1816), Mississippi (1817), Illinois (1818), Alabama (1819), Maine (1820) a Missouri (1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska Floridu (stát od 1845). Roku 1845 byl anektován Texas a po americko-mexické válce z let 1846–1848 Alta California a Santa Fe de Nuevo México (Kalifornie jako stát od 1850). Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: Arkansas (1836), Michigan (1837), Iowa (1846), Wisconsin (1848), Minnesota (1858) a Oregon (1859).
Americká občanská válka
V 19. století začaly narůstat rozpory mezi americkým severem a jihem. Sever byl lidnatý (19 milionů obyvatel), industriální a odmítal otroctví. Jih byl méně osídlený (8 milionů obyvatel z toho polovina byli černí otroci), zemědělský (zejména plantáže bavlny) a žil z otroctví. Hnutí, založené na protestantské teologii, které otroctví odmítalo, se nazývalo abolicionismus. Pozvolna se na severu otázka otroctví ovšem začala politizovat. Odpůrci otroctví založili i novou Republikánskou stranu. Její ústřední osobností se stal Abraham Lincoln. Když byl roku 1860 zvolen prezidentem, došlo k secesi (odtržení) jedenácti jižních států (Jižní Karolíny, Mississippi, Floridy, Alabamy, Georgie, Louisiany, Texasu, Virginie, Arkansasu, Severní Karolíny a Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké.
To nakonec vedlo k občanské válce (známé též jako válka Severu proti Jihu). Ta začala 12. dubna 1861 útokem konfederačních jednotek na americkou pevnost Fort Sumter v Jižní Karolíně. Zpočátku dosáhly jižní jednotky solidních úspěchů díky zkušenosti svého velitele Roberta Edwarda Leea, jeho vojska však byla roku 1863 poražena v klíčové bitvě u Gettysburgu. Armádu Unie, tedy Severu, nakonec přivedl k vítězství Ulysses S. Grant (budoucí prezident, v letech 1869–1877). Válka trvala do roku 1865. Po vítězství Severu musely všechny jižní státy ratifikovat třináctý dodatek ústavy, který otroctví zakazoval. Vítězství to však nebylo zdaleka definitivní. Nejenže byl Lincoln zavražděn, ale k moci se na jihu dostala frakce Demokratické strany zvaná Redeemers, která hlásala nadřazenost bělochů a zavedla rasovou segregaci (tzv. Zákony Jima Crowa).[36] (O odstranění jejích posledních zbytků se vedl tuhý politický boj až do 60. let 20. století). Válka nicméně znatelně posílila federální moc a umožnila další expanzi.
Posilování velmocenského postavení
Mohutný hospodářský rozvoj po skončení občanské války způsobil, že se USA již roku 1872 staly hospodářsky nejsilnější zemí světa.[37] Za tímto rozmachem na konci 19. a začátku 20. století stáli průmyslníci jako Cornelius Vanderbilt, John D. Rockefeller, Henry Ford a Andrew Carnegie, či bankéř John Pierpont Morgan. Ekonomický boom byl doprovázen další expanzí na západ. Ještě před občanskou válkou a poté až do první světové války zde vzniklo 15 dalších unijních států: Kansas (1861), Západní Virginie (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890), Utah (1896), Oklahoma (1907), Arizona a Nové Mexiko (1912). Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruského impéria rozsáhlé území Aljašky. Od 80. let 19. století pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu, především do Karibiku a do Tichomoří. Vítězství ve španělsko-americké válce a další intervence měly několik důsledků: protektorát nad Portorikem, Kubou a ostrovem Guam, obsazení Filipín, anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrovů Samoa s Německou říší roku 1899 a kontrola nad průplavovým pásmem v Panamě.
Na počátku 20. století se Spojené státy staly jednou ze světových velmocí. Kromě svého již velkého vlivu na západní polokouli, resp. na obou kontinentech Ameriky, se však USA ve světové politice až do první světové války angažovaly jen poměrně málo. Jejich politika byla do značné míry izolacionistická (viz Monroeova doktrína). Zásadní roli při překonávání amerického izolacionismu sehrál prezident Woodrow Wilson. Američané se díky němu v roce 1917 zapojili na straně Dohody do první světové války. Wilson svou koncepcí práva na sebeurčení národů též významně ovlivnil podobu Evropy po konci války.[38]
20. léta 20. století přinesla další mohutný rozmach hospodářství.[39] Americkým sebevědomím zacloumal až krach na newyorské burze v roce 1929.[40] Ten způsobil celosvětovou ekonomickou krizi, jež katalyzovala zejména politický vývoj v Evropě (pomohla zvláště vzestupu fašismu a nacismu). V samotných Spojených státech vedla k opuštění čisté „laissez faire“ ekonomické politiky a větším státním zásahům do ekonomiky v rámci plánu zvaného New Deal, který připravil Demokrat Franklin Delano Roosevelt.[41] Plán měl své kritiky, ale obzvláště dobře se hodil pro válečný stav, do něhož se USA dostaly poté, co Japonsko napadlo jejich základnu Pearl Harbor v Pacifiku.[42] Američané následně vyhlásili válku nejen Japonsku, ale i jeho spojenci, nacistickému Německu, a vstoupili tak do druhé světové války (již předtím ovšem hospodářsky podporovaly Spojence podle Zákona o půjčce a pronájmu z roku 1941[43]). USA se podílely přímo na poražení Německa na evropském kontinentě (viz Den D a bitva o Normandii), Japonce pak porazily i za pomoci zcela nové zbraně – atomové bomby – kterou v roce 1945 svrhly na japonská města Hirošima a Nagasaki. Vítězné mocnosti, tedy USA, Británie a Sovětský svaz, pak dohodami ekonomickými (konference v Bretton Woods) i politickými (Jaltská konference) narýsovaly podobu poválečného světa.[44][45]
Studená válka
Za války, která přímo nezasáhla území kontinentálních USA, se americká průmyslová výroba zdvojnásobila, zatímco Evropa byla hospodářsky na kolenou. Bylo zřejmé, že Spojené státy se staly klíčovou mocností Západu. Po válce pomohly těžce postižené Západní Evropě včetně Západního Německa v rámci Marshallova plánu. Západoevropské státy díky němu nejen poměrně rychle překonaly nejhorší problémy, ale navíc nastoupily cestu k výraznému hospodářskému růstu a k doposud nebývalému blahobytu.[46] Po válce dostaly USA též do správy poručenská území OSN v Tichém oceáně, jež byla předtím pod správou Japonska, a většina z nich se později stala volně přidruženými územími Spojených států (Marshallovy ostrovy, Severní Mariany, Mikronésie atd.). Roku 1959 byly vytvořeny dva – dosud poslední – státy Unie: Aljaška a Havaj.
Rozdělení sfér vlivu mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války proběhlo poklidně, ale klid nevydržel dlouho – po roce 1947 vzniklo mezi Spojenými státy (a jeho západními spojenci) a Sovětským svazem napětí, kterému se pak říkalo studená válka.[47] Toto napětí se projevovalo jak pozitivně, tedy snahou o ekonomické předběhnutí soupeřícího tábora či proslulým „vesmírným závodem“, v jehož rámci Sověti vyslali prvního člověka do kosmu (1961) a Američané přistáli na Měsíci (1969), ale občas i různými, často velmi krvavými, proxy wars (zástupnými konflikty). Na některých z nich se Spojené státy tak či onak přímo podílely – korejská válka (1950–1953), karibská krize (1962), vietnamská válka (1959-1975). Zejména vietnamský konflikt vyvolal pnutí i uvnitř americké společnosti, odpor proti této válce probíhal v součinnosti s hnutím za práva Afroameričanů, které vedl především reverend Martin Luther King.[48] Tento boj, podpořený zejména demokratickým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym (zavražděn 1963), byl úspěšný: Zákony na obranu lidských práv z let 1964 (školy, zaměstnání a ubytování), 1965 (volby) a 1968 (trh s bydlením) zakázaly diskriminaci na základě rasy nebo barvy pleti. Hnutí 60. let (někdy se hovoří o kontrakultuře) přinesla však i některé sporné jevy, jako je adorace drog a promiskuity, černošský radikalismus (Černí panteři, Malcolm X aj.), nebo levicový extremismus (obdiv k násilnické čínské kulturní revoluci apod.).
To vše v 70. a 80. letech přineslo protipohyb – neokonzervatismus, v USA reprezentovaný především republikánským prezidentem Ronaldem Reaganem. Reagan zvolil tvrdý postup i vůči Sovětům, avšak byl to právě Reagan, který nakonec reagoval vstřícně na reformátorského vůdce Sovětského svazu Michaila Gorbačova (1985–1991) a sérií dohod o odzbrojení (např. smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987) de facto studenou válku ukončil. Ta definitivně skončila pádem komunismu v Evropě (1989) a rozpadem Sovětského svazu (1991). O Spojených státech se začalo hovořit jako o jediné světové supervelmoci.
Po roce 1989
Euforie z konce studené války a triumfu západního modelu společnosti trvala takřka po celá 90. léta 20. století. Americké ekonomice, opojené průnikem na nové trhy a možnostmi internetu, digitalizace a nových technologií, se dařilo (90. léta jsou nejdelším obdobím setrvalého ekonomického růstu v americké historii).[49] Svět do značné míry akceptoval i roli Spojených států jako „světového četníka“ (zejména válka v zálivu roku 1991).[50] Roku 2001 přišel však zlom. Jednak došlo k prasknutí „dot-com bubliny“ na trzích a poté éru poklidného vývoje narušil teroristický útok z 11. září 2001 na newyorská Dvojčata, který provedli islámští teroristé ze skupiny Al-Káida.[51] Ačkoli se demokratický svět s Američany a jejich prezidentem Georgem W. Bushem v té chvíli solidarizoval, jejich reakce, obecně nazvaná válka proti terorismu, jež především spočívala v invazi do Iráku roku 2003, již tolik respektována nebyla a vzrostlo i napětí uvnitř americké společnosti. Jistotami zacloumala i finanční krize z roku 2008, která začala jako americká hypoteční krize, avšak přerostla v krizi celosvětovou.[52] Později vzrostlo rovněž napětí mezi Spojenými státy a dalšími velmocemi, které s nelibostí nesou americkou hegemonii - především Ruskem a Čínou. Někdy se dokonce hovoří o druhé studené válce.[53][54] Oslabeny byly vztahy i se západní Evropou (krom Británie).[55] Tyto trendy vyvrcholily za vlády Donalda Trumpa. Roku 2014 vystřídala USA na pozici největšího HDP podle parity kupní síly Čína.[37]
Státní symboly
Vlajka
Vlajka USA je tvořena třinácti vodorovnými pruhy (sedmi červenými a šesti bílými) a modrým kantonem (o šířce sedmi pruhů), ve kterém je umístěno padesát bílých pěticípých hvězd v devíti řadách (střídavě po pěti a šesti hvězdách).
Pruhy představují třináct původních, zakládajících států Unie, hvězdy současný počet států Unie. Poslední varianta vlajky USA byla přijata dne 4. července 1960 (po přijetí státu Havaj).
Znak
Státní znak USA je tvořen lícovou stranou velké státní pečeti, která byla poprvé veřejně použita roku 1782 a jejímiž autory jsou Charles Thomson a William Barton.
Hlavní postavou lícové strany pečeti, tedy i znaku, je orel bělohlavý v letu. Na prsou nese srdeční štítek s modrou hlavou štítu, pod kterou je šest svislých červených pruhů na stříbrném poli, čímž vytváří sedm bílých pruhů. Orel má ve svém heraldicky levém pařátu svazek třinácti šípů a v pravém olivovou ratolest (s třinácti listy a třinácti olivami). Heraldicky vpravo hledící hlava orla drží v zobáku stuhu s latinským heslem E PLURIBUS UNUM ve smyslu „Z mnohých jeden“, původně mnozí, různí, dnes národ jeden. Nad hlavou se vznáší třináct hvězd na modrém poli, které jsou uspořádány do řady 1-4-3-4-1. Zpod modrého pole vychází dokola zlaté sluneční paprsky končící pod prstencem bílých obláčků.
Hymna
Hymna USA je píseň The Star-Spangled Banner (česky Hvězdami posetý prapor). Text napsal Francis Scott Key a hudbu složil John Stafford Smith.
Francis Scott Key, právník a amatérský básník, napsal text poté, co byl během Britsko-americké války v noci z 13. na 14. září 1814 svědkem, jak posádka americké pevnosti Fort McHenry v Baltimoru úspěšně vzdoruje těžkému ostřelování z moře.
Geografie
Poloha
Spojené státy americké leží v Severní Americe. Jejich břehy omývá z východu Atlantský oceán a ze západu Tichý oceán. Stát Aljaška leží v severní části kontinentu a je ze severu omýván Severním ledovým oceánem.
Aljašku odděluje od Euroasijského kontinentu Beringův průliv. Mezi nejznámější poloostrovy patří Florida na jihu USA, která odděluje Mexický záliv od Atlantského oceánu. Ze severu mají USA společnou hranici s Kanadou, na jihu pak s Mexikem. Floridský průliv odděluje USA od souostroví Bahamy a od Kuby.
Rozloha
Americké úřady postupně mění definici toho, co počítají do rozlohy, CIA World Factbook udávala:
- 9 372 610 km² (1989–1996) – pouze pevnina a vnitřní vody
- 9 629 091 km² (1997–2003) – přidána Velká jezera a pobřežní vody (coastal waters)
- 9 631 418 km² (2004–2005)
- 9 631 420 km² (2006)
- 9 826 630 km² (2007–2008) – přidána pobřežní moře (territorial waters)
Zahrnování plochy pobřežního moře do rozlohy státu je sice věcně naprosto správné, přesto ale dosti neobvyklé. Jedním z motivů může být i snaha „předběhnout“ v rozloze Čínu. (Ta je v ročence CIA měřena bez sporných území i bez pobřežního moře.)[56]
Povrch
USA leží v Severní Americe. Základem tohoto kontinentu je starý kanadský štít, který se rozprostírá v severovýchodní části kontinentu a jehož střední část je protlačena a tvoří dno Hudsonova zálivu. Je tvořen velmi starými přeměněnými a vyvřelými horninami.
V současnosti se pod západní okraj desek amerických kontinentů podsouvá tichooceánská litosférická deska a zároveň se Jižní Amerika pohybuje směrem k Severní. V důsledku pohybů litosférických desek vznikla vysoká horská hradba, která se táhne od Aleutských ostrovů přes Aljašský poloostrov až po Ohňovou zemi.
Kordillery, jejichž nejvyšším bodem v USA je se svou výškou 6190[57] metrů Denali (dříve Mount McKinley), začínají Aljašským hřbetem a táhnou se na jih ve dvou výrazných pásmech: při pobřeží Tichého oceánu leží Pacifické pobřežní pásmo a ve vnitrozemí Skalnaté hory. Mezi jednotlivými pásy Kordiller se rozprostírají sníženiny a plošiny, např. Koloradská plošina či Velká pánev. Nejvyšší bod tzv. sousedících Spojených států (tj. bez Aljašky a Havaje) je vrchol Mount Whitney (4417 m) v kalifornském pohoří Sierra Nevada.
Jen pár desítek kilometrů od Sierry Nevady leží nejníže položené místo USA i Ameriky v Údolí smrti (anglicky Death Valley). Tato proláklina je 86 metrů pod úrovní hladiny moře a své jméno dostala podle nehostinných podmínek pro život: jedná se o poušť bez vodních zdrojů, kde byla naměřena dosud nejvyšší teplota na Zemi, 56,7 °C ve stínu.
Poblíž východního pobřeží se táhne staré pohoří Apalačské hory a mezi Apalačskými horami a Atlantským oceánem se rozprostírá pak Pobřežní nížina. Mexický záliv lemuje Mississippská nížina. Mezi Apalačskými horami a Kordillerami se postupně od východu rozprostírají Vnitřní roviny a Velké planiny.
Vodstvo
Větší část území USA patří do úmoří Atlantského oceánu. Vlévají se do něj veletoky, jako je Mississippi s přítokem Missouri, což je nejdelší říční soustava USA, dlouhá 6212 km, a dále také Řeka Svatého Vavřince či Rio Grande. Tichý oceán zásobují vesměs kratší toky tekoucí z Kordiller, například řeky Columbia a Colorado.
V USA najdeme i mnoho jezer. Ledovcového původu jsou Velká jezera (Hořejší jezero, Michiganské jezero, Huronské jezero a jezero Ontario), které tvoří největší zásobárnu sladké vody na světě a přírodní hranici mezi USA a Kanadou. Velké Solné jezero se rozprostírá v bezodtoké oblasti mezi Skalnatými horami a Coastal Range.
V USA je množství vodopádů; nesporně nejznámější jsou Niagarské vodopády mezi Erijským a Ontarijským jezerem.
Podnebí
Díky své velikosti leží USA v několika významných podnebných pásech. Počasí v Americe je značně nestálé a teplotní výkyvy mohou nastávat dokonce i několikrát denně. Severní část území leží v mírném pásu, je ale chladnější a vlhčí než v Evropě. Způsobuje to studený Labradorský proud, který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Ve Vnitřních rovinách a Velkých planinách padá úměrně vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál tím méně srážek. Zajímavým jevem je sněhový efekt Velkých jezer, způsobující sněhové kalamity v jejich blízkosti, a to zejména na jejich jihozápadním pobřeží, které je převážně na území USA. Chladnější podnebí panuje v oblasti západního pobřeží, kde se pod vlivem proudů Tichého oceánu udržuje teplota vesměs konstantní. Nejchladnější zimy najdeme ve Skalistých horách a Sierra Nevadě, kde můžeme naměřit jedny z nejsilnějších mrazů v Americe.
V oblastech Jižní Ameriky, Velkých plání, jižních částí atlantického pobřeží, Floridy a ve státech u Mexického zálivu panují v letním období až tropická vedra, která může doprovázet i nesnesitelná vlhkost. Jižní část USA leží v příjemném subtropickém podnebném pásu a Mexický záliv s poloostrovem Florida v tropickém pásu. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, jelikož se zde projevuje výšková stupňovitost. Aljaška leží v subarktickém pásu a Havajské ostrovy v tropickém pásu. Tvar povrchu Ameriky umožňuje takřka bezproblémový přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté hlavně vpády arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do oblasti Mexického zálivu. Proudění v rovnoběžkovém směru stojí v cestě horské bariéry Kordiller, proto se vláha, která by se s proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky z Tichého oceánu, vyprší nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a návětrnými svahy tichooceánského pásma. Texas je jinak známý pro svá tornáda, která se vyskytují hlavně na otevřených plochách v období května a září.
Období | Anchorage | Atlanta | Boston | Chicago | Houston | Las Vegas | Miami | New Orleans
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Spojené_státy_americké Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia. 'Ndrangheta Étienne Arago Étienne Jeaurat Írán Ónodský sněm Úmrtí v roce 2021 Únor Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu Červen Červený obr Česká státoprávní demokracie Česká strana sociálně demokratická Česká televize Česká Wikipedie Česko Řád karmelitánů Říjen Římské číslice Řehoř XV. Šarlota Amálie Hesensko-Wanfriedská Šarlota Meklenbursko-Střelická Španělsko Špicberky Špicberská dohoda Špionáž Švédské tažení do Ruska Švédsko 1. únor 1. červen 1. říjen 1. květen 1. srpen 10. únor 10. říjen 10. březen 10. listopad 10. prosinec 1003 11. únor 11. červenec 11. duben 11. květen 11. listopad 11. prosinec 11. září 2001 12. únor 12. květen 12. leden 12. listopad 12. prosinec 13. únor 13. červenec 13. březen 1323 1368 13th Floor Elevators 14. únor 14. březen 14. srpen 1420 1491 15. únor 15. říjen 15. březen 15. květen 15. listopad 15. srpen 16. únor 16. říjen 16. leden 16. srpen 16. století 16. září 1621 1623 1631 1638 1640 1641 1643 1649 1653 1654 1656 1658 1659 1660 1673 1676 1681 1688 1698 1699 17. únor 17. březen 17. století 1700 1703 1704 1705 1706 1707 1708 1709 1710 1711 1712 1717 1718 1728 1735 1737 1744 1752 1756 1757 1759 1761 1763 1764 1765 1768 1770 1773 1776 1777 1778 1780 1781 1782 1783 1785 1786 1789 1791 1793 1796 1798 18. únor 18. leden 18. prosinec 18. srpen 18. století 1800 1802 1808 1809 1812 1816 1822 1826 1830 1834 1838 1841 1845 1846 1848 1849 1852 1856 1862 1863 1864 1865 1867 1868 1871 1873 1874 1876 1877 1883 1892 1895 1896 19. únor 19. červen 19. říjen 19. leden 19. listopad 19. století 1900 1901 1902 1905 1906 1908 1912 1914 1916 1918 1920 1924 1928 1929 1930 1931 1932 1934 1937 1938 1940 1941 1942 1945 1946 1947 1948 1951 1952 1954 1956 1958 v hudbě 1959 1960 1961 v hudbě 1962 1962 v hudbě 1963 v hudbě 1964 v hudbě 1965 v hudbě 1966 1966 v hudbě 1967 1967 v hudbě 1968 1968 v hudbě 1969 v hudbě 1971 1972 1975 1976 1976 v hudbě 1977 1978 1979 1980 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2. únor 2. červen 2. červenec 2. březen 2. duben 2. tisíciletí 20. únor 20. leden 20. století 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2008 2010 2012 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2022 21. únor 21. leden 21. prosinec 21. září 22. únor 22. březen 22. listopad 23. únor 23. květen 23. leden 23. prosinec 24. únor 24. duben 25. únor 25. duben 26. únor 26. červen 26. srpen 27. únor 27. březen 27. duben 27. leden 28. únor 28. červen 28. říjen 28. březen 28. duben 28. leden 28. prosinec 29. červen 29. duben 29. prosinec 3. únor 3. červen 3. říjen 3. květen 3. srpen 30. duben 30. leden 30. listopad 30. prosinec 31. říjen 31. leden 31. srpen 3D film 4. únor 4. červen 4. březen 4. duben 4. leden 4. prosinec 461 474 5. únor 5. červen 5. květen 5. listopad 6. únor 6. květen 6. listopad 7. únor 7. červen 7. březen 7. listopad 8. únor 8. červen 8. červenec 8. duben 8. prosinec 9. únor 9. říjen 9. duben 9. leden 9. listopad 9. prosinec A-12 A. R. Rahman Abdulaziz Achtung Baby Adam Clayton Adam Ignác Mladota ze Solopysk Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický Aféra U-2 Afghánistán Ahmed III. Aklamace Akustická kytara Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská Alan Freed Albrecht von Haller All That You Can't Leave Behind Alternativní rock Americký dolar Amnestie Amnesty International Anatolian rock Andrej Babiš Angličtina Anglo-španělská válka (1654–1660) Anna Petrovna Anna Stuartovna Antioch Dmitrijevič Kantemir Apolena Apollo 14 Apple Apple Computers Aretha Franklinová Argentina Argentinské tango Arlingtonský národní hřbitov Arnošt Josef z Valdštejna Arthur Batut Art rock Asie Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki Audiokazeta Aun Schan Su Ťij Austrálie Autorita (knihovnictví) Autoritní kontrola Avenida Corrientes Bílý dům Bílý trpaslík Březen B. B. King Band of Gypsys Basová kytara Batman Forever Beat Berlín Bible Bibliografie dějin Českých zemí Bicí nástroj Bicí souprava Billboard (časopis) Billboard Hot 100 Bitva u Lesné Bitva u Oudenaarde Bitva u Trenčína Blind Faith Blowin' in the Wind Blues Blues rock Bob Dylan Bob Geldof Bodø Bohemia Energy Boleslav III. Bono Bootleg Borša Boy (album) Brian Eno Britpop Britská invaze BRIT Awards Buddy Holly Byzantská říše Církev československá husitská Canned Heat Carl Perkins Cena Grammy Central Intelligence Agency Chicago (skupina) Chubby Checker Clash Cleveland Cliff Richard Columbia Records Commons:Featured pictures/cs Country Country Joe and the Fish Country rock Coververze Covid-19 Cream Crosby, Stills, Nash and Young Curtis Mayfield Cyrilice Dánsko-Norsko Dóm svaté Alžběty Daniel Bernoulli Daniel Lanois Davis Cup Derek and the Dominos Derry Detroit Dick Dale Diskžokej Diskografie U2 Dlouhohrající deska Dodavatel poslední instance Dominikánská republika Donovan Dorotea Braniborská (1420–1491) Družice Druhá světová válka Dublin duo Dwight D. Eisenhower Ehrenfried Walther von Tschirnhaus Eight Miles High Elektrická kytara Elektrické blues Elektrický folk Elektronické knihy na objednávku Elton John Elvis Presley Encyklopedie Eric Clapton Etiopie Evžen Savojský Evangelium podle Matouše Exil Experimentální rock Extended play Fairport Convention Felix Benda Ferdinando Carulli Ferdinand Bonaventura II. z Harrachu Ferdinand Pečenka Filadelfie Filipíny Filip V. Španělský Fleetwood Mac Folk Folk rock Fonograf Fotoaparát François de Montmorency-Laval Francis Gary Powers Francouzská národní knihovna Francouzské království Frank Sinatra František I. Štěpán Lotrinský František II. Rákóczi František M. Hník Franz II. Rákóczi?oldid=78993218 Franz Xaver Gabelsberger Fran Saleški Finžgar Frederik IV. Dánský Frederik Willem de Klerk Fridrich I. Pruský Funk Funk rock G8 Gama Sagittae Garage rock Gemeinsame Normdatei George H. W. Bush Giovanni Battista Lampugnani Giovanni Battista Triumfetti Giuseppe Avossa Glam rock Glasgow Glienicker Brücke Gospel Grateful Dead Gregoriánský kalendář Grunge Gubernie Guru Gymnázium Vítězslava Nováka Habsburkové Habsburská monarchie Haiti Hammondovy varhany Hannoversko Hardcore Hard rock Harmonika Heartland rock Heath Freeman Heavy metal Hedvika Žofie Švédská Helena Veverková-Winandová Helena Zrínská Herman's Hermits Hermann Föttinger Heroin Higašijama Hirošima Hladomor Hlavní strana HMAS Sydney (D48) Hmotná nouze Hnědý trpaslík Horslips Housle How to Dismantle an Atomic Bomb Hudební žánr Husajn Šáh Hvězdná velikost Ilegální obchod s drogami IMAX Imrich Tököly Indie Indie rock Industriální rock Instrumentální rock International Standard Book Number Interscope Records In memoriam IPod Irská libra Irsko Island Island Records Itálie ITunes Jaderná zbraň James B. Donovan James Brown Jana Altmannová Janis Joplin Jano Köhler Jan Barner Jan Haubert Jan Jíra Jan Křtitel Jiří Neruda Jan Máchal Jan P. Kučera Jan Sedláček (architekt, 1848) Jan V. Portugalský Japonsko Jaroslav Šaroch Jaroslav Svoboda (výtvarník) Jazz Jazz fusion Jean Cruveilhier Jefferson Airplane Jekatěrinburg Jemeljan Ukrajincev Jiří Čart Jiří Balvín Jiří Brady Jiří Dánský Jiří Javorský Jiří Trávníček Jižanský rock Jižní Korea Jimi Hendrix Jimmy Page Jindřichův Hradec Joan Baez Johannes Kepler Johann Baptist von Spix Johann Gottlieb Janitsch Johnny Winter John Benjamin Stone John Blow John Churchill, vévoda z Marlborough John Maxwell Coetzee John Mayall John Mayall & the Bluesbreakers John McVie Josef Bonaventura Piter Josef Führich Josef Florian Josef I. Habsburský Josef Jiří Kolár Josef Kratochvíl (fotbalista) Josef Ladislav Turnovský Josef Maršál (moderátor) Josef Masopust Josef Pfeifer Josef Pilnáček Josef Schaniak Jozue Jugoslávie Juka krátkolistá Jupiter (planeta) Křesťan Kabinová lanová dráha na Ještěd Kalábrie Kalifornie Kamehameha IV. Kansas City (Missouri) Karel Blažej Kopřiva Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický Karel VI. Karel XI. Karel XII. Kateřina Brožová Katedrála svaté Alžběty Kategorie:Úmrtí v roce 1708 Kategorie:Čas Kategorie:Články podle témat Kategorie:Život Kategorie:Dorozumívání Kategorie:Geografie Kategorie:Historie Kategorie:Hlavní kategorie Kategorie:Informace Kategorie:Kultura Kategorie:Lidé Kategorie:Matematika Kategorie:Narození v roce 1708 Kategorie:Příroda Kategorie:Politika Kategorie:Právo Kategorie:Rekordy Kategorie:Seznamy Kategorie:Společnost Kategorie:Sport Kategorie:Technika Kategorie:Umění Kategorie:Věda Kategorie:Vojenství Kategorie:Vzdělávání Kategorie:Zdravotnictví Kauza Čapí hnízdo Kazaňský chanát KGB Klávesový nástroj Klávesy Klasická hudba Klaudios Ptolemaios Klavír Klement XI. Kníže Košice Kompaktní disk Koncert Konference OSN o změně klimatu 2021 v Glasgow Konotace Konstantinopol Kormoran (1940) Kosmodrom Bajkonur Královské Uhersko Království Velké Británie Krvavá neděle (1972) Kuruci Květen kvarteto Kytara Lamezia Terme Lara Croft – Tomb Raider Larry Mullen, Jr. Larry Mullen mladší Las Vegas Latina Latinskoamerická hudba Leadbelly Leden Led Zeppelin Leopold I. Leopold Ignác z Ditrichštejna Letecká základna Incirlik Letectvo Libius Severus Library of Congress Control Number LIBRIS Libuše Baudyšová Lidská práva Like a Rolling Stone Limerick Live 8 Live Aid Lockheed Corporation Lockheed U-2 Londýn Lonnie Mack Lozang Kalzang Gjamccho Luboš Holeček Luciano Pavarotti Ludolf Bakhuizen Ludvík XIV. Lynyrd Skynyrd Měsíc Maďarština Maďarský forint Madison Square Garden Magdalena Neunerová Mainstream Manfred Mann Marek Vokáč Marie Terezie Markéta Brabantská (1323–1368) Martin Luther King, Jr. Martin Scorsese Marvin Gaye Massachusetts Matteo Capranica MC5 McDonald's Memorial Mercury Records Meteorologie Mezinárodní astronomická unie Mezinárodní měnový fond Mezinárodní standardní identifikátor jména Mezinárodní vesmírná stanice Michail Lomonosov Mick Fleetwood Midge Ure Milan Jablonský Miloš Štědroň Miloš Zeman Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Miroslav Žbirka Miroslav Středa Mission: Impossible Mojmír Preclík Moravská zemská knihovna Moskva Mr. Tambourine Man MTV Mysterium Cosmographicum Náboženská svoboda Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky Nápověda:Editace ve Vizuálním editoru Nápověda:Obsah Národní knihovna České republiky Národní knihovna Izraele Nadace Wikimedia Nagasaki NASA Neděle New York (stát) Nice Nikita Sergejevič Chruščov Nizozemská královská knihovna Norsko Nová vlna (hudba) Nový Zéland Nova No Line on the Horizon Nu metal Obelisk (Buenos Aires) Obrazovka Oceánie October (album) Oklahoma Olympie Manciniová Opičí selfie Organizace spojených národů Osmanská říše Otto Trefný Pákistán Péšávar P2P Pandemie covidu-19 Pandemie covidu-19 v Česku Panství Papež Paul Hewson Paul McCartney Pavel Schmidt Pavel Verner (hudebník) Pavol Molnár Pentangle Peter and Gordon Peter Frampton Peter Green Pete Seeger Petr Fiala Petr I. Veliký Petula Clark Pet Sounds Planeta Platónské těleso Platinová deska Ploutvonožci Požarevacký mír Poddanství Polská národní knihovna Polské království Polsko Populární hudba Populární kultura Pop (album, U2) Pop music Pop rock Portál:Aktuality Portál:Doprava Portál:Fotografie Portál:Geografie Portál:Historie Portál:Kultura Portál:Letectví Portál:Lidé Portál:Maďarsko Portál:Náboženství Portál:Novověk Portál:Obsah Portál:Příroda Portál:Politika Portál:Rusko Portál:Spojené státy americké Portál:Sport Portugalské království Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Post-punk Postupim Povstání Imricha Tökölyho Power pop Pozoun Praha Praní špinavých peněz Prezident České republiky Pride (In the Name of Love) Prodigy Program Apollo Progresivní rock Prophets of Rage Prosinec Protopunk Prozatímní irská republikánská armáda Pruské království První list Korintským Psychedelický rock Psychoaktivní droga Public Enemy Punk Punk rock PVO Q181333 Q181333#identifiers Q181333#identifiers|Editovat na Wikidatech Q396 Q396#P166 Q748379#identifiers Q748379#identifiers|Editovat na Wikidatech Queen Q (časopis) Rákóczi Rákócziho povstání R-7 (balistická raketa) Radar Raga rock Rap Rap rock Rastattský mír Ray Charles Referendum o členství Spojeného království v Evropské unii 2016 Reverb Rhythm and blues Ricimer Robert Browning Robert Johnson Rock Rockabilly Rocková opera Rock (rozcestník) Rock and roll Rock and Roll Hall of Fame Rod Stewart Rok Rolling Stone Rolling Stone – 100 největších umělců všech dob Ron Flowers Rudé právo Rudolf Vytlačil Ruské carství Rusko Sóseki Nacume S-75 Dvina Safíovci Salman Rushdie Salvador Samuel Jurkovič Sam Cooke San Diego SARS-CoV-2 Satmárský mír Saturday Night Live Saxofon Sečany Sedmihradsko Semej Severní Amerika Severní Irsko Severní válka Sex Pistols Seznam nejprodávanějších hudebních umělců Seznam panovníků Svaté říše římské Seznam sedmihradských panovníků Sigbert Heister Simon & Garfunkel Singapur Skotsko Slovensko Slunce Soft rock Sojuz 17 Solidarita (Polsko) Songs of Experience Songs of Innocence Songs of Innocence (album) Soubor:2005-11-21 U2 @ MSG by ZG.JPG Soubor:Bono and Edge of U2 in Toronto 5-19-81.jpg Soubor:Bono as The Fly Cleveland 1992.jpg Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1985-074-27, Hilfskreuzer Kormoran.jpg Soubor:Coa Transylvania Country History (shaded).svg Soubor:Elvis Presley promoting Jailhouse Rock.jpg Soubor:Eric "slowhand" Clapton.jpg Soubor:Everlys Brothers in concert.jpg Soubor:Francis Gary Powers U2 at Moscow.jpg Soubor:II. Rákóczi Ferenc aláírása.jpg Soubor:II. Rákóczi Ferenc Mányoki.jpg Soubor:J.M. Coetzee.JPG Soubor:Jimi Hendrix 1967.png Soubor:Joan Baez Bob Dylan.jpg Soubor:Katerina Brozova 2009.JPG Soubor:Macaca nigra self-portrait large.jpg Soubor:Magdalena Neuner Wallgau 2011 (2).jpg Soubor:MC5 & Lemmy, Download Festival 2005.JPG Soubor:OperationGrandSlam1960.jpg Soubor:Portrait of Emperor Francis I (so-called Emperor Joseph II).jpg Soubor:RIAN archive 793484 Exhibition of remains of U.S. destroyed U-2 spy-in-the-sky aircraft.jpg Soubor:RIAN archive 793498 Exhibition of remains of U.S. U-2 spy-in-the-sky aircraft.jpg Soubor:RIAN archive 793502 Exhibition of remains of U.S. destroyed U-2 spy-in-the-sky aircraft.jpg Soubor:Sagitta constellation map.png Soubor:Tango Porteño.jpg Soubor:The Fabs.JPG Soubor:Tschirnhaus.jpg Soubor:U2-Anaheim 2005 Band.jpg Soubor:U2 at Apple keynote event 9-9-14.jpg Soubor:U2 in the heart.jpg Soubor:U2 on Joshua Tree Tour 2017 Brussels 8-1-17.jpg Soubor:U2 on Unforgettable Fire Tour 09-09-1984.jpg Soubor:U2 War Tour-1983-05-30 - Devore.jpg Soubor:Usaf.u2.750pix.jpg Soubor:Wikipedia-logo-v2-cs.svg Soubor:WIKI CHUBBY CHECKER 1.jpg Soubor:Wiki letter w.svg Souhvězdí Souhvězdí Šípu Soul Soul (hudba) Sovětský svaz SpaceX SpaceX Crew-3 Space rock Speciální:Kategorie Speciální:Nové stránky Speciální:Přihlásit Speciální:Statistika Speciální:Vytvořit účet Speciální:Zdroje knih/80-7185-380-1 Spojené království Spojené státy americké SPOLU Státní zastupitelství Stanislav I. Leszczyński Stanislav Rolínek Stanislav Titzl Stavy Steeleye Span Stevie Wonder Stoner rock Studená válka Suchoj Su-9 Summit Sunday Bloody Sunday (píseň) Superskupina (hudba) Super Bowl Surf rock Svatý Patrik Symfonický rock Syntezátor Synthpop Tádžikistán Těsnopis Techno Tekirdağ Tenis Texas The Allman Brothers Band The Animals The Beach Boys The Beatles The Byrds The Chemical Brothers The Dave Clark Five The Edge The Ed Sullivan Show The Everly Brothers The Guardian The Hollies The House of the Rising Sun The J. Geils Band The Jimi Hendrix Experience The Joshua Tree The Kinks The Lovin' Spoonful The Mamas & the Papas The Rolling Stones The Searchers The Shadows The Stooges The Troggs The Unforgettable Fire The Yardbirds Thomas Paine Time Tokio Tomáš Krystlík Tovaryšstvo Ježíšovo Trabant trio Trubka Tulsa Turecko Twist U2 U2 (linka metra v Berlíně) U2 (rozcestník) Umělá družice Univerzitní systém dokumentace Václav Ignác Brasch Václav Jan Kopřiva Václav Matěj Kramérius Válka o španělské dědictví Vít Vlnas Vakcína proti covidu-19 Varšavská univerzita Vasilij Andrejevič Žukovskij Vatikánská apoštolská knihovna Velký strahovský stadion Versailles (zámek) VH1 VHS Viktor Ivanovič Bělenko Viljam Genrichovič Fišer Violoncello Virtual International Authority File Vláda Petra Fialy Vladimír Liščák Vokály Volby prezidenta USA 2016 Volejbal Vršovci Vražda Vsevolod Emiljevič Mejerchold Vstupenka Vydírání Vystřelovací sedadlo War (album, U2) Wembley Stadium (1923) Wiki Wikicitáty:Hlavní strana Wikidata:Hlavní strana Wikiknihy:Hlavní strana Wikimedia Česká republika Wikimedia Commons Wikipedie Wikipedie:Údržba Wikipedie:Časté chyby Wikipedie:Často kladené otázky Wikipedie:Článek týdne Wikipedie:Článek týdne/2021 Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl Wikipedie:Citování Wikipedie Wikipedie:Co Wikipedie není Wikipedie:Dobré články Wikipedie:Dobré články#Portály Wikipedie:Editujte s odvahou Wikipedie:Encyklopedická významnost Wikipedie:Kontakt Wikipedie:Nejlepší články Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu Wikipedie:Obrázek týdne Wikipedie:Obrázek týdne/2021 Wikipedie:Pahýl Wikipedie:Požadované články Wikipedie:Pod lípou Wikipedie:Portál Wikipedie Wikipedie:Potřebuji pomoc Wikipedie:Průvodce Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie Wikipedie:Věrohodné zdroje Wikipedie:Velvyslanectví Wikipedie:Vizuální editor Wikipedie:Vybraná výročí dne/listopad Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady Wikipedie:Zajímavosti Wikipedie:Zajímavosti/2021 Wikipedie:Zdroje informací Wikislovník:Hlavní strana Wikiverzita:Hlavní strana Wikizdroje:Hlavní strana Wikizprávy:Hlavní strana Wilbur Smith Wilhelm Maybach William G. Morgan William Henry Harrison William Pitt Wilson Bentley Wim Wenders Woody Guthrie WorldCat YMCA Zdeněk Hoření Zenon (císař) Zikmund z Haimhausenu Zoe Hauptová Zooropa Zpětná vazba Zpěv Zpěvák ZZ Top Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok. www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk |
---|