A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Spojené státy americké (anglicky United States of America), zkráceným názvem Spojené státy[2][3] (anglicky United States), zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě. Na severu sousedí s Kanadou a na jihu s Mexikem. Díky státu Aljaška sahá území Spojených států amerických i k břehům Severního ledového oceánu (Beringova úžina je dělí od asijského území Ruska), zahrnuje také některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, jednoho federálního území s hlavním městem a sídlem prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu (District of Columbia), šesti závislých území (Portoriko, Severní Mariany, Guam, Americké Panenské ostrovy, Americká Samoa a atol Palmyra) a deseti malých ostrovů či útesů.[3]
S rozlohou 9,8[1] milionu kilometrů čtverečních jsou Spojené státy třetí největší zemí na světě (po Rusku a Kanadě).[4] S téměř 340 miliony obyvatel jsou třetí nejlidnatější zemí planety (po Číně a Indii).[5] Populace je tradičně koncentrována na obou pobřežích, na východním leží největší město Spojených států New York, na západním pobřeží druhé největší město Los Angeles. Hlavním městem je Washington. Východní část země je hustěji osídlena než západní.
Podle nominálního HDP jsou Spojené státy největší světovou ekonomikou[6], podle HDP v paritě kupní síly druhou největší (po Číně).[7] Jejich ekonomický výkon představuje přibližně čtvrtinu celosvětového HDP. Jsou největším světovým dovozcem a druhým největším vývozcem. Staly se symbolem a průkopníkem ekonomiky založené na volném trhu, v mnohém v tom inspirovaly Evropu nebo Čínu. Oproti Evropě ovšem vykazují menší míru přerozdělování bohatství a větší ekonomické rozdíly mezi lidmi.[8] V nominálním HDP na obyvatele jsou na osmém místě na světě[9], v HDP v paritě kupní síly na hlavu na dvanáctém[10], v indexu lidského rozvoje na třináctém.[11] Americká měna, dolar, je hlavní rezervní měnou světa.[12] Americký průmysl a obchod dosáhl vynikajících výsledků a dobyl trhy po celém světě (Ford, Coca-Cola, Boeing, JP Morgan, Exxon, Johnson & Johnson, Walmart, Amazon, Apple, Microsoft, Google, Facebook).[13]
Podle většiny kritérií jsou vojensky nejmocnější zemí světa. Čtyřicet procent vojenských výdajů na světě připadá právě na USA.[14] Jsou jadernou velmocí a jedinou zemí, která jadernou zbraň použila ve vojenské operaci. Jsou jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Geopoliticky jsou hodnoceny jako supervelmoc, přičemž tento statut získaly především po roce 1945, po svém vítězství ve druhé světové válce. Po konci studené války (1989) se dokonce hovořilo o tom, že jsou supervelmocí jedinou, což se dnes snaží změnit zejména Čína a Rusko. Specifické jsou vztahy Spojených států s Evropou a zejména Spojeným královstvím, neboť to byly evropské velmoci, které severní Ameriku kolonizovaly, aby pak čelily vzpouře místních kolonistů a hnutí za nezávislost, přičemž střet s Brity byl rozhodující (nezávislost na Británii Američané vyhlásili roku 1776). Vzhledem k prosazení se angličtiny jako hlavního a úředního jazyka USA však specifická vazba mezi Spojenými státy a Británií (a stejně tak dalšími anglicky mluvícími zeměmi Commonwealthu, jako je Kanada či Austrálie) přetrvává. Vazba se západní kontinentální Evropou byla dána imigračními vlnami v 19. století (zejména z Německa a Itálie), posílena byla po americkém osvobození této části Evropy od nacismu v roce 1945. Spojené státy se pak, mj. prostřednictvím vojenské organizace NATO, staly garantem bezpečnosti této části Evropy. Po pádu komunismu ve střední a východní Evropě se vytvořily podobně úzké spojenecké vazby i zde, klíčovým spojencem je pro Američany zejména Polsko. Jako supervelmoc se však USA snaží budovat spojenecké vazby ve všech regionech světa, na Blízkém východě patří ke klíčovým spojencům Izrael a Saúdská Arábie, v Asii Japonsko a Jižní Korea, v jižní Americe Kolumbie.
Americká kultura, zejména pak pop-kultura, získala globální vliv (Hollywood, Disney, jazz, rock n roll, rap, televizní seriály), stejně jako americký životní styl (automobilismus, fast food), a to až takový, že se mimo USA začalo hovořit o americkém kulturním imperialismu[15] či amerikanizaci života.[16] Výborných výsledků dosahuje americká věda a školství (systém univerzit s Harvardem v čele, vynález atomové bomby, internetu, přistání na Měsíci).
Etymologie
Původ pojmu Amerika je znám: V roce 1507 vyrobil německý kartograf Martin Waldseemüller mapu světa, na níž na počest italského objevitele a kartografa Ameriga Vespucciho (latinsky Americus Vespucius) označil země západní polokoule „Amerika“. Zvolil Vespucciho a nikoli Kryštofa Kolumba, který doplul k americkým břehům dříve, neboť Vespucci si na rozdíl od Kolumba uvědomil, že je na novém kontinentě, kdežto Kolumbus se domníval, že dorazil do Asie. Sám Vespucci nazýval nový kontinent „Nový svět“.[17]
První užití pojmu “Spojené státy americké” je doloženo v dopise z 2. ledna 1776, který napsal irský generál americké revoluční armády Stephen Moylan asistentovi George Washingtona Josephu Reedovi.[18] Ve veřejném textu se pojem prvně objevil v anonymní eseji v novinách The Virginia Gazette, jež vycházely ve Williamsburgu. Článek vyšel 6. dubna 1776. V právně závazném textu se název objevil v druhém návrhu Článků konfederace a trvalé unie, který připravil John Dickinson. Návrh vyhotovil k 17. červnu 1776 a uvádělo se v něm: “Jméno této konfederace je Spojené státy americké“. V červnu 1776 také Thomas Jefferson napsal pojem “Spojené státy americké” velkými písmeny do nadpisu originálního hrubého návrhu Deklarace nezávislosti.[19]
Běžně se užívá též krátká verze názvu „Spojené státy“, anglická zkratka „USA“ v anglické i české výslovnosti (logický český ekvivalent SSA proti tomu zaveden není) či pojem „Amerika“. V 18. století se užívalo též pojmu „Columbia“, který odkazoval k objeviteli kontinentu Kryštofu Kolumbovi. Tento pojem, spíše literární, časem vymizel, ale je zachován v označení federálního území (de facto hlavního města) „District of Columbia“.[20]
V angličtině se pojem United States nejprve užíval v množném čísle („United States are...“). Po občanské válce se začal používat v čísle jednotném („United States is...“), aby bylo zdůrazněno, že jde o nerozbornou jednotku.[21] V češtině se ale tato verze neprosadila a užívá se nadále plurál („Spojené státy jsou...“).
U přídavného jména „americký“ převážil v češtině význam „vztahující se ke Spojeným státům“, ačkoli pojem může značit i „vztahující se k celému americkému kontinentu“ (tedy severní i jižní Americe). Druhý význam je však typický jen pro odbornější geografické, geologické či jiné přírodovědné publikace. V běžné řeči a publicistice převažuje význam prvý. Ještě více pak u pojmu Američan, kterým je prakticky vždy míněn „občan Spojených států amerických“. Stejné je to v angličtině u pojmu „American“. Američané jím označují jak „občana USA“, tak „příslušníka amerického národa“, neboť v tom ve Spojených státech prakticky není rozdíl, vzhledem k americké politické (státní) koncepci národa. V Evropě převažuje pojetí národa kulturní (jazyk, kultura) či etnické (společný původ). V USA také pojem „nation“ prakticky splývá s pojmem „stát“ či „lid státu“. Pro pojem národ v evropském smyslu se užívá spíše pojem „ethnicity“.
Dějiny
Původní osídlení
Původní obyvatelstvo, tj. Indiáni a Eskymáci, osídlilo americký kontinent pravděpodobně z Asie. Tradiční odhad příchodu tzv. paleoindiánů přes zamrzlou Beringovu úžinu je zhruba 12 000–11 000 let př. n. l., některé novější výzkumy počítají i s časnějším osídlením, a to po moři (viz též solutréenská hypotéza). Kolonisté ze Sibiře postupovali ze severu na jih podél pobřeží Tichého oceánu a patrně takto osídlili nakonec i jižní Ameriku. Jejich kultura je nazývána kultura Clovis, pozůstatky po ní byly nalezeny zejména v dnešním Novém Mexiku, Texasu, Virginii či Pensylvánii, ale také v Chile. Clovis byla dlouho považována za nejstarší domorodou kulturu obou Amerik a prapředka všech kultur pozdějších, množí se ale důkazy i o některých starších kulturách.[22][23][24]
Z pozdějších předkolumbovských komunit byla nejvýznamnější Mississippská kultura, která kulminovala v období mezi léty 800–1600, s centrem v Cahokii, nedaleko dnešního St. Louis, kde bylo nalezeno osmdesát mohyl, z nichž největší je Monks Mound, s rozlohou pět hektarů.[25] Odhaduje se, že zde žilo 30 000 obyvatel. Doloženo bylo vyspělé zemědělství se zásadní rolí kukuřice, ptačí kult a lidské oběti. Třetí nejvýznamnější předkolumbovskou kulturu vytvořili Anasaziové v oblasti dnešního Nového Mexika, Arizony, Colorada a Utahu. Stavěli sídla zvaná pueblo, nejslavnější z nich se nachází v Mesa Verde.[26] Pozoruhodná kultura se nacházela rovněž v Louisianě, v archeologické lokalitě Poverty Point.[27] Na severu Spojených států byla nejvýznamnějším útvarem Irokézká liga, která však zažívala svůj vrchol až po příchodu Evropanů a sehrávala svou roli ještě v britsko-amerických konfliktech.[28] O velikosti americké populace před příchodem Evropanů se vedou spory a odhady se značně rozcházejí, od 500 000 lidí až k 9 milionům.[29]
Pro současnou evropskou civilizaci byl tzv. Nový svět objeven výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492, i když již předtím, okolo roku 1000, přistáli u břehů Ameriky Vikingové vedeni Leifem Erikssonem (viz též Vinland).[30]
Koloniální období
V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantského pobřeží. Od roku 1664 se Anglie a později Království Velké Británie postupně zmocnily nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořily na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia). Ty se staly základem budoucích USA.
Přestože evropské mocnosti, které kolonizovaly sever amerického kontinentu, zdůrazňovaly, že jejich postup není kořistnický jako postup Španělů a Portugalců v jižní Americe, evropská kolonizace znamenala i zde pro původní obyvatele katastrofu.[31] Nové zavlečené nemoci jako neštovice, chřipka a spalničky zredukovaly jejich populaci místy až o 90 % a zcela zničily jejich sociální struktury.[32] Ale již při této kolonizaci se rodil i nový svobodný duch budoucího státu, neboť řada z prvních osadníků byli Evropané, kteří odcházeli ze starého kontinentu kvůli náboženskému útlaku a věřili, že v novém světě naleznou útočiště. Náboženská svoboda a tolerance se tak stala jedním z klíčových témat při formování novodobé severoamerické kultury. Amerika díky tomu též nekopírovala evropské sekularizační trendy a modernismus zde byl prosazován naopak v součinnosti s vírou, která získala specifický, naléhavý, osobní charakter (viz První velké probuzení), zejména mezi protestanty, kteří nakonec mezi osadníky převážili.[33] Specifický americký přístup k náboženskému prožitku se v kultuře a politice USA projevuje dodnes (viz americký evangelikalismus).[34] Typickým rysem prvních osadnických kultur byl rovněž důraz na samosprávu a konstitucionalismus, tedy práva zaručená základními zákony.
Kolem roku 1770 dosáhla populace ve třinácti britských koloniích 2,1 milionu obyvatel, což představovalo třetinu populace tehdejší Británie. Tradiční důraz na samosprávnost, rostoucí ekonomická síla i populace a koroze idejí monarchismu u klíčových myslitelů (John Adams, Thomas Paine, James Madison)[35] předurčily střet mezi kolonií a kolonizačním centrem v Evropě.
Vznik Spojených států amerických a jejich expanze
Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici. Pověstným incidentem se stalo zvláště tzv. Bostonské pití čaje roku 1773. Napětí vyvrcholilo v roce 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. 4. července 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Článků Konfederace z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byl schválen tzv. Bill of Rights – listina práv, prvních 10 dodatků ústavy - jehož ratifikace byla ukončena v roce 1791. Roku 1789 byl prvním prezidentem Spojených států zvolen George Washington, který dovedl povstaleckou armádu k vítězství nad Brity.
Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: Vermont (1791), Kentucky (1792), Tennessee (1796) a Ohio (1803). Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (viz Koupě Louisiany), jejíž malá část byla přijata do Unie jako stejnojmenný stát roku 1812. Pokračující spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím vedly k britsko-americké válce, jež je někdy nazývána druhou válkou za nezávislost a trvala mezi lety 1812 a 1814. Spojené státy válku vyhlásily v přesvědčení, že budou moci využít zaneprázdněnosti Spojeného království, které zaměstnávala válka s Napoleonem, a zabrat zbytek britského panství v Severní Americe. Neuspěly však; jejich vpád do Kanady skončil debaklem a Spojené království postupně začalo na americký kontinent přesouvat další síly. Britové ovšem o tuto válku nestáli a nehodlali investovat prostředky do tak nejistého podniku, jakým by byl pokus o znovudobytí Severní Ameriky, a obě strany se tedy dohodly na návratu ke statu quo ante doplněném dohodami řešícími největší kontroverze.
Obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni). Toto období je někdy nazýváno era of good feelings neboli érou dobré shody. Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: Indiana (1816), Mississippi (1817), Illinois (1818), Alabama (1819), Maine (1820) a Missouri (1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska Floridu (stát od 1845). Roku 1845 byl anektován Texas a po americko-mexické válce z let 1846–1848 Alta California a Santa Fe de Nuevo México (Kalifornie jako stát od 1850). Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: Arkansas (1836), Michigan (1837), Iowa (1846), Wisconsin (1848), Minnesota (1858) a Oregon (1859).
Americká občanská válka
V 19. století začaly narůstat rozpory mezi americkým severem a jihem. Sever byl lidnatý (19 milionů obyvatel), industriální a odmítal otroctví. Jih byl méně osídlený (8 milionů obyvatel z toho polovina byli černí otroci), zemědělský (zejména plantáže bavlny) a žil z otroctví. Hnutí, založené na protestantské teologii, které otroctví odmítalo, se nazývalo abolicionismus. Pozvolna se na severu otázka otroctví ovšem začala politizovat. Odpůrci otroctví založili i novou Republikánskou stranu. Její ústřední osobností se stal Abraham Lincoln. Když byl roku 1860 zvolen prezidentem, došlo k secesi (odtržení) jedenácti jižních států (Jižní Karolíny, Mississippi, Floridy, Alabamy, Georgie, Louisiany, Texasu, Virginie, Arkansasu, Severní Karolíny a Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké.
To nakonec vedlo k občanské válce (známé též jako válka Severu proti Jihu). Ta začala 12. dubna 1861 útokem konfederačních jednotek na americkou pevnost Fort Sumter v Jižní Karolíně. Zpočátku dosáhly jižní jednotky solidních úspěchů díky zkušenosti svého velitele Roberta Edwarda Leea, jeho vojska však byla roku 1863 poražena v klíčové bitvě u Gettysburgu. Armádu Unie, tedy Severu, nakonec přivedl k vítězství Ulysses S. Grant (budoucí prezident, v letech 1869–1877). Válka trvala do roku 1865. Po vítězství Severu musely všechny jižní státy ratifikovat třináctý dodatek ústavy, který otroctví zakazoval. Vítězství to však nebylo zdaleka definitivní. Nejenže byl Lincoln zavražděn, ale k moci se na jihu dostala frakce Demokratické strany zvaná Redeemers, která hlásala nadřazenost bělochů a zavedla rasovou segregaci (tzv. Zákony Jima Crowa).[36] (O odstranění jejích posledních zbytků se vedl tuhý politický boj až do 60. let 20. století). Válka nicméně znatelně posílila federální moc a umožnila další expanzi.
Posilování velmocenského postavení
Mohutný hospodářský rozvoj po skončení občanské války způsobil, že se USA již roku 1872 staly hospodářsky nejsilnější zemí světa.[37] Za tímto rozmachem na konci 19. a začátku 20. století stáli průmyslníci jako Cornelius Vanderbilt, John D. Rockefeller, Henry Ford a Andrew Carnegie, či bankéř John Pierpont Morgan. Ekonomický boom byl doprovázen další expanzí na západ. Ještě před občanskou válkou a poté až do první světové války zde vzniklo 15 dalších unijních států: Kansas (1861), Západní Virginie (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890), Utah (1896), Oklahoma (1907), Arizona a Nové Mexiko (1912). Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruského impéria rozsáhlé území Aljašky. Od 80. let 19. století pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu, především do Karibiku a do Tichomoří. Vítězství ve španělsko-americké válce a další intervence měly několik důsledků: protektorát nad Portorikem, Kubou a ostrovem Guam, obsazení Filipín, anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrovů Samoa s Německou říší roku 1899 a kontrola nad průplavovým pásmem v Panamě.
Na počátku 20. století se Spojené státy staly jednou ze světových velmocí. Kromě svého již velkého vlivu na západní polokouli, resp. na obou kontinentech Ameriky, se však USA ve světové politice až do první světové války angažovaly jen poměrně málo. Jejich politika byla do značné míry izolacionistická (viz Monroeova doktrína). Zásadní roli při překonávání amerického izolacionismu sehrál prezident Woodrow Wilson. Američané se díky němu v roce 1917 zapojili na straně Dohody do první světové války. Wilson svou koncepcí práva na sebeurčení národů též významně ovlivnil podobu Evropy po konci války.[38]
20. léta 20. století přinesla další mohutný rozmach hospodářství.[39] Americkým sebevědomím zacloumal až krach na newyorské burze v roce 1929.[40] Ten způsobil celosvětovou ekonomickou krizi, jež katalyzovala zejména politický vývoj v Evropě (pomohla zvláště vzestupu fašismu a nacismu). V samotných Spojených státech vedla k opuštění čisté „laissez faire“ ekonomické politiky a větším státním zásahům do ekonomiky v rámci plánu zvaného New Deal, který připravil Demokrat Franklin Delano Roosevelt.[41] Plán měl své kritiky, ale obzvláště dobře se hodil pro válečný stav, do něhož se USA dostaly poté, co Japonsko napadlo jejich základnu Pearl Harbor v Pacifiku.[42] Američané následně vyhlásili válku nejen Japonsku, ale i jeho spojenci, nacistickému Německu, a vstoupili tak do druhé světové války (již předtím ovšem hospodářsky podporovaly Spojence podle Zákona o půjčce a pronájmu z roku 1941[43]). USA se podílely přímo na poražení Německa na evropském kontinentě (viz Den D a bitva o Normandii), Japonce pak porazily i za pomoci zcela nové zbraně – atomové bomby – kterou v roce 1945 svrhly na japonská města Hirošima a Nagasaki. Vítězné mocnosti, tedy USA, Británie a Sovětský svaz, pak dohodami ekonomickými (konference v Bretton Woods) i politickými (Jaltská konference) narýsovaly podobu poválečného světa.[44][45]
Studená válka
Za války, která přímo nezasáhla území kontinentálních USA, se americká průmyslová výroba zdvojnásobila, zatímco Evropa byla hospodářsky na kolenou. Bylo zřejmé, že Spojené státy se staly klíčovou mocností Západu. Po válce pomohly těžce postižené Západní Evropě včetně Západního Německa v rámci Marshallova plánu. Západoevropské státy díky němu nejen poměrně rychle překonaly nejhorší problémy, ale navíc nastoupily cestu k výraznému hospodářskému růstu a k doposud nebývalému blahobytu.[46] Po válce dostaly USA též do správy poručenská území OSN v Tichém oceáně, jež byla předtím pod správou Japonska, a většina z nich se později stala volně přidruženými územími Spojených států (Marshallovy ostrovy, Severní Mariany, Mikronésie atd.). Roku 1959 byly vytvořeny dva – dosud poslední – státy Unie: Aljaška a Havaj.
Rozdělení sfér vlivu mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války proběhlo poklidně, ale klid nevydržel dlouho – po roce 1947 vzniklo mezi Spojenými státy (a jeho západními spojenci) a Sovětským svazem napětí, kterému se pak říkalo studená válka.[47] Toto napětí se projevovalo jak pozitivně, tedy snahou o ekonomické předběhnutí soupeřícího tábora či proslulým „vesmírným závodem“, v jehož rámci Sověti vyslali prvního člověka do kosmu (1961) a Američané přistáli na Měsíci (1969), ale občas i různými, často velmi krvavými, proxy wars (zástupnými konflikty). Na některých z nich se Spojené státy tak či onak přímo podílely – korejská válka (1950–1953), karibská krize (1962), vietnamská válka (1959-1975). Zejména vietnamský konflikt vyvolal pnutí i uvnitř americké společnosti, odpor proti této válce probíhal v součinnosti s hnutím za práva Afroameričanů, které vedl především reverend Martin Luther King.[48] Tento boj, podpořený zejména demokratickým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym (zavražděn 1963), byl úspěšný: Zákony na obranu lidských práv z let 1964 (školy, zaměstnání a ubytování), 1965 (volby) a 1968 (trh s bydlením) zakázaly diskriminaci na základě rasy nebo barvy pleti. Hnutí 60. let (někdy se hovoří o kontrakultuře) přinesla však i některé sporné jevy, jako je adorace drog a promiskuity, černošský radikalismus (Černí panteři, Malcolm X aj.), nebo levicový extremismus (obdiv k násilnické čínské kulturní revoluci apod.).
To vše v 70. a 80. letech přineslo protipohyb – neokonzervatismus, v USA reprezentovaný především republikánským prezidentem Ronaldem Reaganem. Reagan zvolil tvrdý postup i vůči Sovětům, avšak byl to právě Reagan, který nakonec reagoval vstřícně na reformátorského vůdce Sovětského svazu Michaila Gorbačova (1985–1991) a sérií dohod o odzbrojení (např. smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987) de facto studenou válku ukončil. Ta definitivně skončila pádem komunismu v Evropě (1989) a rozpadem Sovětského svazu (1991). O Spojených státech se začalo hovořit jako o jediné světové supervelmoci.
Po roce 1989
Euforie z konce studené války a triumfu západního modelu společnosti trvala takřka po celá 90. léta 20. století. Americké ekonomice, opojené průnikem na nové trhy a možnostmi internetu, digitalizace a nových technologií, se dařilo (90. léta jsou nejdelším obdobím setrvalého ekonomického růstu v americké historii).[49] Svět do značné míry akceptoval i roli Spojených států jako „světového četníka“ (zejména válka v zálivu roku 1991).[50] Roku 2001 přišel však zlom. Jednak došlo k prasknutí „dot-com bubliny“ na trzích a poté éru poklidného vývoje narušil teroristický útok z 11. září 2001 na newyorská Dvojčata, který provedli islámští teroristé ze skupiny Al-Káida.[51] Ačkoli se demokratický svět s Američany a jejich prezidentem Georgem W. Bushem v té chvíli solidarizoval, jejich reakce, obecně nazvaná válka proti terorismu, jež především spočívala v invazi do Iráku roku 2003, již tolik respektována nebyla a vzrostlo i napětí uvnitř americké společnosti. Jistotami zacloumala i finanční krize z roku 2008, která začala jako americká hypoteční krize, avšak přerostla v krizi celosvětovou.[52] Později vzrostlo rovněž napětí mezi Spojenými státy a dalšími velmocemi, které s nelibostí nesou americkou hegemonii - především Ruskem a Čínou. Někdy se dokonce hovoří o druhé studené válce.[53][54] Oslabeny byly vztahy i se západní Evropou (krom Británie).[55] Tyto trendy vyvrcholily za vlády Donalda Trumpa. Roku 2014 vystřídala USA na pozici největšího HDP podle parity kupní síly Čína.[37]
Státní symboly
Vlajka
Vlajka USA je tvořena třinácti vodorovnými pruhy (sedmi červenými a šesti bílými) a modrým kantonem (o šířce sedmi pruhů), ve kterém je umístěno padesát bílých pěticípých hvězd v devíti řadách (střídavě po pěti a šesti hvězdách).
Pruhy představují třináct původních, zakládajících států Unie, hvězdy současný počet států Unie. Poslední varianta vlajky USA byla přijata dne 4. července 1960 (po přijetí státu Havaj).
Znak
Státní znak USA je tvořen lícovou stranou velké státní pečeti, která byla poprvé veřejně použita roku 1782 a jejímiž autory jsou Charles Thomson a William Barton.
Hlavní postavou lícové strany pečeti, tedy i znaku, je orel bělohlavý v letu. Na prsou nese srdeční štítek s modrou hlavou štítu, pod kterou je šest svislých červených pruhů na stříbrném poli, čímž vytváří sedm bílých pruhů. Orel má ve svém heraldicky levém pařátu svazek třinácti šípů a v pravém olivovou ratolest (s třinácti listy a třinácti olivami). Heraldicky vpravo hledící hlava orla drží v zobáku stuhu s latinským heslem E PLURIBUS UNUM ve smyslu „Z mnohých jeden“, původně mnozí, různí, dnes národ jeden. Nad hlavou se vznáší třináct hvězd na modrém poli, které jsou uspořádány do řady 1-4-3-4-1. Zpod modrého pole vychází dokola zlaté sluneční paprsky končící pod prstencem bílých obláčků.
Hymna
Hymna USA je píseň The Star-Spangled Banner (česky Hvězdami posetý prapor). Text napsal Francis Scott Key a hudbu složil John Stafford Smith.
Francis Scott Key, právník a amatérský básník, napsal text poté, co byl během Britsko-americké války v noci z 13. na 14. září 1814 svědkem, jak posádka americké pevnosti Fort McHenry v Baltimoru úspěšně vzdoruje těžkému ostřelování z moře.
Geografie
Poloha
Spojené státy americké leží v Severní Americe. Jejich břehy omývá z východu Atlantský oceán a ze západu Tichý oceán. Stát Aljaška leží v severní části kontinentu a je ze severu omýván Severním ledovým oceánem.
Aljašku odděluje od Euroasijského kontinentu Beringův průliv. Mezi nejznámější poloostrovy patří Florida na jihu USA, která odděluje Mexický záliv od Atlantského oceánu. Ze severu mají USA společnou hranici s Kanadou, na jihu pak s Mexikem. Floridský průliv odděluje USA od souostroví Bahamy a od Kuby.
Rozloha
Americké úřady postupně mění definici toho, co počítají do rozlohy, CIA World Factbook udávala:
- 9 372 610 km² (1989–1996) – pouze pevnina a vnitřní vody
- 9 629 091 km² (1997–2003) – přidána Velká jezera a pobřežní vody (coastal waters)
- 9 631 418 km² (2004–2005)
- 9 631 420 km² (2006)
- 9 826 630 km² (2007–2008) – přidána pobřežní moře (territorial waters)
Zahrnování plochy pobřežního moře do rozlohy státu je sice věcně naprosto správné, přesto ale dosti neobvyklé. Jedním z motivů může být i snaha „předběhnout“ v rozloze Čínu. (Ta je v ročence CIA měřena bez sporných území i bez pobřežního moře.)[56]
Povrch
USA leží v Severní Americe. Základem tohoto kontinentu je starý kanadský štít, který se rozprostírá v severovýchodní části kontinentu a jehož střední část je protlačena a tvoří dno Hudsonova zálivu. Je tvořen velmi starými přeměněnými a vyvřelými horninami.
V současnosti se pod západní okraj desek amerických kontinentů podsouvá tichooceánská litosférická deska a zároveň se Jižní Amerika pohybuje směrem k Severní. V důsledku pohybů litosférických desek vznikla vysoká horská hradba, která se táhne od Aleutských ostrovů přes Aljašský poloostrov až po Ohňovou zemi.
Kordillery, jejichž nejvyšším bodem v USA je se svou výškou 6190[57] metrů Denali (dříve Mount McKinley), začínají Aljašským hřbetem a táhnou se na jih ve dvou výrazných pásmech: při pobřeží Tichého oceánu leží Pacifické pobřežní pásmo a ve vnitrozemí Skalnaté hory. Mezi jednotlivými pásy Kordiller se rozprostírají sníženiny a plošiny, např. Koloradská plošina či Velká pánev. Nejvyšší bod tzv. sousedících Spojených států (tj. bez Aljašky a Havaje) je vrchol Mount Whitney (4417 m) v kalifornském pohoří Sierra Nevada.
Jen pár desítek kilometrů od Sierry Nevady leží nejníže položené místo USA i Ameriky v Údolí smrti (anglicky Death Valley). Tato proláklina je 86 metrů pod úrovní hladiny moře a své jméno dostala podle nehostinných podmínek pro život: jedná se o poušť bez vodních zdrojů, kde byla naměřena dosud nejvyšší teplota na Zemi, 56,7 °C ve stínu.
Poblíž východního pobřeží se táhne staré pohoří Apalačské hory a mezi Apalačskými horami a Atlantským oceánem se rozprostírá pak Pobřežní nížina. Mexický záliv lemuje Mississippská nížina. Mezi Apalačskými horami a Kordillerami se postupně od východu rozprostírají Vnitřní roviny a Velké planiny.
Vodstvo
Větší část území USA patří do úmoří Atlantského oceánu. Vlévají se do něj veletoky, jako je Mississippi s přítokem Missouri, což je nejdelší říční soustava USA, dlouhá 6212 km, a dále také Řeka Svatého Vavřince či Rio Grande. Tichý oceán zásobují vesměs kratší toky tekoucí z Kordiller, například řeky Columbia a Colorado.
V USA najdeme i mnoho jezer. Ledovcového původu jsou Velká jezera (Hořejší jezero, Michiganské jezero, Huronské jezero a jezero Ontario), které tvoří největší zásobárnu sladké vody na světě a přírodní hranici mezi USA a Kanadou. Velké Solné jezero se rozprostírá v bezodtoké oblasti mezi Skalnatými horami a Coastal Range.
V USA je množství vodopádů; nesporně nejznámější jsou Niagarské vodopády mezi Erijským a Ontarijským jezerem.
Podnebí
Díky své velikosti leží USA v několika významných podnebných pásech. Počasí v Americe je značně nestálé a teplotní výkyvy mohou nastávat dokonce i několikrát denně. Severní část území leží v mírném pásu, je ale chladnější a vlhčí než v Evropě. Způsobuje to studený Labradorský proud, který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Ve Vnitřních rovinách a Velkých planinách padá úměrně vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál tím méně srážek. Zajímavým jevem je sněhový efekt Velkých jezer, způsobující sněhové kalamity v jejich blízkosti, a to zejména na jejich jihozápadním pobřeží, které je převážně na území USA. Chladnější podnebí panuje v oblasti západního pobřeží, kde se pod vlivem proudů Tichého oceánu udržuje teplota vesměs konstantní. Nejchladnější zimy najdeme ve Skalistých horách a Sierra Nevadě, kde můžeme naměřit jedny z nejsilnějších mrazů v Americe.
V oblastech Jižní Ameriky, Velkých plání, jižních částí atlantického pobřeží, Floridy a ve státech u Mexického zálivu panují v letním období až tropická vedra, která může doprovázet i nesnesitelná vlhkost. Jižní část USA leží v příjemném subtropickém podnebném pásu a Mexický záliv s poloostrovem Florida v tropickém pásu. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, jelikož se zde projevuje výšková stupňovitost. Aljaška leží v subarktickém pásu a Havajské ostrovy v tropickém pásu. Tvar povrchu Ameriky umožňuje takřka bezproblémový přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté hlavně vpády arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do oblasti Mexického zálivu. Proudění v rovnoběžkovém směru stojí v cestě horské bariéry Kordiller, proto se vláha, která by se s proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky z Tichého oceánu, vyprší nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a návětrnými svahy tichooceánského pásma. Texas je jinak známý pro svá tornáda, která se vyskytují hlavně na otevřených plochách v období května a září.
Období | Anchorage | Atlanta | Boston | Chicago | Houston | Las Vegas | Miami | New Orleans
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Spojené_státy_americké Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia. Úmrtí v roce 2021 Úniková rychlost Ústava Spojených států amerických Čínština Čínské znaky Čínský císař Čao Wen-chua Čarodějnictví Časové pásmo Černá díra Černé moře Černý trpaslík Červený obr Česká Kubice Česká Wikipedie Česká západní dráha České království Česko Říše Ming Římské číslice Řecko Šáhruch Šablona:Cite book Šablona:Cite journal Šablona:Infobox - železniční trať/legenda Šestiočka sadistická Španělští Habsburkové Španělská Florida Španělské impérium Španělské Nizozemí Španělsko Španělsko v době osvícenství Švédsko Ťia-ťing Železniční napájecí soustava Železniční trať Domažlice – Planá u Mariánských Lázní Železniční trať Horažďovice předměstí – Domažlice Železniční trať Nýřany – Heřmanova Huť Železniční trať Plzeň–Cheb Železniční trať Plzeň – Furth im Wald Železniční trať Staňkov–Poběžovice Železo Život 1. březen 1. duben 1. leden 1. srpen 1. září 10. září 11. duben 11. listopad 11. srpen 11. září 12. únor 12. červen 13. únor 13. říjen 13. září 14. červen 14. červenec 14. listopad 14. srpen 15. červenec 15. duben 15. srpen 1512 1565 16. únor 16. duben 16. listopad 16. prosinec 16. srpen 16. století 1649 1653 1659 1664 1668 1669 1670 1671 1682 1684 1685 1697 1698 1699 17. červen 17. leden 17. prosinec 17. století 1700 1701 1702 1703 1704 1705 1706 1707 1708 1709 1710 1711 1712 1713 1714 1715 1716 1717 1718 1719 1720 1721 1722 1723 1724 1725 1726 1727 1728 1729 1730 1731 1732 1733 1734 1735 1736 1737 1738 1739 1740 1741 1742 1743 1744 1745 1746 1747 1748 1749 1750 1751 1752 1753 1754 1755 1756 1757 1758 1759 1760 1761 1762 1763 1764 1765 1766 1767 1768 1769 1770 1771 1772 1773 1774 1775 1776 1777 1778 1779 1780 1781 1782 1783 1784 1785 1786 1787 1788 1789 1790 1791 1792 1793 1794 1795 1796 1797 1798 1799 18. prosinec 18. století 1800 1801 1802 1804 1808 1810 1812 1815 1816 1829 1838 1855 1870 19. říjen 19. století 1920 1960 1973 1994 2. březen 2. tisíciletí 20. únor 20. červen 20. červenec 20. leden 20. listopad 20. prosinec 20. století 2005 2017 21. březen 21. květen 21. srpen 21. září 22. říjen 23. červen 23. květen 23. leden 24. únor 24. březen 24. květen 25. říjen 25. listopad 26. únor 26. červenec 26. březen 26. květen 26. leden 27. prosinec 28. březen 28. prosinec 28. srpen 28. září 3. září 30. říjen 30. září 31. květen 31. prosinec 4. červen 4. listopad 4. srpen 5. březen 5. srpen 6. prosinec 7. říjen 7. březen 7. leden 7. srpen 8. červen 8. červenec 8. srpen 81P/Wild-2 9. březen 9. září Ašraf Ghaní Abbás III. Abenakové Adrastea (měsíc) Adrian Zingg Afghánistán Afrika Akádie Akrece Aktivní galaktické jádro Alaouite Albánie Americká válka za nezávislost Amerika Amharsko Anglické království Anglie Anglo-španělská válka (1727–1729) Anna Göldi Anna Ivanovna Anna Stuartovna Appalačské pohoří Aragonské království Aristarchos ze Samu Arizona Arthur Eddington Asie Astrofotografie Astronomická jednotka Astronomie Asymptotická větev obrů Atom Augusta Württemberská (1734–1787) Austrálie Autorita (knihovnictví) Bílý trpaslík Babylon (okres Domažlice) Bahnstrecke Plzeň–Furth im Wald Bastila Bavorské kurfiřtství Bavorsko Berijev Be-200 Bitva na řece Čorna Bitva na Abrahamových pláních Bitva u Cassana Bitva u Cullodenu Bitva u Höchstädtu Bitva u Malplaquet Bitva u Oudenaarde Bitva u Palásí Bitva u Poltavy Bitva u Quiberonu Bitva u Ramillies Bitva u Turína Bitva u Varšavy (1920) Bitva u Yorktownu (1781) Bitva v zátoce Vigo Blížejov Bleskosvod Boston Bostonské pití čaje Bourboni Bourbonské Španělsko Brestská pevnost Britské impérium Brumairový převrat Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství Cape Breton Carl Sagan Casus belli Celostátní dráha Cenzorát Champlainovo jezero Charleston (Jižní Karolína) Charles Alexandre de Calonne Charles Bukowski Charles Cornwallis, první markýz Cornwallis Charles Louis Montesquieu Charon (měsíc) Chemická reakce Chemický prvek Chotěšov u Stoda Chu Cung-sien Claude de Villars Commons:Featured pictures/cs Connecticut (řeka) Covid-19 Cung-tu Dánsko-Norsko Dějiny Anglie Degenerovaný plyn Deimos (měsíc) Deklarace nezávislosti Spojených států amerických Deklarace nezávislosti USA (Trumbull) Devítiletá válka Didius Iulianus Diferenciální rotace Digital object identifier Dolní Kamenice (Holýšov) Domažlice Domenico Trezzini Domobrana Dopad neznámého tělesa na Jupiter roku 2009 Dráhová rezonance Elektromagnetické spektrum Elipsa Eliptická galaxie Emanuel Swedenborg en:Jean Alaux Encyklopedie Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel Energie Epidemie Etiopie Europa (měsíc) Evžen Savojský Evropa Excentricita dráhy Exoplaneta Falcké kurfiřtství Federální okruhy Ruska Filadelfský ústavní konvent Filipína Alžběta Orleánská Filip V. Španělský Florida Formation and evolution of the Solar System?oldid=364891809 Fosfidy Fosilie François-Joseph Gossec François de Neufville de Villeroy Francie Francisco Zeno Francouzi Francouzské království Francouzský král Francouzsko-indiánská válka František I. Rakouský František II. Rákóczi František Martin Pelcl Franz Anton Mesmer Frederik I. Švédský Fred Hoyle Fridrich I. Pruský Fridrich II. Veliký Fridrich Vilém I. Furth im Wald Furth im Wald–Plzeň-vasútvonal Fyzika Götingen Galaktické jádro Galaktický epicykl Galaktický rok Galaxie Mléčná dráha Galaxie v Andromedě Galileovy měsíce Ganymed (měsíc) Gemeinsame Normdatei Geodata Geologie George Rooke Georg Stahl Gerd Müller Gibraltar Gravitační kolaps Gravitace Gregoriánský kalendář Guido Starhemberg Gunther Jakob Habsburkové Habsburská monarchie Habsburské Španělsko Haiti Haitská revoluce Hannoverské kurfiřtství Havana Heliocentrismus Heliový záblesk Helium Hertzsprungův–Russellův diagram Hertzsprungův–Russellův diagram#Horizontální větev Hesensko-Kasselsko Historie hypotéz vzniku a vývoje sluneční soustavy Hlavní pás Hlavní posloupnost Hlavní strana Hohenzollernové Holýšov Hradec u Stoda Hromadná vymírání Hubbleův vesmírný dalekohled Hudsonův záliv Hugenoti Hustota Hustota zalidnění Hvězda Hvězda typu T Tauri Hvězdný vítr Hvězdokupa Hydrostatická rovnováha Immanuel Kant Indiáni Infračervené záření International Standard Book Number International Standard Serial Number Internet Archive Io (měsíc) Irokézové Irsko Itálie Izotop Józef Piłsudski Jaan Kaplinski Jaderná reakce Jakobitské povstání Jakub II. Stuart James Fitzjames, vévoda z Berwicku James Watt Jan Antonín Otto Minquitz z Minquitzburgu Jan Josef z Vrtby Jan Nepomucký Jan V. Portugalský Japonsko Jean-Baptiste Rey Jean-Jacques Rousseau Jen Sung Jiří Grygar Jiří I. Jiří II. Jiří II. (britský král) Jiří III. Jiří Pernes Jižní Amerika Jižní federální okruh John Churchill, vévoda z Marlborough John Leake Josef Ferdinand Bavorský Josef I. Habsburský Josef II. Joseph Wright of Derby JSTOR Jupiter (planeta) Kábul Křemičitany Kanada Karel Alexandr Württemberský Karel II. Španělský Karel II. Stuart Karel VI. Karel XII. Kastilská koruna Katalánské knížectví Katalánsko Kateřina II. Veliká Kategorie:Čas Kategorie:Články podle témat Kategorie:Život Kategorie:Dorozumívání Kategorie:Geografie Kategorie:Historie Kategorie:Hlavní kategorie Kategorie:Informace Kategorie:Kultura Kategorie:Lidé Kategorie:Matematika Kategorie:Narození v roce 1734 Kategorie:Příroda Kategorie:Politika Kategorie:Právo Kategorie:Rekordy Kategorie:Seznamy Kategorie:Společnost Kategorie:Sport Kategorie:Technika Kategorie:Umění Kategorie:Věda Kategorie:Vojenství Kategorie:Vzdělávání Kategorie:Zdravotnictví Katolicismus Kchang-si Kelvin Kerč Klement XII. Kmitání Kolínské kurfiřtství Kolize galaxie v Andromedě s Mléčnou dráhou Kometa Kongres Spojených států amerických Kontinent Kovy Královské Uhersko Království Velké Británie Kráter Kríkové Kraje v Rusku Krasnodar Krasnodarský kraj Kryštof Karel Gayer Krymská válka Krystalická struktura Kubáň Kuiperův pás Kurt Biedenkopf Květen Kyjev Kypr Lady Diana Beauclerk Lalibela Ledový obr Leopold I. Letní olympijské hry 2020 Librační centrum Library of Congress Control Number Linia kolejowa Plzeň – Furth im Wald Lisabonské zemětřesení Lithium Lokomotiva 754 Louise de Keroual Louis Joseph de Bourbon, vévoda z Vendôme Louis Lully Ludvík Vilém I. Bádenský Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI. Luk Lutyšské knížecí biskupství Místní skupina galaxií Místokrálovství Nové Španělsko Měsíc Měsíce Jupiteru Měsíce Saturnu Měsíc (satelit) Měsíc planetky Město-hrdina Mahmud I. Maine Malá noční hudba Mallorské království Mantovské vévodství Marianna Benti Bulgarelli Marie I. Portugalská Marie Terezie Maroko Mars (planeta) Massachusetts Maxmilián II. Emanuel Menorca Merkur (planeta) Metalicita Meteorit Meteor Crater Methan Metis (měsíc) Mezihvězdné prostředí Michael Mark Woolfson Michal Bedřich z Althanu Mikmakové Mikrometeorit Milánské vévodství Milavče Minsk Miroslav Tetter Mississippi (řeka) Mlhovina v Orionu Mlhovinová hypotéza Mobile Model z Nice Modrý obr Mohawkové Mohykáni Molekulární mračno Moment hybnosti Morové epidemie v českých zemích Moskva Motorová jednotka 844 Motorový vůz 842 Mušketa Mughalská říše Murmansk MusicBrainz Nádir Šáh Nápověda:Úvod Nápověda:Úvod pro nováčky Nápověda:Obsah Národní knihovna České republiky Národní knihovna Španělska Národní knihovna Izraele Národní parlamentní knihovna Japonska Následník trůnu Nýřany Německo Načezové Nadace Wikimedia Nadmořská výška Nakamikado Napoleon Bonaparte National Archives and Records Administration Nature Neapolské království Neptun (planeta) Newfoundland New Hampshire Nicolaas Laurens Burman Nikl Nová Anglie Nová Francie Nové Skotsko Nový Brunšvik Nový Jižní Wales Novorossijsk Novorossijsk (rozcestník) Nukleosyntéza Nystadská smlouva Oběžná dráha Obyvatelná zóna Ochrana životního prostředí Oděsa Oddělený disk Olympijské hry Online Computer Library Center Oortův oblak OpenStreetMap Osmanská říše Ostrov prince Edvarda Osvračín Otáčení Ottův slovník naučný Ottův slovník naučný/Novorossijsk Oxidy Oxid uhličitý Pátek Píka Přístav Pacifická astronomická společnost Pandemie covidu-19 Pandemie covidu-19 v Česku Panspermie Papež Parní stroj Parsek Pchin-jin Pensacola Personální unie Peter Perez Burdett Petrohrad Petr Havel Petr I. Veliký Phobos (měsíc) Pierre-Simon Laplace Pierre Simon de Laplace Piráti wo-kchou v éře Ťia-ťing Planetární mlhovina Planetární prstenec Planetární soustava Planeta Planetesimála Planetka Planetologie Ploutvonožci Pluto (trpasličí planeta) Plynný obr Plzeň-Jižní Předměstí (nádraží) Plzeň hlavní nádraží Poštovní směrovací číslo Poláci Polské království Pontiacovo povstání Portál:Španělsko Portál:Aktuality Portál:Doprava Portál:Geografie
Portál:Historie Portál:Kanada Portál:Kultura Portál:Lidé Portál:Náboženství Portál:Novověk Portál:Obsah Portál:Příroda Portál:Spojené státy americké Portál:Sport Portál:Válka Portugalské království Portugalsko Posmrtné jméno Povinná školní docházka Povrch Země Pozdní velké bombardování Prokop Diviš Proměnná hvězda Protestantismus Protohvězda Protoplanetární disk Protoplaneta Provozovatel dráhy Prstencová mlhovina Pruské království Prusko Prusko-francouzská válka Prusové První dělení Polska Q150701#identifiers Q150701#identifiers|Editovat na Wikidatech Q15760 Q15760#identifiers Q15760#identifiers|Editovat na Wikidatech Q2890323 Q803015 Q869045#identifiers Q869045#identifiers|Editovat na Wikidatech Québec Queen Anne's War?oldid=1009855349 Rázová vlna Radbuza Radioaktivní datování Rakouští Habsburkové Rakouské arcivévodství Rakouské císařství Rakousko Rakousko-turecká válka (1716–1718) Rakousko-turecká válka (1787–1791) Ralph Abercromby Rastattský mír Regio-Shuttle RS1 Richterova stupnice Roční období Robert Roy MacGregor Rocheova mez Rok Ropná skvrna Rozchod koleje Rozloha Rozptýlený disk Ruština Rudá armáda Ruské impérium Rusko Rusko-turecká válka (1768–1774) Sün-fu Sü Chaj Safíovci Sardinie Sardinské království SARS-CoV-2 Saturn (planeta) Savannah (řeka) Savojské vévodství Savojsko Science Sedmihradské knížectví Sedmiletá válka Senkaku Sergej Adamovič Kovaljov Sevastopol Severní Amerika Severní válka Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie Shoemaker-Levy 9 Sicílie Sicilské království Skleníkové plyny Skleníkový efekt Skotské království Skvrňany Slapy Slunce Sluneční soustava Sluneční vítr Smlouva Smolensk Sněžná čára (astrofyzika) Sonda Cassini Soubor:胡宗憲.jpg Soubor:236084main MilkyWay-full-annotated cs.jpg Soubor:Artist's concept of collision at HD 172555.jpg Soubor:Bandera de España 1701-1760.svg Soubor:Banner of arms crown of Castille Habsbourg style.svg Soubor:Barringer Meteor Crater, Arizona.jpg Soubor:Before Destruction (35073757404).jpg Soubor:Bouchot - Le general Bonaparte au Conseil des Cinq-Cents.jpg Soubor:BSicon ÜST.svg Soubor:BSicon ABZg+l.svg Soubor:BSicon ABZg+nr.svg Soubor:BSicon ABZgl.svg Soubor:BSicon ABZgnl.svg Soubor:BSicon ABZgnr.svg Soubor:BSicon ABZgr.svg Soubor:BSicon BHF.svg Soubor:BSicon BST.svg Soubor:BSicon BUE.svg Soubor:BSicon eABZg+l.svg Soubor:BSicon eABZgl.svg Soubor:BSicon eBST.svg Soubor:BSicon GRENZE.svg Soubor:BSicon HST.svg Soubor:BSicon KMW.svg Soubor:BSicon KRZo.svg Soubor:BSicon STR+INCIDO.svg Soubor:BSicon STR+r.svg Soubor:BSicon STRr.svg Soubor:BSicon WBRÜCKE2.svg Soubor:Catherine II by I.Argunov (1762, Russian museum).jpg Soubor:Charles II (1670-80).jpg Soubor:Coat of Arms of Novorossiysk.svg Soubor:Coa Hungary Country History (14th century).svg Soubor:Croix huguenote.svg Soubor:Death of Father Sebastian Rale of the Society of Jesus.jpg Soubor:Declaration of Independence (1819), by John Trumbull.jpg Soubor:DeerfieldRaid1704.jpg Soubor:Didius Julianus (cropped) - Residenz Museum - Munich.jpg Soubor:Europe c. 1700.png Soubor:EvacutionOfPortRoyal1710byCWJefferys.png Soubor:Flag of Cross of Burgundy.svg Soubor:Flag of England.svg Soubor:Flag of Great Britain (1707–1800).svg Soubor:Flag of Novorossiysk.svg Soubor:Flag of Spain (1760–1785).svg Soubor:HaverhillRaid1708.png Soubor:JosephFerdinand.jpg Soubor:Jozef Pilsudski1.jpg Soubor:Lhborbits.png Soubor:Louis XIV of France.jpg Soubor:M42proplyds.jpg Soubor:M57 The Ring Nebula.JPG Soubor:Map of Russia - Krasnodar Krai (Crimea disputed).svg Soubor:MassacreOfTheIndiansByOrderOfChurch.png Soubor:Mohawk-kings.jpg Soubor:Nouvelle-France map-en.svg Soubor:Nov Pan.jpg Soubor:Peter der-Grosse 1838.jpg Soubor:Pierre-Simon Laplace.jpg Soubor:Plzen cz railway-main-station 1.JPG Soubor:Portrait, Pierre Le Moyne d'Iberville, Montréal Archives.jpg Soubor:PortRoyalAcadia1702.jpg Soubor:Protoplanetary-disk.jpg Soubor:QueenAnnesWarBefore.svg Soubor:Quibcardinaux2.jpg Soubor:Royal Standard of King Louis XIV.svg Soubor:Royal Standard of the King of France.svg Soubor:SirJohnLeake.jpg Soubor:Solar Life Cycle cs.svg Soubor:Sun red giant cs.svg Soubor:Vendome-and-PhilipV.jpg Soubor:Vitčice - socha svatého Jana Nepomuckého.jpg Soubor:Voyager 2 Neptune and Triton.jpg Soubor:Western Europe Utrecht Treaty.jpg Soubor:Wiki letter w.svg Sovětsko-polská válka Speciální:Co odkazuje na/Železniční trať Plzeň – Furth im Wald Speciální:Hledání Speciální:Kategorie Speciální:Moje diskuse Speciální:Moje příspěvky Speciální:Náhodná stránka Speciální:Nové stránky Speciální:Poslední změny Speciální:Související změny/Železniční trať Plzeň – Furth im Wald Speciální:Speciální stránky Speciální:Statistika Speciální:Zdroje knih/0-670-80379-0 Speciální:Zdroje knih/0030062284 Speciální:Zdroje knih/1-58381-134-6 Speciální:Zdroje knih/80-204-0637-9 Speciální:Zdroje knih/80-204-0805-3 Speciální:Zdroje knih/80-7185-380-1 Speciální:Zdroje knih/80-7277-008-X Speciální:Zdroje knih/80-85876-25-6 Speciální:Zdroje knih/80-902745-5-2 Speciální:Zdroje knih/978-0-300-05917-5 Speciální:Zdroje knih/978-0-471-24690-9 Speciální:Zdroje knih/978-0-520-05126-3 Speciální:Zdroje knih/978-0-582-42401-2 Speciální:Zdroje knih/978-0-7425-6094-9 Speciální:Zdroje knih/978-0-7735-2699-0 Speciální:Zdroje knih/978-0-8020-3755-8 Speciální:Zdroje knih/978-0-8032-3575-5 Speciální:Zdroje knih/978-0-8032-9861-3 Speciální:Zdroje knih/978-0-8078-2910-3 Speciální:Zdroje knih/978-0-8122-1869-5 Speciální:Zdroje knih/978-0-8173-0528-4 Speciální:Zdroje knih/978-0-8203-0305-5 Speciální:Zdroje knih/978-0-8263-0706-4 Speciální:Zdroje knih/978-0470092972 Speciální:Zdroje knih/978-1-85109-411-0 Speciální:Zdroje knih/978-1854109613 Speciální:Zdroje knih/978-84-16473-45-8 Speciální:Zdroje knih/9780874515268 Spirála Spojené království Spojené provincie nizozemské Spojené státy americké Společnost Hudsonova zálivu Správa železnic Srážka vlaků u Milavčí Stát Středomoří St. Augustine (Florida) St. John's (Newfoundland a Labrador) Staňkov (okres Domažlice) Stanislav I. Leszczyński Stardust (sonda) Starosta Stephan Rautenstrauch Stod Století Sulfidy Supernova Světelný rok Světový oceán Svatá říše římská Svatý Kryštof a Nevis Tálibán Tření Telefonní předvolba Teorie chaosu Teorie relativity Teorie velkého impaktu Teplota Teplota tání Terestrická planeta Termonukleární fúze Tigrajská lidově osvobozenecká fronta Titan (měsíc) Tlak Tlučná Tokio Toleranční patent Tomahavk Tomas Venclova Tony Esposito (lední hokejista) Tovaryšstvo Ježíšovo Triton (měsíc) Tula Turecko Tuscarorové Uhersko Uhlík Ukrajinština UNESCO Uran (planeta) UTC+3 Utrechtský mír Válka Válka čtverné aliance Válka krále Filipa Válka krále Viléma Válka královny Anny Válka o španělské dědictví Válka o bavorské dědictví Válka o polské následnictví Válka o rakouské dědictví Válka v Tigraji Vázaná rotace Vít Vlnas Vakcína proti covidu-19 Valencijské království Vejprnice Velká aliance Velká francouzská revoluce Velká jezera Velký křach Velký montréalský mír Venuše (planeta) Vesmír Viktor Amadeus II. Virginie Virtual International Authority File Vitčice Vital Šyšov Vladimir Mitrofanovič Puriškevič Vodík Voda Voda na Marsu Vodní pára Volgograd Voyager 2 Vypařování Vznik a vývoj sluneční soustavy Württemberské vévodství Wang Č’ (pirát) Wiki Wikicitáty:Hlavní strana Wikidata:Hlavní strana Wikiknihy:Hlavní strana Wikimedia Česká republika Wikimedia Commons Wikipedie:Údržba Wikipedie:Časté chyby Wikipedie:Často kladené otázky Wikipedie:Článek týdne Wikipedie:Článek týdne/2021 Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl Wikipedie:Citování Wikipedie Wikipedie:Dobré články Wikipedie:Dobré články#Portály Wikipedie:Kontakt Wikipedie:Nejlepší články Wikipedie:Obrázek týdne Wikipedie:Obrázek týdne/2021 Wikipedie:Ověřitelnost Wikipedie:Pahýl Wikipedie:Požadované články Wikipedie:Pod lípou Wikipedie:Portál Wikipedie Wikipedie:Potřebuji pomoc Wikipedie:Průvodce Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie Wikipedie:Velvyslanectví Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady Wikipedie:Zajímavosti Wikipedie:Zajímavosti/2021 Wikipedie:Zdroje informací Wikislovník:Hlavní strana Wikiverzita:Hlavní strana Wikizdroje:Hlavní strana Wikizprávy:Hlavní strana Wolfgang Amadeus Mozart Wolfgang von Kempelen WorldCat Yves-Joseph Kerguélen-Trémarec Záření Zářivý výkon Zářivost Zákon zachování hybnosti Západní Evropa Závěť Závist (okres Blansko) Zakázané moře Zbůch Země Zeměpisné souřadnice Zemětřesení na Haiti 2021 Země prince Ruprechta Zemská osa Zubřina Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok. www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk |
---|