A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Spojené státy americké (anglicky United States of America), zkráceným názvem Spojené státy[2][3] (anglicky United States), zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě. Na severu sousedí s Kanadou a na jihu s Mexikem. Díky státu Aljaška sahá území Spojených států amerických i k břehům Severního ledového oceánu (Beringova úžina je dělí od asijského území Ruska), zahrnuje také některé tichomořské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, jednoho federálního území s hlavním městem a sídlem prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu (District of Columbia), šesti závislých území (Portoriko, Severní Mariany, Guam, Americké Panenské ostrovy, Americká Samoa a atol Palmyra) a deseti malých ostrovů či útesů.[3]
S rozlohou 9,8[1] milionu kilometrů čtverečních jsou Spojené státy třetí největší zemí na světě (po Rusku a Kanadě).[4] S téměř 340 miliony obyvatel jsou třetí nejlidnatější zemí planety (po Číně a Indii).[5] Populace je tradičně koncentrována na obou pobřežích, na východním leží největší město Spojených států New York, na západním pobřeží druhé největší město Los Angeles. Hlavním městem je Washington. Východní část země je hustěji osídlena než západní.
Podle nominálního HDP jsou Spojené státy největší světovou ekonomikou[6], podle HDP v paritě kupní síly druhou největší (po Číně).[7] Jejich ekonomický výkon představuje přibližně čtvrtinu celosvětového HDP. Jsou největším světovým dovozcem a druhým největším vývozcem. Staly se symbolem a průkopníkem ekonomiky založené na volném trhu, v mnohém v tom inspirovaly Evropu nebo Čínu. Oproti Evropě ovšem vykazují menší míru přerozdělování bohatství a větší ekonomické rozdíly mezi lidmi.[8] V nominálním HDP na obyvatele jsou na osmém místě na světě[9], v HDP v paritě kupní síly na hlavu na dvanáctém[10], v indexu lidského rozvoje na třináctém.[11] Americká měna, dolar, je hlavní rezervní měnou světa.[12] Americký průmysl a obchod dosáhl vynikajících výsledků a dobyl trhy po celém světě (Ford, Coca-Cola, Boeing, JP Morgan, Exxon, Johnson & Johnson, Walmart, Amazon, Apple, Microsoft, Google, Facebook).[13]
Podle většiny kritérií jsou vojensky nejmocnější zemí světa. Čtyřicet procent vojenských výdajů na světě připadá právě na USA.[14] Jsou jadernou velmocí a jedinou zemí, která jadernou zbraň použila ve vojenské operaci. Jsou jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Geopoliticky jsou hodnoceny jako supervelmoc, přičemž tento statut získaly především po roce 1945, po svém vítězství ve druhé světové válce. Po konci studené války (1989) se dokonce hovořilo o tom, že jsou supervelmocí jedinou, což se dnes snaží změnit zejména Čína a Rusko. Specifické jsou vztahy Spojených států s Evropou a zejména Spojeným královstvím, neboť to byly evropské velmoci, které severní Ameriku kolonizovaly, aby pak čelily vzpouře místních kolonistů a hnutí za nezávislost, přičemž střet s Brity byl rozhodující (nezávislost na Británii Američané vyhlásili roku 1776). Vzhledem k prosazení se angličtiny jako hlavního a úředního jazyka USA však specifická vazba mezi Spojenými státy a Británií (a stejně tak dalšími anglicky mluvícími zeměmi Commonwealthu, jako je Kanada či Austrálie) přetrvává. Vazba se západní kontinentální Evropou byla dána imigračními vlnami v 19. století (zejména z Německa a Itálie), posílena byla po americkém osvobození této části Evropy od nacismu v roce 1945. Spojené státy se pak, mj. prostřednictvím vojenské organizace NATO, staly garantem bezpečnosti této části Evropy. Po pádu komunismu ve střední a východní Evropě se vytvořily podobně úzké spojenecké vazby i zde, klíčovým spojencem je pro Američany zejména Polsko. Jako supervelmoc se však USA snaží budovat spojenecké vazby ve všech regionech světa, na Blízkém východě patří ke klíčovým spojencům Izrael a Saúdská Arábie, v Asii Japonsko a Jižní Korea, v jižní Americe Kolumbie.
Americká kultura, zejména pak pop-kultura, získala globální vliv (Hollywood, Disney, jazz, rock n roll, rap, televizní seriály), stejně jako americký životní styl (automobilismus, fast food), a to až takový, že se mimo USA začalo hovořit o americkém kulturním imperialismu[15] či amerikanizaci života.[16] Výborných výsledků dosahuje americká věda a školství (systém univerzit s Harvardem v čele, vynález atomové bomby, internetu, přistání na Měsíci).
Etymologie
Původ pojmu Amerika je znám: V roce 1507 vyrobil německý kartograf Martin Waldseemüller mapu světa, na níž na počest italského objevitele a kartografa Ameriga Vespucciho (latinsky Americus Vespucius) označil země západní polokoule „Amerika“. Zvolil Vespucciho a nikoli Kryštofa Kolumba, který doplul k americkým břehům dříve, neboť Vespucci si na rozdíl od Kolumba uvědomil, že je na novém kontinentě, kdežto Kolumbus se domníval, že dorazil do Asie. Sám Vespucci nazýval nový kontinent „Nový svět“.[17]
První užití pojmu “Spojené státy americké” je doloženo v dopise z 2. ledna 1776, který napsal irský generál americké revoluční armády Stephen Moylan asistentovi George Washingtona Josephu Reedovi.[18] Ve veřejném textu se pojem prvně objevil v anonymní eseji v novinách The Virginia Gazette, jež vycházely ve Williamsburgu. Článek vyšel 6. dubna 1776. V právně závazném textu se název objevil v druhém návrhu Článků konfederace a trvalé unie, který připravil John Dickinson. Návrh vyhotovil k 17. červnu 1776 a uvádělo se v něm: “Jméno této konfederace je Spojené státy americké“. V červnu 1776 také Thomas Jefferson napsal pojem “Spojené státy americké” velkými písmeny do nadpisu originálního hrubého návrhu Deklarace nezávislosti.[19]
Běžně se užívá též krátká verze názvu „Spojené státy“, anglická zkratka „USA“ v anglické i české výslovnosti (logický český ekvivalent SSA proti tomu zaveden není) či pojem „Amerika“. V 18. století se užívalo též pojmu „Columbia“, který odkazoval k objeviteli kontinentu Kryštofu Kolumbovi. Tento pojem, spíše literární, časem vymizel, ale je zachován v označení federálního území (de facto hlavního města) „District of Columbia“.[20]
V angličtině se pojem United States nejprve užíval v množném čísle („United States are...“). Po občanské válce se začal používat v čísle jednotném („United States is...“), aby bylo zdůrazněno, že jde o nerozbornou jednotku.[21] V češtině se ale tato verze neprosadila a užívá se nadále plurál („Spojené státy jsou...“).
U přídavného jména „americký“ převážil v češtině význam „vztahující se ke Spojeným státům“, ačkoli pojem může značit i „vztahující se k celému americkému kontinentu“ (tedy severní i jižní Americe). Druhý význam je však typický jen pro odbornější geografické, geologické či jiné přírodovědné publikace. V běžné řeči a publicistice převažuje význam prvý. Ještě více pak u pojmu Američan, kterým je prakticky vždy míněn „občan Spojených států amerických“. Stejné je to v angličtině u pojmu „American“. Američané jím označují jak „občana USA“, tak „příslušníka amerického národa“, neboť v tom ve Spojených státech prakticky není rozdíl, vzhledem k americké politické (státní) koncepci národa. V Evropě převažuje pojetí národa kulturní (jazyk, kultura) či etnické (společný původ). V USA také pojem „nation“ prakticky splývá s pojmem „stát“ či „lid státu“. Pro pojem národ v evropském smyslu se užívá spíše pojem „ethnicity“.
Dějiny
Původní osídlení
Původní obyvatelstvo, tj. Indiáni a Eskymáci, osídlilo americký kontinent pravděpodobně z Asie. Tradiční odhad příchodu tzv. paleoindiánů přes zamrzlou Beringovu úžinu je zhruba 12 000–11 000 let př. n. l., některé novější výzkumy počítají i s časnějším osídlením, a to po moři (viz též solutréenská hypotéza). Kolonisté ze Sibiře postupovali ze severu na jih podél pobřeží Tichého oceánu a patrně takto osídlili nakonec i jižní Ameriku. Jejich kultura je nazývána kultura Clovis, pozůstatky po ní byly nalezeny zejména v dnešním Novém Mexiku, Texasu, Virginii či Pensylvánii, ale také v Chile. Clovis byla dlouho považována za nejstarší domorodou kulturu obou Amerik a prapředka všech kultur pozdějších, množí se ale důkazy i o některých starších kulturách.[22][23][24]
Z pozdějších předkolumbovských komunit byla nejvýznamnější Mississippská kultura, která kulminovala v období mezi léty 800–1600, s centrem v Cahokii, nedaleko dnešního St. Louis, kde bylo nalezeno osmdesát mohyl, z nichž největší je Monks Mound, s rozlohou pět hektarů.[25] Odhaduje se, že zde žilo 30 000 obyvatel. Doloženo bylo vyspělé zemědělství se zásadní rolí kukuřice, ptačí kult a lidské oběti. Třetí nejvýznamnější předkolumbovskou kulturu vytvořili Anasaziové v oblasti dnešního Nového Mexika, Arizony, Colorada a Utahu. Stavěli sídla zvaná pueblo, nejslavnější z nich se nachází v Mesa Verde.[26] Pozoruhodná kultura se nacházela rovněž v Louisianě, v archeologické lokalitě Poverty Point.[27] Na severu Spojených států byla nejvýznamnějším útvarem Irokézká liga, která však zažívala svůj vrchol až po příchodu Evropanů a sehrávala svou roli ještě v britsko-amerických konfliktech.[28] O velikosti americké populace před příchodem Evropanů se vedou spory a odhady se značně rozcházejí, od 500 000 lidí až k 9 milionům.[29]
Pro současnou evropskou civilizaci byl tzv. Nový svět objeven výpravou Kryštofa Kolumba roku 1492, i když již předtím, okolo roku 1000, přistáli u břehů Ameriky Vikingové vedeni Leifem Erikssonem (viz též Vinland).[30]
Koloniální období
V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie (Kanada, povodí Mississippi) a v malé míře i Švédska (Nové Švédsko). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantského pobřeží. Od roku 1664 se Anglie a později Království Velké Británie postupně zmocnily nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořily na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia). Ty se staly základem budoucích USA.
Přestože evropské mocnosti, které kolonizovaly sever amerického kontinentu, zdůrazňovaly, že jejich postup není kořistnický jako postup Španělů a Portugalců v jižní Americe, evropská kolonizace znamenala i zde pro původní obyvatele katastrofu.[31] Nové zavlečené nemoci jako neštovice, chřipka a spalničky zredukovaly jejich populaci místy až o 90 % a zcela zničily jejich sociální struktury.[32] Ale již při této kolonizaci se rodil i nový svobodný duch budoucího státu, neboť řada z prvních osadníků byli Evropané, kteří odcházeli ze starého kontinentu kvůli náboženskému útlaku a věřili, že v novém světě naleznou útočiště. Náboženská svoboda a tolerance se tak stala jedním z klíčových témat při formování novodobé severoamerické kultury. Amerika díky tomu též nekopírovala evropské sekularizační trendy a modernismus zde byl prosazován naopak v součinnosti s vírou, která získala specifický, naléhavý, osobní charakter (viz První velké probuzení), zejména mezi protestanty, kteří nakonec mezi osadníky převážili.[33] Specifický americký přístup k náboženskému prožitku se v kultuře a politice USA projevuje dodnes (viz americký evangelikalismus).[34] Typickým rysem prvních osadnických kultur byl rovněž důraz na samosprávu a konstitucionalismus, tedy práva zaručená základními zákony.
Kolem roku 1770 dosáhla populace ve třinácti britských koloniích 2,1 milionu obyvatel, což představovalo třetinu populace tehdejší Británie. Tradiční důraz na samosprávnost, rostoucí ekonomická síla i populace a koroze idejí monarchismu u klíčových myslitelů (John Adams, Thomas Paine, James Madison)[35] předurčily střet mezi kolonií a kolonizačním centrem v Evropě.
Vznik Spojených států amerických a jejich expanze
Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici. Pověstným incidentem se stalo zvláště tzv. Bostonské pití čaje roku 1773. Napětí vyvrcholilo v roce 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. 4. července 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Článků Konfederace z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byl schválen tzv. Bill of Rights – listina práv, prvních 10 dodatků ústavy - jehož ratifikace byla ukončena v roce 1791. Roku 1789 byl prvním prezidentem Spojených států zvolen George Washington, který dovedl povstaleckou armádu k vítězství nad Brity.
Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: Vermont (1791), Kentucky (1792), Tennessee (1796) a Ohio (1803). Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (viz Koupě Louisiany), jejíž malá část byla přijata do Unie jako stejnojmenný stát roku 1812. Pokračující spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím vedly k britsko-americké válce, jež je někdy nazývána druhou válkou za nezávislost a trvala mezi lety 1812 a 1814. Spojené státy válku vyhlásily v přesvědčení, že budou moci využít zaneprázdněnosti Spojeného království, které zaměstnávala válka s Napoleonem, a zabrat zbytek britského panství v Severní Americe. Neuspěly však; jejich vpád do Kanady skončil debaklem a Spojené království postupně začalo na americký kontinent přesouvat další síly. Britové ovšem o tuto válku nestáli a nehodlali investovat prostředky do tak nejistého podniku, jakým by byl pokus o znovudobytí Severní Ameriky, a obě strany se tedy dohodly na návratu ke statu quo ante doplněném dohodami řešícími největší kontroverze.
Obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni). Toto období je někdy nazýváno era of good feelings neboli érou dobré shody. Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: Indiana (1816), Mississippi (1817), Illinois (1818), Alabama (1819), Maine (1820) a Missouri (1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska Floridu (stát od 1845). Roku 1845 byl anektován Texas a po americko-mexické válce z let 1846–1848 Alta California a Santa Fe de Nuevo México (Kalifornie jako stát od 1850). Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: Arkansas (1836), Michigan (1837), Iowa (1846), Wisconsin (1848), Minnesota (1858) a Oregon (1859).
Americká občanská válka
V 19. století začaly narůstat rozpory mezi americkým severem a jihem. Sever byl lidnatý (19 milionů obyvatel), industriální a odmítal otroctví. Jih byl méně osídlený (8 milionů obyvatel z toho polovina byli černí otroci), zemědělský (zejména plantáže bavlny) a žil z otroctví. Hnutí, založené na protestantské teologii, které otroctví odmítalo, se nazývalo abolicionismus. Pozvolna se na severu otázka otroctví ovšem začala politizovat. Odpůrci otroctví založili i novou Republikánskou stranu. Její ústřední osobností se stal Abraham Lincoln. Když byl roku 1860 zvolen prezidentem, došlo k secesi (odtržení) jedenácti jižních států (Jižní Karolíny, Mississippi, Floridy, Alabamy, Georgie, Louisiany, Texasu, Virginie, Arkansasu, Severní Karolíny a Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké.
To nakonec vedlo k občanské válce (známé též jako válka Severu proti Jihu). Ta začala 12. dubna 1861 útokem konfederačních jednotek na americkou pevnost Fort Sumter v Jižní Karolíně. Zpočátku dosáhly jižní jednotky solidních úspěchů díky zkušenosti svého velitele Roberta Edwarda Leea, jeho vojska však byla roku 1863 poražena v klíčové bitvě u Gettysburgu. Armádu Unie, tedy Severu, nakonec přivedl k vítězství Ulysses S. Grant (budoucí prezident, v letech 1869–1877). Válka trvala do roku 1865. Po vítězství Severu musely všechny jižní státy ratifikovat třináctý dodatek ústavy, který otroctví zakazoval. Vítězství to však nebylo zdaleka definitivní. Nejenže byl Lincoln zavražděn, ale k moci se na jihu dostala frakce Demokratické strany zvaná Redeemers, která hlásala nadřazenost bělochů a zavedla rasovou segregaci (tzv. Zákony Jima Crowa).[36] (O odstranění jejích posledních zbytků se vedl tuhý politický boj až do 60. let 20. století). Válka nicméně znatelně posílila federální moc a umožnila další expanzi.
Posilování velmocenského postavení
Mohutný hospodářský rozvoj po skončení občanské války způsobil, že se USA již roku 1872 staly hospodářsky nejsilnější zemí světa.[37] Za tímto rozmachem na konci 19. a začátku 20. století stáli průmyslníci jako Cornelius Vanderbilt, John D. Rockefeller, Henry Ford a Andrew Carnegie, či bankéř John Pierpont Morgan. Ekonomický boom byl doprovázen další expanzí na západ. Ještě před občanskou válkou a poté až do první světové války zde vzniklo 15 dalších unijních států: Kansas (1861), Západní Virginie (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890), Utah (1896), Oklahoma (1907), Arizona a Nové Mexiko (1912). Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruského impéria rozsáhlé území Aljašky. Od 80. let 19. století pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu, především do Karibiku a do Tichomoří. Vítězství ve španělsko-americké válce a další intervence měly několik důsledků: protektorát nad Portorikem, Kubou a ostrovem Guam, obsazení Filipín, anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrovů Samoa s Německou říší roku 1899 a kontrola nad průplavovým pásmem v Panamě.
Na počátku 20. století se Spojené státy staly jednou ze světových velmocí. Kromě svého již velkého vlivu na západní polokouli, resp. na obou kontinentech Ameriky, se však USA ve světové politice až do první světové války angažovaly jen poměrně málo. Jejich politika byla do značné míry izolacionistická (viz Monroeova doktrína). Zásadní roli při překonávání amerického izolacionismu sehrál prezident Woodrow Wilson. Američané se díky němu v roce 1917 zapojili na straně Dohody do první světové války. Wilson svou koncepcí práva na sebeurčení národů též významně ovlivnil podobu Evropy po konci války.[38]
20. léta 20. století přinesla další mohutný rozmach hospodářství.[39] Americkým sebevědomím zacloumal až krach na newyorské burze v roce 1929.[40] Ten způsobil celosvětovou ekonomickou krizi, jež katalyzovala zejména politický vývoj v Evropě (pomohla zvláště vzestupu fašismu a nacismu). V samotných Spojených státech vedla k opuštění čisté „laissez faire“ ekonomické politiky a větším státním zásahům do ekonomiky v rámci plánu zvaného New Deal, který připravil Demokrat Franklin Delano Roosevelt.[41] Plán měl své kritiky, ale obzvláště dobře se hodil pro válečný stav, do něhož se USA dostaly poté, co Japonsko napadlo jejich základnu Pearl Harbor v Pacifiku.[42] Američané následně vyhlásili válku nejen Japonsku, ale i jeho spojenci, nacistickému Německu, a vstoupili tak do druhé světové války (již předtím ovšem hospodářsky podporovaly Spojence podle Zákona o půjčce a pronájmu z roku 1941[43]). USA se podílely přímo na poražení Německa na evropském kontinentě (viz Den D a bitva o Normandii), Japonce pak porazily i za pomoci zcela nové zbraně – atomové bomby – kterou v roce 1945 svrhly na japonská města Hirošima a Nagasaki. Vítězné mocnosti, tedy USA, Británie a Sovětský svaz, pak dohodami ekonomickými (konference v Bretton Woods) i politickými (Jaltská konference) narýsovaly podobu poválečného světa.[44][45]
Studená válka
Za války, která přímo nezasáhla území kontinentálních USA, se americká průmyslová výroba zdvojnásobila, zatímco Evropa byla hospodářsky na kolenou. Bylo zřejmé, že Spojené státy se staly klíčovou mocností Západu. Po válce pomohly těžce postižené Západní Evropě včetně Západního Německa v rámci Marshallova plánu. Západoevropské státy díky němu nejen poměrně rychle překonaly nejhorší problémy, ale navíc nastoupily cestu k výraznému hospodářskému růstu a k doposud nebývalému blahobytu.[46] Po válce dostaly USA též do správy poručenská území OSN v Tichém oceáně, jež byla předtím pod správou Japonska, a většina z nich se později stala volně přidruženými územími Spojených států (Marshallovy ostrovy, Severní Mariany, Mikronésie atd.). Roku 1959 byly vytvořeny dva – dosud poslední – státy Unie: Aljaška a Havaj.
Rozdělení sfér vlivu mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války proběhlo poklidně, ale klid nevydržel dlouho – po roce 1947 vzniklo mezi Spojenými státy (a jeho západními spojenci) a Sovětským svazem napětí, kterému se pak říkalo studená válka.[47] Toto napětí se projevovalo jak pozitivně, tedy snahou o ekonomické předběhnutí soupeřícího tábora či proslulým „vesmírným závodem“, v jehož rámci Sověti vyslali prvního člověka do kosmu (1961) a Američané přistáli na Měsíci (1969), ale občas i různými, často velmi krvavými, proxy wars (zástupnými konflikty). Na některých z nich se Spojené státy tak či onak přímo podílely – korejská válka (1950–1953), karibská krize (1962), vietnamská válka (1959-1975). Zejména vietnamský konflikt vyvolal pnutí i uvnitř americké společnosti, odpor proti této válce probíhal v součinnosti s hnutím za práva Afroameričanů, které vedl především reverend Martin Luther King.[48] Tento boj, podpořený zejména demokratickým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym (zavražděn 1963), byl úspěšný: Zákony na obranu lidských práv z let 1964 (školy, zaměstnání a ubytování), 1965 (volby) a 1968 (trh s bydlením) zakázaly diskriminaci na základě rasy nebo barvy pleti. Hnutí 60. let (někdy se hovoří o kontrakultuře) přinesla však i některé sporné jevy, jako je adorace drog a promiskuity, černošský radikalismus (Černí panteři, Malcolm X aj.), nebo levicový extremismus (obdiv k násilnické čínské kulturní revoluci apod.).
To vše v 70. a 80. letech přineslo protipohyb – neokonzervatismus, v USA reprezentovaný především republikánským prezidentem Ronaldem Reaganem. Reagan zvolil tvrdý postup i vůči Sovětům, avšak byl to právě Reagan, který nakonec reagoval vstřícně na reformátorského vůdce Sovětského svazu Michaila Gorbačova (1985–1991) a sérií dohod o odzbrojení (např. smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987) de facto studenou válku ukončil. Ta definitivně skončila pádem komunismu v Evropě (1989) a rozpadem Sovětského svazu (1991). O Spojených státech se začalo hovořit jako o jediné světové supervelmoci.
Po roce 1989
Euforie z konce studené války a triumfu západního modelu společnosti trvala takřka po celá 90. léta 20. století. Americké ekonomice, opojené průnikem na nové trhy a možnostmi internetu, digitalizace a nových technologií, se dařilo (90. léta jsou nejdelším obdobím setrvalého ekonomického růstu v americké historii).[49] Svět do značné míry akceptoval i roli Spojených států jako „světového četníka“ (zejména válka v zálivu roku 1991).[50] Roku 2001 přišel však zlom. Jednak došlo k prasknutí „dot-com bubliny“ na trzích a poté éru poklidného vývoje narušil teroristický útok z 11. září 2001 na newyorská Dvojčata, který provedli islámští teroristé ze skupiny Al-Káida.[51] Ačkoli se demokratický svět s Američany a jejich prezidentem Georgem W. Bushem v té chvíli solidarizoval, jejich reakce, obecně nazvaná válka proti terorismu, jež především spočívala v invazi do Iráku roku 2003, již tolik respektována nebyla a vzrostlo i napětí uvnitř americké společnosti. Jistotami zacloumala i finanční krize z roku 2008, která začala jako americká hypoteční krize, avšak přerostla v krizi celosvětovou.[52] Později vzrostlo rovněž napětí mezi Spojenými státy a dalšími velmocemi, které s nelibostí nesou americkou hegemonii - především Ruskem a Čínou. Někdy se dokonce hovoří o druhé studené válce.[53][54] Oslabeny byly vztahy i se západní Evropou (krom Británie).[55] Tyto trendy vyvrcholily za vlády Donalda Trumpa. Roku 2014 vystřídala USA na pozici největšího HDP podle parity kupní síly Čína.[37]
Státní symboly
Vlajka
Vlajka USA je tvořena třinácti vodorovnými pruhy (sedmi červenými a šesti bílými) a modrým kantonem (o šířce sedmi pruhů), ve kterém je umístěno padesát bílých pěticípých hvězd v devíti řadách (střídavě po pěti a šesti hvězdách).
Pruhy představují třináct původních, zakládajících států Unie, hvězdy současný počet států Unie. Poslední varianta vlajky USA byla přijata dne 4. července 1960 (po přijetí státu Havaj).
Znak
Státní znak USA je tvořen lícovou stranou velké státní pečeti, která byla poprvé veřejně použita roku 1782 a jejímiž autory jsou Charles Thomson a William Barton.
Hlavní postavou lícové strany pečeti, tedy i znaku, je orel bělohlavý v letu. Na prsou nese srdeční štítek s modrou hlavou štítu, pod kterou je šest svislých červených pruhů na stříbrném poli, čímž vytváří sedm bílých pruhů. Orel má ve svém heraldicky levém pařátu svazek třinácti šípů a v pravém olivovou ratolest (s třinácti listy a třinácti olivami). Heraldicky vpravo hledící hlava orla drží v zobáku stuhu s latinským heslem E PLURIBUS UNUM ve smyslu „Z mnohých jeden“, původně mnozí, různí, dnes národ jeden. Nad hlavou se vznáší třináct hvězd na modrém poli, které jsou uspořádány do řady 1-4-3-4-1. Zpod modrého pole vychází dokola zlaté sluneční paprsky končící pod prstencem bílých obláčků.
Hymna
Hymna USA je píseň The Star-Spangled Banner (česky Hvězdami posetý prapor). Text napsal Francis Scott Key a hudbu složil John Stafford Smith.
Francis Scott Key, právník a amatérský básník, napsal text poté, co byl během Britsko-americké války v noci z 13. na 14. září 1814 svědkem, jak posádka americké pevnosti Fort McHenry v Baltimoru úspěšně vzdoruje těžkému ostřelování z moře.
Geografie
Poloha
Spojené státy americké leží v Severní Americe. Jejich břehy omývá z východu Atlantský oceán a ze západu Tichý oceán. Stát Aljaška leží v severní části kontinentu a je ze severu omýván Severním ledovým oceánem.
Aljašku odděluje od Euroasijského kontinentu Beringův průliv. Mezi nejznámější poloostrovy patří Florida na jihu USA, která odděluje Mexický záliv od Atlantského oceánu. Ze severu mají USA společnou hranici s Kanadou, na jihu pak s Mexikem. Floridský průliv odděluje USA od souostroví Bahamy a od Kuby.
Rozloha
Americké úřady postupně mění definici toho, co počítají do rozlohy, CIA World Factbook udávala:
- 9 372 610 km² (1989–1996) – pouze pevnina a vnitřní vody
- 9 629 091 km² (1997–2003) – přidána Velká jezera a pobřežní vody (coastal waters)
- 9 631 418 km² (2004–2005)
- 9 631 420 km² (2006)
- 9 826 630 km² (2007–2008) – přidána pobřežní moře (territorial waters)
Zahrnování plochy pobřežního moře do rozlohy státu je sice věcně naprosto správné, přesto ale dosti neobvyklé. Jedním z motivů může být i snaha „předběhnout“ v rozloze Čínu. (Ta je v ročence CIA měřena bez sporných území i bez pobřežního moře.)[56]
Povrch
USA leží v Severní Americe. Základem tohoto kontinentu je starý kanadský štít, který se rozprostírá v severovýchodní části kontinentu a jehož střední část je protlačena a tvoří dno Hudsonova zálivu. Je tvořen velmi starými přeměněnými a vyvřelými horninami.
V současnosti se pod západní okraj desek amerických kontinentů podsouvá tichooceánská litosférická deska a zároveň se Jižní Amerika pohybuje směrem k Severní. V důsledku pohybů litosférických desek vznikla vysoká horská hradba, která se táhne od Aleutských ostrovů přes Aljašský poloostrov až po Ohňovou zemi.
Kordillery, jejichž nejvyšším bodem v USA je se svou výškou 6190[57] metrů Denali (dříve Mount McKinley), začínají Aljašským hřbetem a táhnou se na jih ve dvou výrazných pásmech: při pobřeží Tichého oceánu leží Pacifické pobřežní pásmo a ve vnitrozemí Skalnaté hory. Mezi jednotlivými pásy Kordiller se rozprostírají sníženiny a plošiny, např. Koloradská plošina či Velká pánev. Nejvyšší bod tzv. sousedících Spojených států (tj. bez Aljašky a Havaje) je vrchol Mount Whitney (4417 m) v kalifornském pohoří Sierra Nevada.
Jen pár desítek kilometrů od Sierry Nevady leží nejníže položené místo USA i Ameriky v Údolí smrti (anglicky Death Valley). Tato proláklina je 86 metrů pod úrovní hladiny moře a své jméno dostala podle nehostinných podmínek pro život: jedná se o poušť bez vodních zdrojů, kde byla naměřena dosud nejvyšší teplota na Zemi, 56,7 °C ve stínu.
Poblíž východního pobřeží se táhne staré pohoří Apalačské hory a mezi Apalačskými horami a Atlantským oceánem se rozprostírá pak Pobřežní nížina. Mexický záliv lemuje Mississippská nížina. Mezi Apalačskými horami a Kordillerami se postupně od východu rozprostírají Vnitřní roviny a Velké planiny.
Vodstvo
Větší část území USA patří do úmoří Atlantského oceánu. Vlévají se do něj veletoky, jako je Mississippi s přítokem Missouri, což je nejdelší říční soustava USA, dlouhá 6212 km, a dále také Řeka Svatého Vavřince či Rio Grande. Tichý oceán zásobují vesměs kratší toky tekoucí z Kordiller, například řeky Columbia a Colorado.
V USA najdeme i mnoho jezer. Ledovcového původu jsou Velká jezera (Hořejší jezero, Michiganské jezero, Huronské jezero a jezero Ontario), které tvoří největší zásobárnu sladké vody na světě a přírodní hranici mezi USA a Kanadou. Velké Solné jezero se rozprostírá v bezodtoké oblasti mezi Skalnatými horami a Coastal Range.
V USA je množství vodopádů; nesporně nejznámější jsou Niagarské vodopády mezi Erijským a Ontarijským jezerem.
Podnebí
Díky své velikosti leží USA v několika významných podnebných pásech. Počasí v Americe je značně nestálé a teplotní výkyvy mohou nastávat dokonce i několikrát denně. Severní část území leží v mírném pásu, je ale chladnější a vlhčí než v Evropě. Způsobuje to studený Labradorský proud, který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Ve Vnitřních rovinách a Velkých planinách padá úměrně vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál tím méně srážek. Zajímavým jevem je sněhový efekt Velkých jezer, způsobující sněhové kalamity v jejich blízkosti, a to zejména na jejich jihozápadním pobřeží, které je převážně na území USA. Chladnější podnebí panuje v oblasti západního pobřeží, kde se pod vlivem proudů Tichého oceánu udržuje teplota vesměs konstantní. Nejchladnější zimy najdeme ve Skalistých horách a Sierra Nevadě, kde můžeme naměřit jedny z nejsilnějších mrazů v Americe.
V oblastech Jižní Ameriky, Velkých plání, jižních částí atlantického pobřeží, Floridy a ve státech u Mexického zálivu panují v letním období až tropická vedra, která může doprovázet i nesnesitelná vlhkost. Jižní část USA leží v příjemném subtropickém podnebném pásu a Mexický záliv s poloostrovem Florida v tropickém pásu. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, jelikož se zde projevuje výšková stupňovitost. Aljaška leží v subarktickém pásu a Havajské ostrovy v tropickém pásu. Tvar povrchu Ameriky umožňuje takřka bezproblémový přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté hlavně vpády arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do oblasti Mexického zálivu. Proudění v rovnoběžkovém směru stojí v cestě horské bariéry Kordiller, proto se vláha, která by se s proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky z Tichého oceánu, vyprší nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a návětrnými svahy tichooceánského pásma. Texas je jinak známý pro svá tornáda, která se vyskytují hlavně na otevřených plochách v období května a září.
Období | Anchorage | Atlanta | Boston | Chicago | Houston | Las Vegas | Miami | New Orleans
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Spojené_státy_americké Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia. Ázerbájdžán Újezd (Malá Strana) Úmrtí v roce 2021 Úrodnost Ústup ledovců od roku 1850 Úterý Útok na Univerzitu v Garisse Čáslav Číslo Čechy Čeněk Junek Černé moře Černý uhlík Červen Červenec Česká Wikipedie České Budějovice Český ježek Český Krumlov Český Těšín Česko Českobratrská církev evangelická Československý svaz žen Řád německých rytířů Říšský sněm (Svatá říše římská) Řím Římské číslice Řecko Šestá hodnotící zpráva IPCC Šetření energií Španělé Španělsko Štýrské vévodství Štýrský Hradec Švédsko Švýcarsko Švališér Železná opona Železniční nehoda v Sekulích Železniční trať Plzeň – Furth im Wald Ženijní vojsko Židé Židovský kalendář Životní prostředí Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská 1. červenec 1. duben 1. listopad 1. prosinec 1. srpen 10. červenec 10. duben 10. pěší pluk 10. prosinec 10. srpen 1015 1099 11. červenec 11. duben 11. srpen 11. září 1103 1120 1199 12. únor 12. červen 12. červenec 12. říjen 12. březen 12. duben 12. květen 12. srpen 1240 1252 1276 13. únor 13. červen 13. červenec 13. říjen 13. březen 13. duben 13. květen 13. leden 13. srpen 1348 1385 14. červenec 14. říjen 14. duben 14. srpen 14. září 1410 1442 1453 1461 1473 1490 1496 1497 15. únor 15. červen 15. červenec 15. duben 15. prosinec 15. srpen 15. století 15. září 1504 1506 1521 1526 1553 1555 1559 1561 1562 1563 1564 1566 1567 1570 1579 1584 1593 1595 1597 16. únor 16. červenec 16. duben 16. listopad 16. prosinec 16. srpen 16. století 16. září 1606 1607 1615 1616 1618 1619 1623 1626 1632 1633 1634 1635 1636 1637 1638 1639 1640 1646 1647 1649 1651 1653 1656 1657 1663 1667 1669 1671 1672 1676 1679 1685 1689 1690 1694 1695 1697 1698 17. červenec 17. duben 17. květen 17. srpen 17. století 1701 1703 1706 1707 1708 1710 1711 1715 1716 1717 1718 1719 1725 1733 1737 1744 1745 1758 1762 1767 1772 1773 1775 1778 1779 1783 1789 1792 1793 1796 1797 1798 1799 18. únor 18. červenec 18. březen 18. duben 18. leden 18. pěší pluk 18. srpen 18. století 18. září 1800 1802 1803 1805 1806 1808 1810 1811 1813 1814 1815 1816 1817 1820 1821 1823 1824 1827 1828 1829 1833 1834 1835 1838 1840 1841 1844 1847 1849 1850 1857 1859 1862 1863 1864 1866 1867 1868 1869 1871 1872 1874 1875 1876 1877 1878 1879 1884 1885 1886 1888 1889 1890 1891 1892 1893 1895 1896 1897 1898 1899 19. únor 19. červenec 19. říjen 19. duben 19. květen 19. leden 19. srpen 19. století 19. září 1900 1902 1903 1904 1905 1906 1907 1909 1910 1912 1914 1915 1916 1917 1918 1919 1920 1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1932 1933 1934 1935 1937 1939 1940 1941 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1952 1953 1958 1960 1961 1962 1963 1964 1966 1967 1968 1970 1973 1975 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1992 1993 1994 1995 1997 1998 1999 2. únor 2. červenec 2. duben 2. prosinec 2. srpen 2. tisíciletí 20. červenec 20. říjen 20. duben 20. květen 20. srpen 2001 2002 2003 2004 2010 2012 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 21. únor 21. červenec 21. duben 21. leden 21. prosinec 21. srpen 21. září 22. únor 22. červenec 22. říjen 22. duben 22. listopad 22. srpen 23. únor 23. červen 23. červenec 23. říjen 23. březen 23. duben 23. květen 23. leden 23. listopad 23. srpen 238 24. červenec 24. říjen 24. duben 24. květen 24. listopad 24. srpen 24. září 25. červen 25. červenec 25. duben 25. leden 25. listopad 25. srpen 25. září 26. únor 26. červen 26. červenec 26. březen 26. duben 26. květen 26. leden 26. srpen 27. červen 27. červenec 27. březen 27. duben 27. květen 27. srpen 28. červen 28. červenec 28. říjen 28. duben 28. květen 28. leden 28. listopad 28. prosinec 28. srpen 28. září 29. červenec 29. březen 29. duben 29. leden 29. srpen 29. září 3. červenec 3. březen 3. duben 3. květen 3. pěší pluk (Habsburská monarchie) 3. srpen 3. září 30. červen 30. červenec 30. březen 30. duben 30. květen 30. listopad 30. srpen 30. září 31. červenec 31. říjen 31. srpen 35. pěší pluk 4. únor 4. červen 4. červenec 4. březen 4. duben 4. květen 4. srpen 4. století 4. září 484 př. n. l. 5. únor 5. červenec 5. říjen 5. duben 5. srpen 5. září 6. červenec 6. duben 6. květen 6. listopad 6. srpen 7. únor 7. červenec 7. říjen 7. březen 7. duben 7. leden 7. srpen 7. září 70 748 8. únor 8. červenec 8. duben 8. květen 8. srpen 8. září 814 9. únor 9. červenec 9. říjen 9. březen 9. duben 9. květen 9. leden 9. listopad 9. srpen 9. září 972 988 Aš-Šabáb Abatyše Adam Benedikt Bavorovský Adam Rodriguez Adaptace na globální oteplování Adolf Šimperský Adolf Procházka Adriaen van de Velde Aerosol Albánie Albedo Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský Aleš Pikl Aleš Svoboda (anglista) Alexander Roslin Alexandr Abaza Alexandr I. Jagellonský Alexandr Něvský Alois Pravoslav Trojan Amanda Gormanová Ambroise Thomas Americká válka za nezávislost Amharsko Andronikos IV. Anglické království Anna Stuartovna Antarktida Antonín Hardt Antonio Barberini Arad (Rumunsko) Arcivévoda Arcivévoda Ferdinand Argentina Argentinská invaze na Falklandy Aristokrat Arktida Armádní sbor Arménie Arnošt Habsburský Arnošt Okáč Atlantská poledníková převratná cirkulace Atmosféra Země Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki Atribuce probíhající klimatické změny August Heinrich Hoffmann von Fallersleben Automobilka Autoritní kontrola Aztécká říše Bádensko-Württembersko Bělení korálů Bělorusko Břežany (okres Znojmo) Březen Barbara Žofie Braniborská Barokní architektura Bazilika Svatého hrobu Bazilika svatého Pavla za hradbami Belgie Berlín Berlínská blokáda Berlínská stěna Berlínská zeď Berlin Ostbahnhof Berlin Wall Beroun Bertha Benzová Beton Bioenergie Bitva na Něvě Bitva u Castiglione Bitva u Dolních Věstonic Bitva u Grunwaldu Bitva u Partizánské Ľupči Bitva u Petrovaradína Bitva u Wittstocku Boček z Poděbrad Body zvratu klimatického systému Boeing B-29 Superfortress Bohumír Kapoun ze Svojkova Boleslav I. Boleslav II. Boris Hybner Borys Antonenko-Davydovyč Braniborská brána Bratislava Brno Brusel Budapešť Burkina Faso Císařská armáda (habsburská) Císařský pěší pluk č. 28 (1769) Cement Chaluhy Chauncey Delos Beadle Cheb Checkpoint Charlie Chicago Chile Chlévský hnůj Chorvatsko Christianizace Christian Knorr von Rosenroth Chrudim Cieszyn Cilli Cisterciáni Cithara sanctorum Citlivost klimatu Clerfayt CN Tower Commons:Featured pictures/cs Conquista Conrad Aiken Conrad Schumann Covid-19 Cremona Cyril Zapletal Dělení Polska Dělostřelectvo Důlní neštěstí Copiapó 2010 Daimjó Dalibor z Kozojed Daniel Alexius z Květné Daniel Speer Daniel Stach David Ferrer Dengue Dentista Deodoro da Fonseca Dezertifikace De Ligne Diecéze míšeňská DIE ZEIT Dionýz Štúr Dioskúrové Divize (vojenství) Dlouhá turecká válka Dobývání Aztécké říše Doba meziledová Dolar Dolní Rakousy Domažlice Domenico Passignano Dopady globálního oteplování Doprava Dragoun Drahomíra Pithartová Druhá světová válka Duben Dukla Dusty Hill East Side Gallery Eduard Lederer Eduard Orel Egon Krenz Egypt Egyptské hieroglyfy Ekonomické důsledky klimatických změn Ekonomie globálního oteplování Ekosystém Elektřina Elektromobil Eliška Junková El Niño – Jižní oscilace Emilie Bednářová Enže Encyklopedie Energetická účinnost Environmentální migrace Erich Honecker Erich Mielke Erika Etiopie Eutrofizace Evžen Savojský Evangelická církev Evropa Ewald Hering Extrémy počasí Fat Man Ferdinand Bonaventura z Harrachu Ferdinand II. Štýrský Ferdinand III. Habsburský Ferdinand III. Kastilský Ferdinand IV. Habsburský Ferdinand Maria Bavorský Ferdinand z Ditrichštejna Filip IV. Španělský Film Filozofická fakulta Jihočeské univerzity Ford model A (1903) Ford Motor Company Forest Whitaker Fosilní palivo Francesco Maria Grimaldi Francie Francouzská národní knihovna Francouzské království Francouzsko-španělská válka František Bernard Vaněk František Buttula František Harant František Hošek František Hochmann František Jiří Mach František Josef Kinský František Minařík František Pospíšil František Svoboda (fotbalista) František Taufer František Vitásek (kněz) František Vrbka František z Ditrichštejna Franz Anton Hillebrandt Freiburg im Breisgau Freon Fytoplankton Görlitz Günter Schabowski Gęsiówka Gemeinsame Normdatei Gent Geoinženýrství Georg Caspar Wecker Giacomo Casanova Giacomo Tritto Gilbert du Motier, markýz de La Fayette Globální ochlazování Globální oteplování Globální stmívání Go-Momozono Golfský proud Google+ Gorbačov Gorice a Gradiška Gotická architektura Grónský ledovec Grónsko Grand Prix Německa Gregoriánský kalendář Gustave Lanson Guy de Maupassant Győr Habsburská monarchie Hans Christian Andersen Harvardova univerzita Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská Hegemonie Herbert George Wells Hernán Cortés Hlavní strana Hliník Hnojivo Hohenlohe Horní Lužice Horní Rakousy Hospodářské zvíře Hospodářský růst Hovězí maso Hradec Králové Hugo Salus Hulán Husar Hynek Albrecht Ich bin ein Berliner Igor Vsevoložskij IHned.cz Ilja Repin Incident v Tonkinském zálivu Indie Infekční onemocnění Infračervené záření Innsbruck Innviertel Instrumentální záznamy teplot International Standard Book Number International Standard Serial Number Internet Archive Italská tažení francouzských revolučních válek Italské království Ivar Aasen Jánoš Korvín Ján Burius Jaan Kaplinski Jaderná energie Jakub Antonín Zemek Jaltská dohoda James Hansen Jana Andresíková Jana Plodková Jan Karel Hraše Jan Karel Liebich Jan Vanýsek Japonsko Jaromír Hořejš Jaroslav Arnošt Trpák Jaroslav Drobný (tenista) Jaroslav Kladenský z Kladna Jaroslav Volek Jean-Baptiste Dumas Jeruzalém Jiří Adamíra Jiří Dánský Jiří Kovařík (historik) Jiří Malenovský Jiří Pavlov Jiří z Poděbrad Jiřina Hanušová Jižní polokoule Jihlava Jihovýchodní Asie Jindřiška Adéla Marie Savojská Jindřiška Klímová Jindřich Jindřich Eckert Jindřich Geisler Jindřich I. Anglický Jindřich IV. Jindřich Ladislav Barvíř Jindřich Mahelka Jindřich Veselý Jindřich Wankel Jocelyn Bellová Burnellová Johann Friedrich Struensee Johann Joseph Würth Johann Wilhelm Ludwig Gleim John Fitzgerald Kennedy Josef Šnejdárek Josef Fischer (filosof) Josef Hrnčíř Josef Jaromír Štětka Josef Kalousek Josef Kovalčuk Josef Obeth Josef Patzel Joseph Merrick Judenburg Jules Mazarin Křesťanství Křišťan Kanada Kancionál Kapitulace u Világoše Karel Škorpil Karel Babánek Karel I. Stuart Karel Jiráček Karel Nepraš Karel Odstrčil Karel starší ze Žerotína Karel Veliký Karel X. Gustav Karola Vasa-Holstein-Gottorpská Kategorie:Čas Kategorie:Články podle témat Kategorie:Život Kategorie:Dorozumívání Kategorie:Geografie Kategorie:Historie Kategorie:Hlavní kategorie Kategorie:Informace Kategorie:Kultura Kategorie:Lidé Kategorie:Matematika Kategorie:Narození 5. srpna Kategorie:Příroda Kategorie:Politika Kategorie:Právo Kategorie:Rekordy Kategorie:Seznamy Kategorie:Společnost Kategorie:Sport Kategorie:Technika Kategorie:Umění Kategorie:Věda Kategorie:Vojenství Kategorie:Vzdělávání Kategorie:Zdravotnictví Kathrin Zettelová Kaunitz KDU-ČSL Keelingova křivka Khevenhüller Klášter Klimatická bezpečnost Klimatická krize Klimatická spravedlnost Klimatická stagnace Klimatické změny Klimatický model Klimatický systém Kluž Kníže Knin Košice Koks Kolín Koloběh uhlíku Komunismus Kondenzační jádro Konflikt v Tigraji 2020 Kongresové centrum Praha Kopaničářství Korál Korálový útes Korunní země Korutany Kosmodrom Bajkonur Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz) Kouřim Kraňské vévodství Kremže Kristýna I. Švédská Kristián Kroměříž Kryštof z Gendorfu Kryscina Cimanouská Kukuřice Kunhuta ze Šternberka Kurt Biedenkopf Kutná Hora Květen Kyjev Kyjevská Rus Kyrysník Kyslík Lalibela Landstreitkräfte Latina Laura Mancini Ledový příkrov Leoben Leonardo Leo Leonid Iljič Brežněv Leon Max Lederman Leopold Chalupa Leopold I. Les Lesní požár Letní olympijské hry 2020 Levoča Libéral Bruant Library of Congress Control Number Linec Linford Christie Lipník nad Bečvou Litoměřice Litomyšl Lombardie Los Angeles Lužice Lužická Nisa Lublaň Ludvík Kolek Ludvík XIII. Ludvík XVI. Ludvík XVIII. Ludwig von Benedek Ludwig Wokurek Luisa Oranžsko-Nasavská Luteránství Lvov Lyon Mírný pás Mühlviertel Městské okresy v Německu Maďarská revoluce 1848–1849 Malárie Malá doba ledová Maledivy Mannheim Mantova Maršál Maria Sibylla Merianová Marie Antonie Habsburská Marie Dostalová Marie Medicejská Marie Terezie Marie Waltrová Marilyn Monroe Markéta Habsburská (1651–1673) Markýz Mars 6 Martin Antonín Lublinský Mart Stam Marvin Gaye Masakry ve varšavské čtvrti Wola Masamune Date Massachusetts Matyáš Korvín Maurice Papon Maxmilián II. Emanuel Maxmilián II. Habsburský Mayové Melchiorre Cafà Methan Metro (deník) Mezivládní panel pro změnu klimatu Michail I. Fjodorovič Michal Pavlata (herec) Michal Sendivoj ze Skorska Milán Milankovičovy cykly Milavče Miloš Navrátil (muzikolog) Miloslav Stehlík Miroslav Štěpán Miroslav Jindra Miroslav Liberda Mistrovství světa ve fotbale 2018 Mlži Mladá Boleslav Mořské ptactvo Mořský led Mořský proud Mokřad Mons Monzun Morava Moravské markrabství
Moskva Most Murad IV. Muslimové Náhorně-karabašská republika Nápověda:Úvod Nápověda:Úvod pro nováčky Nápověda:Obsah Národní garda (Francie) Národní knihovna České republiky Národní knihovna Izraele Nürburgring Němčina Německá demokratická republika Německo Německo-polská státní hranice Nadace Wikimedia Nadmořská výška Nagasaki Namur Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie Napoleonské války Napoleon Bonaparte Natálie Kubištová National Archives and Records Administration Naum Gabo Neil Armstrong Nelson Mandela Neugebauer New York Nicolas Boileau Nicolas Malebranche Niels Henrik Abel Nikita Sergejevič Chruščov Nikolaj Gavrilovič Spafarij Nizozemská revoluce Nizozemsko Norsko Nové Město na Moravě Nový Bydžov Nový Jičín Nova Gorica Novgorod Novorossijsk Oběžná dráha Oblak Obnovitelná energie Ocel Odlesňování Odpadní voda Okupační zóny Německa Okyselování oceánů Olomouc Olympijské hry Operace Bouře Operace Bronse Operace Pierce Arrow Oradea Organizace spojených národů Organizace ukrajinských nacionalistů Osijek Osmanská říše Osmansko-habsburské války Osmdesátiletá válka Ostřihom Ostnatý drát Oudenaarde Oxford University Press Oxid dusný Oxid siřičitý Oxid uhličitý Ozbrojené síly Turecka Ozon Pád Berlínské zdi Pád Konstantinopole Pěchota Přívalový déšť Předměstí Přemyšl Přemysl Otakar II. Přerov Přimda (hrad) Pšenice Paříž Pařížská dohoda Pagekon obří Palais du Luxembourg Paleocenní–eocenní teplotní maximum Palestina Palmový olej Památková rezervace Památník Berlín-Hohenschönhausen Pandemie covidu-19 Pandemie covidu-19 v Česku Panoráma Papež Parní stroj Patrick Ewing Pavel Krbálek Pavel Vízner Pellegrini Pequotská válka Permafrost Petra Faltýnová Petr Štěpánek (pedagog) Petr Lom Petr Nováček Petr Prouza Petr Urbánek (básník) Pevnina Pforzheim Piero Sraffa Pierre-Esprit Radisson Pierre Zaccone Pietro Antonio Cesti Pivovar Ploutvonožci Pluk Plzeň Počasí Pošta Požáry Požáry v Austrálii (2019–2020) Poddanství Podvýživa Pohoří Pokus o vojenský převrat v Turecku 2016 Polární zesílení Polština Polní maršál Polní myslivec Polní zbrojmistr Polské království Polsko Polsko-litevská unie (1569–1795) Portál:Aktuality Portál:Doprava Portál:Geografie Portál:Historie Portál:Kultura Portál:Lidé Portál:Náboženství Portál:Německo Portál:Obsah Portál:Příroda Portál:Rakousko Portál:Sport Portál:Válka Port Stanley Posádka Postupimské náměstí Potenciál globálního oteplování Poušť Povodeň Průjem Průmysl Průmyslová revoluce Praha Prapor (jednotka) Prapor Zośka Prešov Prevét Program OSN pro životní prostředí Propad uhlíku Prostějov Proxy data Pruské Slezsko Prusko Prusko-rakouská válka První křížová výprava První světová válka Q5086#identifiers Q5086#identifiers|Editovat na Wikidatech Rámcová úmluva OSN o změně klimatu Rýže Radiační působení Rafail Levickij Raimund Montecuccoli Rakouské arcivévodství Rakouské císařství Rakouské Slezsko Rakouské vévodství Rakousko Rakousko-uherská armáda Rakousko-uherské vyrovnání Rakousko-Uhersko Rakovník Referendum Rembrandt Renesanční architektura Republika Srbská Krajina Robotní patent (1775) Rok Roman Pokorný Ronald Reagan Ropa Ropná skvrna Rosetta Rosettská deska Rozdělení Berlína Rozvojová země Rudolf Štrubl Rudolf Bergman Rudolf I. Habsburský Rudolf z Thunu Ruské carství Rusko Sémiotika Sírany Sója (rod) Safíovci Safí I. Sahara Sakrální stavba Sambir Sankt Pölten Sanok Santorio Santorio Sapér SARS-CoV-2 Sasko Scénáře socioekonomického vývoje Scénáře socioekonomického vývoje#SSP1: Udržitelný vývoj (zelená cesta) Scénáře socioekonomického vývoje#SSP3: Regionální rivalita (kamenitá cesta) Scénáře socioekonomického vývoje#SSP5: Rozvoj založený na fosilních palivech (cesta po dálnici) Schutzstaffel Sedmihradsko Segedín Sekule Senát Spojených států amerických Sergej Adamovič Kovaljov Severní Amerika Severní polokoule Seznam římských králů Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů Seznam pěších pluků císařsko-habsburské armády Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie Skládka Skleníkové plyny Skleníkový efekt Slaný Slezská kuchyně Slezsko Slovo roku Sluneční aktivita Sluneční energie Sluneční zářivost Sníh Socha Svobody Sociální nerovnost Solární panel Songgotu Sopečná erupce Soubor:09 September - Percent of global area at temperature records - Global warming - NOAA cs.svg Soubor:20210331 Global tree cover loss - World Resources Institute.svg Soubor:Adamrodriguez05.JPG Soubor:Battaillon – Parade-Ordnung 1749.png Soubor:Battaillon – Schlacht-Ordnung 1749.png Soubor:Berlin-wall-map en.svg Soubor:Berlinermauer.jpg Soubor:Berliner Mauer.jpg Soubor:BerlinWall01b.jpg Soubor:Berlin Wall (13-8-2006).jpg Soubor:Berlin Wall 1961-11-20.jpg Soubor:Berlin Wall death strip, 1977.jpg Soubor:Berlin wall street sign crossed on bicycle 2011.jpg Soubor:Berlin Wall victims monument.jpg Soubor:Bleachedcoral.jpg Soubor:BrandenburgerTorDezember1989.jpg Soubor:Bundesarchiv Bild 173-1321, Berlin, Mauerbau.jpg Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1990-0325-012, Berlin, East Side Gallery.jpg Soubor:Bundesarchiv Bild 183-87605-0002, Berlin, Mauerbau, US-Soldaten, Volkspolizisten.jpg Soubor:Bundesarchiv Bild 183-88574-0004, Berlin, Mauerbau, Bauarbeiten.jpg Soubor:Bundesarchiv Bild B 145 Bild-P061246.jpg Soubor:Change in Average Temperature With Fahrenheit.svg Soubor:CO2 Emissions by Source Since 1880.svg Soubor:Daniel Stach (2016).jpg Soubor:David Ferrer - Roland-Garros 2013 - 014.jpg Soubor:Di05.jpg Soubor:East German Guard - Flickr - The Central Intelligence Agency (cropped).jpg Soubor:Endangered arctic - starving polar bear edit.jpg Soubor:Fenster-des-Gedenkens-Berlin.jpg Soubor:Ferdinand Maria of Bavaria.jpg Soubor:Forest Whitaker.jpg Soubor:František Pospíšil 2015.JPG Soubor:GDMaupassant.jpg Soubor:Globalni emise sklenikovych plynu a moznosti jejich snizeni CS.svg Soubor:Globalni toky energie cs.svg Soubor:Global Energy Consumption-cs.svg Soubor:Greenhouse Gas Emissions by Economic Sector-cs.svg Soubor:Greenhouse gas emission scenarios 01-cs.svg Soubor:Guy de Maupassant fotograferad av Félix Nadar 1888.jpg Soubor:Ilya Repin (1909).jpg Soubor:Jana Plodková 2015.JPG Soubor:Kaiserliches Kürassierregiment K 2 1734 Gudenushandschrift.jpg Soubor:Karel starší ze Žerotína.png Soubor:Kathrin Zettel.jpg Soubor:Kennedy in Berlin.jpg Soubor:Lambiel at the 2010 European Championships.jpg Soubor:Launch of IYA 2009, Paris - Grygar, Bell Burnell cropped.jpg Soubor:Lederer Eduard (1859-1944).jpg Soubor:Leon M. Lederman.jpg Soubor:Linford Christie 2009.png Soubor:Mapa-zmeny-teploty.svg Soubor:Marvin Gaye (1965).png Soubor:Mauerrest an der Niederkirchnerstraße 2009.JPG Soubor:Mauna Loa CO2 monthly mean concentrationCS.svg Soubor:Mountain Pine Beetle damage in the Fraser Experimental Forest 2007.jpg Soubor:Nagasakibomb.jpg Soubor:National Park Service Thawing permafrost (27759123542).jpg Soubor:Neil Armstrong pose.jpg Soubor:NORTH POLE Ice (19626661335).jpg Soubor:Orroral Valley Fire viewed from Tuggeranong January 2020.jpg Soubor:Patrick Ewing Magic cropped.jpg Soubor:Physical Drivers of climate change-cs.svg Soubor:Projected Change in Temperatures-cs.svg Soubor:Rembrandt Harmensz. van Rijn 141.jpg Soubor:Sea level history and projections-cs.svg Soubor:Soil moisture and climate change-cs.svg Soubor:Structure of Berlin Wall-info-de.svg Soubor:Svět knihy 2009 - Boris Hybner.jpg Soubor:Teddy Sheringham 2012.jpg Soubor:Thilafushi1.jpg Soubor:Vývoj koncentrace CO2 v atmosféře.svg Soubor:Vývoj průměrné světové teplotní anomálie.svg Soubor:Vitus Bering.jpg Soubor:West and East Berlin.svg Soubor:Woodbridge Wimbledon 2004.jpg Speciální:Kategorie Speciální:Nové stránky Speciální:Statistika Speciální:Zdroje knih/80-7185-172-8 Speciální:Zdroje knih/9788090274556 Spojené státy americké Spréva Srážka vlaků u Milavčí Srážky Srpen Státní hranice Stéphane Lambiel Střední Evropa Středověké klimatické optimum Staré Brno Status quo Stratosféra Stryj Studená válka Subsaharská Afrika Subtropický pás Sucho Světová banka Světová zdravotnická organizace Světskost Svatá říše římská Svijonožci Sydney Camm Těšín Těžba uhlí Třicetiletá válka Tamuz Tarnów Teddy Sheringham Tenis Tenochtitlán Teorie černé labutě Tepelná kapacita Tepelné čerpadlo Teresa Pola Ternopil Terry Cooper The Guardian Thilafushi Thurn Tigrajská lidově osvobozenecká fronta Titus Tobiáš Jan Becker Todd Woodbridge Tokio Toky uhlíku Tomáš Hoskovec Tomáš Koutný Tony Esposito (lední hokejista) Toronto Tramvaj Tropická cyklóna Tropické cyklóny a změna klimatu Tropický pás Troposféra Tung Čchi-čchang Tuvalu Tyrolské hrabství Užhorod Udržitelná doprava Udržitelná energie Uherské Hradiště Uherské království Uhersko Uhlí Uhlíková neutralita Uhlíkový rozpočet Ukončování využívání fosilních paliv UNESCO Univerzitní systém dokumentace Urban VIII. Václav Fiala (ilustrátor) Václav Havel Václav Kotrba Václav Vojtěch Červenka z Věžňova Válka Válka o Falklandy Válka o polské následnictví Válka ve Vietnamu Vídeň Vídeňská operace Vídeňský les Vídeňský mír Východní Asie Východní blok Východní Evropa Východní Germáni Vědecký konsenzus o změně klimatu Věra Beranová Větrná energie Vakcína proti covidu-19 Varšavská smlouva Varšavské povstání Variabilita klimatu Veřejná doprava Vegetace Velké okresní město Velký bariérový útes Vesmír Viktor Hájek Vilém Aetheling Vilém Kropp Vincenzo Legrenzio Ciampi Virtual International Authority File Vital Šyšov Vitus Bering Vladimír Černík Vladimír Šlechta Vladimír Špidla Vladimír I. Vladimír Novák (voják) Vladimír Vavřínek Vladislav II. Jagello Vladislav II. Jagellonský Vladislav IV. Vasa Vlastimil Letošník Vlhkost vzduchu Vliv globálního oteplování na člověka Vlna veder Vodní energie Vodní pára Vojtěch Kryšpín (pedagog) Volkspolizei Vrchlabí Vymírání Vypařování Vytápění Vzestup hladiny oceánů Walter Ulbricht Wieselburg Wiki Wikicitáty:Hlavní strana Wikidata:Hlavní strana Wikiknihy:Hlavní strana Wikimedia Česká republika Wikimedia Commons Wikipedie:Údržba Wikipedie:Časté chyby Wikipedie:Často kladené otázky Wikipedie:Článek týdne Wikipedie:Článek týdne/2021 Wikipedie:Citování Wikipedie Wikipedie:Dobré články Wikipedie:Dobré články#Portály Wikipedie:Kontakt Wikipedie:Nejlepší články Wikipedie:Obrázek týdne Wikipedie:Obrázek týdne/2021 Wikipedie:Ověřitelnost Wikipedie:Požadované články Wikipedie:Pod lípou Wikipedie:Portál Wikipedie Wikipedie:Potřebuji pomoc Wikipedie:Průvodce Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie Wikipedie:Velvyslanectví Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření Wikipedie:Zajímavosti Wikipedie:Zajímavosti/2021 Wikipedie:Zdroje informací Wikislovník:Hlavní strana Wikiverzita:Hlavní strana Wikizdroje:Hlavní strana Wikizprávy:Hlavní strana William Holman Hunt Willi Stoph Woodrow Wilson WorldCat Yucatánský poloostrov Září Západní Antarktida Západní Berlín Západní blok Západní Německo Západní Slované Zatmění Slunce Zdeněk Novák (generál) Zeměbrana Zemědělství Země Koruny české Zemní plyn Zemský okres Zhořelec Zgorzelec Zmírňování změny klimatu Znečištění ovzduší Znečištění vody Znojmo Zpětná vazba Zpětné vazby klimatických změn Zpravodajská služba Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok. www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk |
---|