Sovětský svaz - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Sovětský svaz
 ...
Svaz sovětských socialistických republik
Союз Советских Социалистических Республик
Sojuz Sovětskich Socialističeskich Respublik
19221991
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Internacionála (1922-1944)
Hymna Hymna Sovětského svazu (1944–1991)
Motto Пролетарии всех стран, соединяйтесь!
(Proletáři všech zemí, spojte se!)
Geografie
Mapa
Rozloha
22 402 220 km² (v roce 1991)
Nejvyšší bod
Pik Kommunizma (7 495 m)
Nejdelší řeka
Jenisej (5 539 km)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
293 047 571 (1991)
Národnostní složení
oficiálně žádné (de facto státní ateismus), v omezené míře byly trpěny pravoslaví, katolictví, islám a šamanismus
Státní útvar
Vznik
30. prosinec 1922 spojením čtyř sovětských socialistických republik
Zánik
{{{Podřízené celky}}}
Státní útvary a území
Předcházející
Ruská sovětská federativní socialistická republika Ruská sovětská federativní socialistická republika
Ukrajinská sovětská socialistická republika Ukrajinská sovětská socialistická republika
Běloruská sovětská socialistická republika Běloruská sovětská socialistická republika
Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika
Bucharská lidová sovětská republika Bucharská lidová sovětská republika
Chórezmská lidová sovětská republika Chórezmská lidová sovětská republika
Tuvinská aratská republika Tuvinská aratská republika
Estonská první republika Estonská první republika
Lotyšská první republika Lotyšská první republika
Litevská první republika Litevská první republika
Besarábie Besarábie
Finsko Finsko
Říšský komisariát Ukrajina Říšský komisariát Ukrajina
Říšský komisariát Ostland Říšský komisariát Ostland
Generální gouvernement Generální gouvernement
Nacistické Německo Nacistické Německo
Maďarské království Maďarské království
Japonské císařství Japonské císařství
Následující
Ruská federace Ruská federace
Ukrajina Ukrajina
Běloruská republika Běloruská republika
Moldavská republika Moldavská republika
Gruzie Gruzie
Arménská republika Arménská republika
Ázerbájdžánská republika Ázerbájdžánská republika
Republika Kazachstán Republika Kazachstán
Republika Uzbekistán Republika Uzbekistán
Turkmenistán Turkmenistán
Republika Tádžikistán Republika Tádžikistán
Kyrgyzská republika Kyrgyzská republika
Estonská republika Estonská republika
Lotyšská republika Lotyšská republika
Litevská republika Litevská republika

Sovětský svaz (rusky Советский Союз, Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik (rusky zvuk Сою́з Сове́тских Социалисти́ческих Респу́блик, Sojuz Sovětskich Socialističeskich Respublik), zkratkou SSSR (rusky СССР), byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 19221991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Sovětský svaz byl nominálně unií svazových republik a moc měly sověty (parlamenty) včetně Nejvyššího sovětu. Skutečnou moc měla Komunistická strana, její vedoucí role byla zakotvena v ústavě a její generální tajemník byl nejvyšším představitelem SSSR. Stát byl silně centralizovaný a řízený z hlavního města Moskvy a jeho mocenského sídla Kremlu.

Po pádu Ruského impéria komunističtí radikálové, bolševici v Říjnové revoluci v listopadu 1917 svrhli prozatímní vládu. Po převratu následovala kapitulace v první světové válce brestlitevským mírem, rozpad bývalého impéria a ještě krvavější občanská válka. Po vítězství komunistů byl v prosinci 1922 založen Sovětský svaz, sdružující Ruskou sovětskou federativní socialistickou republiku, Ukrajinskou sovětskou socialistickou republiku, Běloruskou sovětskou socialistickou republiku a Zakavkazskou federativní socialistickou republiku. V následujících letech byly vytvořeny další sovětské republiky ve Střední Asii.

Po smrti prvního sovětského vůdce Vladimira Iljiče Lenina v roce 1924 se dalším vůdcem země stal Josif Vissarionovič Stalin, který zahájil rozsáhlou industrializaci a kolektivizaci zemědělství, spojené s plánovanou ekonomikou a politickým útlakem; v tzv. gulazích a během hladomoru zahynuly miliony lidí. Během druhé světové války v roce 1941 nacistické Německo a jeho spojenci napadli Sovětský svaz, přestože s ním dříve podepsali dohodu o neútočení. Z následujících čtyř let těžkých bojů Sovětský svaz vyšel jako jedna ze dvou světových supervelmocí; tou druhou se staly Spojené státy. Zároveň získal (staro)nová území ve východní Evropě, obzvláště v Pobaltí, a počet svazových republik stoupl na 16 (od roku 1956 se ustálil na 15).

Sovětský svaz se spolu se satelitními zeměmi východního bloku podílel na studené válce, dlouhém ideologickém a politickém boji se Spojenými státy a jejich spojenci, v němž nakonec neuspěl kvůli ekonomickým problémům, a také zahraničním a domácím nepokojům. Na konci 80. let se poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov pokusil reformovat stát politikou perestrojky a glasnosti, avšak Sovětský svaz se zhroutil a byl rozpuštěn. Práva a povinnosti Sovětského svazu převzala Ruská federace.

Geografie, klima a prostředí

Související informace naleznete také v článku Geografie Sovětského svazu.

S rozlohou 22 402 200 km² byl Sovětský svaz největším státem na Zemi, tento status poté zůstal Rusku.[1] Pokrýval šestinu suchozemského povrchu, jeho velikost byla srovnatelná s rozlohou Severní Ameriky.[2] Evropská část představovala čtvrtinu území státu a byla kulturním a ekonomickým centrem. Východní část v Asii dosahovala k Tichému oceánu a Afghánistánu na jihu. S výjimkou některých oblastí ve Střední Asii byla mnohem méně obydlená. Táhl se od východu na západ přes vzdálenost 10 000 kilometrů 11 časovými pásmy a přes 7 200 kilometrů od severu na jih. Zasahoval do pěti klimatických zón: tundra, tajga, step, poušť a hory.

Sovětský svaz měl nejdelší hranici na světě, stejně jako Rusko. Měřila přes 60 000 kilometrů, což je jeden a půl obvodu Země. Dvě třetiny z toho zaujímalo pobřeží. Za Beringovým průlivem se nacházely Spojené státy. V letech 1945 až 1991 hraničil se zeměmi jako Afghánistán, ČLR, Československo, Finsko, Maďarsko, Írán, Mongolsko, Severní Korea, Norsko, Polsko, Rumunsko a Turecko.

Největší horou SSSR byla Pik Kommunizma (dnes Qullai Ismoili Somoni) v Tádžikistánu s 7 495 m. Sovětský svaz také zahrnoval většinu největších světových jezer; Kaspické moře (společně s Íránem) a Bajkal, největší a nejhlubší sladkovodní jezero na světě, které je také vnitřním vodním zdrojem v Rusku.

Dějiny

Související informace naleznete také v článku Dějiny Sovětského svazu.

Vznik SSSR

Související informace naleznete také v článcích Říjnová revoluce a Ruská občanská válka.
Sovětský svaz při svém vzniku v roce 1922

Ruské impérium bylo svrženo v únorové revoluci roku 1917, byla ustanovena prozatímní vláda a vyhlášena Ruská republika. Socialističtí revoluční radikálové označovaní jako bolševici pod vedením Lenina a Trockého v říjnové revoluci svrhli vládu a požadovali všechnu moc sovětům, což byla socialistická sdružení pracujících, kde se v té době podařilo bolševikům získat většinu. Následně rozpustili Ústavodárné shromáždění, kde získali slabý mandát, a Trockým byla zřízena a vybudována Rudá armáda na obranu revolučního režimu.

Hladomor v Povolží v letech 1921–22 zahubil odhadem 6 milionů lidí

V lednu 1918 byla vyhlášena Ruská sovětská federativní socialistická republika (RSFSR).[3] 3. března téhož roku podepsali v Brest-Litevsku zástupci sovětského Ruska separátní mírovou smlouvu (Brestlitevský mír) ukončující účast Ruska v první světové válce. V důsledku tvrdých podmínek kapitulace vůči centrálním mocnostem přišlo Rusko o Finsko, Pobaltí, část Polska, Ukrajinu, Bělorusko a Besarábii.

Krátce poté ovšem v zemi vypukla občanská válka, proti komunistům povstalo mnoho jejich odpůrců. Ti však byli velmi nejednotní, a tudíž nemohli být pro bolševiky silným protivníkem. Rudá armáda i přes několik intervencí vojsk Dohody dokázala během několika let odpor potlačit a ustanovit sovětskou moc na větší části území bývalého impéria, včetně Dálného východu, Zakavkazska, větší části Ukrajiny a Běloruska. Porážkou skončila rusko-polská válka, mimo komunistickou moc zůstalo východní Polsko, západní části Běloruska a Ukrajiny a Pobaltí.

Na mezinárodní scéně došlo také ke změně; po izolacionismu, který vyvolaly spory ohledně neuznání starých ruských dluhů, navázala RSFSR postupně diplomatické vztahy s Německem, Francií a Velkou Británií.

Dne 30. prosince 1922 došlo ke spojení RSFSR, Ukrajinské SSR, Běloruské SSR a Zakavkazské SSR. Vznikl tak Sovětský svaz.[3]

Období stalinismu

Pět maršálů SSSR v roce 1935. Pouze dva z nich – Buďonnyj a Vorošilov – přežili stalinské čistky.

Poté, co roku 1924 zemřel Vladimir Iljič Lenin, vlády se chopil Josif Stalin. Ten vyhlásil realizaci mnohých velkolepých plánů. Ženy i muži byli (do jisté míry) zrovnoprávněni, zahájena byla kolektivizace a industrializace. Ke vzdělání, byť ovlivněnému socialistickou ideologií, získali přístup všichni. Rozšířila se i lékařská péče a likvidovány tak začaly být mnohé choroby, jako například cholera, malárie apod.

Jedním z nejznámějších plánů budování socialistického státu se stala násilná kolektivizace zemědělství, kdy zemi po následných chybách v celém zemědělském sektoru postihl hladomor, často vyvolaný jako donucovací nástroj proti odpůrcům kolektivizace. V gulazích na Sibiři zahynuly miliony odpůrců tehdejšího režimu. Stalinem vyvolaný hladomor v letech 1932–1933, který postihl Ukrajinu, jižní Rusko a severní Kazachstán, si vyžádal až 7 milionů obětí.[4] Odhaduje se, že celkem měl Stalinův režim ve 30. letech na svědomí až 11 milionů obětí.[5] Tyto akce snížily i jinak velký hospodářský růst země, snížily bojeschopnost Rudé armády, ale poškodily i další důležité složky státu. Do roku 1936 již bylo zkolektivizováno 90 % veškerých zemědělských hospodářství.

Rozsáhlá a velkolepá industrializace, hlavně zaostalých oblastí, měla zemi pomoci vymanit se mnohde ze středověkých podmínek. Zaváděla se elektřina, zvýšila se vzdělanost. Nové průmyslové závody schopné vyrábět vojenskou techniku byly odpovědí na vzrůstající nebezpečí ze strany Německa a Japonska. V roce 1935 podepsal Sovětský svaz spojeneckou smlouvu s Československem.[6]

Sovětský svaz si v meziválečném období získal mnoho sympatizantů z řad evropské levice, hlavně v časech světové hospodářské krize, která SSSR díky izolovanosti od okolního světa nepostihla.

Druhá světová válka

Americké zásilky v rámci programu zákona o půjčce a pronájmu do SSSR
Při německém obležení Leningradu, které trvalo 872 dní, přišlo o život víc než jeden milion civilistů.
Churchill, Roosevelt a Stalin v Jaltě na Krymu v únoru 1945
Sovětský svaz utrpěl během druhé světové války největší vojenské ztráty ze všech bojujících stran

Sovětský svaz jednal před vypuknutím druhé světové války nejprve s Francií a zejména Velkou Británií. Když se však ukázalo, že Velká Británie není ochotna podporovat jeho expanzi vůči státům spadajícím dříve pod vládu carského impéria [zdroj?, obrátil se na nacistické Německo, s nímž si nakonec dohodl rozdělení sfér vlivu v rámci paktu Ribbentrop–Molotov.

Podílel se na válce proti Polsku, které bez vyhlášení války přepadl 17. září 1939, aby zabral východní polovinu této země, a též si zajistil kontrolu nad Baltským mořem, když nejprve přinutil ke spolupráci a poté násilím zabral Estonsko, Litvu a Lotyšsko. Od samého počátku války se vůči obyvatelstvu dobytých a obsazených zemí rozsáhle dopouštěl válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Sovětský svaz válčil za druhé světové válkyFinskem, a to hned dvakrát (nejprve v letech 1939 a 1940 – tzv. zimní válka, později pak v letech 1941 až 1945 – tzv. pokračovací válka). Za přepadení Finska v roce 1939 byl vyloučen ze Společnosti národů.

Sovětský svaz byl nečekaně napaden Německem 22. června 1941 a kvůli nepřipravenosti Rudé armády postupovali Němci úspěšně hluboko do vnitrozemí SSSR. Nacistickým silám se podařilo obsadit západní republiky a též i významnou část RSFSR. Teprve až po bitvě u Stalingradu i díky pomoci západních Spojenců a přesunu průmyslových závodů do bezpečných oblastí v okolí Uralu se situace obrátila ve prospěch Rudé armády, která Němce vytlačila přes východní Evropu až do Berlína. Na podkladě dohod jaltské konference vyhlásil Sovětský svaz dne 8. srpna 1945 válku Japonsku. Během týdne rozdrtil ve skvěle naplánované a provedené operaci Kuantungskou armáduMandžusku, jejíž obklíčené zbytky se dne 20. srpna 1945 vzdaly (na Sachalinu tak učinily 25. srpna, na posledním z Kurilských ostrovů 1. září 1945).

Sovětskému svazu v jeho válečném úsilí výrazně pomohly Spojené státy prostřednictvím zákona o půjčce a pronájmu (Lend-Lease). Celkem americké dodávky do SSSR prostřednictvím Lend-Lease činily 11 miliard dolarů v materiálu: přes 400 000 džípů a nákladních aut; 12 000 obrněných vozidel (včetně 7 000 tanků, z toho asi 1 386[7] ks M3 Lee a 4 102 M4 Sherman);[8] 11 400 letadel (z toho 4 719 Bell P-39 Airacobra, 3 414 Douglas A-20 Havoc a 2,397 ks Bell P-63 Kingcobra)[9] a 1,75 milionu tun potravin.[10]

Zhruba 17,5 milionu tun vojenského vybavení, vozidel, průmyslových zásob a potravin bylo do SSSR odesláno ze západní polokoule, z nichž 94 % pocházelo z USA. Pro srovnání, celkem 22 milionů tun přistálo v Evropě pro zásobování amerických sil od ledna 1942 do května 1945. Odhaduje se, že americké dodávky do SSSR přes samotný perský koridor byly podle standardů americké armády dostatečné k udržení šedesáti bojových divizí v linii.[11][12]

Za druhé světové války bylo zabito v boji 8,7 milionů vojáků Rudé armády, z toho 5,8 milionů Rusů, 1,4 milionů Ukrajinců a 1,5 milionů příslušníků ostatních sovětských národů.[13] Dále v letech 1941–1942 v německém zajetí zahynulo okolo 3 milionů sovětských válečných zajatců v rámci německého plánu genocidy slovanských národů tzv. Generalplan Ost.[14] Němečtí vojáci a jejich spojenci se na sovětském území ve velkém dopouštěli válečných zločinů a zločinů proti lidskosti jako byl například masakr v Oděse v říjnu 1941, při kterém rumunské a německé jednotky zastřelily nebo upálily až 34 000 oděských Židů, nebo obležení Leningradu německými a finskými vojsky, které si vyžádalo životy 1 milionu civilistů. V Bělorusku byly vyvražděny stovky vesnic a celkem zahynula asi čtvrtina tehdejší běloruské populace.[15]

Sovětští vojáci se dopouštěli hromadného znásilňování na okupovaných územích, zejména v Německu.[16] Po válečných znásilňováních následovala desetiletí mlčení.[17][18][19] Podle historika Antonyho Beevora, jehož knihy byly v roce 2015 zakázány na některých ruských školách a vysokých školách, složky NKVD (sovětské tajné policie) odhalily, že vedení vědělo, co se děje, ale udělalo málo, aby to zastavilo.[20] Znásilnění se často dopouštěly jednotky zadních sledů, týlové jednotky. Podle profesora Olega Ržeševského bylo „4 148 důstojníků Rudé armády a mnoho vojáků potrestáno za páchání zvěrstev“. Přesný počet německých žen a dívek znásilněných sovětskými vojsky během války a okupace je nejistý, ale historici odhadují, že jejich počty jsou pravděpodobně statisíce a možná až dva miliony.[21]

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Sovětský_svaz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Émile Zola
Írán
Úmrtí v roce 2022
Únor
Čína
Češi
Čechy
ČEKA
Červená pyramida
Česká televize
Česká Wikipedie
České vysoké učení technické v Praze
Česko
Československý odboj (1939–1945)
Československo
Čestmír Vlček
Řád svatého Benedikta
Římské číslice
Řehoř VI.
Řezno
Šáhanšáh
Šarlota Amálie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Plönská
Šebestián Hněvkovský
Šimpanz
Španělsko
Štrasburské přísahy
Švédsko
Žofie Magdalena Braniborská
1. červen
1. březen
1. květen
1. leden
1. listopad
1. prosinec
1. srpen
1. září
10. únor
10. červen
10. červenec
10. říjen
10. květen
10. leden
10. listopad
10. prosinec
10. září
1046
11. únor
11. říjen
11. duben
11. leden
11. listopad
11. prosinec
11. srpen
1100
1192
12. červen
12. březen
12. duben
12. květen
12. leden
12. listopad
12. prosinec
13. červen
13. květen
13. leden
13. listopad
13. prosinec
13. srpen
14. únor
14. červen
14. říjen
14. březen
14. duben
14. leden
14. listopad
14. prosinec
1409
15. únor
15. červenec
15. duben
15. leden
15. prosinec
15. srpen
15. září
1504
1512
1537
1543
1576
1580
1592
1597
16. únor
16. červen
16. říjen
16. duben
16. leden
16. prosinec
16. srpen
16. století
1616
1620
1624
1633
1640
1642
1654
1666
1669
1673
1689
1690
1692
1695
1696
17. únor
17. červen
17. červenec
17. říjen
17. březen
17. leden
17. listopad
17. prosinec
17. století
1700
1703
1705
1709
1712
1713
1716
1722
1729
1732
1741
1744
1750
1752
1754
1757
1760
1762
1766
1767
1768
1769
1770
1771
1772
1773
1774
1778
1780
1783
1784
1785
1790
1792
1793
1794
1797
1799
18. červen
18. červenec
18. březen
18. duben
18. leden
18. prosinec
18. srpen
18. století
18. září
1802
1804
1810
1814
1815
1819
1820
1823
1824
1825
1826
1827
1828
1830
1831
1835
1836
1837
1838
1839
1840
1840 ve fotografii
1841
1842
1843
1844
1845
1846
1847
1848
1849
1850
1851
1853
1854
1856
1857
1858
1860
1861
1862
1866
1868
1869
1870
1871
1872
1873
1874
1875
1877
1879
1881
1883
1884
1885
1886
1887
1888
1889
1890
1891
1892
1893
1894
1895
1896
1897
19. červen
19. březen
19. duben
19. leden
19. listopad
19. prosinec
19. století
19. září
1900
1901
1902
1903
1904
1905
1906
1907
1908
1909
1910
1911
1913
1914
1915
1916
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1928
1929
1930
1934
1935
1936
1938
1939
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1950
1951
1952
1953
1954
1955
1958
1959
1960
1961
1965
1966
1967
1968
1969
1970
1972
1976
1977
1979
1981
1982
1983
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1993
1994
1995
1996
1999
2. únor
2. červen
2. červenec
2. březen
2. duben
2. květen
2. leden
2. prosinec
2. tisíciletí
20. červen
20. červenec
20. říjen
20. březen
20. květen
20. leden
20. listopad
20. prosinec
20. století
2000
2001
2002
2004
2005
2006
2007
2008
2012
2014
2015
2016
2017
2018
2020
2022
2023
21. únor
21. červen
21. červenec
21. leden
21. listopad
21. prosinec
21. století
22. únor
22. duben
22. leden
22. listopad
22. prosinec
22. srpen
23. únor
23. červenec
23. říjen
23. březen
23. duben
23. leden
23. listopad
23. prosinec
23. srpen
23. září
24. červen
24. červenec
24. březen
24. duben
24. květen
24. leden
24. listopad
24. prosinec
24. srpen
25. únor
25. červen
25. leden
25. listopad
25. prosinec
25. září
26. únor
26. červenec
26. březen
26. květen
26. leden
26. listopad
26. prosinec
27. říjen
27. březen
27. květen
27. leden
27. prosinec
27. srpen
28. červenec
28. březen
28. duben
28. květen
28. leden
28. listopad
28. prosinec
28. srpen
29. červen
29. říjen
29. březen
29. duben
29. leden
29. listopad
29. prosinec
29. srpen
29. září
3. únor
3. červen
3. říjen
3. duben
3. květen
3. leden
3. prosinec
3. srpen
30. červen
30. říjen
30. březen
30. květen
30. leden
30. listopad
30. prosinec
31. květen
31. leden
31. prosinec
31. srpen
4. únor
4. červen
4. duben
4. květen
4. leden
4. listopad
4. prosinec
4. srpen
4. září
5. únor
5. červenec
5. březen
5. duben
5. leden
5. listopad
5. prosinec
5. srpen
6. únor
6. červen
6. červenec
6. březen
6. květen
6. leden
6. listopad
6. prosinec
6. srpen
6. září
7. únor
7. červen
7. červenec
7. říjen
7. březen
7. duben
7. květen
7. leden
7. prosinec
7. srpen
7. září
8. červenec
8. březen
8. duben
8. květen
8. leden
8. prosinec
8. srpen
8. září
805
806
829
843
865
876
9. únor
9. říjen
9. březen
9. duben
9. leden
9. prosinec
9. srpen
Abbás II.
Abeceda (teória automatov)
Adalbert Horawitz
Adam Jerzy Czartoryski
Adolf Bradáč
Adolf Hitler
Adolf I. Fridrich
Adolf Kubeš
Agáta Kestřánková
Akademie múzických umění v Praze
Alžír
Albert Škarvan
Aleš Balcárek
Aleš Ulm
Alexandr V.
Alexandr Württemberský
Alfréd Radok
Alois Beer
Alois Kirnig
Alois Zima
Alphonse Daudet
Amédée Louis Michel Lepeletier
Americká občanská válka
Americký dolar
André-Jacques Garnerin
Anglie
Anna Letenská
Anna Malinová
Anticharta
Antonín Bedřich I. Mitrovský
Antonín Matějček
Antonín Moudrý (fotbalista)
Antonín Oktábec
Antonín Rejcha
Antonín Sum
Antonio Palomba
Anton Foerster (skladatel)
Anton Pavlovič Čechov
Anton Thomas Hanke
Architekt
Archiv český
Archiv Národního divadla
Archiv výtvarného umění
Ariane 5
Arnošt Freissler
Arnold Geulincx
Arnulf Korutanský
Ashley Cole
Atentát na Heydricha
Auguste Rodin
August Bebel
August Salaba
Aura Herzogová
Austrálie
Automat (teória automatov)
Autorita (knihovnictví)
Autoritní kontrola
Bělorusko
Břetislav Bauman
Břetislav II.
Bavorsko
Bazilika svatého Petra a Pavla
Beatrix Nizozemská
Bedřich Kubice
Benedikt IX.
Bengálský hladomor 1770
Bertel Thorvaldsen
Betlémská kaple
Betty White
Bezkontextová gramatika
Bibliografie dějin Českých zemí
Bill Clinton
Bitva u Bolimova
Bitva u Kahulu
Bitva u Largy
Bitva u ostrova Chios
Bitva u Stalingradu
Bitva v Ardenách
Božena Studničková
Bohuš Stejskal
Bohumil Bachura
Bohumil Janda
Bohumil Tomáš
Bohuslav Strnad
Boj v kostele svatých Cyrila a Metoděje
Boris Savinkov
Bostonský masakr
Bratislava
Brexit
Brno
Brusel
Bulhaři
Císař říše římské
Carlo Innocenzo Frugoni
Carl Menger
Charles Avison
Charles Booth
Charles Warren
Charlotta Belgická
Chemická zbraň
Chomského hierarchia
Claude Monet
Commons:Featured pictures/cs
Covid-19
Dánsko
Dóm svatého Petra (Řezno)
Důl ČSM
Damien de Veuster
Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Divadlo DISK
Dominik Riegel
Dominique Joseph Vandamme
Druhá italská válka
Dušan Klein
Dušan Třeštík
Dyckov jazyk
Dynastie
EBR-1
Eduard Fusek
Eduard Schnitzer
Eduard von Knorr
Emanuel Bořický
Emanuel František Züngel
Emanuel Heinrich Komers
Emanuel Hruška
Emilie Fryšová
Encyklopedie
Ermengarda z Hesbaye
Ernst Abbe
Eugen Kadeřávek
Evropská komise
Evropská unie
Explorer 1
Favoritka
Ferdinando Carulli
Ferdinand II. Aragonský
Ferdinand III. Habsburský
Ferdinand Schmidt (fotograf)
Florián Červeň
Forchheim
Formálny jazyk
Frázová gramatika
François-Étienne Kellermann
François Boucher
François Gérard
Francesco Araja
Francie
Francouzská Guyana
Francouzská národní knihovna
Francouzské království
Franco Faccio
Frankfurt nad Mohanem
Franská říše
František Černý (divadelní historik)
František Šípek
František Antonín Kolovrat
František Borový
František Brusák
František Bureš (hudebník)
František Huml
František Kalousek
František Kovářík
František Král (1884)
František Pánek
František Palacký
František Pettrich
František Salzer
František Schwarz (1840–1906)
František Slavíček (odbojář)
František Tröster
František Václav Mareš
František Wichterle
František Xaver Pokorný
Františka Zelenková
Franz Schubert
Fridrich II. Veliký
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém IV.
Friedrich Hölderlin
Friedrich Paulus
Fuldské letopisy
Gabriel Jean Joseph Molitor
Gabriel Max
Gaetano Donizetti
Gemeinsame Normdatei
Georges Mouton de Lobau
George Cadogan, 5. hrabě Cadogan
George Canning
George Grenville
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
Gertruda Šašková
Gian Francesco de Majo
Giovanni Battista Tiepolo
Giuseppe Tartini
Go-Sakuramači
Gramatika (informatika)
Gregoriánský kalendář
Gregor Wolný
Gruzínská písma
Gustav Heverle
Guyanské kosmické centrum
Habsburská monarchie
Ham (šimpanz)
Hans Ernst Karl von Zieten
Hans Makart
Hans Watzek
Harry S. Truman
Helena Voldan
Hemma z Altdorfu
Heydrichiáda
Hiram Stevens Maxim
Historický lexikon Švýcarska
Hlavní strana
Horní Police
Housle
Hudební skladatel
Hymna Ruské federace
Iejasu Tokugawa
Ignác Šechtl
Ignác Jaksch (arciděkan)
International Standard Book Number
Invalidovna (Paříž)
Irmgarda z Buchau
Istanbul
Ivan Fjodorovič Kruzenštern
Ivo Grüner
Ján Adam Rayman
Jakub Arbes
Jakub Chromeček
Jakub Hron Metánovský
Jakub Janda (1990)
James Bruce
James Cook
James G. Blaine
James Hogg
Janko Drašković
Jan Čaloun
Jan Baryl
Jan Bejbl
Jan Evangelista Andres
Jan František Régis
Jan Hus
Jan III. Švédský
Jan Jesenský (1904)
Jan Křtitel Lachenbauer
Jan Karel Hraše
Jan Kubiš
Jan Masaryk
Jan Radimský
Jan Sarkander
Jan Theobald Held
Jan Václavík
Japonsko
Jardins des Champs-Élysées
Jaromír Pleskot
Jaroslav Čvančara
Jaroslav Heyrovský
Jaroslav Klemeš
Jaroslav Novák (skautský spisovatel)
Jaroslav Radimský
Jaroslav Starý (odbojář)
Jaroslav Strnad
Jean de Carro
Jeremy Wariner
Jeskyně krystalů
Jiří Frejka
Jiří Hilmera
Jiří III.
Jiří Jesenský
Jiří Kunert
Jiří Pleskot (právník)
Jiří Víšek
Jiří Vilém ze Schaumburg-Lippe
Jižní Karolína
Jindřiška Nováková
Jindřich I. Portugalský
Jindřich III. Černý
Jindřich Niederle
Johann David Starck
John Boyd Dunlop
Josef Dostál (botanik)
Josef Frankovský
Josef II.
Josef Janeček (1902)
Josef Liška
Josef Schulz
Josef Truhlář
Joseph Schubert
Jozef Gabčík
Judita Bavorská (795–843)
Křest čtrnácti českých knížat roku 845
Karel Čurda
Karel Adámek
Karel Bulíř (pedagog)
Karel Husárek
Karel II. Holý
Karel III. Španělský
Karel III. Tlustý
Karel Jernek
Karel Jonáš
Karel Krejčík
Karel Loprais
Karel Louda
Karel Ludvík Rakousko-Uherský
Karel Schinzel
Karel Svěrák
Karel Veliký
Karel Vraný
Karloman II. Francouzský
Karloman Východofranský
Karlovci
Karl Heinrich Dzondi
Karolína Králová
Karolína Marie Tereza Parmská
Karviná
Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev
Kateřina Etrychová
Kateřina II. Veliká
Kategorie:Úmrtí v roce 1770
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1770
Kategorie:Narození v roce 1840
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kavkazská válka
Kazachstán
Klement František de Paula
Klement II.
Klement XIV.
Kolín
Koncentrační tábor Mauthausen
Konečný automat
Kontextová gramatika
Kontextový jazyk
Král
Království Velké Británie
Krize v České televizi
Lány (okres Kladno)
Lány (zámek, okres Kladno)
Ladislav Boháč
Ladislav Lohniský
Ladislav Pešek
Lajos Abafi
Landsberg am Lech
Laza Kostić
Ležáky
Ledňáček říční
Leden
Lední hokej
Lelek americký
Leopold Lohniský
Liboslava Fafková mladší
Library of Congress Control Number
Lidija Aleksejevna Čarská
Lidská práva v Rusku
Lilek brambor
Listopad
Liutgarda Saská
Lotharingie
Lothar I. Franský
Lothar II. Lotrinský
Louis-Nazaire Bégin
Louis-Nicolas Davout
Louis Gabriel Suchet
Ludmila Brožová-Polednová
Ludmila Ryšavá
Ludmila Slavíčková
Ludvík I. Pobožný
Ludvík II. Němec
Ludvík III. Mladší
Ludvík IV. Dítě
Ludvík XV.
Ludvík XVI.
Ludvík z Montfortu
Ludwig van Beethoven
Luisa Landová-Štychová
Lunalilo
Luna 9
Lydie Bondyová
Lyon
Měšťanská beseda
Měsíc
Maastricht
Macao
Magdalena Dobromila Rettigová
Malá pevnost Terezín
Malíř
Manuel Belgrano
Maorové
Marek Matějovský
Marie Anna Habsburská (1654)
Marie Antoinetta
Marie Bradáčová
Marie Brunclíková
Marie Formáčková
Marie Kotrbová (odbojářka)
Marie Kovárníková
Marie Kubicová
Marie Moravcová
Marie Moravcová#Manžel Alois Moravec
Marie Moravcová#Syn Vlastimil Moravec
Marie Stará (učitelka)
Marie Terezie
Marie Terezie Habsbursko-Lotrinská
Marie Valterová
Marika
Mario Lanza
Markéta Saská
Marshallovy ostrovy
Martin Florian
Martin Patřičný
Martin Schulz
Martin Van Buren
Martin van Meytens
Maxmilian von Merveldt
McDonald's
Mečislav Borák
Meerssenská smlouva
Memorial
Mexiko
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Milán
Milada Frantová
Miliarda
Miloš Zeman
Miroslav Kostelka
Modrý Nil
Mosasaurus
Moskva
Mustafa III.
Muzeum Karlova mostu
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Národní umělec
Německé císařství
Německo
Nadace Wikimedia
Napoleon Bonaparte
Nauru
Neapol
Nepokoje v Kazachstánu 2022
Nicolas-Toussaint Charlet
Nils Ericson
Nizozemská královská knihovna
Nizozemsko
Nobelova cena za chemii
Norman Mailer
Oběti heydrichiády
Obalkyknih.cz
Obléhání Bastogne
Obodrité
Odboj během druhé světové války
Odilon Redon
Oldřich Frolík
Oldřich Zakopal
Oleg Homola
Opatství Lorsch
Opera
Operace Anthropoid
Operace Bivouac
Operace Intransitive
Operace Out Distance
Operace Platinum-Pewter
Operace Silver A
Operace Steel
Ordinatio imperii
Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti
Oskar Höcker
Osmanská říše
Otakar Brůna
Otakar Hřímalý
Ota Ornest
Otomar Krejča
Otto Jírovec
Pád (řeka)
Paříž
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Papež
Pasquale Bini
Pavel Štecha
Pavel Janák
Pavel Majerík
Penny Black
Per Teodor Cleve
Petra Kvitová
Petr Fafek
Petr Iljič Čajkovskij
Petr Pavlík (malíř)
Pierre Cambronne
Pipin I. Akvitánský
Ploutvonožci
Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935)
Poštovní známka
Polabští Slované
Polská národní knihovna
Polské království
Pondělí
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Druhá světová válka
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Německo
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portál:Středověk
Portugalsko
Povodeň v Nizozemsku 1953
Pražská konzervatoř
Praha
Pravomil Raichl
Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje (Praha)
Pravoslav Vykouk
Prezident Kazachstánu
Prezident Spojených států amerických
Profesor
Program Mercury
Prosinec
Prostějov
Protesty v Bělorusku (2020–2021)
Pruské království
První anglo-afghánská válka
První opiová válka
První plavba Jamese Cooka
Q12017540
Q12017540#identifiers
Q12017540#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q152463
Q152463#identifiers
Q152463#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rakousko-Uhersko
Regulárna gramatika
Reinhard Heydrich
Rekurzívne vyčísliteľný jazyk
Rela Fafková
Remedius Prutký
Richardis Alsaská
Richard Genzer
Richard Jahn
Richard Leakey
Richard Lví srdce
Robert Holman
Robert Jenkinson
Rok
Rostislav
Roudnice nad Labem
Rudolf Kříženecký
Ruské impérium
Ruský prezident
Rusko
Rusko-turecká válka (1768–1774)
São Paulo
Séraphin-Médéric Mieusement
Safíovci
Samuel Lišovíni
SARS-CoV-2
Saturnin Heller
Scénograf
Seznam římských císařů (800–924)
Seznam bavorských panovníků
Seznam představitelů Protektorátu Čechy a Morava
Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam popravených na Kobyliské střelnici
Seznam pruských panovníků
Seznam východofranských králů
Sidney Poitier
Silvestr III.
Sjarhej Cichanouski
Sjednocená kanadská provincie
Slovenské národní divadlo
Slovo (teória automatov)
Smlouva z Waitangi
Soběslav Sobek
Soubor:ACole.JPG
Soubor:Alcedo atthis - Riserve naturali e aree contigue della fascia fluviale del Po.jpg
Soubor:Alois.Moravec.(1887-1942).gif
Soubor:Anna Letenská (1904-1942).jpg
Soubor:Anna Malinova 1914 1942.gif
Soubor:Anna Malinova 1914 1942 Portret.jpg
Soubor:Antonín Oktábec (1905-1943).jpg
Soubor:Armoiries Bavière.svg
Soubor:Armoiries Saint-Empire monocéphale.png
Soubor:Auguste Rodin fotografato da Nadar nel 1891.jpg
Soubor:Beatrix05.jpg
Soubor:Bedrich Kubice 1900 1942.png
Soubor:Beethoven.jpg
Soubor:Claude Monet 1899 Nadar crop.jpg
Soubor:Egypt.Dashur.RedPyramid.01.jpg
Soubor:Emile Zola MOPA.jpg
Soubor:Emil Brunclik 1889 1942.gif
Soubor:Festakt 500 Jahre Kölner Transfixbrief-8651.jpg
Soubor:Film 108 027a.jpg
Soubor:Frantisek Kral 1884 1942.jpg
Soubor:Frantiska Zelenkova 1901 1942.png
Soubor:Gertruda Saskova 1896 1942.gif
Soubor:Hegel portrait by Schlesinger 1831.jpg
Soubor:Heyrovsky Jaroslav.jpg
Soubor:Hilda Bondyova Bergmannova 1887 1942.png
Soubor:Jakub Arbes.jpg
Soubor:Jan Vilímek - Magdalena Dobromila Rettigová.jpg
Soubor:Jessica Walter.jpg
Soubor:Jiří Jesenský (1905-1942).jpg
Soubor:Jindriska Novakova 1928 1942 Blue.jpg
Soubor:JIRI Pleskot.jpg
Soubor:Josef Janecek 1902 1942.gif
Soubor:JUDr.Frantisek.Slavicek.(1890-1942).gif
Soubor:Křest 14 knížat - Fuldské letopisy.png
Soubor:Karolina Sabina Kralova 1900 1942KTM.jpg
Soubor:Liboslava Fafkova Mladsi 1922 1942.gif
Soubor:Louis II de Germanie.jpg
Soubor:Louis I of East Francia.jpg
Soubor:Ludmila Sonnevendova Ortova Rysava 1908 1942 cca 1927.jpg
Soubor:Ludmila Soukupova Kovarnikova 1912 1942.gif
Soubor:Ludwig der Deutsche.jpg
Soubor:Lydie Bondyova Holznerova 1921 1942.jpg
Soubor:Marie Brunclikova 1898 1942.gif
Soubor:Marie Kotrbova 1904 1942.png
Soubor:Marie Kovarnikova 1914 1942.gif
Soubor:Marie Kovarnikova 1914 1942 Portret.gif
Soubor:Marie Kubicova 1905 1942.png
Soubor:Mario Lanza Pinkerton.jpg
Soubor:MUDr Alexander Bondy 1874 1942.png
Soubor:Norman Mailer (1948).jpg
Soubor:Oldrich.Frolik.(1909-1943).Identity.Card.gif
Soubor:Osaka07 D7A Jeremy Wariner post-victory.jpg
Soubor:Pavla Vykoukova 1896 1942.png
Soubor:Petr Fafek (1893-1942).jpg
Soubor:Pomník se jmény v Resslově ulici.jpg
Soubor:Pravoslav Vykouk 1902 1942 Portret.png
Soubor:Rela Fafkova 1920 1942 Portret.gif
Soubor:Sebestian Hnevkovsky Scheiwl.png
Soubor:Tchaikovsky2.jpg
Soubor:Terezie Kaliberova 1901 1942.png
Soubor:Treaty of Verdun cs.svg
Soubor:Vaclav.Ornest.(1887-1942).gif
Soubor:Vladimir Ort 1911 1942 Portret.gif
Soubor:Vlasta Oktábcová (1913-1942).jpg
Soubor:Vlastimil Ata Moravec 1921 1942.jpg
Soubor:Western Empire-Europe870.JPG
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Zdenka Pakova 1906 1942.png
Souborný katalog České republiky
Sovětský svaz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/3-222-11973-2
Speciální:Zdroje knih/3-7868-1470-8
Speciální:Zdroje knih/3-89678-452-8
Speciální:Zdroje knih/80-207-0419-1
Speciální:Zdroje knih/80-7106-138-7
Speciální:Zdroje knih/80-85625-19-9
Speciální:Zdroje knih/978-80-86339-38-2
Speciální:Zdroje knih/978-80-86852-51-5
Speciální:Zdroje knih/9780801438905
Spojené království
Spojené státy americké
Srbové
Středa
Stanislav Albrecht
Stanislav Huml
Stanislav II. August Poniatowski
Stanislav Rudolf
Stefan Stambolov
Stonava
Strana Whigů
Světová výstava
Světová výstava 1958
Svatá říše římská
Svatá Helena (ostrov)
Svatopluk I.
Svrchovanost
Tři sestry (divadelní hra)
Tajná policie
Teória formálnych jazykov
Terezie Kaliberová
Theodore William Richards
Theodoros Kolokotronis
Theodor Tomášek
Thomas Chatterton
Thomas Hardy
Thomas Johann Seebeck
Tomáš Černý (politik)
Tomáš Dytrych
Tomáš Koupal
Tomáš Tožička
Tomáš Zíb
Torpor
Townshendovy zákony
Turingov stroj
Učitel
Uničov
Union List of Artist Names
Univerzita Karlova
Univerzitní systém dokumentace
Václav Šimerka
Václav Bednář
Václav Chochola
Václav Farník
Václav Khodl
Václav Khodl mladší
Václav Král (1891)
Václav Mareček
Václav Mollenda
Václav Nekvasil
Václav Ornest
Václav Posejpal
Václav Svatopluk Štulc
Vídeň
Výbuch metanu v dole ČSM
Východofranská říše
Věra Kučerová
Vakcína NovaVax proti covidu-19
Vakcína proti covidu-19
Valentina Kameníková
Valerián Karoušek
Valerie Chmelová
Vatikánská apoštolská knihovna
Velezrada
Velkomoravská říše
Verdunská smlouva
Vesmír
Vesmírný dalekohled Jamese Webba
Viktor Šulc
Viktor Vrabec
Viktor Wilhelm Russ
Vilém I. Nizozemský
Vilém II. Nizozemský
Viliam Pauliny
Viola
Virtual International Authority File
Vláda Petra Fialy
Vladimír Bergauer
Vladimír Kýn
Vladimír Ort
Vladimir Putin
Vlasta Fabianová
Vlasta Oktábcová
Vlastenský slovník historický/Ludvík
Vlastislav Janík
Vratislav Hošek
Vrbičany (okres Litoměřice)
Vyšehrad
Vyšehradský hřbitov
Vyhlazení Lidic
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Henry Harrison
William Pittenger
William Wordsworth
WorldCat
XVIII. sjezd KSČ
Západofranská říše
Zásobníkový automat
Zane Grey
Zbečno
Zbyněk Zajíc z Hazmburka
Zdeněk Bergman (1970)
Zdenka Paková




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk