Náměstí Hrdinů
Most magistrály přes Táborskou ulici křižující náměstí Hrdinů, v pozadí budova vrchního soudu
Umístění
Stát	Česko Česko
Město	Praha
Městská část	Praha 4
Čtvrť	Nusle
Poloha	50°3′24,12″ s. š., 14°26′8,16″ v. d.
Historie
Pojmenováno po	Pražské povstání
Další údaje
Kód ulice	480703
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Náměstí Hrdinů v Praze, bývalé Soudní náměstí, se nachází v městské části Praha 4 ve čtvrti Nusle na Pankráci. Jedná se o velké veřejné prostranství, které je v současné době v severojižním směru rozděleno Severojižní magistrálou, resp. Pankráckou radiálou na dvě poloviny (směr z centra města přes Nuselský most na dálnici D1).

Popis

Východní části náměstí vévodí velká budova pražského vrchního soudu z roku 1933 v těsné blízkosti Pankrácké věznice, na jeho jihovýchodní straně se nalézá Pankrácká vozovna z roku 1927. V západní část náměstí směrem ke Kavčím horám a bývalé usedlosti Děkanka se pod ulicí Na Pankráci nachází stanice metra Pražského povstání. Celé prostranství je z architektonického hlediska dále rozděleno mimoúrovňovým křížením ulice Táborské s ulicí 5. května. Náměstím prochází tramvajová trať z centra Nuslí Táborskou ulicí do ulice Na Pankráci do stanice Kotorská, odtud pak linka 18 dalším podjezdem pod ulicí 5. května (ulicí Na Veselí a Nad Nuslemi) směrem k Pankrácké vozovně a linka 19 pokračuje v přímém směru ke stanici metra Pankrác. Do náměstí jsou také zaústěny ulice U Čtyř Domů, Děkanská Vinice II. a Na Dolinách. V parku na náměstí se nachází pomník s bustou Milady Horákové odhalený v roce 2009, která byla na dvoře nedaleké vazební věznice 27. června 1950 popravena.

Historie

Dne 6. září 1945 se zde konala poslední veřejná poprava v Praze, kdy zde byl popraven nacistický přisluhovač a bývalý náměstek pražského primátora Josef Pfitzner.^[1][2] V roce 1947 bylo do té doby Soudní náměstí přejmenováno na náměstí Hrdinů na počest obětí nacistické perzekuce, která probíhala během druhé světové války v Pankrácké věznici a Pankrácké sekyrárně, dále také na počest statečných bojovníků, kteří zde v době Pražského povstání v květnu 1945 sváděli velmi urputné boje. V září 1948 se na náměstí konalo poslední rozloučení v rámci státního pohřbu prezidenta Edvarda Beneše. Byl zde zažehnut věčný plamen a zakončen smuteční průvod Prahou s prezidentem Benešem na lafetě děla, před převozem jeho ostatků do Sezimova Ústí 8. září 1948.

Ve středu 21. srpna 1968 bylo náměstí obsazeno sovětskými tanky T 55 s bílými pruhy, které sem ten den přijely od Nuselské radnice, aby svými hlavněmi ráže 100 mm mířily na budovu Nejvyššího soudu. Trolejbusová, autobusová i tramvajová doprava do Nuselského údolí i k Nuselským schodům byla na celý týden přerušena.

V době, kdy zde neexistovala Severojižní magistrála, ani pražské metro, procházela zdejší tramvajová trať od Kačerova, Ryšánky a Zelené lišky ulicí 5. května směrem do Nuslí; uprostřed náměstí se nacházela tramvajová zastávka a odbočka do vozovny. Ulicí Na Pankráci vedla trolejbusová trať směrem od Autobusového nádraží Pankrác přes Děkanku k Vltavě do Podolí, dále pak podél řeky skrz Vyšehradský tunel až na Václavské náměstí.

Reference

Související články

• Pankrácké náměstí
• Náměstí Bratří Synků
• Náměstí Generála Kutlvašra
• Nuselská radnice
• Nuselský hřbitov
• SK Nusle

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu náměstí Hrdinů na Wikimedia Commons
• Praha virtuální

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.