Sociální filozofie je obor na hranici filozofie a sociologie (a také antropologie, politické filozofie, politologie, ekonomie, religionistiky a práva), který se zabývá otázkami o smyslu a povaze společnosti. Klade důraz zejména na vztah mezi jednotlivcem a komunitou a na společenské struktury umožňující vzájemné soužití.

Otázky a postoje

K základním otázkám sociální filozofie patří například tyto:

• Jaká je povaha společnosti? (organismus, proces, ...)
• Jaké jsou funkce společnosti? (obecné blaho, subsidiarita, ...)
• Potřebují lidé společenskou smlouvu?
• K čemu potřebují lidé jiné lidi?
• Jak je možné soužití lidí regulovat?

I když si tyto otázky svým způsobem kladla většina filozofických učení, je pojem sociální filozofie spojen až s 19. stoletím a tehdejšími buržoazními revolucemi a úvahami o alternativních modelech státu.

Vybrané, někdy vzájemně rozporné, postoje:

• Thomas Hobbes zastával názor, že absolutistický stát je nezbytný k tomu, aby zabránil neustálému boji všech proti všem.

• Max Stirner obhajoval individualistický anarchismus a tvořivé individuum, které je jediným zdrojem hodnot.

• Podle Karla Marxe dávají politickým a duchovním dějinám základ hospodářská výroba a způsob vlastnictví výrobních prostředků.

• Psycholog a filozof Erich Fromm se věnoval mechanismům vzájemného působení individuální psychiky a společenských činitelů.

• Konceptuální umělec Joseph Beuys chtěl rozšířit pojem umění tak, aby se každý mohl stát umělcem a podílet se na vytváření sociálního organismu jako „totálního uměleckého díla“.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sozialphilosophie na německé Wikipedii.

Související články

• sociální etika
• dobrovolnictví
• agorismus

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu sociální filozofie na Wikimedia Commons
• Sociální filozofie ve 20. století Archivováno 16. 2. 2009 na Wayback Machine. (Daniel Toth)