Slavomír Kratochvíl
První oběť domácího odboje v první světové válce. Zastřelen rakouským vojenským soudem za velezradu. Za šíření protivládních letáků.
Narození	2. ledna 1889 Trnava
Úmrtí	23. listopadu 1914 (ve věku 25 let) Ostrava
Příčina úmrtí	střelná rána
Místo pohřbení	Městský hřbitov v Přerově
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slavomír Kratochvíl (2. ledna 1889 Trnava – 23. listopadu 1914^[1] Moravská Ostrava) byl první popravený účastník prvního československého protirakouského odboje.

Mládí

Narodil se v učitelské rodině, vystudoval Vyšší průmyslovou školu v Brně, od roku 1907 pracoval jako technický úředník u firmy Heinik v Přerově. Angažoval se v místním Sokole. Věnoval se výchově sokolského dorostu a o činnosti ve spolku psal do místních novin.

Poprava

18. listopadu 1914 byl zatčen i se svými třemi spolupracovníky za rozmnožování pobuřujících protistátních letáků (šlo o báseň zesměšňující vojenskou mašinérii). Náhlý vojenský soud odsoudil Kratochvíla dne 23. listopadu 1914 k trestu smrti, jeden společník dostal 8 let žaláře, zbylí dva byli osvobozeni. Poprava byla vykonána ještě téhož dne.^[2]

Po smrti

Ostatky Slavomíra Kratochvíla byly slavnostně převezeny a uloženy na Městském hřbitově v Přerově. 5. ledna 1919. V roce 1933 byla zasazena jeho pamětní deska na budově krajského soudu v Moravské Ostravě.

Slavomír Kratochvíl se v éře první republiky stal spolu s dalšími oběťmi rakouské perzekuce (z nichž nejvýznamnější byl zřejmě Josef Kotek) každoročně připomínanou a uctívanou mučednickou osobností I. odboje.

Je po něm pojmenována ulice v Přerově^[3] a sokolská župa^[4].

Externí odkazy

• Dílo Jsme Rakušany a císař nás volá! ve Wikizdrojích

Reference