A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Seznam představitelů českého státu přináší přehled hlav státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Česka. Vedle českých knížat, českých králů, prezidentů Československé a České republiky jsou do seznamu zahrnuta i velkomoravská knížata a Sámo, vládce tzv. Sámovy říše. Panovníci z období před příchodem Slovanů zahrnuti nejsou, těm je věnována stránka Seznam germánských vládců na území Česka a Slovenska.
V případě, že některý panovník nebyl svrchovaným vládcem, je tato skutečnost uvedena v závorce přímo pod jeho jménem. Týká se to závislosti Velké Moravy na Franské říši v letech 870–871, českého knížectví za vlády Bořivoje I. na Velkomoravské říši, příslušnosti Českého království k Rakouskému císařství (1804–1867) a Rakousku-Uhersku (1867–1918) a závislosti Protektorátu Čechy a Morava na nacistickém Německu za 2. světové války. Příslušnost českého státu k nadstátním útvarům (včetně Svaté říši římské) takto uváděna není.
Číslovky za jmény panovníků se vztahují k titulu českého knížete či krále. Skutečnému pořadí však číslování neodpovídá u jména Ferdinand, jelikož Ferdinand IV. na trůn nikdy nenastoupil, a u jmen Karel a Matyáš, kde se tradičně nezapočítávají vzdorokrálové Matyáš a Karel III. Albrecht.
Vládce Sámovy říše (623/4–658/9)
| # | Jméno | Obrázek | Období života | Období vlády | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Sámo | 
|
605?–659? | 623/4–658/9 | Franský kupec, vládce slovanského kmenového svazu, tzv. Sámovy říše. |
Velkomoravská knížata (830?–906)
Mojmírovci (830?–870)
| # | Jméno | Obrázek | Období života | Období vlády | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Mojmír I. | 
|
cca 795?–846? | 830?–846 | První historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců. |
| 2 | Rostislav | 
|
ok. 813? – po 870 (Bavorsko) |
846–870 | Synovec Mojmíra I. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše.[1] Na Moravu přišli na jeho žádost misionáři Cyril a Metoděj.[2] Svého nástupce Svatopluka vydává Frankům, kteří na Moravu dosazují své místodržitele Viléma a Engilšalka. |
Vilémovci (870–871)
| # | Jméno | Obrázek | Období života | Období vlády | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| 3–4 | Engilšalk (v letech 870–871 v rámci Franské říše, jejímž císařem byl Karloman I.) | ok. 830–871 | 870–871 | Vilémův bratr, franský místodržící v době Svatopluka. Zemřel při vzpouře Moravanů vedené Slavomírem.[3][4] | |
| 3–4 | Vilém (v letech 870–871 v rámci Franské říše, jejímž císařem byl Karloman I.) | ok. 830–871 | 870–871 | Engilšalkův bratr, franský místodržící v době Svatopluka. Zemřel při vzpouře Moravanů vedené Slavomírem.[3][4] |
Mojmírovci (871–906)
| # | Jméno | Obrázek | Období života | Období vlády | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| 5 | Slavomír | ok. 830 – po 873 | 871 | Kněz pravděpodobně mojmírovského původu[5], vůdce vzpoury proti franské nadvládě, která vedla ke svržení bratrů Viléma a Engilšalka.[6] | |
| 6 | Svatopluk | 
|
ok. 830–894 | 870–894 | Synovec Rostislava, původně nitranský údělník. Propuštěn z franského zajetí, aby potlačil vzpouru Moravanů. Po návratu se však dává na Slavomírovu stranu a přebírá od něj vládu. Stává se nejvýznamnějším panovníkem Velkomoravské říše, ve středověku byl proto označován za krále. Vyhání žáky sv. Metoděje a zavádí na Moravě západní křesťanství. |
| 7 | Mojmír II. | 
|
po 871 – 906? | 894–906 | Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. Jeho bratr Svatopluk byl údělníkem v Nitře (jako Svatopluk II.). |
Česká knížata (872?–1058)
Přemyslovci (872?–889?)
| # | Jméno | Obrázek | Období života | Období vlády | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Bořivoj I. (v letech 872?–883? v rámci Velkomoravské říše, jejímž knížetem byl Svatopluk) | 
|
852/855 – 888/889? | 872?–883? | Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivíta,[7] jeho původ nelze spolehlivě prokázat. První historicky doložený Přemyslovec. |
| 2 | Strojmír | ??? – po 885 | 883?–885? | Původ neznámý, snad Přemyslovec. Podle Kristiánovy legendy svrhl knížete Bořivoje, jelikož nesouhlasil s velkomoravskou nadvládou. O dva roky později byl za pomoci Svatoplukových vojsk sesazen.[8][9] | |
| 1 | Bořivoj I. (v letech 885?–890? v rámci Velkomoravské říše, jejímž knížetem byl Svatopluk) |
|
852/855 – 888/890? | 885?–890? | Podruhé na trůně. |
Mojmírovec (890–894)
| # | Jméno | Obrázek | Období života | Období vlády | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| 3 | Svatopluk I. (v letech 890–894 v rámci Velkomoravské říše, jejímž byl knížetem) |
|
ok. 830 – 894 | 890–894 | Mojmírovec. Po smrti svého chráněnce Bořivoje I. na krátkou dobu opět převzal vládu (nárok na české území byl potvrzen Arnulfem Korutanským v roce 890). |
Přemyslovci (894–1002)
| # | Jméno | Obrázek | Období života | Období vlády | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| 4 | Spytihněv I. | 
|
ok. 875 Levý Hradec – 915 |
894–915 | Syn Bořivoje. Vlády se ujal poté, co se Čechy po smrti Svatopluka I. vymanily z vlivu Velké Moravy a přiklonily se k Bavorsku.[10] |
| 5 | Vratislav I. | 
|
ok. 888 Praha – 13. únor 921 Praha |
915–921 | Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I. |
| 6 | Václav I. | 
|
ok. 907 – 28. září 935 Stará Boleslav |
921–935 | Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země.[11] Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929,[12] většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935.[13] |
| 7 | Boleslav I. | 
|
ok. 915 – 15. července 972 | 935–972 | Syn Vratislava I., bratr svatého Václava. Boleslav I. je někdy považován za zakladatele české státnosti: ražba mince,[14] hradská soustava, územní expanze – severní část Moravy, Horní Slezsko, Krakovsko a Červené hrady (Halič) – a centralizace. |
| 8 | Boleslav II. | 
|
ok. 935 – 7. únor 999 Praha |
972–999 | Syn Boleslava I. Ještě rozšířil území zděděná po svém otci, ale ke sklonku vlády nedokázal zabránit jejich ztrátě ve prospěch Polska. Vyvražděni Slavníkovci, čímž dokončeno sjednocení Čech.[15] Po jeho smrti přichází státní úpadek a boj o trůn mezi jeho třemi syny. |
| 9 | Boleslav III. | 
|
(968–971) Praha – (1037–1039) (Polsko) |
999–1002 | Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním předáků a družiníků. |
Piastovec (1002–1003)
| # | Jméno | Obrázek | Období života | Období vlády | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| 10 | Vladivoj |   |
981? – leden 1003 | 1002–1003 | Snad Piastovec, možná syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky[16] Na knížecí stolec dosazen polským knížetem Boleslavem Chrabrým. |
