Safír (persky سفير) je íránská nosná raketa používaná od roku 2009 pro starty prvních íránskych satelitů. Slovo safir znamená v perštině vyslanec nebo mediátor.

Stručný popis

Dvoustupňová raketa je pravděpodobně odvozena z íránské balistické rakety středního doletu Šaháb 3. Má výšku 22 metrů a průměr 1,25 metrů, používá raketový motor na kapalné pohonné látky. Jedná se o lehkou nosnou raketu, která dokáže na nízkou oběžnou dráhu Země dopravit náklad o maximální hmotnosti jen několik desítek kilogramů. Startovní hmotnost rakety Safír je asi 26 tun.

Verze

• Safír
• Safír-1, či Safír-2
• Safír 1B, či Safír-2B (hmotnost 37 tun)

Historie použití

První suborbitální zkušební let rakety typu Safír se uskutečnil 4. února 2008 z íránského kosmodromu Semnan. Dne 16. dubna 2008 došlo pravděpodobně k neúspěšnému íránskému pokusu o vypuštění satelitu. Raketě selhal druhý stupeň, dosáhla výšky 152 km, nicméně Írán neúspěch popřel a let označil jako suborbitální test.

Dne 2. února 2009 se Íránu podařil úspěšný kosmický start, raketa Safír 2 dopravila na oběžnou dráhu ve výšce 250 až 380 km první íránský satelit Omid s hmotností 27 kg.

Dne 15. června 2011 byl vypuštěn, za pomocí mírně modifikované rakety Safír-2B, satelit Rasad o hmotnosti 15 kg a 2. února 2012 dopravili Íránci na oběžnou dráhu družici Navid s hmotností 50 kg.

Pod označením Kavošgar (Průzkumník) se rakety Safír používají také na sondážní suborbitální lety.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Safír na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Safír na Wikimedia Commons
• Astronautix.com: Safir 2
• Na MEK Kosmo
• Web Letectví^{[nedostupný zdroj}