A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Modernizace trati Praha – Kladno s připojením Letiště Václava Havla[1] (dříve označováno také Rychlodráha Praha–Kladno) je projekt kapacitní příměstské železniční trati ze stanice Praha Masarykovo nádraží do Kladna-Ostrovce[2] s odbočkou na letiště Ruzyně, která by byla vybudována formou modernizace části nynější tratě 120 Praha – Rakovník, někdejší Buštěhradské dráhy. Projekt nesl v 90. letech označení PRaK a o deset let později Aircon.[3]
Projekt modernizace trati
Historie projektu
Projekt společnosti PRaK na spojení Prahy přes letiště Ruzyně s Kladnem se objevil v 90. letech. Již tehdy se pro stavbu vžil název „rychlodráha“. Ministerstvo dopravy a spojů trať zařadilo do dokumentu Rozvoj dopravních sítí v ČR do roku 2010, usnesení vlády ČR č. 714 ze 14. 7. 1999 ji v rámci národního rozvojového plánu schválilo i s napojením na IV. multimodální železniční koridor. Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo projekt železniční rychlodráhy usnesením č. 13/21 ze dne 11. 1. 1996. Zprovoznění se v jisté fázi plánovalo na rok 2004. Prodloužení metra A ze stanice Dejvická nebo metra B ze stanice Zličín k letišti bylo v té době hodnoceno jako nevýhodné a jako nehospodárný souběh dvou páteřních kolejových systémů.[4]
Projekt však neměl jednoznačnou podporu a byl opakovaně odkládán na neurčito. V roce 1999 Česká správa letišť objednala vypracování projektu úseku z centra Prahy na letiště s tím, že prodloužení do Kladna by bylo až dodatečnou fází – takto pojímaly priority i České dráhy v roce 2001. Podle tohoto projektu měly letištní vlaky mít minimum zastavení: Masarykovo nádraží, Dejvice, Terminál Jih (Dlouhá míle) a letiště, zatímco ostatní mezilehlé zastávky by obsluhovaly vlaky v trase Praha – Kladno nebo další vložené spoje. V té době se hovořilo o tom, že v relaci na letiště a z letiště mělo platit speciální vysoké jízdné. V Praze 6 vzniklo a vyvíjelo aktivitu občanské sdružení „Chceme metro, nechceme rychlodráhu“, jemuž se podařilo přípravu zablokovat.[4]
Projekt s názvem „Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, projekt PRaK“ byl prezentován v roce 2004, kdy probíhalo územní řízení pro 1. etapu.[2] Pro druhou etapu (Ruzyně – Kladno) byla do roku 2004 dokončena územně technická studie a v roce 2003 byly připraveny podklady pro dokumentaci pro územní řízení.[2]
Pilotní projekt ministerstva dopravy doporučilo ministerstvo financí vládě v rámci programu PPP (partnerských projektů veřejného sektoru se soukromými firmami) a ta jej projednávala na zasedání 12. ledna 2005.[5] Městské části Praha 6 a Praha 7 měly v té době k projektu negativní stanovisko,[5] Praha 6 preferovala metro před modernizací železnice.[6] Vláda 19. ledna vzala návrh ministerstva financí na vědomí, ale žádným způsobem projekt nepodpořila.[6][7]
2. února 2005 Rada Středočeského kraje vyslovila souhlas s tím, aby přípravou II. etapy (úseku Ruzyně – Kladno) byla pověřena státní organizace Správa železniční dopravní cesty.[8][9] V prosinci 2007 Dopravní fakulta ČVUT dokončila na základě zadání ministerstva dopravy studii „Posouzení variant železničního spojení Praha – Letiště Praha-Ruzyně – Kladno“, kde porovnala čtyři varianty řešení.[10][11]
25. října 2007 zastupitelstvo města Prahy schválilo do konceptu změny územního plánu, aby k letišti téměř souběžně s železniční rychlodráhou vedla i trasa metra s rokem dokončení asi 2018.[12] V únoru 2008 Praha 6 oznámila změnu stanoviska a začala železniční rychlodráhu podporovat, zejména s odvoláním na studii provedenou ČVUT a na rozhodnutí, že bude prodlouženo i metro, a za podmínek, že některé úseky budou vedeny pod zemí a že trať bude sloužit jen osobní dopravě[13]
29. dubna 2008 vydali ministr dopravy, středočeský hejtman, pražský primátor, starostové městských částí Praha 7 a Praha 6 a náměstek primátora města Kladna společné memorandum k realizaci stavby. Podpořili trať dvoukolejnou, elektrizovanou, ve stopě Buštěhradské dráhy s odbočkou na letiště, s konečnou stanicí v centru Prahy. Realizována měla být do konce roku 2013. Měla být zařazena do systému Pražské integrované dopravy. Otázka financování výstavby zůstala v deklaraci otevřená.[10]
V roce 2008 byl projekt oficiálně prezentován pod názvem Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně. Objednatelem byla státní organizace Správa železniční dopravní cesty a přípravnou dokumentaci zhotovovaly Metroprojekt Praha a. s. a SUDOP Praha a. s. V květnu 2008 byla přípravná dokumentace předložena k veřejnému projednání, se zapracovanými připomínkami má být k dispozici do konce března 2009.[14] V září 2009 ministerstvo dopravy oznámilo, že se projekt pozastavuje kvůli napjaté situaci státního rozpočtu a úsporným opatřením vlády Jana Fischera.[15]
V roce 2012 zadala SŽDC studii proveditelnosti, která porovnávala různé varianty spojení centra Prahy s letištěm. Pro obsloužení Kladna počítala studie s modernizací stávající trati přes Hostivici. Kombinací jednotlivých řešení vzniklo 29 projektových variant, které byly podrobeny velmi komplexní analýze zahrnující technické řešení, dopravní modely, atraktivitu pro cestující, územní průchodnost, přínosy a náklady. Centrální komise Ministerstva dopravy studii v červenci 2015 projednala a vybrala variantu R1speš,[16] podle níž by dráha vedla po povrchu z Masarykova nádraží přes Negrelliho viadukt do Stromovky a dále tunelem do Dejvic, úsek mezi Dejvicemi a Veleslavínem by pak měl vést částečně tunelem s dalším pokračováním na Kladno a odbočkou na letiště na Dlouhé Míli. Cena této varianty byla vyčíslena na 18 miliard Kč.
Přípravu projektu komplikoval požadavek Prahy 6, aby úsek mezi Dejvicemi a Veleslavínem byl veden kompletně pod povrchem, což by bylo o 3 až 3,5 miliardy dražší dříve schválená varianta a i na přípravu komplikovanější.[17] V červnu 2016 Centrální komise Ministerstva dopravy souhlasila s přípravou projektu i s tunelovými variantami.[18] V prosinci 2016 zadala SŽDC přípravu přípravnéprojektové dokumentace.[19] V únoru 2017 byla již cena projektu odhadována na 31 mld. Kč.[20]
V červenci 2017 začala rekonstrukce Negrelliho viaduktu, která byla prezentována jako součást projektu.[21] V listopadu 2018 SŽDC požádala o územní rozhodnutí pro první tři úseky trati.[22] V červnu 2019 byla SŽDC vybrána konečná konkrétní varianta střešovických tunelů.[23] V listopadu 2019, kdy územní rozhodnutí získal první úsek (modernizace Kladno - Kladno-Ostrovec), se cena celého projektu odhadovala již na 40 mld. Kč.[24] V říjnu 2021 SŽDC vypsala výběrové řízení na stavbu tohoto úseku,[25] v září 2022 začala jeho stavba.[26]
V červenci 2023 vypsala Správa železnic výběrové řízení na modernizaci Masarykova nádraží[27], vítězem se staly společnosti STRABAG Rail a STRABAG, s vysoutěženou cenou necelých 3,4 miliardy korun. Na přestavbu nádraží získala SŽ téměř 84 procenta financí z evropských fondů.[28] Stavba byla zahájena v lednu 2024.[29]
Úseky
Projekt se člení na následující úseky:[30]
Označení stavby | Název | Délka | Zahájení výstavby[31] | Dokončení výstavby[31] |
---|---|---|---|---|
A-01 | Modernizace a dostavba ŽST Masarykovo nádraží | — | 01/2024 | plánováno 2027 |
A-02 | Rekonstrukce Negrelliho viaduktu | 1,2 km | 2017 | 2020 |
A-03 | Modernizace trati Praha-Bubny (včetně) – Praha-Výstaviště (včetně) | 1,6 km | 01/2023 | plánováno 02/2026 |
A-35 | Modernizace trati Praha-Výstaviště (mimo) – Praha-Dejvice | 2,6 km | plánováno 2026 | plánováno 2029 |
A-36 | Modernizace trati Praha-Dejvice (mimo) – Praha-Veleslavín (mimo) | 3,7 km | plánováno 2027 | plánováno 2030 |
A-46 | Modernizace trati Praha-Veleslavín (včetně) – Praha-Ruzyně (včetně) | 3,9 km | plánováno 2026 | plánováno 2029 |
A-47 | Novostavba trati Praha-Ruzyně (mimo) – Praha-Letiště Václava Havla (mimo) | 4,2 km | plánováno 2026 | plánováno 2029 |
A-48 | Novostavba ŽST Praha-Letiště Václava Havla | 1,0 km | plánováno 2025 | plánováno 2029 |
A-33 | Zaokruhování železničního spojení letiště Václava Havla do trati Praha – Letiště VH – Kladno | 4,0 km | plánováno 2027 | plánováno 2029 |
S-15 | Modernizace trati Praha-Ruzyně (mimo) – Kladno (mimo) | 15,2 km | plánováno 2025 | plánováno 2028 |
S-16 | Modernizace trati Kladno (včetně) – Kladno-Ostrovec (včetně) | 4,0 km | 10/2022 | plánováno 12/2025 |
Popis projektu
Trať měla být dimenzována v úseku Praha – letiště pro rychlost 80 km/h.[2][10] V úseku letiště – Kladno se původně uvažovalo o rychlosti 100 km/h s místními sníženími na 80 km/h a zvýšením na 120 km/h,[2] později se psalo o traťové rychlosti převážně 120 km/h, pro naklápěcí soupravy v budoucnu 145 km/h,[9] přičemž zvýšení rychlosti umožnila přeložka mezi Unhoští a Kladnem.[9]
Nemá sloužit dálkové (koridorové) dopravě.[10] 1. etapa (úsek Praha – letiště) měla měřit asi 20 km s dobou jízdy 26,5 minut,[2] úsek letiště – Kladno také asi 20 km s jízdní dobou původně odhadovanou na asi 15 minut,[2] později na 22 minut pro zastávkové vlaky a 10 minut pro rychlíky.[2] Předpokládal se interval zastávkových spojů v ranní a odpolední špičce 20 minut a vložené zrychlené spoje na Chomutov.[9]
V roce 2001 projekt pro ČSL předpokládal do Kladna provoz hybridními nízkopodlažními soupravami ADtranz montovanými v ČR, umožňujícími jak napájení z troleje, tak z dieselových motorů, a v pražské větvi ryze elektrickými soupravami.[4]
V deklaraci z roku 2008 se předpokládaly zastávky Praha-Bubny, Praha-Výstaviště, Praha-Letná (příležitostná zastávka), Praha-Dejvice, Praha-Dlouhý Lán (přidaná oproti starším záměrům), Praha-Veleslavín, Praha-Liboc, Praha-Ruzyně, Praha-Dlouhá míle.[10] U zastávky Praha-Dlouhá míle měl být zřízen autobusový terminál, záchytné parkoviště P+R a úschovna kol B+R.[10] Na pražském Masarykově nádraží měl být zřízen nový, severní vestibul, který měl být pohyblivými chodníky propojen jak se starým vestibulem, tak se stanicí metra Florenc a hlavním nádražím, a utvořit tak propojený terminál Praha-centrum.[10]
Od nádraží Praha-Bubny ke Stromovce měla trať vést po nadzemní estakádě.[14] Úsek Strojnická – Stromovka měl být „citlivě zakapotován“, úsek Stromovka – Veleslavín veden pod zemí.[10] Nad zahloubeným úsekem měla být ve stopě bývalé dráhy vedena cyklostezka a v maximální míře měl být zachován profil terénu a drážní stavby jako mosty a tunely,[14] opuštěné plochy měly mít charakter městské zeleně.[10] Ještě v roce 2004 se plánovalo nadzemní vedení úseku Dejvice – Veleslavín, naopak v oblasti Stromovky se počítalo se dvěma tunely.[2]
Ve druhé etapě měly být modernizovány stanice Hostivice, Kladno a Kladno-Ostrovec a zastávky Pavlov a Kladno město, stanice Jeneč měla být přemístěna, stanice Unhošť zrušena a nahrazena zastávkou Malé Přítočno, nově zřízeny měly být zastávky Hostivice-Jeneček a Pletený Újezd.[9]
Ve třetí etapě měla být elektrizována a optimalizována i Trať 122 přes Pražský Semmering jako alternativní trasa pro případy výluk a pro náhradní dopravu[10] a měl být vybudován příjezd od Hostivice k letišti z druhé strany.
V lednu 2009 bylo v projektu mírně upraveno vedení v úseku Liboc – Ruzyně (trať asi o 10 m vzdálena od zástavby v Rakovnické a Pavlovské ulici, doplňující protihluková opatření, zastávka Praha-Liboc přemístěna asi o 40 m od Prahy).[32] Nově je prověřováno zřízení další, podzemní stanice s názvem Praha-Dlouhý lán, v zamýšleném rozvojovém územím „Strnadovy zahrady“, asi 1 km před stanici Praha-Veleslavín. V konečné stanici Praha-Letiště Ruzyně byla navržena třetí kolej.[14] Celý úsek Praha-Bubny – Praha-Výstaviště i odbočení směrem na Kralupy byly kvůli lepší prostupnosti území nově navrženy na estakádách, místo dosud plánovaného vedení na zemním tělese,[14] a na pražském zhlaví stanice Praha-Bubny byl navržen nový podchod s podjezdem.[14] Má být zrušen železniční přejezd Bubenečské ulice (u křižovatky Špejchar, pražské zhlaví stanice Praha-Dejvice) a zobousměrněn přejezd Pelléovy ulice.[14]
Podle deklarace o rozvoji, kterou v dubnu 2008 podepsaly Praha, Středočeský kraj a ministerstvo dopravy, měla rychlodráha končit v Praze na Masarykově nádraží.[33] V dubnu 2008 se radní pro územní rozvoj Prahy 1 Filip Dvořák (ODS) postavil proti tomu, aby rychlodráha z Kladna a od letiště Praha-Ruzyně končila na Masarykově nádraží, a navrhl, aby z Negrelliho viaduktu pokračovala tunelem na nová, podzemní nástupiště hlavního nádraží s případnou zastávkou u autobusového nádraží Florenc. Jako vzory fungujících patrových nádraží byly jmenovány Petrohrad, Berlin Hauptbahnhof a plánované přesunuté Brno hlavní nádraží. Náklady na výstavbu tunelu odhadl na 2 miliardy Kč, které by měly být uhrazeny z výnosů za prodej pozemků rušeného nádraží. Návrh na spojení letiště s hlavním nádražím podpořil městský radní pro dopravu Radovan Šteiner.[34]
Autorem jednotného designu návrhu 2. etapy byl architekt Patrik Kotas.[9]
V roce 2005 se náklady na modernizaci železniční tratě (tehdy ještě v nadzemním vedení mezi Dejvicemi a Veleslavínem) odhadovaly na 12 miliard Kč.[6] V září 2009 bylo ministerstvem dopravy zmíněno, že celá dráha z Prahy do Kladna by měla stát 30 až 35 miliard Kč,[15] přičemž David Rath předpokládal, že upuštění od hloubené varianty na území Prahy 6 by představovalo zlevnění asi o 10 miliard.[15]
Odkazy
Reference
- ↑ Modernizace trati Praha – Kladno s připojením Letiště Václava Havla . Správa železnic . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i Projekt rychlodráhy Praha - letiště Ruzyně - Kladno[nedostupný zdroj, Středočeský kraj, 25. 6. 2004
- ↑ Petra Pospěchová: Letištní expres bude mít zpoždění, ihned.cz, 19. 1. 2009
- ↑ a b c Jan Brčák: Rychlodráha Praha - letiště Praha Ruzyně, týdeník Železničář, č. 8, 2001
- ↑ a b Stanislav Kněnický: Pohodlně na letiště i do Kladna, MF Dnes, příloha Praha, 11. 1. 2005, on line na PPP centrum[nedostupný zdroj, on line na webu Středočeského kraje[nedostupný zdroj
- ↑ a b c Pavel Baroch: Rychlodráha spojí Prahu s letištěm v Ruzyni, Hospodářské noviny, 25. 1. 2005, on line na webu Středočeského kraje[nedostupný zdroj
- ↑ Vláda: Na projektu rychlodráhy by se mohly podílet soukromé firmy[nedostupný zdroj, Středočeský kraj, 20. 1. 2005, ČTK
- ↑ II. etapa - Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, projekt PRaK[nedostupný zdroj, Středočeský kraj, 9. 2. 2005
- ↑ a b c d e f Investorem II. etapy modernizace trati Praha - Kladno s připojením na letiště Ruzyně, projekt PRaK se stala Správa železniční dopravní cesty[nedostupný zdroj, Středočeský kraj, 16. 8. 2005
- ↑ a b c d e f g h i j Společná deklarace k realizaci modernizace železniční tratě z Prahy do Kladna s připojením na letiště Ruzyně Archivováno 19. 2. 2009 na Wayback Machine., 29. 4. 2008
- ↑ Jednání o konečné podobě modernizované trati z Prahy do Kladna směřuje ke společné dohodě[nedostupný zdroj, Středočeský kraj, 2. 11. 2007
- ↑ Další krok k výstavbě metra k letišti Ruzyně. www.letectvi.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-16.
- ↑ Radnice Prahy 6 dala rychlodráze na Kladno překvapivou zelenou, ŽelPage, 27. 2. 2008
- ↑ a b c d e f g Další úpravy dokumentace Archivováno 11. 2. 2009 na Wayback Machine., Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, 20. 1. 2009
- ↑ a b c Rychlodráha Praha - Kladno nebude, politici stavbu zmrazili, iDnes.cz, 16. 9. 2009, rubrika Praha, Martina Klapalová
- ↑ Dlouhá příprava projektu aneb od PRAKu k R1spěš - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz . . Dostupné online.
- ↑ Nové tunely v Praze možná spojí nádraží v Dejvicích a Veleslavíně - Aktuality - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz . 2016-05-16 . Dostupné online.
- ↑ Železnice na letiště: SŽDC připravuje variantu Střešovice - Aktuality - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz . Správa železnic, 2016-06-02 . Dostupné online.
- ↑ Příprava projektu železnice z Veleslavína na Letiště Václava Havla má zelenou. www.mdcr.cz . . Dostupné online.
- ↑ Trať z Prahy do Kladna s odbočkou na letiště vyjde na 31 miliard. O deset víc než se plánovalo. iROZHLAS . Český rozhlas . Dostupné online.
- ↑ Začíná výstavba železnice na letiště - Aktuality - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz . . Dostupné online.
- ↑ Příprava rychlodráhy na letiště vstoupila do další fáze, SŽDC požádala o územní rozhodnutí - Aktuality - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz . . Dostupné online.
- ↑ SŽDC vybrala pro střešovické tunely novou jižní variantu - Aktuality - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz online. cit. 2023-03-31. Dostupné online.
- ↑ Výkres za 40 miliard. Plán stavby trati na letiště je hotov a zásadně změní tvář Prahy - Aktuality - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz online. cit. 2023-03-31. Dostupné online.
- ↑ Další posun v přípravě modernizace trati Praha – Kladno - Aktuality - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz online. cit. 2023-03-31. Dostupné online.
- ↑ Byla zahájena modernizace trati z Kladna do Prahy online. 2022-09-19 cit. 2023-03-31. Dostupné online.
- ↑ Kdo přestaví Masaryčku? Hledá se zhotovitel - Aktuality - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz online. cit. 2024-01-12. Dostupné online.
- ↑ CIHLA, ČTK ,Radek. Na Masarykově nádraží začala jeho rekonstrukce. Ta potrvá až do roku 2027. Pražský deník. 2024-01-11. Dostupné online cit. 2024-01-12.
- ↑ CIHLA, ČTK ,Radek. Na Masarykově nádraží začala jeho rekonstrukce. Ta potrvá až do roku 2027. Pražský deník. 2024-01-11. Dostupné online cit. 2024-01-12.
- ↑ Železnice na letiště - Úseky online. Správa železnic cit. 2022-08-09. Dostupné online.
- ↑ a b Interaktivní mapa Správy železnic online. Správa železnic cit. 2023-10-27. Dostupné online.
- ↑ Alternativní vedení trasy v úseku Liboc – Ruzyně Archivováno 1. 3. 2009 na Wayback Machine., Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, 19. 1. 2009
- ↑ Masarykovo nádraží nemá končit, ale růst, Právo 9. 8. 2008 (Novinky.cz 11. 8.)
- ↑ Petr Švec: Radní odmítají spojit letiště s Masarykovým nádražím, chtějí tunel na hlavní, iDNES 19. 4. 2008
Související článkyeditovat | editovat zdroj
- Lánská koněspřežka
- Buštěhradská dráha
- Železniční trať Praha–Rakovník
- Tunel Blanka (silniční)
- Železniční doprava v pražské aglomeraci
- Pražský železniční uzel
- Seznam pražských železničních stanic
- Pražská integrovaná doprava
- Pražská aglomerace
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, stránky projektu
- Projekt rychlodráhy Archivováno 9. 2. 2009 na Wayback Machine., Středočeský kraj
- Projekt rychlodráhy Praha – letiště Ruzyně – Kladno, web Magistrátu hl. m. Prahy. Obsahuje vizualizace stanic.
- Jan Brčák: Rychlodráha Praha - letiště Praha Ruzyně, týdeník Železničář, č. 8, 2001
- 1. etapa modernizace tratě Praha – Kladno včetně odbočky na letiště Praha-Ruzyně, Železnice – regiony – Evropa, České dráhy a. s., 2004, ISBN 80-239-3481-3
- Projekt rychlodráhy Praha - letiště Ruzyně – Kladno, projekt PRaK, web Ministerstva dopravy ČR (nedatováno, cca 2007)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk