Rusko - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Rusko
Symbol rozcestia O iných významoch výrazu Rusko pozri Rusko (rozlišovacia stránka).
Ruská federácia
Vlajka Ruskej federácie Znak Ruskej federácie
Vlajka Znak
Štátna hymna:
Государственный гимн Российской Федерации Gosudarstvennyj gimn Rossijskoj Federacii
(Štátna hymna Ruskej federácie)
Russian Federation (orthographic projection) - Annexed Territories disputed.svg
Miestny názov  
 • dlhý Российская Федерация
 • krátky Россия
Hlavné mesto Moskva
55°45′ s.š. 37°37′ v.d.
Najväčšie mesto Moskva
Úradné jazyky ruština
v jednotlivých subjektoch ďalšie jazyky
Demonym Rus, Ruska
Štátne zriadenie
Prezident
Predseda vlády
federatívna poloprezidentská republika
Vladimir Putin
Michail Mišustin
Vznik 25. december 1991 (rozpadom ZSSR)
Susedia Nórsko, Fínsko, Estónsko, Lotyšsko, Litva, Poľsko, Bielorusko, Ukrajina, Gruzínsko, Azerbajdžan, Kazachstan, Mongolsko, Čína, KĽDR, USA
Rozloha
 • celková
 • voda (%)
 
17 098 246 km² (1.)  
720 500 km² (13 %)
Počet obyvateľov
 • sčítanie (2021)
 • hustota (2022)
 
144 699 673 (okrem Krymu)
8,4/km² (181.)
HDP
 • celkový
 • na hlavu (PKS)
2022
2,133 bilióna $ (6.)
31 967 $ (59.)
Index ľudského rozvoja (2021) 0,822 (52.) – veľmi vysoký
Mena ruský rubeľ (=100 kopejok) (RUB)
Časové pásmo
 • Letný čas
(UTC+2 až +12)
(UTC+3 až +13)
Medzinárodný kód RUS / RU
Medzinárodná poznávacia značka RUS
Internetová doména .ru (rezervovaná aj doména .su), .рф
Smerové telefónne číslo +7

Súradnice: 66°25′00″S 94°15′00″V / 66,416666666667°S 94,25°V / 66.416666666667; 94.25

Rusko (rus. РоссияRossija), dlhý tvar Ruská federácia (RF; rus. Российская федерацияRossijskaja federacija), je transkontinentálna krajina rozprestierajúca sa na území východnej Európy a severnej Ázie. Ide o najväčší štát na svete, ktorého medzinárodne uznané územie má rozlohu 17 098 246 km² a zahŕňa jednu osminu obývateľnej pevniny Zeme. Rusko sa rozprestiera v jedenástich časových pásmach a má spoločné pozemné hranice so štrnástimi krajinami,[1] čo je viac ako ktorákoľvek iná krajina okrem Číny. Je deviatou najľudnatejšou krajinou sveta a najľudnatejšou krajinou Európy. Má 146 miliónov obyvateľov. Hlavným a najväčším mestom Ruska je Moskva, najväčšie mesto Európy podľa počtu obyvateľov. Petrohrad je kultúrnym centrom krajiny a druhým najväčším mestom Ruska. Medzi ďalšie veľké mestské oblasti patria Novosibirsk, Jekaterinburg, Nižný Novgorod a Kazaň.

Východní Slovania sa ako rozpoznateľná etnická skupina objavili v Európe medzi 3. a 8. storočím n. l. Kyjevská Rus vznikla ako štát v 9. storočí a v roku 988 prijala od Byzantskej ríše pravoslávne kresťanstvo. Rus sa nakoniec rozpadla a Moskovské veľkokniežatstvo sa rozrástlo na Ruské cárstvo. Do začiatku 18. storočia sa územie Ruska značne rozšírilo prostredníctvom dobývania, anexií a úsilia ruských objaviteľov a vyvinulo sa do Ruského impéria, ktoré je dodnes treťou najväčšou ríšou v histórii. Po ruskej revolúcii v roku 1917 však bola monarchia v Rusku zrušená a nahradená Ruskou socialistickou federatívnou sovietskou republikou – prvým socialistickým štátom na svete. Po ruskej občianskej vojne založila Ruská socialistická federatívna sovietska republika s ďalšími tromi sovietskymi republikami Sovietsky zväz, v rámci ktorého bolo Rusko najväčšou a hlavnou republikou. Na úkor miliónov životov Sovietsky zväz v 30. rokoch 20. storočia prešiel rýchlou industrializáciou a neskôr zohral rozhodujúcu úlohu pre Spojencov v druhej svetovej vojne, keď viedol rozsiahle vojnové úsilie na východnom fronte proti nacistickému Nemecku. S nástupom studenej vojny súperil so Spojenými štátmi o globálny ideologický vplyv. Sovietska éra 20. storočia bola tiež svedkom niektorých najvýznamnejších ruských technologických úspechov vrátane prvej družice vyrobenej človekom a prvého letu človeka do vesmíru.

V roku 1991 vznikla po rozpade Sovietskeho zväzu nezávislá Ruská federácia. Bola prijatá nová ústava a odvtedy je Rusko spravované ako federatívna poloprezidentská republika. Od prelomu 20. a 21. storočia dominuje ruskému politickému systému Vladimir Putin, za ktorého vlády krajina zaznamenala ústup od demokracie a posun k autoritárstvu. Rusko sa vojensky angažovalo vo viacerých postsovietskych štátoch, čo zahŕňalo medzinárodne neuznanú anexiu Krymu v roku 2014 od susednej Ukrajiny a jej štyroch ďalších regiónov v roku 2022 počas prebiehajúcej invázie. V medzinárodných rebríčkoch sa Rusko umiestňuje na nízkych priečkach v meraní ľudských práv a slobody tlače. Krajina má tiež vysokú mieru vnímanej korupcie.

V celosvetovom rebríčku je ruská ekonomika deviata najväčšia podľa nominálneho HDP a šiesta najväčšia podľa HDP v parite kúpnej sily. Rusko vlastní najväčší arzenál jadrových zbraní a má piate najvyššie vojenské výdavky. Jeho zdroje nerastných a energetických surovín sú najväčšie na svete a v ťažbe ropy a zemného plynu je v celosvetovom meradle na vysokej úrovni. Krajina je stálym členom Bezpečnostnej rady OSN, členským štátom G20, ŠOS, BRICS, APEC, OBSE a WTO a vedúcim členským štátom SNŠ, OZKB a EAEU. V Rusku sa nachádza 30 pamiatok svetového dedičstva UNESCO.

Pôvod názvu

Slovo ruský (starorusky: русьскыи) je utvorené od slova rus (po rusky: русь) prebratého od východných Slovanov. Týmto slovom nazývali východoslovanský štát Kyjevskú Rus – niekedy však aj Kyjevská zem – (po rusky: Киевская земля), aby ju rozlíšili od Novgorodskej zeme a Rostovsko-suzdaľského kniežatstva. V byzantských kronikách sa okrem základu slova s „u“ (russ-) spomína aj základ s písmenom „o“ (Rhos, R(h)os). Z tohto variantu pochádza aj konečný názov krajiny – Rusko.

Etymológia slova rus nie je dodnes vyriešená, a jej vysvetlenie má korene v mnohých verziách:

  • Slovo má pôvod v staroslovienskom jazyku a je odvodené od slova Róþsmenn alebo Róþskarlar (po slovensky: moreplavec), nie však Róþs.
  • Vo fínčine od slova ruotsi (po slovensky: Švéd, Švédsko).
  • Slovo je odvodené od základu indoárijskeho slova ruksa (russa) čo znamená svetlý alebo biely.
Táto téza sa zakladá na skutočnosti, keď väčšina obyvateľov ruskej zeme v 10. – 12. storočí mala v tvári črty škandinávskych národov, aké sa dnes vyskytujú u obyvateľov Fínska, Švédska, Nórska, Islandu a Grónska.

Dejiny

Bližšie informácie v hlavnom článku: Dejiny Ruska
Kniežatstvá Kyjevskej Rusi (1054 – 1132)

Periodizácia dejín Ruska:

Prvá písomná zmienka o Rusku pochádza z 10. storočia a je uvedená v staroruských dokumentoch z 10. – 15. storočia pod názvom Россiя alebo Россiа[2]. Tento termín, ktorý sa používal od roku 1517 označoval iba severovýchodné územie krajiny (t. j. Ruské zeme), ktoré nepatrilo Poľsku a Veľkému litovskému kniežatstvu, boli však spojené s Veľkým moskovským kniežatstvom do jedného štátu. V 14. storočí sa Ruskom v povedomí západných krajín označovalo územie Moskovskej Rusi, ktorého obyvateľmi boli Moskviti.

Oficiálny názov štátu – „Rusko“ – zaviedol Peter I. v roku 1721, keď vytvoril Ruské impérium. Dňa 1. septembra 1917 bola v Rusku vyhlásená republika, ale fakticky sa ňou stalo už 3. marca 1917 po vypuknutí februárovej revolúcie. V období od 10. januára 1918 do 30. decembra 1922 bolo ruské územie súčasťou Ruskej sovietskej federatívnej socialistickej republiky a následne Zväzu sovietskych socialistických republík (30. december 1922 – 25. december 1991).

Dňa 12. júna 1990 poslanci Najvyššieho sovietu RSFSR prijali Deklaráciu o štátnej suverenite Ruskej federácie. Začiatkom decembra (8. december 1990) sa predstavitelia RSFSR, Ukrajiny a Bieloruska na stretnutí v Bielovežskej rezervácii dohodli na spoločnom rozpustení ZSSR a vytvorení Spoločenstva nezávislých štátov. Dňa 25. decembra 1991 zaniknutý štátny útvar Zväz sovietskych socialistických republík dostal nový názov – Ruská federácia.

Geografia

Hranice

Poloha Ruska vo svete
Mapa Ruska
Topografická mapa Ruska

Rusko hraničí celkovo so 16 krajinami a so 14 po súši:

na severozápade
  • Nórsko (219,1 km, po súši 195,8 km)
V dĺžke 152,8 km hranica Ruska a Nórska vedie riekami a jazerami a 23,3 km vedie po mori.
  • Fínsko (1 325,8 km, po súši 1 271,8 km)
V dĺžke 180,1 km hranica Ruska a Fínska vedie riekami a jazerami a 54 km vedie po mori.
na západe
V dĺžke 145 km hranica Ruska a Estónska vedie po mori.
  • Lotyšsko (270,5 km, po súši 133,3 km)
  • Litva (288,4 km, po súši 266 km)
Hranica s Kaliningradskou oblasťou je dlhá 236,1 km a 22,4 km z nej vedie po mori.
  • Poľsko (236,3 km, po súši 204,1 km)
Hranica s Kaliningradskou oblasťou je dlhá 0,8 km z toho 32,2 km vedie po mori.
na juhozápade
  • Ukrajina (2 245,8 km, po súši 425,6 km)
V dĺžke 320 km hranica Ruska a Ukrajiny vedie po mori.
na juhu
V dĺžke 56,1 km hranica Ruska a Gruzínska vedie riekami a jazerami a 22,4 km po mori.
V dĺžke 55,2 km hranica Ruska a Azerbajdžanu vedie po mori.
V dĺžke 1 576,7 km hranica Ruska a Kazachstanu vedie riekami a jazerami a 85,8 km po mori.
V dĺžke 17 km hranica Ruska a KĽDR vedie riekami a jazerami a 22,1 km vedie po mori.
na východe

S Bieloruskom, Mongolskom a Čínou nemá Rusko hranicu vedúcu po vode.

Problém súčasných hraníc Ruska s bývalými sovietskymi republikami v medzinárodno-právnom vzťahu ešte nie je skončený. Napríklad hranica medzi Ruskom a Ukrajinou je doteraz ohraničená, hoci jej určenie bolo zakončené v roku 2006.

Hranice po súši

Západná suchozemská hranica Ruska sa neviaže k prírodným hraniciam. V časti od Baltského do Azovského mora prechádza obývaným územím. V tejto oblasti hranicu vymedzujú železnice na trase Petrohrad – Tallinn, Moskva – Riga, Moskva – Minsk – Varšava, Moskva – Kyjev, Moskva – Charkov.

Južná hranica po zemi s Gruzínskom a Azerbajdžanom vedie cez hory Kaukazu od Čierneho po Kaspické more. Železničná trať v tejto oblasti lemuje brehy morí. Cez strednú časť chrbta vedú dve diaľnice, ktoré sú v zime často zasypané snehom.

Hranica s Kazachstanom

Hranica s Kazachstanom je najdlhšia hranica Ruska, ktorá vedie po súši. Vedie cez Zavolžie, južný Ural a juh Sibíri. Cez hranicu prechádzajú mnohé železnice smerujúce do strednej Ázie (Astrachan – Guriev, Saratov – Uraľsk, Orenburg – Taškent) a Kazachstanu (Barnaul – Alma-Ata). Hranicou prechádza aj malá časť Transsibírskej magistrály (Čeľabinsk – Omsk), Stredosibírskej a Južnosibírskej magistrály.

Hranica s Čínou

Hranica s Čínou je druhá najdlhšia hranica Ruska. Prechádza riekou Amur a jeho prítokom Ussuri a Argun. Stretáva sa s Čínskovýchodnou železnicou, postavenou ešte v roku 1903 a diaľnicou do Vladivostoku, ktorá pokračuje na čínskom území, aby tak mohla čo najkratším možným spôsobom spojiť Ďaleký východ so Sibírou.

Hranica s Mongolskom

Prechádza hornou oblasťou južnej Sibíri a delí ju Transsibírska magistrála na trase Ulan-Ude – Ulanbátar – Peking.

Hranica s KĽDR
Cesta z Vladivostoku do dedinky Chasan v stráženom hraničnom pásme Ruska a KĽDR

Hranicou Kórejskej ľudovodemokratickej republiky prechádza železničná trať smerujúca do Pchjongjangu.

Hranice po mori

Hranicu, ktorá prechádza len morom má Rusko s USA a Japonskom. Sú to úzke prielivy, ktorými sú rozdelené Južné Kurily od ostrova Hokkaidó a Ratmonov ostrov od Ostrova Kruzenšterna (tzv. Diomedove ostrovy). Celková dĺžka hraníc vedúca po vode je 38 807,5 km.

Severná hranica

Najdlhšia morská hranica Ruska je dlhá 19 724,1 km a prechádza pobrežím Severného ľadového oceánu, Barentsovho, Kurského, Lapteho, Východosibírskeho a Čutského mora. Plaviť sa bez ľadoborca sa dá iba pri severných brehoch Kolského polostrova. Všetky prístavy, ktoré sa nachádzajú na severe Ruska okrem prístavu v meste Murmansk sa využívajú iba v letných mesiacoch (2 – 3 mesiace), pretože väčšinu roka sú zamrznuté. Toto je dôvod prečo sa severná hranica Ruska nevyužíva na lodné spojenie s inými krajinami.

Západná hranica

Druhá najväčšia morská hranica v dĺžke 16 997 km prechádza pobrežím Tichého oceánu a Beringovým, Ochotským a Japonským morom. Juhovýchodné pobrežie Kamčatky sa nachádza bezprostredne pri oceáne. Hlavné nezamŕzajúce prístavy v tejto oblasti sú v mestách Vladivostok a Nachodka.

Železnica sa k pobrežiu Ruska dostane iba na juhu prímorského kraja v oblasti prístavov v Tatárskom prielive (Sovetskaja Gavaň a Vanino). Prímorské oblasti sú tu veľmi riedko osídlené.

Hranica Azovského mora

Hranica Azovského mora prechádza od Taganrogského zálivu do Kerčského prielivu, a potom čiernomorským pobrežím Kaukazu. Hlavné prístavy na pobreží Čierneho mora sú v mestách Novorossijsk (najväčší prístav Ruska) a Tuapse. Známymi prístavmi Azovského moraEjsk a Taganrog. More je však veľmi plytké, preto tu nie je veľa prístavov. Ďalším problémom je, že pobrežie Azovského mora na krátku dobu zamŕza a plavba v zimnom období je tu možná iba s ľadoborcami.

Hranica Baltského a Azovsko-čiernomorského úmoria

Dĺžka morského pobrežia Baltského a Azovsko-čiernomorského úmoria je dlhá 389,5 kilometra. Využíva sa veľmi intenzívne.

Hraničné prístavy Ruska

V Sovietskom zväze sa prístavy stavali predovšetkým v regióne Pobaltia. Najväčším morským obchodným prístavom krajiny je prístav v Petrohrade, ale v súčasnosti sa stavajú vo Fínskom zálive aj ďalšie, ktoré sa v budúcnosti využijú ako ropné terminály.

Najvzdialenejšie body Ruska

Keďže cez polostrov Čukotka prechádza 180. poludník, ležia najvýchodnejšie časti Ruska na západnej pologuli. V Rusku sa nachádza najchladnejšie trvale obývané miesto na Zemi - dedina Ojmiakon [3]na Sibíri.

Povrch

Národný park Jugyd Va v pohorí Ural
Zdroj:
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o Rusko

Úřad vlády ČR
Úmrtí v roce 2021
Únor 1948
Ústřední vedení odboje domácího
Ústava České republiky
Ústava Československé republiky
Ústava Československé socialistické republiky
Ústavní listina Československé republiky
Ústavní vývoj v Česku
Ústavní zákon o československé federaci
Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky
Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků
Úterý
Čeština
Čechy
Černá věž (Pražský hrad)
Černé moře
Česká a Slovenská Federativní Republika
Česká národní rada (odboj)
Česká socialistická republika
Česká Wikipedie
České Budějovice
České království
České Slezsko
Česko
Československá hymna
Československá republika (1948–1960)
Československá samostatná obrněná brigáda
Československá socialistická republika
Československé parlamentní volby 1946
Československé perutě v RAF
Československé pozemní jednotky na Západě 1939–1945
Československý národní výbor
Československý odboj (1939–1945)
Československý pěší prapor 11 – Východní
Československý spisovatel
Československý vojenský hřbitov La Targette
Československo
ČRo
Čtvrtá vláda Jozefa Tisa
Říšský protektor
Římské číslice
Říp
Řecko
Šablona:Infobox - demografie
Šemík
Šestá hodnotící zpráva IPCC
Španělsko
Štěchovický poklad
Štefan Osuský
Švédsko
Železná opona
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Židé
Žito (Staré pověsti české)
Župní dům (Košice)
Žytomyrsko-berdyčevská operace
1. československá armáda na Slovensku
1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky
1. československá smíšená letecká divize v SSSR
1. československý armádní sbor
1. říjen
1. březen
1. duben
1. horská divize (Wehrmacht)
1. prosinec
1. září
10. duben
10. květen
10. leden
10. srpen
11. únor
11. květen
11. prosinec
11. srpen
12. květen
12. listopad
12. září
13. únor
13. březen
13. srpen
13. století
14. březen
14. duben
14. květen
14. století
1427
1428
1442
1463
1476
1486
1492
1493
1494
1495
1496
1497
1498
1499
15. únor
15. červenec
15. březen
15. srpen
15. století
15. září
1500
1506
1516
1521
1533
1544
1550
1558
1560
1566
1570
1576
1584
16. květen
16. leden
16. století
17. březen
17. duben
17. století
1775
18. únor
18. duben
18. století
1849
1866
1894
19. červen
19. duben
19. prosinec
19. srpen
19. století
1905
1926
1936
1939
1940
1941
1942
1943
1944
1945
1946
1946 ve filmu
1946 ve fotografii
1946 v hudbě
1946 v letectví
1946 v loďstvech
1947
1948
1949
1950
1952 ve filmu
1956
1961
1966
1976
1981
1992
1999
2. únor
2. československá paradesantní brigáda v SSSR
2. březen
2. srpen
2. tisíciletí
20. únor
20. říjen
20. březen
20. květen
20. leden
20. listopad
20. století
2000
2007
2008
2009 ve filmu
2011
2012
2013
2015
2017
2021
2022
21. únor
21. březen
21. duben
21. květen
21. leden
21. listopad
21. srpen
21. století
21. září
22. únor
22. červenec
22. březen
22. duben
22. květen
23. únor
23. květen
23. listopad
24. únor
24. květen
24. leden
25. květen
26. říjen
26. březen
26. květen
27. únor
27. březen
27. leden
28. říjen
28. březen
28. duben
28. září
29. duben
29. květen
29. září
3. únor
3. červen
3. duben
3. květen
3. srpen
30. březen
30. duben
30. květen
31. květen
310. československá stíhací peruť RAF
311. československá bombardovací peruť RAF
312. československá stíhací peruť RAF
313. československá stíhací peruť RAF
4. únor
4. červen
4. březen
4. leden
4. srpen
5. březen
5. květen
5. srpen
6. únor
6. červen
6. květen
6. leden
6. listopad
7. květen
7. listopad
7. srpen
8. květen
8. srpen
9. únor
9. červenec
9. březen
9. srpen
Adolf Hitler
Afrika
Agde
Albánie
Albatros (nakladatelství)
Aleš Skřivan
Alena Macurová
Alexandrie
Alexandr Kramer
Alexandr VI.
Alois Jirásek
Alois Liška
Amanda Gormanová
Amharsko
Angličtina
Anglie
Antoine Marès
Antonín Procházka (malíř)
Archiv výtvarného umění
Argentina
Arnošt Goldflam
Atentát na Heydricha
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
August Sedláček
Autorita (knihovnictví)
Avala-Modrý kruh
Aztécká říše
Bílá paní
Bělehradská operace
Bělorusko
Břetislav I.
Břetislav Pojar
Barokní architektura
Bedřich Neumann
Bedřich Smetana
Bejrút
Benešovy dekrety
Benedikt Rejt
Berlínská zeď
Bernal Díaz del Castillo
Bibliografie dějin Českých zemí
Bitva o Británii
Bitva o Czajankova kasárna
Bitva o Francii
Bitva o Kyjev (1943)
Bitva u Jasla
Bitva u Kresčaku
Bitva u Slivice
Bitva u Sokolova
Bitvy českých dějin
Bivoj
Blaničtí rytíři
Boček z Poděbrad
Boeing B-29 Superfortress
Bohuslav Laštovička
Boje o Liptovský Mikuláš
Boj o Český rozhlas (1945)
Boj v kostele svatých Cyrila a Metoděje
Bombový útok na hotel Krále Davida
Bratrstvo (Jirásek)
Brigádní generál
Britové
Britský mandát Palestina
Bruncvík
Buckinghamshire
Budapešť
Budyně nad Ohří
Bulharština
Carl Gustaf Emil Mannerheim
Charles de Gaulle
Cheb
Clément Marot
Clement Attlee
Commons:Featured pictures/cs
Conquista
Covid-19
Cromwell (tank)
Crusader (tank)
Dívčí válka (pověst)
Dějiny Česka
Dějiny Československa
Dějiny Československa#Porevoluční vývoj
Dějiny Slovenska
Dětský fond Organizace spojených národů
Děvín (národní přírodní rezervace)
Daliborův nález
Daliborka
Dalibor (opera)
Dalibor z Kozojed
Dalimilova kronika
Daniela Kolářová
De iure
Diecéze míšeňská
Diskuse k šabloně:Infobox - demografie
Divize (vojenství)
Divizní generál
Dobývání Aztécké říše
Doktor Miroslav Tyrš (partyzánská jednotka)
Domažlice
Drahomír Koudelka
Družstvo v prvním sledu
Druhá Československá republika
Druhá exilová vláda Jana Šrámka
Druhá republika
Druhá světová válka
Druhá světová válka na Blízkém východě
Druhá světová válka v Africe
Druhá vláda Augustina Vološina
Druhá vláda Jana Syrového
Druhá vláda Jozefa Tisa
Druhá vláda Rudolfa Berana
Dušan Tříska
Dunkerk
Dusty Hill
Eduard Kohout
Eduard Outrata
Edvard Beneš
Edward Frederick Lindley Wood
Egypt
Ellen Jilemnická
Emily Greene Balch
Encyklopedie
Epika
Erwin Rommel
Etiopie
Evangelická církev
Eva Hašková
Eva Romanová
Exilová vláda
Fülane Hatun
F. L. Věk
F. L. Věk (seriál)
Fat Man
Faustův dům
Federalizace Československa
Filip I. Sličný
Film
Filmová hudba
Filosofská historie
Filosofská historie (film)
Forces françaises libres
Francie
Francouzština
Francouzská cizinecká legie
František Bartoš (etnograf)
František Panchártek
Fredric March
Fultonský projev
Görlitz
Gedera
Gemeinsame Normdatei
Gien
Globální oteplování
Golem
Gotická architektura
Gregoriánský kalendář
Gustav I. Vasa
Hájkova kronika
Hana Zagorová
Havířov
Hedvika Vilgusová
Herbert George Wells
Hermann Hesse
Hermann Joseph Muller
Hernán Cortés
Hilo
Hlavní město
Hlavní strana
Horní Lužice
Horymír (vladyka)
Hraný film
Humber (obrněný automobil)
Husitský král (román)
Husitství
I. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova (Jugoslávie)
I. ilegální ÚV KSČ
Indie
Indočínská válka
Internace
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Irgun
Isabela Portugalská (1496)
Italština
Ivana Janů
Ivan Štampach
Ivan Vyskočil (1946)
Ján Gronský
Jaan Kaplinski
Jakabov palác
James Batcheller Sumner
Jana I. Kastilská
Jan Šrámek
Jan Žižka (film, 1956)
Jan Žižka z Trocnova
Jan Živný
Jan Aragonský a Kastilský
Jan Bechyna
Jan Berwid-Buquoy
Jan František Beckovský
Jan Hus (film)
Jan I. Olbracht
Jan II. Kastilský
Jan Kodeš
Jan Kozina (partyzánská jednotka)
Jan Kratochvíl (generál)
Jan Kuklík (právník)
Jan Lucemburský
Jan Masaryk
Jan Nedvěd
Jan Roháč (divadelní hra)
Jan Smejkal
Jan starší Hodějovský z Hodějova
Japonština
Japonsko
Jaroslava Obermaierová
Jaroslav Beneš (fotograf)
Jaroslav Nešetřil
Jaroslav Veis
Jazyk (lingvistika)
Ječmínek
Jean-Paul Sartre
Jehuda ben Becalel
Jericho
Jermak (partyzánská jednotka)
Jeruzalém
Jiří Bělohlávek
Jiří Brdečka
Jiří Chalupa
Jiří Kabeš
Jiří Kabele
Jiří Mucha (soudce)
Jiří Poláček
Jiří Pujman
Jiří Trnka
Jiří z Kunštátu a Poděbrad (opera)
Jiřina Šedinová
Jindřich IV.
Jindřich VII. Tudor
Jitka ze Schweinfurtu
João de Barros
John Howard Northrop
John Mott
Jordánsko
Josef Frais
Josef ha-Kohen
Josef Mathauser
Josef Pecinovský
Josef Richard Vilímek (1860)
Josef Svátek
Josef Zieleniec
Josip Broz Tito
Jozef Kochan
Juan Perón
Judská poušť
Jugoslávie
Juho Kusti Paasikivi
Junkers Ju 88
Juraj Jánošík
Kapitulace u Világoše
Karel Höger
Karel Klapálek
Karel VIII. Francouzský
Karlovy Vary
Karpatská Ukrajina
Karpatsko-dukelská operace
Kat
Kateřina Burianová
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1946
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kazi
Klement Gottwald
Kněžna Libuše (film)
Košice
Košický vládní program
Kolébka (opera)
Komunismus
Komunistická strana Československa
Komunistický režim v Československu
Konflikt v Tigraji 2020
Korsuň-ševčenkovská operace
Kosmova kronika
Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
Kréta
Kramerius (digitální knihovna)
Krok (vojvoda)
Kryscina Cimanouská
Kurt Biedenkopf
Květnové povstání českého lidu
Ladislav Sitenský
Lalibela
Legie Čechů a Slováků
Leopold Chalupa
Letní čas
Letní olympijské hry 2020
Libanon
Libri
Libuše (kněžna)
Lillian Hellmanová
Listina základních práv a svobod
Literární druh
Litoměřice
Loira
Londýn
Lužická Nisa
Lubomír Holeček
Lubomír Zajíček
Lucerna (divadelní hra)
Lucerna (film, 1938)
Lucerna (film, 1967)
Lucerna (opera)
Lucká válka
Ludvík XII.
Lu Č’ (malíř)
Městské okresy v Německu
Mšené-lázně
M3 Half-track
M3 Scout Car
M5 Stuart
Maďarština
Maďarská revoluce 1848–1849
Maďarské království
Maďarsko
Magdalena Jetelová
Mariánské Lázně
Marie Terezie
Marie Tudorovna (1496 - 1533)
Markéta Habsburská (1480–1530)
Marna
Martin Kratochvíl
Maryla
Maryla (Ambros)
Maximilián I. Habsburský
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
Mezinárodní měnový fond
Mezivládní panel pro změnu klimatu
Mezi proudy
Michal Prokop
Michal Vitanovský
Mikoláš Aleš
Milan Buben
Milavče
Miroslava Besserová
Miroslav Jindra
Miroslav Machotka
Mk VIII Challenger
Mnetěš
Mnichovská dohoda
Mongolština
Morava
Motto
Myrna Loy
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní fronta Čechů a Slováků
Národní hnutí pracující mládeže
Národní hymna
Národní knihovna České republiky
Němčina
Němci
Německá demokratická republika
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německo
Německo-polská státní hranice
Naše řeč
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nagasaki
Nejlepší léta našeho života
Neklan
New York
Nobelova cena za chemii
Nobelova cena za fyziku
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Nobelova cena za literaturu
Nobelova cena za mír
Norimberský proces
Normalizace
Norsko
Novorossijsk
Obec sokolská v odboji
Obléhání Dunkerque (1944–1945)
Obléhání Tobrúku
Obléhání Tobruku
Obrana národa
Odborové hnutí
Oldřich (kníže)
Oldřich Dočekal
Oldřich Dudek
Oldřich Machač
Oldřich Svojanovský
Olympijské hry
Opatovický klášter
Opera
Operace Anthropoid
Operace Carbon
Operace Exporter
Operace Spelter
Operace Tetřev
Operace Wolfram
Opyš (Pražská plošina)
Organizace spojených národů
Ostravská operace
Osvobození Československa
Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou
Otec (divadelní hra, Jirásek)
Ottovo nakladatelství
O Křesomyslu a Horymírovi
Předlitavsko
Předměstí
Přemysl Oráč
Přimda (hrad)
Paříž
Pagekon obří
Palestina
Palestinská autonomie
Památková rezervace
Památková rezervace (Česko)
Památková rezervace (Slovensko)
Památková zóna
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panoráma
Papež
Parlament
Partyzánská brigáda Mistr Jan Hus
Partyzánský pluk Ludvíka Svobody
Paul Hindemith
Pavel Šremer
Pavel Brümer
Pavel Bratinka
Pavel Frýbort
Pavel Lohonka
Percy Williams Bridgman
Petiční výbor Věrni zůstaneme
Petr Hannig
Petr Moos
Petr Směja
Petr Vronský
Piccadilly
Pilot
Ploutvonožci
Plukovník
Poddanství
Podkarpatská Rus
Polština
Politické ústředí
Polsko
Pomlčková válka
Poprava stětím
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Druhá světová válka
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Literatura
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portugalsko
Posádka
Pověst
Právo útrpné
Pražské ghetto
Pražské jaro
Pražské jaro (festival)
Pražské povstání
Pražský hrad
Praha
Praotec Čech
Pravda vítězí
Prevét
Prezident Finska
Prokop Maxa
Protektorát Čechy a Morava
Proti všem
Proti všem (film)
Prozatímní ústava
Prozatímní česko-slovenská vláda
Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé
Prozatímní státní zřízení
Pruské Slezsko
První československý samostatný stíhací letecký pluk
První exilová vláda Jana Šrámka
První italská válka
První republika
První vídeňská arbitráž
První vláda Augustina Vološina
První vláda Jozefa Tisa
První vláda Rudolfa Berana
První vláda Zdeňka Fierlingera
Psohlavci
Psohlavci (opera)
Q1157931
Q1157931#identifiers
Q1157931#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q3491167
Q3491167#identifiers
Q3491167#identifiers|Editovat na Wikidatech
Růžena Děcká
Růžena Nasková
Růžový palouček
Rada tří
Radek Tomášek
Radka Fidlerová
Rakousko-Uhersko
Ratihabice
Referendum
Reinhard Heydrich
René Přibil
Renesanční architektura
Republiky v Československu
Revoluční odborové hnutí
Robotní patent (1775)
Rok
Rokycany
Ropná skvrna
Ruština
Rudá armáda
Rudolf Hrušínský mladší
Rudolf Viest
Rumunština
Rusko
Rytíř
Sýrie
Sakrální stavba
Sametová revoluce
Santo Domingo
SARS-CoV-2
Sasko
Sergěj Ingr
Sergej Adamovič Kovaljov
Seznam československých parašutistů v boji proti nacismu
Seznam římských králů
Seznam exilových vlád Československa
Seznam forem vlády
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Seznam vlád Československa
Sherman Firefly
Sibylina proroctví
Silvestr
Skřipec
Skotsko
Slezská kuchyně
Slovenština
Slovenská republika (1939–1945)
Slovenská socialistická republika
Slovenská země (1938–1939)
Slovenské povstalecké letectvo
Slovenský štát
Slovensko
Smrt fašismu (partyzánská jednotka)
Soubor:Ales golem.jpg
Soubor:Berlinermauer.jpg
Soubor:Brno, Semilasso, 2. Beatfest, Martin Kratochvíl.jpg
Soubor:Cerny-Jirasek.jpg
Soubor:Dalibor-ve-vezi.jpg
Soubor:DanielaKolarova.jpg
Soubor:Edvard Beneš.jpg
Soubor:England Region - London.svg
Soubor:Eva Romanová and Pavel Roman 1965 (cropped) - Romanova.jpg
Soubor:Flag of the Czech Republic.svg
Soubor:Goldflam 2010.jpg
Soubor:Hana Zagorová - Show Jana Krause (30. 5. 2014).png
Soubor:Havířov, kostel svaté Anny - památník v areálu kostela (2).JPG
Soubor:HonzaNedved.JPG
Soubor:Horymýr - O. Cihelka.jpg
Soubor:Jan Šrámek.jpg
Soubor:Jan Kodeš.JPG
Soubor:Jan Vilímek - Alois Jirásek.jpg
Soubor:Josef Mathauser - Kníže Krok s dcerami (Kazi, Teta, Libuse).jpg
Soubor:Josef Mathauser - Praotec Čech na hoře Říp.jpg
Soubor:La Panne Belgie 1945.jpg
Soubor:Lesser coat of arms of Czechoslovakia.svg
Soubor:Medium coat of arms of Czechoslovakia (1918-1938 and 1945-1961).svg
Soubor:Michal Prokop.jpg
Soubor:Middle coat of arms of Czechoslovakia.svg
Soubor:MikolasAles Bivoj.PNG
Soubor:Nagasakibomb.jpg
Soubor:Oldřich Dudek 2013.JPG
Soubor:Petr Hannig 2015.JPG
Soubor:Rudolf Hrušinský mladší (2).JPG
Soubor:Stare povesti ceske 1932.jpg
Soubor:Thilafushi1.jpg
Soubor:Věnceslav Černý - Ctirad a Šárka.jpg
Soubor:VHarapes.JPG
Soubor:Vladimír Merta (2017).jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Souborný katalog České republiky
Sovětský svaz
Speciální:Co odkazuje na/Památková rezervace
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-00-01213-8
Speciální:Zdroje knih/80-206-0247-X
Speciální:Zdroje knih/80-246-1027-2
Speciální:Zdroje knih/80-246-1210-0
Speciální:Zdroje knih/80-85899-24-8
Speciální:Zdroje knih/80-86182-69-X
Speciální:Zdroje knih/978-80-243-3664-0
Speciální:Zdroje knih/978-80-7277-415-9
Speciální:Zdroje knih/978-80-7308-254-3
Speciální:Zdroje knih/978-80-7360-796-8
Speciální:Zdroje knih/978-9639241084
Spojené království
Spojené státy americké
Spojenci (druhá světová válka)
Společnost národů
Srážka vlaků u Milavčí
Státní rada Československá
Státní znaky Československa
Střední Evropa
Střední východ
Středoevropská univerzita
Středozemní moře
Střetnutí u Coulommiers
Střetnutí u La Ferté sous Jouarre
Stanislav Motl
Staré letopisy české
Staré pověsti české
Staré pověsti české/O Daliborovi z Kozojed
Staroměstský orloj
Sudety
Sulejman I.
Světskost
Svatá říše římská
Svatý kopeček (přírodní rezervace)
Svatopluk I.
Třetí Československá republika
Třetí Francouzská republika
Třetí vláda Augustina Vološina
Třetí vláda Jozefa Tisa
Tři konšelé
Tři králové (protinacistický odboj)
Temno (film)
Temno (román)
Tenochtitlán
Terry Cooper
Teta (mytologie)
Thilafushi
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tobruk
Tokijský proces
Tokio
Tomáš Linka
Tony Esposito (lední hokejista)
Ukrajina
Ukrajinská sovětská socialistická republika
UNESCO
Universal carrier
Univerzita Palackého v Olomouci
Václav IV.
Václav Trojan
Václav Vydra (1876)
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní Germáni
Věnceslav Černý
Vakcína proti covidu-19
Valné shromáždění OSN
Velké okresní město
Vichy
Virtual International Authority File
Vital Šyšov
Vláda Štefana Tisa
Vláda Aloise Eliáše
Vláda Andreje Bródyho
Vláda Júlia Révaye
Vláda Jaroslava Krejčího
Vláda Jozefa Siváka
Vláda Karola Sidora
Vláda Richarda Bienerta
Vláda Vojtecha Tuky
Vladimíra Čerepková
Vladimír Just
Vladimír Merta
Vladimír Petlák
Vladimír Veit
Vladislav Jagellonský
Vlastenský slovník historický/Dalibor
Vlastimil Harapes
Vojenský hřbitov Adinkerke
Vojenský historický ústav Praha
Vojnarka (divadelní hra)
Vojnarka (film, 1936)
Vojnarka (opera)
Volba prezidenta Československé republiky#Volba prezidenta 19. června 1946
Volyňští Češi
Vratislav I. z Pernštejna
Vyšehrad
Vznik Československa
Vzpoura kutnohorských havířů (1496)
Wendell Meredith Stanley
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Název článku
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Rozcestníky
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Wyler
Winston Churchill
WorldCat
Zákon o nezávislosti Indie
Zákon o obnovení univerzity v Olomouci
Zákon o zřízení samostatného státu československého
Zánik Československa
Západní fronta (druhá světová válka)
Západní Slované
Západokarpatská operace
Zahajovací koncert Pražského jara
Zakarpatská oblast
Zdeněk Štěpánek
Zdeněk Nejedlý
Zdeněk Volný
Země Koruny svatoštěpánské
Zemské desky
Zemský okres Zhořelec
Zemský soud
Zgorzelec
Zikmund Habsburský
Zpravodajská brigáda




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk