A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Polské království Królestwo Polskie Царство Польскоe (Carstvo Polskoje)
| |||||||||
Hymna Boże, coś Polskę | |||||||||
Motto Z nami Bóg! | |||||||||
Geografie
| |||||||||
Rozloha
|
128 500 km² (roku 1815)
| ||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Počet obyvatel
|
9 402 253 (roku 1897)
| ||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||
Státní útvar | |||||||||
Ruské impérium (personální unie, od roku 1832 reálná unie a v roce 1867 včleněno do Poviselského kraje)
| |||||||||
Vznik
|
9. června 1815 – Vídeňský kongres
| ||||||||
Zánik
|
|||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Kongresové Polsko neboli Kongresovka, oficiálním názvem Polské království (polsky Królestwo Polskie; rusky Царство По́льское, Carstvo Polskoje), známé též jako Ruské Polsko, byl státní útvar existující mezi lety 1815 až 1864 (formálně do r. 1916) v personální a později reálné unii s Ruským impériem. Hlavním městem byla Varšava a hlavou byl polský král, kterým byl vždy ruský car. Z původně suverénního a autonomního státního útvaru se postupem času přeměnilo Polské království v de facto integrální součást Ruského impéria.
Rozloha a demografie
Polské království se rozkládalo na ploše přibližně 128 tisíc kilometrů čtverečních, na které žilo v roce 1816 přibližně 3,3 milionů lidí. Do roku 1910 vzrostl počet obyvatel na přibližně 12 milionů osob. Podle ruského sčítání lidu v roce 1897 tvořili 72% většinu v Polském království Poláci a 13,5 % obyvatel byli Židé.
Historie
Polské království bylo vytvořeno (či obnoveno) Vídeňským kongresem (odtud název Kongresovka) v roce 1815 z velké části Varšavského knížectví, z jehož zbylých částí byly utvořeny: „autonomní“ Velkovévodství poznaňské, které bylo připojeno k Prusku, svobodným městem Krakov pod patronátem všech 3 mocností. Tomuto rozdělení se někdy říká „čtvrté dělení Polska“. Zprvu požívalo značnou autonomii (včetně vlastní armády), která však byla podstatným způsobem omezena po porážce protiruského Listopadového povstání v roce 1831.
Polským králem byl v rámci personální unie Polska a Ruska dědičně určen ruský car, kterého polské stavy musely přijmout za krále. Ruský car Alexandr I. Pavlovič se nechal korunovat na polského krále. Personální unie však v ruském podání od začátku nefungovala a stala se z ní unie reálná.
Když car Alexandr I. v roce 1825 zemřel a carem se stal Mikuláš I. Pavlovič, nechal se také korunovat polským králem, ale snažil omezit polskou autonomii. To vedlo v letech 1830–1831 k devět ničivých měsíců trvajícímu tzv. Listopadovému povstání v Polsku, které ale bylo carskými silami v bojích potlačeno.
Polské kongresové království kvůli tomu přišlo o většinu autonomie, postavení suverénního státu a došlo tak de facto ke konci personální unie, která se již stejně proměnila v unii reálnou. Polsko bylo degradováno do postavení obyčejné provincie ruské říše. Jako o posledním polském králi, byť formálním, se dá mluvit o Alexandrovi II. Další ruští carové Alexandr III. a Mikuláš II. již nosili titul polského krále pouze titulárně.
K likvidaci zbytků polské autonomie došlo po porážce protiruského Lednového povstání v roce 1863, kdy bylo Polské království přímo včleněno do Ruského impéria jako Poviselský kraj (Привислянский край). Následovala tvrdá a nesmlouvavá rusifikace[2]
V roce 1916 na území Polského království vzniklo nové Polské království instalované Německem a Rakousko-Uherskem.
Správní dělení
Původně se Polské království dělilo na těchto osm vojvodství:
- Augustovské vojvodství
- Kališské vojvodství
- Krakovské vojvodství (které však nezahrnovalo samotné město Krakov)
- Lublinské vojvodství (Kongresovka)
- Mazovské vojvodství (Kongresovka)
- Plocké vojvodství
- Podleské vojvodství (Kongresovka)
- Sandoměřské vojvodství
Vojvodství však byla s postupným omezováním autonomie zrušena a od roku 1867 se Polské království dělilo na tyto gubernie:
- Varšavská gubernie
- Kališská gubernie
- Kelecká gubernie
- Lomžská gubernie
- Lublinská gubernie
- Petrokovská gubernie
- Plocká gubernie
- Radomská gubernie
- Sedlecká gubernie
- Suvalská gubernie
Odkazy
Literatura
- DAVIES, Norman. Polsko. Dějiny národa ve středu Evropy. Praha: Prostor, 2003. ISBN 80-7260-083-4.
- ŽUPANIČ, Jan. Rakousko-Uhersko a polská otázka za první světové války. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1193-7.
Reference
Související články
- Polské království
- Dějiny Polska
- Varšavské knížectví
- Poznaňské velkovévodství
- Svobodné město Krakov
- Listopadové povstání
- Lednové povstání
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kongresové Polsko na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk