A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
JUDr. Rudolf kníže z Thurn-Taxis | |
---|---|
Rudolf Thurn-Taxis vedl hudební spolek Moravan v roce 1877 | |
Narození | 25. listopadu 1833 Praha-Malá Strana Rakouské císařství |
Úmrtí | 3. července 1904 (ve věku 70 let) Velehrad Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Hřbitov ve Staré Boleslavi |
Povolání | filozof, advokát, prokurátor a právník |
Děti | Jan Troskov |
Rodiče | Karel Anselm z Thurn-Taxisu (1792–1844) a Marie Isabela z Eltzu (1795–1859) |
Příbuzní | sestra: Marie Sophie z Thurn-Taxisu, provd. Montforte (1816–1897) bratr: Hugo Maxmilián z Thurn-Taxisu (1817–1889) sestra: Marie Eleonora z Thurn-Taxisu (1818–1898) bratr: Emerich z Thurn-Taxisu (1820–1900) sestra: Terezie z Thurn-Taxisu, provd. Belcrediová (1824–1889) vnuk: Alexander Troskov (1895–1917/1920) vnuk: Mikuláš Troskov (1896–1941) vnuk: Konstantin Troskov (1898–1964) vnuk: Michal Troskov (1900–1917/1920) vnuk: Jiří Troskov (1903–1917/1920) pravnuk: Vladimír Troskov (* 1934) |
Funkce | starosta |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudolf kníže z Thurn-Taxisu, později svobodný pán z Troskova (25. listopadu 1833, Praha-Malá Strana[1] – 3. července 1904, Velehrad[2]) byl český vlastenec, právník, šlechtic a mecenáš. Podporoval české umění.
Původ
Pocházel ze starobylého rodu Thurn-Taxis, který je dokládán již v roce 1117 v italské Lombardii v osobě Reineria de Tasso.[3]
Život
Šlo o třetího syna knížete Karla Anselma (1792–1844), majitele středočeských panství Loučeň a Dobrovice a jeho manželky Isabely. Zdědil majetek, jehož centry byla panství Niměřice a Vrutice a dva domy v Praze.
Stal se velkým zastáncem českého národního uvědomění v polovině 19. století. Jako mecenáš a smýšlením demokrat podporoval celou řadu českých a moravských vlasteneckých spolků. Mimo jiné byl zakladatelem a prvním předsedou pěveckého spolku Hlahol a Moravan. Spolu s JUDr. Janem Jeřábkem a Karlem Jaromírem Erbenem založil roku 1861 časopis Právník, v němž se zabývaly tvorbou a obhajobou, kritickou diskuzí české právnické terminologie.[4] Přispíval také do Riegrova Slovníku naučného či do Národních listů.
Byl členem českého Výboru pro založení Národního divadla (1861) a jedním ze zakladatelů české Umělecké besedy v Praze (1863). Podporoval české spisovatele Boženu Němcovou, Vítězslava Hálka a Karolinu Světlou, podporoval rovněž české skladatele Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetanu.
Od 60. let 19. století se jeho finanční situace stávala neudržitelnou (v roce 1865 již jeho dluhy převyšovaly odhadní cenu jeho majetku) a jeho majetek musel být rozprodán. Poté se stáhl i z politického života a v roce 1877 nastoupil jako advokátní koncipient v Kroměříži. Ještě v témže roce se ujal vedení kroměřížského pěveckého sboru Moravan. V roce 1879 pozval k hostování do kroměřížského Nadsklepí věhlasné florentinské kvarteto, jeho primario Jean Becker oficiálně požádal Antonína Dvořáka, aby složil slovanskou skladbu pro smyčcové kvarteto. Dvořák tomuto přání vyhověl a složil Smyčcový kvartet č.10 Es dur, op.51, B92 "Slovanský" a věnoval jej Beckerovi. Beckerovým jménem psal však Dvořákovi moravský právník a pianista Karel Kozánek. Také Bedřich Smetana komponoval na Thurn-Taxiských panstvích, v Niměřicích napsal svou operu "Braniboři v Čechách". Za dalšího knížete z tohoto rodu, Alexandra Jana z Thurn-Taxisu žil Smetana na jeho panství v Jabkenicích, kde kníže později nechal vybudovat Památník Bedřicha Smetany.
Na místo koncipienta v Kroměříži přijal v roce 1880 výhodnější místo ve Východní Rumélii (v dnešním Bulharsku), od konce desetiletí do roku 1892 působil jako právník v bulharském Plovdivu. Poté se chtěl vrátit do Niměřic, což ale nebylo možné.
Závěr života
Na sklonku života se rozhodl přerušit vazbu s rodinou Thurn-Taxis (nejspíš i na naléhání rodiny) a v roce 1894 požádal o změnu jména, načež mu panovník povolil užívat jméno svobodný pán z Troskowa (Freiherr von Troskow, dnes používá rodina příjmení ve tvaru Troskov).[5] Na odpočinek se usadil v Trachau poblíž Drážďan (dnes předměstí).
Zemřel roku 1904 v moravském Velehradě, kde byl na návštěvě své dcery Hedviky. Jeho tělesné ostatky byly později exhumovány a převezeny do Staré Boleslavi.[6]
Potomci
Dne 28. listopadu 1857 se v Loretánské kapli na Hradčanech oženil s Jenny Ständlerovou (9. dubna 1830 v Praze – 29. září 1914 ve Štýrském Hradci), dcerou učitele hudby Jana Ständlera a Julie roz. Aulbeerové. Narodilo se jim pět dětí:
- 1. Johann (Jan Nepomuk; 29. 6. 1860 Niměřice – 3. 11. 1920), plukovník ruské carské armády, nositel Řádu sv. Vladimíra se zkříženými meči a sv. Jiří se zkříženými meči, velitel československého 20. pěšího pluku. Dne 23. října 1907 dosáhl uznání dědičného baronského stavu v Rusku a práva používat rodového znaku.[7] Přestoupil na pravoslaví.[8] Už v roce 1903 si změnil jméno na Ivan Rudolfovič Troskov.[8] Bojoval v rusko-japonské a první světové válce.[8]
- ∞ 1. Věra Nikolajevna Voskresenská (rozv.), dcera plukovního lékaře
- ∞ 2. Marie Pitroffová
- 2. Ludmila (18. 5. 1862 – 29. 2. 1888 Plovdiv)
- 3. Isabella (1863–?)
- 4. Adalbert (Vojtěch; 10. 10. 1867 Niměřice – 1933)
- 5. Hedwiga (Hedvika; 16. 1. 1873 – ?)
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Malá Strana (kostel sv. Tomáše)
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Velehrad
- ↑ Reinerius de Tasso: Genealogisches Handbuch des Adels (GHdA) s odkazem na Ughelli, Italia Sacra, Tomus V., Romae 1653, pag. 1598
- ↑ Knihopis/Právník. Časopis Musea království českého. 3/1861, s. XLI. Dostupné online.
- ↑ Županič, Jan. Nová šlechta rakouského císařství. Vyd. 1. Praha: Agentura Pankrác, 2006. 452 s. ISBN 80-86781-08-9. S. 146–148.
- ↑ VOTÝPKA, Vladimír. Paradoxy české šlechty. 2. vyd. Praha – Litomyšl: Paseka, 2013. 376 s. ISBN 978-80-7432-351-5. S. 16. Dále jen Paradoxy české šlechty.
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. : Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 413.
- ↑ a b c Paradoxy české šlechty, s. 17
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Thurn-Taxis
- Dr. Vladimír Zapletal: JUDr. Rudolf kníže Thurn-Taxis
- Vladimír Troskov: Čeští právníci Rudolf Thurn-Taxis a Anton Bernkopf v Bulharsku
- Rudolf princ Thurn-Taxis = Rudolf svobodný pán Troskov – na stránkách historickaslechta.cz
- Genealogie Thurn-Taxisů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Mare)
- Thurn-Taxisové, Modrá krev, Česká televize, 22. února 2023, ČT2, iVysílání
- Osoba Rudolf Thurn-Taxis ve Wikicitátech
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk