Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Roberto Peccei
Narození	6. ledna 1942 Italské království Italské království
Úmrtí	1. června 2020 (ve věku 78 let) Los Angeles
Alma mater	Newyorská univerzita Massachusettský technologický institut
Pracoviště	Kalifornská univerzita v Los Angeles Stanfordova univerzita Max Planck Institute for Physics DESY Washingtonská univerzita
Obor	fyzika
Ocenění	Sakurai Prize (2013) Fellow of the Institute of Physics člen American Physical Society společník Americké asociace pro rozvoj vědy
Rodiče	Aurelio Peccei
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roberto Daniele Peccei (italsky: ; 6. ledna 1942^[1] – 1. června 2020^[2]) byl italský fyzik, prorektor pro výzkum na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, tuto pozici zastával mezi roky 2000–2010. Byl částicovým fyzikem, jeho hlavní zájmy leží v oblasti elektroslabých interakcí a na rozhraní částicové fyziky a kosmologie.

Raný život a vzdělání

Roberto Peccei se narodil v roce 1942 v Itálii. Jeho otec Aurelio Peccei byl zakladatelem Římského klubu. Střední školu absolvoval v Argentině a v roce 1958 přišel do Spojených států kde začal vysokoškolské studium fyziky. Získal bakalářský titul na Massachusettském technologickém institutu v roce 1962, magisterský titul na New York University v roce 1964 a doktorát z opět na Massachusettském technologické institutu v roce 1969.^[3]

Kariéra

Po zisku doktorátu krátce pracoval na Washingtonské univerzitě. V roce 1971 nastoupil na Stanfordovu univerzitu, kde s Helen Quinnovou vymyslel Pecceiovu–Quinnové teorii, jedno z nejznámějších navrhovaných řešení silného CP problému.^[4][5] V roce 1978 se vrátil do Evropy jako zaměstnanec Institutu Maxe Placka v Mnichově v Německu. Připojil se k německé urychlovačové laboratoři DESY v Hamburku jako vedoucí teoretické skupiny, jímž byl od roku 1984. Zpět do Spojených států odešel roku 1989, začal pracovat na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Brzy poté se stal předsedou oddělení. Toto pozici vykonával až do doby, kdy byl jmenován děkanem fyzikálního oddělení v listopadu 1993.

Peccei pracoval jako redaktor časopisu Journal of Physics G, byl členem Římského klubu, správcem Světové Akademie Umění a Věd, prezidentem nadace Aurelia Pecceiho a členem Americké fyzikální společnosti a Institutu fyziky ve Spojeném království. Na počátku 21. století působil v mnoha poradních sborech v Evropě a v USA. Předsedá jak vědecké poradní radě laboratoře pro jadernou fyziku na Cornellově univerzitě a je hostující členem výboru pro laboratoř jaderné fyziky na Massachusettském technologickém institutu. Byl také členem rady pro výzkum Kalifornské univerzity.

Ocenění

• Člen Americké Fyzikální Společnosti
• Laureát Sakuraiovy ceny za teoretickou částicovou fyziku pro rok 2013^[6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roberto Peccei na anglické Wikipedii.

• Peccei, Roberto D.; Quinn, Helen R. (1977). "CP Conservation in the Presence of Pseudoparticles". Physical Review Letters. 38 (25): 1440. Bibcode:1977PhRvL..38.1440P. doi:10.1103/PhysRevLett.38.1440. 
• Peccei, Roberto D.; Quinn, Helen R. (1977). "Constraints imposed by CP conservation in the presence of pseudoparticles". Physical Review D. 16 (6): 1791. Bibcode:1977PhRvD..16.1791P. doi:10.1103/PhysRevD.16.1791.