A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Richard Beard | |
---|---|
Narození | 22. prosince 1801 Stonehouse nebo Blackfriars |
Úmrtí | 7. června 1885 (ve věku 83 let) Hampstead |
Povolání | fotograf, podnikatel, producent a umělec |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Richard Beard (22. prosince 1801 – 7. června 1885) byl anglický podnikatel a fotograf, který důrazně chránil své fotografické podnikání vedením sporů ohledně svých fotografických patentů, aby pomohl založit profesionální fotografii ve Spojeném království. V roce 1841 otevřel v Londýně první anglický fotografický ateliér a také jeden z prvních evropských.
Mládí
Richard Beard se narodil v East Stonehouse v hrabství Devon jako druhý syn Richarda Bearda Bowdena (1773–1840) a jeho manželky Elizabeth (1775–1818). Beardův otec byl kupcem a Beard sám se časem k rodinnému podnikání připojil. Za manželku si vzal Elizabethu Branscombeovou (* 1798) 12. března 1825. Po Beardovi se stal obchodním manažerem. Přestěhoval se do Londýna na počátku 30. let, v roce 1833 investoval do obchodu s uhlím, ale jeho obchodní zájmy byly široké. V roce 1839 si nechal zaregistrovat patent pro barevný tisk na tkaninu.[1]
Fotografie
V roce 1839, kdy po prvním oznámení praktických fotografických procesů Louise Daguerra a Williama Foxe Talbota vypuklo „veřejné šílenství“ a „obrovské vzrušení“, se Beard začal o fotografii zajímat. Na začátku roku 1840 Beard kontaktoval patentového agenta Williama Carpmaela (1804–1867), který pracoval taktéž jako agent pro Talbota.[2] Carpmael zprostředkoval schůzku mezi Beardem a Američanem Williamem S. Johnsonem, který se staral o marketing s fotoaparáty jeho syna Johna a Alexandra Wolcotta, který přístroje konstruoval. Fotoaparát fungoval zprvu nedokonale, ale Beard pochopil podnikatelský potenciál fotografie a uzavřel obchodní smlouvu s Johnsonem a Wolcottem, aby si zajistil patent na fotoaparát. Později přijal chemika Johna Fredericka Goddarda, aby proces zindustrializoval, zlepšil kvalitu a spolehlivost.[1]
V roce 1841, s pomocí vynálezce Johna Johnsona, Richard Beard otevřel v Anglii první profesionální fotografické studio při Royal Polytechnic Institution.[3]
Získal patentový monopol na proces daguerrotypie v Anglii a investoval 20 000 liber na vytvoření řetězce fotografických ateliérů v Londýně a prodával licence studiím v provinciích. Goddard pracoval jako technický poradce. Zkoumal možnosti licencování procesu kalotypie Foxe Talbota, ale nedokázali dohodnout vzájemné podmínky.[1]
V roce 1842 si v Anglii nechal patentovat variaci metody kolorování, kdy se barevný prášek aplikoval na jemný povrch daguerrotypie za pomoci tepla. Původní metodu vynalezl švýcarský malíř a grafik Johann Baptist Isenring, který používal směs arabské gumy a pigmentů pro zabarvení prvních daguerrotypií již v roce 1840 nebo 1841. Další patenty s obměnami byly zaznamenány ve Francii Étiennem Lecchim v roce 1842 a Léotardem de Leuzem v roce 1845.
Ačkoli Beard v roce 1851 se sám označoval jako „fotografický umělec“ a vystavoval na Velké výstavě v Londýně, existuje usvědčující materiál, že sám byl velký začátečník. Dochované daguerrotypie přisuzované jemu jsou do značné míry práce druhých.[1]
Soudní spory a deziluze
Beard byl houževnatým obráncem svých obchodních zájmů, zapojoval se do mnoha právních sporů[4] včetně žaloby proti Antoinovi Claudetovi a hlavně proti Egertonovi, které jsou známé jako spor Beard v. Egerton.[5] Tento dlouhý a složitý případ, jak se ukázalo, nakonec způsobil další nechuť do dalších sporů. Ačkoli v roce 1849 vyhlásil bankrot, je pravděpodobné, že se jednalo pouze o komerční trik, poněvadž není žádný další důkaz o tom, že by byl chudý. Dohled nad vedením podniku získal jeho syn Richard.[1]
Stáří
Beardův zájem o fotografii poklesl a roku 1861 sám sebe popisoval jako „obchodník s uhlím“. V 60. letech Beard krátce etabloval jako odborník na léčbu elektrickým proudem.[1]
Zemřel v Hampsteadu a byl pohřben na tamějším hřbitově.[1]
Portrétní fotografie (výběr)
-
Maria Edgeworth (1768–1849), daguerrotypie, 54 × 44 mm
-
George Thompson, daguerrotypie v rámečku 9 × 8 cm, 1841
-
Wendell Phillips, daguerrotypie v rámečku 9,5 × 8,5 cm, asi 1841
-
George Harris, daguerrotypie, asi 1845
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g Ward (2006)
- ↑ Wood, R. D. The Calotype Patent Lawsuit of Talbot v. Laroche 1854. Bromley, Kent: privately published, 1975. Dostupné online. ISBN 0-9504377-0-0.)
- ↑ John Hannavy, Encyklopedie fotografie devatenáctého století (Encyclopedia of nineteenth-century photography), Volume 1 (Routledge Publishers, 2005) str. 126
- ↑ Wood (1979)
- ↑ (1849) 8 CB 165, 19 LJCP 36, 13 Jur 1004, 13 LTOS 426
Literatura
- Gernsheim, H. & Gernsheim, A. The History of Photography, 1685–1914. 2nd rev. edn. vyd. : Thames & Hudson, 1969. ISBN 0500010609.
- Heathcote, B. V. & Heathcote, P. F. Richard Beard: an ingenious and enterprising patentee. History of Photography. 1979, roč. 3, čís. 4, s. 313–329.
- Hughes, J. The bromine question and Mr J. F. Goddard. Photographic News. 1864, roč. 8, s. 232–233.
- Ward, J. (2006) „Beard, Richard (1801–1885)“, Oxford Dictionary of National Biography, online edn, Oxford University Press, accessed 6 Aug 2007 (subscription required)
- Werge, J. The Evolution of Photography. : Ayer Co., 1890. ISBN 0405049498.
- Wood, R. D. The daguerreotype in England: some primary material relating to Beard's lawsuits. History of Photography. 1979, roč. 3, čís. 4, s. 305–309.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Beard na Wikimedia Commons
- America and the Daguerreotype Portrait: Wolcott and Johnson Archivováno 21. 10. 2005 na Wayback Machine. na About.com
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk