Pačervorovití
pačervor rodu Epicrionops
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	obojživelníci (Amphibia)
Řád	červoři (Gymnophiona)
Čeleď	pačervorovití (Rhinatrematidae) Nussbaum, 1977
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pačervorovití (Rhinatrematidae) představují čeleď beznohých obojživelníků z řádu červorů (Gymnophiona). Vyskytují se v neotropické oblasti.

Systematika

Všichni červoři byli dlouhodobě vedeni v rámci jediné čeledi cecíliovití (Caeciliidae). Teprve americký herpetolog Edward Harrison Taylor se ve své přelomové monografii z roku 1968 poprvé snažil vytvořit ucelenější systém tohoto špatně známého řádu obojživelníků a rozčlenil sběrný taxon cecíliovitých do několika nových čeledí. Jihoamerické rody Epicrionops a Rhinatrema byly v Taylorově systému vedeny coby zástupci nově vytvořené čeledi Ichthyophiidae,^[1][2] roku 1977 však došlo k jejich vyčlenění právě do samostatné čeledi Rhinatrematidae.^[3] K těmto dvěma rodům byl roku 2021 přiřazen ještě třetí, nově popsaný monotypický rod: Amazops.^[4]

Následující seznam druhů vychází z ^[5][6]:

• čeleď Rhinatrematidae
  • rod Amazops
    • Amazops amazops Wilkinson, Reynolds, and Jacobs, 2021
  • rod Epicrionops – pačervor
    • Epicrionops bicolor Boulenger, 1883 – pačervor dvoubarvý
    • Epicrionops columbianus (Rendahl and Vestergren, 1939) – pačervor kolumbijský
    • Epicrionops lativittatus Taylor, 1968 – pačervor širokopruhý
    • Epicrionops marmoratus Taylor, 1968 – pačervor mramorovaný
    • Epicrionops parkeri (Dunn, 1942) – pačervor Parkerův
    • Epicrionops peruvianus (Boulenger, 1902) – pačervor peruánský
    • Epicrionops petersi Taylor, 1968 – pačervor Petersův
  • rod Rhinatrema – pačervor
    • Rhinatrema bivittatum (Guérin-Méneville, 1838) – pačervor dvoupruhý
    • Rhinatrema gilbertogili Maciel, Sampaio, Hoogmoed, and Schneider, 2018
    • Rhinatrema nigrum Dunn, 1942 – pačervor černý
    • Rhinatrema ron Wilkinson and Gower, 2010
    • Rhinatrema shiv Gower, Wilkinson, Sherratt, and Kok, 2010
    • Rhinatrema uaiuai Maciel, Sampaio, Hoogmoed, and Schneider, 2018

Z fylogenetického hlediska jsou pačervorovití pokládáni za bazální zástupce červorů.^[1]

Popis

Pačervorovití dosahují délky těla okolo 30 cm. Tělo je podobně jako u ostatních červorů hadovité, rozdělené prostřednictvím prstencovitých rýh, mezi nimiž se nacházejí šupiny dermálního původu. Pačervorovití jsou pokládáni za nejbazálnější zástupce červorů a lze u nich pozorovat četné primitivní znaky. Na rozdíl od řady pokročilejších skupin mají ještě pravý ocas, jenž je tvořen obratli. Ústa jsou koncová, s archaickým osvalením čelistí: sevření dolní čelisti zajišťuje pouze párový sval musculus adductor mandibulae, zatímco u evolučně odvozenějších červorů se na tom podílí i modifikovaný musculus interhyoideus posterior. Oči jsou dobře patrné, byť překryté kůží; těsně před očima vyrůstají smyslová tykadélka.^[7][8]

Pačervorovití představují endemitní skupinu neotropické oblasti, vyskytují se převážně na severu Jižní Ameriky východně od And. Jde o půdní organismy tropických deštných lesů a na základě skrytého způsobu života je o nich známo jen nepatrné množství informací. Oba rody jsou pravděpodobně vejcorodé, volně žijící vodní larvy byly zjištěny u rodu Epicrionops.^[1] Larvy mají vnější žábry, žaberní štěrbinu a proudový orgán.^[8]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pačervorovití na Wikimedia Commons
• Taxon Rhinatrematidae ve Wikidruzích