V oblasti objevování léčiv, se při reverzní farmakologii,^[1][2][3] známé také jako objevování léčiv na základě cíle (target-based drug discovery; TDD),^[4] nejprve vysloví hypotéza, že modulace aktivity určitého (proteinového) cíle, o němž se předpokládá, že má vliv na vznik a/nebo průběh onemocnění, bude mít příznivé terapeutické účinky. Poté se pomocí screeningu chemických knihoven malých molekul identifikují sloučeniny, které se k cíli vážou s vysokou afinitou. Hity z těchto screeningů (tj. slibné molekuly mající požadovaný efekt) se pak použijí jako výchozí body pro objevování léčiv. Tato metoda se stala populární po sekvenování lidského genomu, které umožnilo rychlé klonování a syntézu velkého množství purifikovaných proteinů. Tato metoda je dnes při objevování léčiv nejrozšířenější.^[5] Na rozdíl od klasické farmakologie (dopředné; "forward pharmacology") se u přístupu reverzní farmakologie v závěrečných fázích objevování léčiv obvykle provádí účinnost in vivo identifikovaných aktivních sloučenin ("lead compounds").

Experimentální metoda, která se nejčastěji používá v přístupu reverzní farmakologie, je high-throughput screening (HTS). Za pomoci robotiky, softwaru pro zpracování dat a citlivých detektorů je možné rychle provádět miliony chemických, genetických a farmakologických testů. Tímto procesem tak lze rychle identifikovat aktivní sloučeniny, protilátky nebo geny, které modulují biomolekulární cestu. Výsledky těchto experimentů poskytují výchozí body pro návrh léčiva a pro pochopení aktivního místa v cíli léčiva.^[6]

Související

• Klasická farmakologie
• Objevování léčiv
• Chemoproteomika
• High-throughput screening

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reverse pharmacology na anglické Wikipedii.