A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Reliktní záření (kosmické mikrovlnné pozadí) je elektromagnetické záření, které přichází z vesmíru ze všech směrů a je považováno za pozůstatek konce velkého třesku, kdy se záření oddělilo od hmoty prvotních atomů. Reliktní záření je jedním z hlavních důkazů pro teorii velkého třesku a zároveň nejvýznamnějším zdrojem poznatků o mladém vesmíru a předmětem intenzivního výzkumu.
Teorie původu záření
Dle v současnosti uznávaného kosmologického modelu byl na počátku vesmír vyplněn hustým a horkým plazmatem, ve kterém se fotony neustále srážely s volnými elektrony a tvořila jej neprůhledná „mlha“. Když se asi 380 tisíc let od počátku velkého třesku vesmír ochladil na teplotu okolo 3000 kelvinů, volné elektrony se spojily s prvotními jádry zejména vodíku a helia a tím vznikla hmota tvořená stabilními atomy. Vázané elektrony se již nesrážely s fotony a hmota se tak stala pro záření průhledná. Fotony oddělené při tomto fázovém přechodu vesmíru se mohly volně pohybovat a jsou dnes pozorovatelné jako reliktní záření. Poté nastalo „temné období“ vesmíru až do emise nového záření prvních hvězd vzniklých vlivem gravitace.
Reliktní záření se během 13,8 miliardy let vlivem rozpínání vesmíru rozředilo, ochladilo na teplotu blízkou absolutní nule a prodloužilo rudým posuvem vlnovou délku na velikost mikrovln.
Teorie reliktního záření byla publikována roku 1948 v článku O původu chemických prvků známém pod označením alfa-beta-gama model. Publikoval jej Ralph Alpher a George Gamow, který místo Roberta Hermana uvedl třetího autora Hanse Betheho, aby příjmení připomínala počátek alfabety.
Historie výzkumu
Roku 1941 změřil Andrew McKellar teplotu 2,3 K. Roku 1955 změřil Emile Le Roux teplotu 3 K. Roku 1957 Tigran Šmaonov radiové pozadí o teplotě 4 K.
Poprvé bylo reliktní záření pozorováno pomocí antény z projektu družice Echo v New Jersey roku 1964. Za objev publikovaný v roce 1965[1] spolu s interpretačním článkem[2] byli Arno Penzias a Robert Wilson v roce 1978 oceněni Nobelovou cenou za fyziku.[3] Jeho objevení bylo zastánci teorie velkého třesku (jako Robert Henry Dicke, James Peebles) interpretováno jako nejvýznamnější důkaz tohoto modelu. Je však známo, že Planckovo radiační spektrum je velmi obecným a universálním vyjádřením termodynamické rovnováhy mezi fotonovým plynem a látkou, a jednoznačná vazba mezi modelem velkého třesku a spektrem Planckova typu představuje dosud neprokázanou hypotézu.
Pro průzkum reliktního záření je potřeba zmapovat jeho předpovězené nepatrné nepravidelnosti, tzv. anizotropie, která dokládá, že hmota vesmíru na konci velkého třesku nebyla rozložena homogenně, což umožnilo pozdější vznik prvních hvězd a galaxií. To však není kvůli rušení v oboru mikrovln možné ze zemského povrchu a umožnily to až vesmírné sondy s velmi citlivými přístroji. Přesné měření záření ve všech směrech umožnilo získat množství dat, ze kterých je možné na základě statistických analýz čerpat informace o nejstarším pozorovatelném vesmíru.
První průzkum struktury a mapování reliktního záření umožnila specializovaná americká družice COBE, čili COsmic Backgroud Explorer – „průzkumník kosmického pozadí“, vyslaná v roce 1989. Výsledky této mise byly publikované roku 1992 a znamenaly nové, zásadní potvrzení teorie velkého třesku. D John C. Mather a George F. Smoot za poznatky získali také Nobelovu cenu roku 2006.
Podrobnější mapu reliktního záření pořídila americká sonda WMAP vyslaná roku 2001, výsledky byly publikované v roce 2012. V roce 2009 byla vyslána evropská družice Planck, která umožňuje ještě mnohem přesnější mapování.
Teplota záření
Podle teorie standardního modelu vesmíru se 379 tisíc let po velkém třesku oddělilo záření od hmoty s počáteční teplotou okolo 3000 kelvinů a dnes mělo mít podle různých dřívějších odhadů (před objevením reliktního záření) teplotu 4 až 40 kelvinů. Například Ralph Alpher a Robert Herman takto předpověděli teplotu 5 K již v roce 1948. Nebo Arthur Eddington 3,18 K roku 1926.[4] Kdežto například George Gamow, zastánce teorie velkého třesku, původně roku 1952 předpovídal teplotu 50 K.
Změřená teplota se dnes pohybuje okolo 2,73 K a největší intenzitu má při vlnové délce 1,06 milimetru.
Stanovení konkrétní teploty reliktního záření ve vzdáleném vesmíru je ale pomocí pozorování nemožné.[5]
V kultuře
Reliktní záření bylo součástí seriálu Stargate Universe, ve kterém toto záření měla najít a prozkoumat antická loď Destiny, neboť v něm podle zjištění Antiků byla zakódovaná zpráva, která by mohla dokázat existenci inteligentního života při vzniku vesmíru, či dokonce před ním. Zprávu však nešlo zrekonstruovat pouze z Mléčné dráhy a Pegasu.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu reliktní záření na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ http://adsabs.harvard.edu/abs/1965ApJ...142..419P - A Measurement of Excess Antenna Temperature at 4080 Mc/s.
- ↑ http://adsabs.harvard.edu/abs/1965ApJ...142..414D - Cosmic Black-Body Radiation.
- ↑ LÁZŇOVSKÝ, Matouš. O holubím trusu a Velkém třesku. Rozhovor s nobelistou Robertem Wilsonem. iDNES.cz . 2014-11-07 . Dostupné online.
- ↑ http://archive.org/stream/TheInternalConstitutionOfTheStars/Eddington-TheInternalConstitutionOfTheStars#page/n379/mode/2up - Eddington's Temperature of Space
- ↑ Frequency–Redshift Relation of the Cosmic Microwave Background. www.mdpi.com . . Dostupné online.
Literatura
- A. A. Penzias a R. W. Wilson, „A Measurement of Excess Antenna Temperature at 4080 Mc/s,“ Astrophysical Journal 142 (1965), 419. Původní článek popisující reliktního záření.
- R. H. Dicke, P. J. E. Peebles, P. G. Roll a D. T. Wilkinson, „Cosmic Black-Body Radiation,“ Astrophysical Journal 142 (1965), 414. Teoretické vysvětlení předchozího objevu, vyšlo ve stejném čísle Astrophysical Journal jako článek popisující objev.f
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Ústavní soud České republiky
Čína
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Česká Wikipedie
Česko
Švédské obléhání Prahy
Švédsko
Švýcarsko
11. květen
12. květen
15. květen
16. květen
1650
19. květen
1918
1924
1929
1949
1964
1969
1994
20. květen
3. květen
3. listopad
7. květen
8. květen
Alice Munroová
Andrej Bělousov
Arno Allan Penzias
AstraZeneca
Atentát na Roberta Fica
Baroko
Bedřich Smetana
Bellovy laboratoře
Berlínští filharmonikové
Bitva o Hamburger Hill
Bodypainting
Commons:Featured pictures/cs
Covid-19
Cuyahoga
Dlouhý pochod (raketa)
Doba pobělohorská
Dušan Bilandžić
Ebráhím Raísí
Encyklopedie
Eurovision Song Contest 2024
Ferdinand III. Habsburský
Francie
Franta Sauer
František Krátký
Giovanna Marini
Handlová
Hladomor v Pásmu Gazy
Hlavní strana
Hypermasožravec
Immaculata
Ivan Mráz
Ja'el Dajanová
James Harris Simons
Jan Jiří Bendl
Josef Michl (chemik)
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kirill Petrenko
Kosmodrom Wen-čchang
LGBT práva v Česku#Tranazice
Má vlast
Měsíc
Marek Ženíšek
Mariánský sloup
Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)
Maria (matka Ježíšova)
Miloš Klimek
Mistrovství světa v ledním hokeji 2024
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní bezpečnostní agentura
Národní výbor československý
Nadace Wikimedia
Nebinární identita
Nemo Mettler
Nová Kaledonie
Občanský zákoník (Česko, 2012)
Odvrácená strana Měsíce
Pavel Smutný
Petr Pavel
Petr Váňa
Poledne
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Pražské jaro (festival)
Praha
Propadání Dunaje
Rekonstrukce (stavebnictví)
Reliktní záření
Rituál
Robert Woodrow Wilson
Roger Corman
Rudolf Kučera (fotbalista)
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Süe-lung 2
Sametová revoluce
Sergej Šojgu
Slovensko
Sluneční hodiny
Soubor:202404 Xuelong-2 in Hong Kong.jpg
Soubor:Horn Antenna-in Holmdel, New Jersey - restoration1.jpg
Soubor:Mariánský sloup, Staroměstské náměstí, Praha.jpg
Soubor:Self traditional folk face painting (2).jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1
Spojené království
Spojené státy americké
Staroměstské náměstí
Sterilizace (antikoncepce)
Symfonická báseň
Transgender
Transsexualita#Přeměna
UNIMA
Urbanismus
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Válka ve Vietnamu
Východní Ázerbájdžán
Vakcína Oxford–AstraZeneca proti covidu-19
Vietnamská republika
Vláda Petra Fialy
Vladimir Putin
Vlastimil Harapes
Vznik Československa
Western
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Zámořská Francie
Západní Bengálsko
Zdeněk Bardoděj
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk