A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Raimond V. z Toulouse | |
---|---|
hrabě z Toulouse, Saint-Gilles, Rouergue a markýz provensálský | |
Hrabství Toulouse okolo roku 1154 | |
Narození | 1134 |
Úmrtí | prosinec 1194 Nîmes |
Pohřben | katedrála v Nîmes |
Manželka | Konstancie Francouzská |
Potomci | Raimond VI. z Toulouse Alberich Taillefer z Toulouse Balduin z Toulouse Adéla z Toulouse |
Dynastie | Raimundovci |
Otec | Alfons Jordan z Toulouse |
Matka | Faydiva z Uzès |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Raimond V. z Toulouse (okcitánsky Ramon V de Tolosa, francouzsky Raymond V de Toulouse, 1134 - prosinec 1194 Nîmes) byl hrabě z Toulouse, Saint-Gilles, Rouergue a markýz provensálský.
Život
Byl synem Alfonse Jordana z Toulouse a svého otce doprovázel při křížové výpravě do Svaté země. V dubnu 1148 připluli do Akkonu a otec jej ponechal v péči templářského řádu v Jeruzalémě, zřejmě, aby se Raimond pocvičil v bojovém umění, a sám se vydal do válečné vřavy. Hrabě Alfons náhle zemřel, aniž by se dostal na bitevní pole, pravděpodobně 15. dubna[1] v Caesareji a jeho smrt byla doprovázena zvěstí o otravě.[2] Čtrnáctiletý Raimond podědil otcova panství a rychle se vracel zpět na kontinent.[3]
Roku 1154 se oženil s Konstancií, bezdětnou vdovou po Eustachovi z Boulogne a sestrou francouzského krále Ludvíka VII., kterému následně složil lenní hold a uznal jej svým panovníkem. Roku 1159 musel čelit snaze Jindřicha Plantageneta, který toužil z titulu akvitánského vévody uplatnit nárok na hrabství Toulouse a to za podpory aragonského vládce Ramona Berenguera. Vojenské převaze Raimondových protivníků učinila přítrž intervence švagra Ludvíka VII., [4] který sám obsadil Toulouse a Plantagenet, nechtěje obléhat svého lenního pána, i s vojskem odtáhl.[5] Roku 1173 Raimond, který mezitím zapudil svou choť, přešel na stranu Plantagenetů[6] a pokračoval ve sporu s Aragonií.[7]
Raimond byl dle kroniky Gervaise z Canterbury roku 1178 autorem dopisu cisterciácké generální kapitule,[8][9] v němž upozorňuje na "mor bezvěrectví"[10] a jeho rozšiřování na svých panstvích, kde kataři plení "vinice, které vysázela pravice Nejvyššího" a žádá cisterciáky o zákrok a také o podporu francouzského krále. Slibuje, že podpoří vojenskou výpravu, otevře městské brány a "ukáže kacíře". Na jeho popud byl na jih vyslán papežský legát Petr ze San Crisogono a Jindřich z Marcy, opat z Clairvaux s vojenským oddílem a začali s kázáním a vyšetřováním heretiků.[11] Zdá se, že počínání hraběte bylo motivováno snahou získat kontrolu nad příliš ambiciózními měšťany v Toulouse[12] a také nenávistí proti Rogerovi Trencavelovi.[13] Mise dokázal velmi dobře využít[14] a díky vyšetřování a následnému obrácení několika měšťanů na víru pravou rozprášit příliš uvědomělé poddané.
Zemřel v prosinci 1194 v Nîmes a byl pohřben v místní katedrále.
Odkazy
Reference
- ↑ BARBER, Malcolm. Noví rytíři : dějiny templářského řádu. Praha: Argo, 2006. 433 s. ISBN 80-7203-764-1. S. 236.
- ↑ TYERMAN, Christopher. Svaté války : dějiny křížových výprav. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 926 s. ISBN 978-80-7422-091-3. S. 328.
- ↑ Noví rytíři, str. 236
- ↑ HALLAM, Elizabeth M.; EVERARD, Judith. Francja w czasach Kapetyngów 987–1328. 1. vyd. Warszawa: Wydawnictwo naukowe PWN, 2006. 460 s. ISBN 83-01-14861-6. S. 91. (polsky)
- ↑ Francja w czasach Kapetyngów, str. 168
- ↑ Francja w czasach Kapetyngów, str. 224
- ↑ Francja w czasach Kapetyngów, str. 92
- ↑ ZBÍRAL, David. Největší hereze. Praha: Argo, 2007. 169 s. ISBN 978-80-7203-914-2. S. 33–35. Dále jen Největší hereze.
- ↑ Svaté války, str. 573
- ↑ Svaté války, str. 572
- ↑ Největší hereze, str. 33-35
- ↑ Francja w czasach Kapetyngów, str. 86
- ↑ Největší hereze, str. 37
- ↑ Největší hereze, str. 128
Literatura
- DÉJEAN, Jean-Luc. Les comtes de Toulouse (1050-1250). Paříž: Fayard, 1979. ISBN 2-213-02188-0. S. 29. (francouzsky)
- MACÉ, Laurent. Les comtes de Toulouse et leur entourage:XIIe-XIIIe siècles:rivalités, alliances et jeux de pouvoir. Toulouse: Bibliothèque historique Privat, 2003. 445 s. ISBN 2708956124. (francouzsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Raimond V. z Toulouse na Wikimedia Commons
Předchůdce: Alfons Jordan |
Hrabě z Toulouse 1148–1194 |
Nástupce: Raimond VI. |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk