Rýže
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	jednoděložné (Liliopsida)
Řád	lipnicotvaré (Poales)
Čeleď	lipnicovité (Poaceae)
Rod	rýže (Oryza) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rýže (Oryza) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých. Původ má v tropických oblastech Afriky, Asie a Austrálie. V botanice se rozlišuje přes 20 druhů, kulturních forem – obilnin – jsou desetitisíce. Celkově rýže pokrývá asi dvacet procent^[1] kalorické spotřeby lidské populace.

Taxonomie

Rýže (Oryza L.) je rod lipnicovitých (Poaceae) rostlin ze skupiny rýžovitých (Oryzeae) zahrnujících asi 21–25 druhů a tisíce taxonů nižších než druh.^[2][3][4] Rod rýže (Oryza) zavedl v roce 1753 Carl Liné poté, co popsal druh rýže seté (Oryza sativa) pěstované v té době v Etiopii. Později bylo popsáno více než 100 druhů rýže^[5], které jsou uloženy v různých herbářích. Většinou se ale jedná o stejné druhy nebo o taxony nižší než druh, protože v dnešní době je uznáváno asi 21–25 druhů rýže.^[6]

Hospodářský význam má rýže setá (Oryza sativa L.) a rýže africká (Oryza glaberrima Staud., která má svůj původ domestikace u řeky Niger),^[7] též nazývaná rýže červená. Ostatní druhy rýže jsou divoké nebo chápané jako plevelné v rýžovištích uvedených dvou druhů.^[2]

Podle počtu chromozomů se rozlišuje rýže diploidní (24 chromozomů, sady AA, BB, CC, EE, FF a GG)^[4] a tetraplodní (48 chromozomů, sady BBCC, CCDD, HHJJ a HHKK)^[4].^[2][3]

• Diploidními druhy jsou pouze divoké rýže
  • Oryza alta,
  • O. australiensis,
  • O. barthii,
  • O. brachyantha,
  • O. coarctata,
  • O. eichingeri,
  • O. grandiglumis,
  • O. granulata,
  • O. latifolia,
  • O. longiglumis,
  • O. malampuzhaensis,
  • O. meyeriana,
  • O. minuta,
  • O. officinalis,
  • O. perennis,
  • O. punctata,
  • O. rhizomatis,
  • O. ridleyi a
  • O. schlecteri.
• Tetraploidních je 9 druhů včetně 2 pěstovaných:
  • O. rufipogon,
  • O. nivara (synonymě Oryza sativa f. spontanea),
  • O. glumipatula (syn. Oryza glumaepatula),
  • O. meridionalis,
  • O. breviligualata,
  • O. logistaminata (syn. Oryza glumaepatula),
  • O. sativa a
  • O. glaberrima.^[3][4]

Původ a rozšíření

Domestikované formy rýže mají původ v Austrálii.^[8] Domestikovaná rýže pochází z povodí Perlové řeky v Číně z doby před 13500 až 8200 lety. Mytologicky to měl být císař Šen-nung. Nezávisle byla domestikována i v Indii a došlo k jejich smísení.^[9] Před 4200 lety se variety rozšířily po Asii.^[10] Domestikována byla také nezávisle v Amazonii.^[11] Dnes je rozšířena všude ve světě, hlavně v tropech a subtropech.^[2][12] Rýže setá (O. sativa) vznikla pravděpodobně z divoké Oryza rufipogon. Další pěstovanou rýží je Oryza glaberrima, která se pěstuje v povodí Nigeru.^[13]

Popis

Rýže (Oryza) je jednoletá či víceletá rostlina.^[12] Nejpěstovanější druh rýže setá (O. sativa) je jednoletá bylina.^[13]

Kořeny

Má mohutný svazčitý kořenový systém^[12] s řadou odnoží. Rýže klíčí ve vlhkém prostředí jedním primárním kořenem, který se později větví ve dva adventivní kořeny. Ty se dále větví v další postranní kořeny. Mohutnost kořenového systému závisí na druhu a odrůdě, ale i na půdě a používané agrotechnice. Kořeny jsou tvořeny aerenchymem a jsou bílé, později nahnědlé až světle hnědé. Kořenový systém se vyvíjí v průběhu růstu rostliny a kvetení. Po ukončení kvetení se již nerozvíjí. Čím více má rostlina odnoží, tím mohutnější má kořenový systém, který tyto odnože vyživuje.^[2]

Stéblo

Nadzemní část rostliny je tvořena svazkem vzpřímených stébel dosahujících délky jednoho metru až 0,5–5 m.^[2][rozpor] Stéblo vyrůstá z odnožovacího kolénka a následně se v kolínkách větví na odnože druhého a třetího řádu. Jedna rostlina pak má 10 až 20 odnoží, z čehož jsou některé neplodné a odumírají v průběhu vegetace. Stéblo se dělí na kolénka, z nichž vyrůstají listy a na internody, které se k vrcholové části rostliny prodlužují.^[2] Stéblo je tak bohatě olistěno.^[12] Mívá v průměru 6 až 10 cm šířky a je na průřezu oválné a na povrchu hladké. Má zelenou barvu, která se s vegetačním stářím mění do žluté, některé druhy a kultivary jsou s nádechem do růžova či tmavě červena. Většina druhů rýže je vzpřímená, existují však i poléhavé taxony.^[2]

Rýže setá (O. sativa) roste v trsech.^[13]

Listy

Listy vyrůstají střídavě z kolének. List je tvořen pochvou, jazýčkem, oušky a čepelí.^[2][12] Pochva obaluje stéblo a v určité vzdálenosti se odděluje a tvoří listovou čepel. V místě předělu se nalézají tzv. ouška, která jsou chlupatá. Ouška v pozdějších vývojových fázích opadávají.^[12] Jazýček, který se na předělu také nachází je blanitý, bílý, 10 až 15 mm dlouhý, někdy rozeklaný na 2 poloviny.^[2] Čepel je asi 1–2 cm úzká a v průměru 0,3–35 cm dlouhá.^[2][12] Obsahuje podélnou žilnatinu. Na okraji je drsná,^[12] rub a líc se neliší. Někdy bývá obalena chloupky a je od báze pigmentovaná. Praporcový list je širší než ostatní. Řada delších listů je v polovině ohlá směrem k zemi.^[2]

Květ

Jednotlivé kvítky vyrůstající v klasech a sdružují se v laty různého uspořádání. Latu obvykle tvoří 40–500 jednokvětých klásků.^[2][12] Květ je na krátkém vřetenu obalen pětižilnou, kožovitou, často osinatou a chlupatou pluchou. Tvoří ho šest tyčinek ve dvou kruzích^[2] a jednopouzdrý semeník obalený dvěma plenkami s pérovou bliznou rozdělenou na dvě části.^[12]

Rýže setá (O. sativa) má jednokvěté klásky o 6 tyčinkách v latách.^[13]

Plody

Plodem je obilka, která bývá po stranách smáčklá s různě barevným oplodím.^[12] Je obalena pluchou a pluškou. Obilka bývá 5–14 mm dlouhá a 1,9–3,7 mm široká s embryem umístěným v bazální části.^[2]

U rýže seté (O. sativa) je obilka obalena pluchou a pluškou. Obsahuje 70–80 % škrobu a dále bílkoviny a vitamín B.^[13]

Nutriční hodnoty

Obilka obsahuje asi 8–12 % bílkovin, 2,4 % tuků, 68–72 % sacharidů, 10 % vlákniny a 4–5 % minerálních látek. Dále vitamíny B₁, B₂ a B₃.^[12]

Výnosy

Průměrný výnos rýže seté (O. sativa) je 3–5 t/ha při dvou až třech sklizních za rok.^[13] Hybridní rýže, kterou vyšlechtil Jüan Lung-pching, zvýšila výnos o 20 %.

Rýže v lidské stravě

Rýže setá (O. sativa) je nejdůležitější obilovinou světa. Jako hlavní příjem potravy ji má asi 1/4 obyvatelstva zeměkoule. Rýže se dále zkvašuje a vyrábějí se z ní alkoholické nápoje jako arak, rýžové pivo či víno; z rýžové slámy se vyrábí cigaretový papír.^[13]

Obavy z obsahu arsenu

Vzhledem k obavám z obsahu arsenu v rýží zavedl Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA od roku 2016 limity pro maximální obsah. V syrové loupané rýži je povoleno 0,2 mg/kg, v předpařené rýži 0,25 mg/kg. v rýžových chlebíčcích a podobných výrobcích 0,3 mg/kg a v rýži pro malé děti 0,1 mg/kg. Podle testů spotřebitelského časopisu dTest z roku 2017 všech 13 testovaných druhů rýže na českém trhu splnilo platné limity.^[14]

Genetické modifikace rýže

Řada agrochemických firem se pokouší získat kontrolu nad produkcí rýže její genetickou modifikací a následným patentováním takto získaného GMO. Firma Bayer provedla pro zvýšení odbytu svého herbicidu genetickou modifikaci zajišťující odolnost GM rýže vůči tomuto herbicidu (GM rýže LL62). V 90. letech 20. století proběhly v evropských laboratořích mnohé genetické studie s cílem zvýšení hektarové produkce rýže. Většinu z nich vedla nizozemská organizace HNGAC. Tyto výzkumy byly později zastaveny kvůli nedostatečnému financování.

Problémem se ukazuje nelegální kontaminace potravinářské rýže neschválenými a neprověřeným odrůdami geneticky modifikovaných rýží.^[15] Tento problém odhalily odpovědné orgány také v České republice ^[16]

Druhy rýže

• přírodní / natural („hnědá“) – obilky světle hnědé barvy
• bílá – s obilkami, jež mohou být dlouhozrnné nebo krátkozrnné
• arborio – kulatozrnná rýže, vhodná do italského rizota
• basmati – používá se v indické kuchyni
• jasmínová – voňavá, používá se v čínské kuchyni
• lepkavá černá, lepkavá bílá – používá se do nákypů, součást kuchyně dálného východu
• rudá rýže (Himálaj, Bhútán)

Ještě se používají názvy „divoká rýže“, „planá rýže“ nebo „indiánská rýže“ – většinou pro semena severoamerické vodní trávy rodu ovsucha (Zizania), která není pravá rýže.

Využití

Hlavní využití rýže je coby potraviny – jako součást pokrmů (se zeleninou, masem, omáčkami), jako příloha, v některých receptech (rýžový nákyp, rýžový puding, rýžové nudle, suši) hraje hlavní roli. Rýži lze nechávat kvasit a vyrábět z ní alkoholické nápoje (rýžové pivo a víno a z nich odvozené destiláty).

Obilky rýže poskytují jednu z nejdůležitějších potravin na světě. A to především druh rýže setá (O. sativa), v menší míře pak druh rýže africká (O. glaberrima). Rýže neobsahuje lepek a je vhodná pro diabetiky. Obilky se používají buď neloupané, nebo loupané, případně se z nich mletím připravuje rýžová mouka. Rýžové otruby jsou používány ke snížení rizika rakoviny tlustého střeva.^[18]

Světová produkce rýže

Světová produkce rýže stabilně stoupá, z asi 200 milionů tun neloupané rýže v roce 1960^[19] na 650 milionů v roce 2007^[1]. V roce 2007 patřily mezi největší producenty Čínská lidová republika (28,5 % světové produkce), Indie (21,7 %), Indonésie (8,8 %), Bangladéš (6,7 %), Vietnam (5,5 %), Myanmar (5,0 %) a Thajsko (4,3 %) ^[1].

V roce 2017 bylo na světě vypěstováno celkem 770 milionů tun rýže. V tabulce je uvedeno 20 největších producentů, kteří vypěstovali 93,7 % světové produkce. Jedinou zemí v první desítce, která neleží v Asii, je Brazílie na 9. místě.^[20]

Největší producenti rýže (2017)^[20]

Pořadí	Stát	Množství (v tunách)		Pořadí	Stát	Množství (v tunách)
1	Čína	212 676 000		11	Kambodža	10 350 000
2	Indie	168 500 000		12	Nigérie	9 864 277
3	Indonésie	81 382 000		13	Japonsko	9 780 000
4	Bangladéš	48 980 000		14	USA	8 084 290
5	Vietnam	42 763 682		15	Egypt	6 380 000
6	Thajsko	33 383 382		16	Jižní Korea	5 284 348
7	Myanmar	25 624 866		17	Nepál	5 230 327
8	Filipíny	19 276 347		18	Laos	4 039 779
9	Brazílie	12 469 516		19	Madagaskar	3 100 000
10	Pákistán	12 469 516		20	Peru	3 038 524
					Svět	769 657 793

Jen asi 6 % světové produkce rýže je mezinárodně obchodováno. Největšími vývozci jsou Thajsko (26 % světového vývozu), Vietnam (15 %) a Spojené státy americké (11 %), největším dovozcem je pak Indonésie (14 % světového dovozu).^[19]

Využití rýže jinak než ke konzumaci:

• Rýže se používá také v jednom ze světových náboženství (buddhismu), kde z ní buddhističtí mniši vytvářejí tzv. mandaly.
• V řadě zemí se podle tradice zrna bílé rýže házejí na novomanžele, vycházející z kostela.

Odkazy

Reference

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• Rýžovar

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu rýže na Wikimedia Commons
• Téma Rýže ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo rýže ve Wikislovníku
• Galerie rýže na Wikimedia Commons
• (anglicky) Rice Research Institute ^{[nedostupný zdroj}
• Recepty z rýže