Psychologie náboženství je psychologická disciplína, zabývající se studiem náboženství, religiozity a spirituality z hlediska jeho vlivu na psychiku člověka, jeho chování, vývoj apod. Kromě studování působení etablovaných náboženství na psychiku člověka zkoumá tento obor i tzv. implicitní religiozitu a spiritualitu, tedy „víru v něco“ bez vztahu ke konkrétní církvi. ^[1]

Vznik psychologie náboženství

Počátky vzniku psychologie náboženství spadají do souvislosti s prací amerických badatelů Edwina Dillera Starbucka a Jamese Henryho Leuba.^[2] Ti prováděli výzkumy,zabývající se poměrem konverzí mezi mladými a starými lidmi. Díky práci Williama Jamese Varieties of Religious Experience (česky Druhy náboženské zkušenosti) z roku 1902 si získala náboženská psychologie ohlas mezi evropskými badateli. Když George Wobbermin překládat Jamesovu knihu do němčiny, stal se jeho následovníkem a zakladatelem psychologie náboženství v německy mluvících zemích.^[3] Z psychologie náboženství metodologicky vycházeli badatelé jako Rudolf Otto, Gerardus van der Leeuw a Friedrich Heiler.

Náboženství a hlubinná psychologie

Největší přínos v oblasti psychologie náboženství přisuzuje český filozof a religionista Břetislav Horyna hlubinné psychologii ^[4] v čele se Sigmundem Freudem a Carlem Gustavem Jungem (viz níže). Náboženstvím a s ním spojenou spiritualitou se však zabývá výrazně vyšší množství psychologických směrů, například existenciální psychologie (logoterapie) V. E. Frankla a další.

Náboženství podle Freuda

Freud pojímal náboženství jako iluzi.^[3] Podle něj člověk prochází určitými stupni vývoje, které jsou doprovázeny krizovými situacemi. Jakmile taková situace nastane, člověk pociťuje strach, naděje, úzkost apod. Jakmile stoji na prahu dospělosti, krizová situace u něj nastane v intenzivnějším měřítku a člověk má snahu stát se znovu dítětem a být chráněným otcovskými křídly. Tímto otcem však není míněn fyziologický otec, ale všemohoucí, božský Otec. Díky němu se pak člověk cítí v bezpečí před vnějším světem. V tomto směru se tak náboženství vysvětluje jako mechanismus potlačovaného strachu, ale vedle toho také potlačování sexuálních představ.^[4]

Náboženství podle Junga

Naproti Freudovu pojímání náboženství jako věčné iluze, Jung má k náboženství zcela afirmativní poměr.^[4]Nejdůležitější roli v jeho teorii hrají archetypy, v nichž se ukládají kolektivní zkušenosti lidstva. Tyto zkušenosti, sahající až k prvopočátku existence člověka, jsou strukturované, stejně jako archetypy, se kterými se člověk v průběhu svého bytí setkává a postupně se s nimi vyrovnává. Archetypy slouží jako jakýsi vzorec, jak se člověk chová. Náboženství pak zprostředkovává spojení mezi vnějším světem a lidským nitrem, kde se archetypy nachází.

Bohové a démoni jsou pak zkušeností ega s aspekty nevědomí.^[5]

Odkazy

Reference

Literatura

• Horyna, Břetislav: Úvod do religionistiky, Praha: OIKÚMENÉ, 1994.
• Paden, William E.: Bádání o posvátnu: náboženství ve spektru interpretací, Brno: Masarykova univerzita, 2002.
• Pals, Daniel L.: Osm teorií náboženství, Praha: ExOriente, 2015, ISBN 978-80-905211-2-4
• Waardenburg, Jacques: Bohové zblízka: Systematický úvod do religionistiky, Brno: Masarykova univerzita, 1997.
• Zych Adam A.: Pomiędzy wiarą a zwątpieniem: Wprowadzenie do psychologii religii, Kraków: IMPULS, 2012.

Související články

• Religionistika
• Psychologie
• Carl Gustav Jung
• Sigmund Freud
• Náboženský šok

Externí odkazy

• David Zbíral: Slabost a síla jungovského výkladu náboženství.
• Mystika a schizofrenie – psychologická analýza niterně náboženské zkušenosti

Psychologie
Teoretické psychologické disciplíny	Základní psychologické disciplíny Obecná psychologie (Psychologie barev) • Biologická psychologie (Psychobiologie • Neuropsychologie) • Psychologie osobnosti • Vývojová psychologie (Ontogenetická psychologie) • Sociální psychologie • Psychologická metodologie • Psychopatologie • Dějiny psychologie • Srovnávací (komparativní) psychologie Speciální psychologické disciplíny Diferenciální (diferenciační) psychologie • Biopsychologie • Psychofyziologie • Genetická psychologie • Chronopsychologie • Psychometrie = psychometrika • Patopsychologie • Farmakopsychologie • Zoopsychologie • Kulturně srovnávací psychologie = mezikulturní psychologie • Geopsychologie • Psychodiagnostika • Psycholingvistika • Psychofyzika • Matematická psychologie • Psychologie myšlení • Smyslová psychologie • Kognitivní psychologie • Percepční psychologie
Aplikované (užité) psychologické disciplíny (aplikovaná psychologie)	Poradenská psychologie • Klinická psychologie • Lékařská psychologie • Zdravotnická psychologie • Duševní hygiena = psychohygiena • Psychologie zdraví • Environmentální psychologie = ekologická psychologie = psychologie životního prostředí (Psychologie ochrany životního prostředí) • Ekopsychologie • Environmentální komunikace • Psychologie dítěte • Psychologie mládeže • Psychologie rodiny • Pedagogická psychologie • Školní psychologie • Psychologie vzdělávání • Interkulturní psychologie • Psychologie cestovního ruchu • Psychologie volného času • Psychologie sportu • Psychologie kultury • Psychologie umění • Bibliopsychologie • Psychologie čtenáře • Psychologie náboženství • Politická psychologie • Právní psychologie • Policejní psychologie • Kriminální psychologie • Forenzní (soudní) psychologie (Kriminologická psychologie • Penitenciární psychologie = psychologie vězeňství • Postpenitenciární psychologie) • Politické profilování • Psychologické profilování • Psychologie katastrof • Vojenská psychologie • Kosmická psychologie • Psychologie konfliktu • Psychologie práce a organizace = psychologie práce = průmyslová psychologie (Inženýrská psychologie • Personální psychologie = poradenská psychologie práce • Psychologie organizace a řízení = sociální psychologie práce /Psychologie řízení/ • Psychologie pracovní přípravy • Ekonomická psychologie • Psychologie dopravy = dopravní psychologie) • Psychologie organizace • Manažerská psychologie • Marketingová psychologie • Psychologie trhu (Psychologie propagace • Psychologie reklamy) • Psychologie obchodu
Psychologické směry	Behaviorismus • Neobehaviorismus • Gestaltismus = gestaltpsychologie = gestaltistická (tvarová, celostní) psychologie • Neogestaltismus • Psychoanalýza • Neopsychoanalýza • Kognitivismus = kognitivní psychologie • Humanistická psychologie • Experimentální psychologie • Hlubinná psychologie
Psychologické disciplíny • Předvědecká psychologie • Pozitivní psychologie • Psycholog • Kategorie