Prusko-francouzská válka - Biblioteka.sk

Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Prusko-francouzská válka
 ...
Prusko-francouzská válka
konflikt: sjednocování Německa
Od levého horního rohu: Pruská pěchota v bitvě u Spicherenu; Jeanniotův obraz La Ligne de feu (Bitva u Mars-la-Tour); Wernerův obraz kapitulace Sedanu; Neuvillův obraz Les dernières cartouches (Bitva u Bazeilles).
Od levého horního rohu:

Pruská pěchota v bitvě u Spicherenu; Jeanniotův obraz La Ligne de feu (Bitva u Mars-la-Tour); Wernerův obraz kapitulace Sedanu;

Neuvillův obraz Les dernières cartouches (Bitva u Bazeilles).

Trvání19. července 187028. ledna, 1871
(6 měsíců a 1 týden a 2 dny)
MístoFrancie a Prusko
PříčinyEmžská depeše
Výsledekrozhodné německé vítězství
Změny území
Strany
Severoněmecký spolek Severoněmecký spolek (do 18. ledna 1871) Bádenské velkovévodství Bádensko
Bavorské království Bavorsko
Württemberské království Württembersko
Hesenské velkovévodství Hesensko
Německá říše Německé císařství (od 18. ledna 1871)
Francouzské císařstvíFrancouzské císařství Francouzské císařství (do 4. září 1870)
Francouzská republikaFrancouzská republika Francouzská republika (od 4. září 1870)
  • zahraniční dobrovolníci
Velitelé
Síla
1 200 000 celkem
909 951 celkem
  • 492 585 vojáků
  • 417 366 národní
    domobrana
Ztráty
116 696 celkem
  • 28 208 mrtvých
  • 88 488 raněných
  • 200 000 civilistů
756 285 celkem
  • 138 871 mrtvých
  • 143 000 raněných
  • 474 414 zajatých

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prusko-francouzská válka nebo francouzsko-německá válka,[pozn. 1] ve Francii často označovaná jako válka z roku 1870 (guerre de 1870), byl konflikt mezi Druhým francouzským císařstvím (později Třetí republikou) a německými státy severoněmeckého spolku vedenými pruským královstvím. Střet, který trval od 19. července 1870 do 28. ledna 1871, byl způsoben především rozhodnutím Francie obnovit své dominantní postavení v kontinentální Evropě, které ztratila po drtivém vítězství Pruska nad Rakouskem v roce 1866.[1] Podle některých historiků pruský kancléř Otto von Bismarck úmyslně vyprovokoval Francouze k vyhlášení války Prusku, aby přilákal čtyři nezávislé jižní německé státy – Bádensko, Württembersko, Bavorsko a Hesenské velkovévodství – do spojenectví se Severoněmeckým spolkem, kterému dominovalo Prusko. Někteří historici tvrdí, že Bismarck využil toho, jak se vyvíjely okolnosti. Žádný však nezpochybňuje skutečnost, že Bismarck musel vzhledem k celkové situaci uznat potenciál nových německých spojenectví.[2]

Francie armádu zmobilizovala 15. července 1870, což severoněmecký spolek vedlo k tomu, aby ve stejný den reagoval vlastní mobilizací. 16. července 1870 francouzský parlament hlasoval pro vyhlášení války Prusku a vyhlášení války bylo Prusku doručeno o tři dny později. Francouzské síly napadly německé území 2. srpna. Německá koalice zmobilizovala své jednotky mnohem efektivněji než Francouzi a 4. srpna vtrhla do severovýchodní Francie. Německé síly byly co do počtu větší, měly lepší výcvik a velení a efektivněji využívaly moderních technologií, zejména železnici a dělostřelectvo.

Řada rychlých pruských a německých vítězství na východě Francie vyvrcholila obléháním města Mety a bitvou u Sedanu, kde byl zajat francouzský císař Napoleon III. a kdy byla armáda Druhého císařství rozhodně poražena. Vláda národní obrany vyhlásila v Paříži 4. září třetí francouzskou republiku a pokračovala ve válce dalších pět měsíců; německé síly porazily jednotky nové francouzské armády v severní Francii. Francouzské hlavní město Paříž bylo obléháno a 28. ledna 1871 padlo. Poté se ve městě chopila moci skupina revolučního povstání zvaná Pařížská komuna a držela ji dva měsíce, dokud ji na konci května 1871 krvavě nepotlačila řádná francouzská armáda.

Německé státy vyhlásily svoji unii jako Německou říši. Vládcem se stal pruský král Vilém I. a kancléřem Otto von Bismarck. Většina Německa byla spojena jako národní stát (Rakousko bylo vyloučeno). Smlouva z Frankfurtu nad Mohanem z 10. května 1871 dala Německu většinu Alsaska a některé části Lotrinska, které se stalo císařským územím Alsasko-Lotrinsko (Reichsland Elsaß-Lothringen). Německé dobytí Francie a sjednocení Německa evropskou rovnováhu sil, která existovala od vídeňského kongresu v roce 1815, narušilo, a Bismarck si po dvě desetiletí v mezinárodních záležitostech držel velkou autoritu.

Francouzské odhodlání znovu získat Alsasko-Lotrinsko a strach z další francouzsko-německé války spolu s obavami Britů o rovnováhu sil se staly faktory příčin první světové války.

Příčiny

Příčiny vzniku této války je možno spatřovat v důsledcích války prusko-rakouské a rozhodující bitvy u Sadové (Hradce Králové) z roku 1866, neboť vítězství Pruska bylo ve Francii považováno za vlastní diplomatickou prohru. Následné rychlé uzavření míru mezi Pruskem a Rakouskem totiž nedovolilo Napoleonovi III. vystupovat v roli prostředníka a vyžadovat za to kompenzaci v podobě odstoupení území na levém břehu Rýna.

Další diplomatické fiasko utrpěla Francie při pokusu získat velkovévodství Lucemburské, který ztroskotal na mezinárodních protestech. Ty vyvolaly na určitou dobu krizi ve vztazích mezi Francií a Pruskem.

Napětí pak nemohlo polevit ani při pokusu Francie o uzavření spojenectví s Rakouskem a Itálií s cílem Prusko tím obklíčit a izolovat. A politická situace se ještě zhoršila sporem o obsazení španělského trůnu. Napoleon III. podporoval kandidaturu portugalského prince Ferdinanda, zatímco pruský kancléř Otto von Bismarck tajnou dohodou prosadil prince Leopolda z rodu Hohenzollern-Sigmaringen. Když se informace o této dohodě dostala na veřejnost, napětí mezi oběma státy vzrostlo a princ Leopold po dohodě s pruským králem Vilémem I. od kandidatury raději ustoupil.

Přesto zpráva o tajné dohodě byla v Paříži považována za provokaci Berlína a tisk se rozepisoval o obklíčení Francie ze západu i východu. Francie začala od Viléma I. požadovat záruky, že Hohenzollernové rezignují na španělský trůn navždy. Pruský král však požadavky francouzského vyslance Benedettiho odmítl a telegraficky o tom informoval Bismarcka. Ten tuto emžskou depeši upravil a uveřejnil tak, aby francouzskou vládu jejími přehnanými nároky zostudil. Ta pod tlakem pobouřené veřejnosti musela mobilizovat a 19. července 1870 vyhlásila Prusku válku.

Válka

Mapa pozic německých a francouzských armád poblíž hranice 31. července 1870

Z války proti Prusku se však rázem stala válka proti celému Německu, protože jejím vyhlášením vstoupily v platnost smlouvy, uzavřené Bismarckem s jihoněmeckými státy v roce 1866. Pod pruským velením narukovaly kromě pruské a severoněmecké armády i bavorské, württemberské a bádenské jednotky, celkem 500 000 vojáků, v zázemí se připravovalo dalších 160 000 záložníků a 190 000 mužů zemské domobrany.

Francie, navzdory sebevědomým prohlášením velení, byla na válku připravena špatně. Armáda měla stav 370 000 mužů, z toho 60 000 v Alžírsku a 6000 v Římě. Organizační zmatky při doplňování pluků způsobily všeobecný dopravní chaos, takže začátkem srpna mělo velení k dispozici jen 235 000 mužů a nebylo schopno ofenzívy do jižního Německa, jak původně plánovalo. Francouzské vojsko zaujalo jen obranné postavení podél 300 km hranic. Vrchního velení se 29. července ujal sám císař, alsaské armádě velel maršál Mac Mahon a lotrinské maršál Bazaine.

Už počátkem srpna byla v krvavých střetech obrana prolomena, francouzské armády ustoupily, Alsasko a Lotrinsko byly okupovány. Bazainova lotrinská armáda zůstala obklíčena v pevnosti Mety, Mac Mahonova se spojila s jednotkami císaře s úmyslem stáhnout se k Paříži. Nálada lidu však byla natolik rozbouřená, že vláda nutně potřebovala vojenský úspěch, aby v Paříži zabránila vypuknutí revoluce.

Mac Mahon se tedy obrátil k Métám, německá vojska mu však rychlým postupem odřízla cestu a více než stotisícovou francouzskou armádu zatlačila do úzké kotliny mezi řekou Mázou a belgickou hranicí u města Sedanu. Okolní návrší obsadily německé baterie a jejich palba 1. září 1870 zahájila rozhodující bitvu u Sedanu. Zoufale se bránící Francouzi ještě večer na příkaz císaře vyvěsili bílou vlajku, 2. září byla podepsána kapitulace. Do zajetí padlo 83 000 vojáků, císař se stal zajatcem pruského krále.

Důsledky

Němečtí huláni a pěchota se zajatými francouzskými vojáky
Evropa po francouzsko-pruské válce a sjednocení Německa

Bonapartistický režim se zhroutil a v tom okamžiku se začala měnit mapa Evropy; Francie už v ní nebyla na prvním místě. Vojenská konfrontace ale pokračovala; po vyhlášení republiky 4. září lidovou válkou francouzského obyvatelstva proti nenáviděným okupantům. Francie si touto válkou získala takové sympatie neutrálních států, že Bismarck musel, proti vůli armády, válku co nejrychleji ukončit. Francouzský odpor, podnícený zejména odtržením Alsaska a části Lotrinska, zlomilo až obležení a ostřelování Paříže.

28. ledna 1871 bylo podepsáno příměří a 10. května 1871 ve Frankfurtu nad Mohanem byla definitivně uzavřena mírová smlouva. Francie v ní souhlasila s podmínkami, kladenými Německem, odstoupila požadovaná území a jako válečné odškodnění se zavázala do tří let zaplatit 5 miliard franků.

Porážka a především ztráta Alsaska a Lotrinska zkomplikovala vztahy mezi novým Německem a Francií a znemožnila smíření mezi oběma národy na několik desetiletí.

V kultuře

Během prusko-francouzské války se odehrává nejslavnější povídka francouzského autora Guy de Maupassanta, Kulička. Autor zde mimo jiné zvěčnil vlastní zážitky z boje (byl jedním z dobrovolníků).

...
Vojáček bez čapky a s nachýlenou šíjí,
spí s ústy dokořán v modravé řeřiše,
pod mráčkem, z kterého se proudy světla lijí
až na zem do trávy, kde leží na břiše.
Má nohy v kosatcích, spí, usmívá se sladce,
jak děcko v nemoci, když přitulí se k matce.

Přírodo, zahřej ho, je velmi chladný rok!
S nehybným chřípím spí za rosy, která studí,
spí s rukou složenou na svojí klidné hrudi
a dvěma ranami má prostřelený bok.

Arthur Rimbaud, Le Dormeur du val, říjen 1870 , překlad: Vítězslav Nezval

Odkazy

Poznámky

  1. francouzsky Guerre franco-allemande de 1870, německy Deutsch-Französischer Krieg

Reference

  1. Éric Anceau, "Aux origines de la Guerre de 1870", in France-Allemagne(s) 1870-1871. La guerre, la Commune, les mémoires, (under the direction of Mathilde Benoistel, Sylvie Le Ray-Burimi, Christophe Pommier) Gallimard-Musée de l'Armée, 2017, p. 49–50.
  2. Ramm 1967, s. 308–313, highlights three difficulties with the argument that Bismarck planned or provoked a French attack..

Literatura

  • Dějiny Francie - Svoboda Praha 1988 - str.476-481;
  • Dějiny Německa - nakl. Lidové noviny Praha 1995 - str.180-183;
  • Dějiny Francie, André Maurois - nakl. Lidové noviny Praha 1994, str.360-367
  • TARABA, Luboš, Divná válka, francouzsko-pruská válka 1870-1871, Baset, Praha 2006
  • RÜFFER, Eduard. Válka francouzsko-německá roku 1870-1871. Praha: F.Bartl, 1872. 162 s. Dostupné online. 
  • WAWRO, Geoffrey. The Franco-Prussian War : the German conquest of France in 1870-1871. Cambridge: Cambridge University Press, 2003. 327 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-58436-4. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Prusko-francouzská_válka
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Írán
Úmrtí v roce 2022
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Čchung-čen
Černá Hora
Česká Wikipedie
Česko
Čtvrtá vláda Roberta Fica
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
1. květen
1074
1464
1584
1585
1644
1673
1674
17. duben
1789
18. duben
1847
1862
1874
19. duben
1912
1922
1924
1942
1954
1974
1977
1992
20. duben
2014
23. duben
24. duben
25. duben
26. duben
28. duben
5. květen
Albedo
Aliko Dangote
Americký dolar
António de Oliveira Salazar
Antonio Cantafora
Anton von Werner
Apple II
Athéna
Azovstal
Bellovy laboratoře
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Hedgeley Moor
Bitva u Puebly
Bzenecká lípa
Cassini (sonda)
Chřástal weka
Chlorid sodný
Chu Čeng-jen
Commons:Featured pictures/cs
Dalibor Tolaš
Dickey Betts
Dione (měsíc)
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Druhá světová válka
Dušan Grúň
Dynastie Jižní Ming
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Emmanuel Macron
Enceladus (měsíc)
Encyklopedie
Enkelados
Estado Novo
First-person shooter
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
Gediminas Kirkilas
Gejzír
Gibraltarský průliv
Gigant
Guglielmo Marconi
Guy Lafleur
Hana Brejchová
Heřman I. Bádenský
Helena Langšádlová
Hladomor v Pásmu Gazy
Hlavní strana
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hospodářský růst
Ignacio Zaragoza
Impaktní kráter
Indonésie
Ingenuity
Isfahán
Izrael
Izraelské vojenské letectvo
Ján Bahna
Janez Janša
Jan Kostrhun
Joe Biden
John Herschel
Josef Laufer (herec)
Josip Manolić
Kaligrafie
Karafiátová revoluce
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Klaus Schulze
Koncentrační tábor Lety
Krize v Rudém moři
Kryovulkanismus
Kuo-c’-ťien
Led
Lety (okres Písek)
Li C’-čcheng
Měsíce Saturnu
Madagaskar
Maia Sanduová
Manuel Estiarte
Mariupol
Maroko
Meda Mládková
Mezinárodní měnový fond
Milešovka
Mimas (měsíc)
Miroslav Švejda
Mittelbau-Dora
Moldavsko
Muzeum romské kultury
Mwai Kibaki
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nadace Wikimedia
Nanking
Organizace spojených národů
Písek (město)
Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Paulo Vanzolini
Pavol Mešťan
Pečeť
Peking
Perseverance
Pitná voda
Podněstří
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portugalsko
Pravda (noviny)
Prezident Spojených států amerických
Program Copernicus
Prusko-francouzská válka
Pyreneje
Pyrenejský poloostrov
Rada bezpečnosti OSN
Radim Uzel
Radioaktivita
Rezonance
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Rozhlas a televize Slovenska
Ruang
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Sýrie
Satelitní fotografie
Sentinel (družice)
Seznam členských států OSN
Seznam ministrů pro vědu a výzkum České republiky
Slapová síla
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Sluneční světlo
Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických
Solární panel
Soubor:李自成.jpg
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Gallirallus australis LC0248 (cropped).jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:PIA17202 - Approaching Enceladus.jpg
Soubor:Spain’s chilly blanket ESA22415247.jpeg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené státy americké
Stát Palestina
Světová ekonomika
Třída T 47
Tchaj-wan
Teplota
TikTok
Tiskař
Titan (měsíc)
Tsunami
Turecko
Ukrajina
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Války růží
V-2
Veřejnoprávní médium
Vichistická Francie
Viktor Zvjahincev
Vláda Černé Hory
Vláda Petra Fialy
Vlasta Prachatická
Volby prezidenta Francie 2022
Vzdušný prostor
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Herschel
Wolfenstein 3D
Yorkové
Zdeněk Fiala




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk