Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Prajz/Prajzák je označení obyvatel Hlučínska. Prajz je odvozeno z německého slova Preußen (česky Prusko, Prusy). Místní obyvatelé se totiž považují za Prajzáky (Prušáky, spisovně česky Prusy, obyvatele pruského Slezska; na rozdíl od Císařáků, to jest obyvatel císařského a královského (neboli rakouského) Slezska, konkrétně Opavska) a jsou na to náležitě hrdí, stejně jako na specifický jazyk této oblasti. Mentalita zdejších lidí zanechala velké stopy po bývalé vlasti. Sami Prajzáci se někdy označují za Moravce a svůj jazyk za moravštinu (prajzština). Mezi výhody rodilých Hlučínanů patří například i umožnění získání německého občanství. Německý zákon o státní příslušnosti je totiž zákonem pokrevním, Němcem je ten, jehož předci po mužské linii, dokonce dvě generace zpět, byli Němci. Pro většinu žadatelů z Hlučínska se tedy vyhovuje a přidělí německý občanský průkaz.^[1]

Období mezi Německem a Československem

Po první světové válce, v době kdy vznikalo Československo, uvažovali političtí představitelé Čechů a Slováků o možných hranicích, které se vytvářely. Vznikly koncepce, které počítaly i s oblastmi, které patřily k českému státu alespoň na nějakou dobu např. Horní a Dolní Lužice, Kladsko, ale i Hlubčicko a Ratibořsko, kde se ovšem předpokládal souhlas tamního obyvatelstva.^[zdroj? Ještě před koncem první světové války se ozvaly signály hlučínských duchovních a o něco později i učitelů, podnikatelů atd., kteří žádali české politiky a v roce 1918 zástupce vítězných mocností na pařížské mírové konferenci, aby se „nezapomnělo na tyto oblasti, jež patří k českému národnímu majetku“. Většina obyvatelstva Hlučínska však byla proti připojení k Československu, v neoficiálním referendu vyslovilo celých 93,7 % obyvatelstva přání zůstat v rámci Německa.^[2]

V roce 1938 po mnichovském diktátu bylo Hlučínsko vráceno zpět do Německé říše, avšak nikoliv jako Sudetengau, ale přímo do Altreichu. Hlučínsko bylo tedy přičleněno přímo k německému Slezsku a stalo se součástí okresu Ratiboř v opolském vládním obvodu pruské provincie Slezsko (od roku 1941 provincie Horní Slezsko). Manifestačních oslav navrácení uskutečněných 13. prosince 1938 se účastnil i slezský vrchní prezident a gauleiter Josef Wagner. Akt byl spojen i s povinnou službou mužů ve wehrmachtu v průběhu druhé světové války, což mělo za následek velké lidské oběti, strádání a stovky mrtvých. Tato kauza dodnes traumatizuje část hlučínských rodin a spor o právo připomínat si jejich památku vnáší neklid a kontroverze do místní společnosti.^[3]

Osobnosti Prajzska

• Cyprián Lelek (1812–1883), katolický kněz, autor Slabikáře a čítanky pro menší dítky
• Johannes Janda (1827–1875), sochař
• Jan Bochenek (1831–1909), malíř^[4]
• Josef Hlubek (1871–1951), katolický kněz a redaktor českých Katolických novin v Ratiboři^[5]
• Pavel Blaschke (1885–1969), hudební skladatel
• Vilém Balarin (1894–1978), malíř ^[6]
• Lumír Olšovský (1973), český herec
• Monika Žídková, Miss ČR; Miss Europe 1995
• Alois Hadamczik, hokejový trenér
• Jana Schlossarková, básniřka
• Anna Malchárková, spisovatelka
• Eva Tvrdá, spisovatelka, propagátorka místního nářečí
• Josef Jařab, český amerikanista, literární historik a teoretik, překladatel, bývalý senátor a rektor Univerzity Palackého v Olomouci
• Eva Burešová, herečka, zpěvačka
• Petr Čichoň, spisovatel
• David Lischka, fotbalista
• Lukáš Klok, hokejista
• Vladimír Coufal, fotbalista
• Josef Chlopčík, moderátor

Odkazy

Reference

Literatura

• DOBROVOLNÁ, Petra. Slovník prajsko-český. : vlastní náklad, 1994. 23 s. 
• GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. 656 s. ISBN 80-7248-226-2. 
• PLAČEK, Vilém. Prajzáci, aneb, K osudům Hlučínska 1742-1960. Hlučín ; Kravaře: Kulturní dům Hlučín ; Kulturní středisko zámek Kravaře, 2000. 164 s. ISBN 80-902526-5-6. 
• PLAČEK, Vilém. Prajzáci II, aneb, Hlučínsko ve staronové vlasti 1920-1938. Háj ve Slezsku: Maj-Tiskárna, 2007. 235 s. ISBN 978-80-86458-24-3. 
• VYHLÍDAL, Jan. Čechové v Pruském Slezsku. Kroměříž: Vilém Povondra, 1900. 91 s. Dostupné online. 

Související články

• Hlučínsko
• Obyvatelstvo českého Slezska
• Pruská provincie Horní Slezsko (Oberschlesien)
• Horní Slezsko
• Moravci
• Prajzština

Externí odkazy

• Slovníkové heslo Prajz ve Wikislovníku
• Jana Doležalová: Prajzáci Archivováno 4. 3. 2009 na Wayback Machine. Reflex 22/2001
• Michal Kubíček: Projekt Lidé Hlučínska devadesátých let 20. století Archivováno 26. 9. 2008 na Wayback Machine., zdroj: Bakalářská práce 10. let Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě
• Ivan Motýl: Na prajzské straně řeky Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine., cs-magazin.com, květen 2007, jako zdroj uveden Týden
• Věra Lišková: Regionálně geografické studie Hlučínska diplomová práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, katedra geografie, 2006
• Historická mapa bývalého Pruska, tudíž i dnešního území místními označovaného jako Prajzsko (bílé území ČR): http://mapy.cz/#mm=TtTcPA@x=141582336@y=135671808@z=9