A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kapradiny | |
---|---|
Kapraď samec (Dryopteris filix-mas) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Nadoddělení | kapraďorosty (Pteridophyta) (parafyl.) |
Oddělení | kapradiny (Polypodiophyta sensu stricto) |
Třída | kapradiny (Polypodiopsida) |
Podtřídy | |
Sesterská skupina | |
přesličky (Equisetidae) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kapradiny (Polypodiophyta sensu stricto) jsou oddělení výtrusných cévnatých rostlin čili kapraďorostů (Pteridophyta), jehož zástupci jsou hojně rozšířeni po celé Zemi. Současné druhy jsou většinou byliny, ale v některých tropických oblastech rostou i stromovité druhy.
Podle aktuálních fylogenetických studií jsou přesličky (Equisetidae) pravděpodobně monofyletickou větví kapraďorostů, sesterskou ke kapradinám v užším smyslu, tvořenou přirozenými taxony Ophioglossidae, Marratiidae a Polypodiidae, i když plně vyloučeny nejsou ani některé hypotézy považující je za vnitřní skupinu kapradin.[1][pozn. 1] I proto se taxon Polypodiophyta (případně i Polypodiopsida) používá v některých systémech i v širším smyslu (Polypodiophyta sensu lato), zahrnujícím přesličky.[pozn. 2]
Oddělení kapradiny obsahuje jedinou recentní třídu Polypodiopsida (používají se i synonymická označení Filicopsida či Pteridopsida), ta je však v některých systémech chápána v užším smyslu, zahrnujícím pouze leptosporangiátní kapradiny (Polypodiidae).
Kapradiny druhotně netloustnou (tzn. nezvětšují tloušťku stonku nebo kořenu činností laterálního meristému kambia, případně felogénu).
Evoluce
Vymřelé stromovité kapradiny se hojně vyskytovaly v permokarbonských lesích. Kapradiny se poprvé objevily ve spodním devonu a největší rozvoj zažily právě během karbonu a permu. V druhohorách a třetihorách spíše kapradiny vymíraly. Velký vzestup rozšíření kapradin následoval vždy po hromadných vymíráních spojených s devastací ekosystémů, jako tomu bylo na konci druhohorní křídy před 66 miliony let.[5] Evolučně pravděpodobně navazují na oddělení Rhyniophyta.
Podtřídy
Ophioglossidae
- Řád jazykotvaré neboli hadilkotvaré (Ophioglossales)
- Čeleď jazykovité neboli hadilkovité (Ophioglossaceae)
- Jsou to rostliny vytrvávající oddenkem, ze kterého vyrůstá většinou jeden fertilní list a další útvar listové podoby, vysvětlovaný jako pozměněná pravá aflebie. Nadzemní orgán je rozdělen na část asimilační (nejčastěji jeden list) a část, na které je výtrusnicový klas (ten je původem redukovaná čepel). Sporangia těchto rostlin nemají sporangia s otvíracím systémem. Rod hadí jazyk neboli hadilka (Ophioglossum) má největší množství chromozomů ze všech zástupců živé říše
- Zástupci:
- vratička měsíční (Botrychium lunaria) je jediná kapradina s náznakem druhotného tloustnutí vysoká až 15 cm. Aflebie je jednoduše peřenodílná s půlměsícovými úkrojky. Sporofyl je až 2× větvený. Roste vzácně na horských loukách a pastvinách.
- hadilka obecná neboli hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum) až 20 cm vysoká rostlina nacházející se na vlhkých loukách a v lužních porostech.
- vratička jednoduchá (Botrychium simplex) je vytrvalá bylina, řadící se mezi vyhynulé taxony. Nacházela se na smilkových loukách, rašelinách či vřesovištích.
- Zástupci:
- Řád prutovkotvaré (Psilotales)
- Čeleď prutovkovité (Psilotaceae)
- Zástupci:
- prutovka (Psilotum)
- Tmesipteris
- Zástupci:
Marratiidae
Řád Marattiales jsou velmi mohutné pantropické kapradiny vlhkých tropických lesů. Výtrusnice jsou vždy jen na spodu listů a mají tendenci k vytváření synangií. Typ synangií se liší u každého druhu. Jsou to rostliny se vzpřímeným, u fosilních zástupců často stromovitým a někdy silně zkráceným kmenem, řidčeji s plazivým oddenkem. Přestože byly fosilní druhy stromovité, nebylo u nich druhotné tloustnutí (jednotlivé cévní svazky byly obklopeny velkou sklerenchymatickou pochvou), nebo bylo jen velmi slabé.
Zástupci:
Polypodiidae
Podtřída Polypodiidae čili leptosporangiátní kapradiny mají megafyly, střední válec typu diktyostélé (jednotlivé cévní svazky xylému jsou obtočeny floémem). Postrádají druhotné tloustnutí. Sporangia jsou uložena ve výtrusnicových kupkách (= sory), které jsou kryty různými způsoby. Na sorech jsou 2 typy buněk. Buňky tlustostěnné tvoří tzv. prstenec (= annulus), jednotlivé buňky časem vysychají a zmenšují se a nemají živý obsah. A další buňky tvoří obústí (= stomium), což je místo, kde pak výtrusnice puká a tedy i místo, kterým vypadnou jednotlivé výtrusy. Typickým znakem pro Polypodiidae jsou pleviny – šupiny na řapících, kterých je v závislosti na druhu různý počet. Tato podtřída obsahuje kolem 9000 druhů, a to zejména v těchto řádech:
- řád Osmundales
- řád blánatcotvaré (Hymenophyllales)
- řád Salviniales
- řád Cyatheales, případně ještě Dicksoniales
- řád osladičotvaré (Polypodiales)
Fylogenetický strom
Následující fylogenetický strom zobrazuje aktuální představu (jednu z možných[pozn. 3]) o příbuznosti jednotlivých skupin recentních kapradin podle molekulárně biologické studie jaderných genů z r. 2015[2] s přihlédnutím k ještě novější srovnávací studii s časovou kalibrací fylogeneze kapraďorostů.[3] Pojmenování větví přizpůsobeno modernímu systému kapraďorostů. Skupiny, které by mohly být parafyletické jsou označeny (P).
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||