Pokoj v krajině
„Pokoj v krajině“ (2014)
Základní údaje
Autor	architekt Jan Šépka
Rok vzniku	2009
Datum odhalení	podzim 2010
Popis
Rozměry	6 × 3 m
Materiál	ocelové pozinkované profily, pororoštové díly, ohýbané dráty
Umístění
Umístění	soutok Modravského potoka a Roklanského potoka
Stát	Česko Česko
Adresa	Modrava, centrální parkoviště
Zeměpisné souřadnice	49°1′29,25″ s. š., 13°29′47,24″ v. d.
Pokoj v krajině Pokoj v krajině na šumavské Modravě na mapě České republiky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Pokoj v krajině je kovová instalace stavby nebo soch pod širým nebem^[1] na šumavské Modravě (okres Klatovy, Plzeňský kraj) navozující dojem „venkovního obývacího pokoje“. Deset kovových křesel s trojicí stolků na platformě je označováno také jako „odpočinkové místo“ (odpočívadlo),^[2] neboť poskytuje turistům celoročně volně přístupné^[3] pohodlné posezení, doplněné i emoční simulací komfortu obývacího pokoje obklopeného krajinou,^[4] přírodou a čerstvým horským vzduchem.^[2] Tento „objekt klidového místa“ se nachází několik metrů za severním okrajem centrálního parkoviště v šumavské obci Modrava u soutoku Modravského potoka a Roklanského potoka tam, kde vzniká řeka Vydra.^[4] Autorem návrhu z roku 2009 je český architekt Jan Šépka.^[2] Instalace objektu na místo určení proběhla na podzim roku 2010.^[5]

Podrobněji

O projektu

Projekt vznikl na základě zadání obce Modravy a Správy Národního parku Šumava^[4] a byl od samého počátku navrhován v úzké spolupráci s dodavatelem a statikem.^[6]

Základní ideou „pokoje v krajině“ je zamyšlení nad tím, kde končí anebo začíná krajina a naopak, kde je hranice teritoria, jež si vymezuje člověk.^[5] Návštěvník „pokoje v krajině“ sice vstupuje do určitého simulovaného komfortu obývacího pokoje, ale přitom stále zůstává obklopen přírodou v jeho bezprostředním okolí.^[5]

Popis

Objekt představuje mobilní (do podkladu neukotvenou) nízko nad terénem situovanou pochozí zpevněnou plochu (platformu) inspirovanou rostlinnou formou listu.^[4][5] Nepravidelnost výšek terénu, na němž je platforma pouze „položena“, je vyrovnávána devíti nezávislými, výškově nastavitelnými (rektifikovatelnými^[6]) opěrami.^[4] Sestava („list“) zabírá plochu asi 6 x 3 metry a je rozdělena do dvou čtverců a devíti trojúhelníků.^{[4][3][p 1]} Jednotlivé díly pochozí plochy^[5] jsou vyrobeny ze standardně prodávaných pororoštových dílů o rozměrech 2 x 3 metry,^[4] které jsou kladeny na ocelové profily.^{[5][p 2]} Společně s tvarem listu vytváří dojem „obytného pokoje“ i přítomnost deseti venkovních křesílek a tří stolků^[4] volně přemístitelných po „podlaze pokoje“.^[4]

Všechny díly objektu byly vyrobeny předem v dílně a jednotlivé dílce platformy byly na místě instalace smontovány během jediného dne.^{[4][3][p 3]} Celý objekt je navržen s maximální mírou transparentnosti z materiálů odolných šumavským povětrnostním podmínkám.^[4] Stolky i křesla jsou stejně jako „podlaha pokoje“ masivní, aby odolaly nejen šumavskému klimatu, ale i případnému nešetrnému zacházení ze strany návštěvníků.^[2] Jsou zhotoveny z ohýbaných drátů a dostatečně hmotné – jedno křeslo má hmotnost asi 40 kilogramů,^[3] stolek o něco více.^[4]

Původní návrh „pokoje v krajině“ počítal s tím, že po obvodu „podlahy“ pokoje budou (kolmo k platformě) rozmístěny čiré plexisklové desky, na nichž budou umístěny informační panely a které zároveň budou poskytovat dočasným „hostům v pokoji“ i příjemné závětří.^[2] Na fotografiích odpočinkového místa ze začátku června 2011 jsou transparentní plexisklové desky^[1] jasně patrné, ale v době pořizování úvodní fotografie (rok 2014) již v reálné instalaci v terénu chyběly.^[2]

Názory veřejnosti

V době studie a realizace tohoto projektu (roky 2009 až 2010) se rovněž počítalo s tím, že na území Národního parku Šumava (konkrétně v okolí Modravy) budou následně (v roce 2011)^[7] instalována tři^[7][3] obdobná odpočinková místa (rovněž zhotovená z těžkých ocelových pozinkovaných profilů)^[7][3] s informacemi pro návštěvníky a turisty.^[8] Počítalo se s tím, že jejich návrhem bude pověřena architektonická projekční kancelář „Šépka architekti“.^[3]

• Další klidové místo mělo dle záměru vyrůst (v roce 2011) ve Filipově Huti a to v místě, odkud je panoramatický výhled na šumavský hraniční horský pás, jemuž dominuje bavorská hora Roklan.^[7][3]

• Další odpočívadlo pak mělo být umístěno asi 3 km severozápadním směrem od Modravy v oblasti zaniklé samoty Rybárna (dnes je v místě bývalé lesovny a hájovny soukromý rekreační objekt) v údolí Roklanského potoka v nadmořské výšce 1 000 m na červeně značené turistické cestě vedoucí z Modravy na Javoří Pilu.^[7][3]

• Záměrem tehdejšího vedení Modravy bylo do třetice pokusit se prosadit umístění dalšího takovéhoto klidového místa do oblasti turisticky atraktivní samoty Březník v údolí Luzenského potoka asi 7,5 km jihovýchodně od Modravy v nadmořské výšce mezi 1 150 až 1 170 m.^[7] V této lokalitě ale nemá Modrava vlastní pozemek a odpočívadlo by tak muselo být umístěno na území pod správou Národního parku Šumava.^[3]

Realizace kovových odpočinkových zón ve volné přírodě nebyla tehdy (roky 2009, 2010) obecně dobře přijímána ze strany odpovědných funkcionářů z oddělení ochrany ekosystémů Správy NP Šumava.^[7][3] Ti preferovali jako materiál především dřevo, ale byli ochotni tolerovat použití kovu nanejvýše v zastavěném území, pokud se jedná o obecní pozemek a pokud místně příslušný stavební úřad posoudil, že na instalaci objektu není potřeba povolení jako na stavbu.^[7][3]

Zvolené místo pár metrů^[1] od centrálního parkoviště na Modravě bylo realizováno jako první^[8] a stalo se okamžitě centrem pozornosti.^[2] Konzervativní (menšinová) část návštěvníků Šumavy takto neotřele působící odpočívadlo (přezdívané jako „obývák“) přijala s nelibostí, protože preferuje spíše klasickou tj. rustikální podobu obdobných posezení již realizovaných v NP Šumava a to na základě premisy, že v žádném národním parku nejsou podobné „novoty“ přípustné.^[2] Naopak naprostá většina turistů si toto netradičně pojaté místo odpočinku v průběhu doby oblíbila a opakovaně jej při svých návštěvách Modravy využívá.^[2]

Vybrané stavební a ekonomické údaje

• Lokalita: Modrava, Šumava, Česko^[4]
• Investor: obec Modrava zastoupená starostou Ing. Antonínem Schubertem^[4]
• Autor: architektonický ateliér „Šépka architekti“ (Jan Šépka)^[4]
• Dodavatel: Jaroslav Prošek; umělecké kovářství, zakázková kovářská a zámečnická výroba;^[5] Zbečno u Křivoklátu (výroba dílů trvala 6 měsíců)^[4]
• Projekt: rok 2009^[4]
• Realizace: rok 2010^[4]
• Cena za instalaci: 700 000 Kč^[4][3]

Ocenění

• 2012: Czech and Slovak Galvanizing Award 2012 za realizaci instalace „Pokoj v krajině“ v šumavské Modravě^[9][8]
• 2012: Bronzová medaile na A'Design Award za židli a stůl (součást instalace „Pokoj v krajině“) v šumavské Modravě^[9][8]

Odkazy

Poznámky

Reference

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• Jan Šépka
• Dům v sadu
• Vila Hermína
• Vila v Berouně
• Vnímání

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Jak se „Pokoj v krajině“ stavěl (fotografická reportáž)